Podle zdrojů agentury Bloomberg ruský prezident Vladimir Putin stále věří, že jeho nejlepší šanci na ukončení války na Ukrajině představuje americký prezident Donald Trump. Přesto je Moskva připravena v konfliktu pokračovat, pokud diplomatická jednání ztroskotají.
Lidé obeznámení s ruskou politikou tvrdí, že Kreml není znepokojen Trumpovým nedávným varováním, že uvalí dodatečné sankce na ruskou ropu kvůli stagnujícím jednáním o příměří. Putin si je však podle nich vědom, že Trump je pro Rusko nejvýhodnějším partnerem k dosažení dohody, a chce s ním dále jednat.
Tyto informace přicházejí v době, kdy Evropa čelí obrovským nákladům na podporu Ukrajiny, zatímco Spojené státy pod Trumpovým vedením dočasně pozastavily část vojenské pomoci. Kreml vnímá tento vývoj jako příležitost a doufá, že Trump bude vůči ruským požadavkům vstřícnější než jeho předchůdci.
Moskva navíc podle dostupných informací odmítá v rámci možného příměří na Ukrajině ustoupit ze svých klíčových požadavků. Mezi nimi je mimo jiné závazek, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance, a také uznání ruské kontroly nad Krymem a čtyřmi okupovanými oblastmi na východě Ukrajiny.
Podle Alexandra Gabueva, ředitele Euroasijského centra Carnegie Russia, Kreml doufá, že se mu podaří zorganizovat osobní schůzku mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Právě na ní by mohla být uzavřena dohoda, která by ukončila válku na Ukrajině – přesně podle Trumpovy představy.
„Výměnou za dohodu, která by vedla ke konci války, chce Putin opatření, jež zajistí, že Ukrajina zůstane trvale oslabena,“ uvedl Gabuev.
Kreml tedy nadále vyčkává a sází na možnost, že právě Trump bude ochoten přistoupit na podmínky, které by západní lídři jen těžko akceptovali. Bez jejich splnění však Rusko podle všeho nemá v úmyslu své vojenské operace ukončit.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.