Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Prohlášení zaznělo v dokumentu „Rusko, Kreml, Putin, 25 let“, který mapuje čtvrtstoletí Putinovy vlády. Prezident v něm mimo jiné hovořil vedle portrétu cara Alexandra III., známého konzervativce, který tvrdě potlačoval odpor vůči impériu. Putin zopakoval, že Rusko čelí provokacím Západu a bylo donuceno jednat: „Chtěli nás vyprovokovat, abychom udělali chyby. Nebylo zapotřebí tyto (jaderné) zbraně použít – a doufám, že ani nebude.“
Putin zahájil invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Konflikt se od té doby proměnil v největší pozemní válku v Evropě od roku 1945 a nejvážnější konfrontaci mezi Moskvou a Západem od dob studené války. Západ – včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, západoevropských lídrů a ukrajinské vlády – považuje ruský vpád za imperiální agresi a deklaruje, že ruské síly musí být poraženy.
Na druhé straně Putin líčí válku jako bod zlomu ve vztazích se Západem. Tvrdí, že NATO po roce 1989 postupovalo stále blíž k ruským hranicím a narušovalo tak sféru vlivu Moskvy, přičemž Rusko bylo opakovaně ponižováno. Konflikt označuje za odpověď na dlouhodobou expanzi a tlak ze strany USA a jejich spojenců.
Spojené státy mezitím čelí interním rozporům ohledně přístupu k válce. Prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil frustraci nad tím, že Moskva a Kyjev stále nedospěly k dohodě, a označuje konflikt za „krvavou lázeň“ a nepřímo za zástupnou válku mezi USA a Ruskem. Trump rovněž varoval, že eskalace může vést ke třetí světové válce. Bývalý šéf CIA William Burns v roce 2022 varoval před reálným rizikem ruského použití jaderných zbraní – Kreml to tehdy označil za „nepodložené“.
Putin v dokumentu vystupuje v neformálním světle – v jedné scéně nabízí novináři Pavlu Zarubinovi čokoládu a tradiční ruský zakysaný nápoj ve své soukromé kuchyni v Kremlu. Vzpomněl také na okamžik, kdy se poprvé modlil – během krize v divadle Nord-Ost v roce 2002, kdy čečenští ozbrojenci drželi přes 900 rukojmích a více než 130 lidí při zásahu ruských jednotek zemřelo.
„Necítím se jako politik,“ řekl Putin o svých 25 letech ve vrcholné politice. „Stále dýchám stejný vzduch jako miliony ruských občanů. A to je důležité. Dá-li Bůh, ať to trvá co nejdéle.“
Putin, bývalý důstojník KGB, převzal vedení Ruska od nemocného Borise Jelcina na konci roku 1999. Dnes je nejdéle sloužícím lídrem Kremlu od dob Josifa Stalina. Zatímco jeho kritici jej obviňují z budování autoritářského režimu založeného na loajalitě a korupci, jeho příznivci ho vidí jako zachránce, který stabilizoval zemi po rozpadu Sovětského svazu a znovu vrátil Rusku vliv na světové scéně.
Válka na Ukrajině však zůstává krvavým konfliktem s desítkami tisíc mrtvých a zraněných na obou stranách a bez jasného výhledu na mírové řešení. Kreml tvrdí, že je připraven bojovat dál, pokud to bude třeba. Evropu i svět tak nadále drží v napětí otázka, kam až může ruská agrese zajít – a zda Putinova slova o nepoužití jaderných zbraní vydrží i nadále.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.