Podle zdrojů agentury Bloomberg ruský prezident Vladimir Putin stále věří, že jeho nejlepší šanci na ukončení války na Ukrajině představuje americký prezident Donald Trump. Přesto je Moskva připravena v konfliktu pokračovat, pokud diplomatická jednání ztroskotají.
Lidé obeznámení s ruskou politikou tvrdí, že Kreml není znepokojen Trumpovým nedávným varováním, že uvalí dodatečné sankce na ruskou ropu kvůli stagnujícím jednáním o příměří. Putin si je však podle nich vědom, že Trump je pro Rusko nejvýhodnějším partnerem k dosažení dohody, a chce s ním dále jednat.
Tyto informace přicházejí v době, kdy Evropa čelí obrovským nákladům na podporu Ukrajiny, zatímco Spojené státy pod Trumpovým vedením dočasně pozastavily část vojenské pomoci. Kreml vnímá tento vývoj jako příležitost a doufá, že Trump bude vůči ruským požadavkům vstřícnější než jeho předchůdci.
Moskva navíc podle dostupných informací odmítá v rámci možného příměří na Ukrajině ustoupit ze svých klíčových požadavků. Mezi nimi je mimo jiné závazek, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance, a také uznání ruské kontroly nad Krymem a čtyřmi okupovanými oblastmi na východě Ukrajiny.
Podle Alexandra Gabueva, ředitele Euroasijského centra Carnegie Russia, Kreml doufá, že se mu podaří zorganizovat osobní schůzku mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Právě na ní by mohla být uzavřena dohoda, která by ukončila válku na Ukrajině – přesně podle Trumpovy představy.
„Výměnou za dohodu, která by vedla ke konci války, chce Putin opatření, jež zajistí, že Ukrajina zůstane trvale oslabena,“ uvedl Gabuev.
Kreml tedy nadále vyčkává a sází na možnost, že právě Trump bude ochoten přistoupit na podmínky, které by západní lídři jen těžko akceptovali. Bez jejich splnění však Rusko podle všeho nemá v úmyslu své vojenské operace ukončit.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.