Putin hrozí Ukrajině použitím jaderných zbraní

Prohlášení zaznělo v dokumentu „Rusko, Kreml, Putin, 25 let“, který mapuje čtvrtstoletí Putinovy vlády. Prezident v něm mimo jiné hovořil vedle portrétu cara Alexandra III., známého konzervativce, který tvrdě potlačoval odpor vůči impériu. Putin zopakoval, že Rusko čelí provokacím Západu a bylo donuceno jednat: „Chtěli nás vyprovokovat, abychom udělali chyby. Nebylo zapotřebí tyto (jaderné) zbraně použít – a doufám, že ani nebude.“

Putin zahájil invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Konflikt se od té doby proměnil v největší pozemní válku v Evropě od roku 1945 a nejvážnější konfrontaci mezi Moskvou a Západem od dob studené války. Západ – včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, západoevropských lídrů a ukrajinské vlády – považuje ruský vpád za imperiální agresi a deklaruje, že ruské síly musí být poraženy.

Na druhé straně Putin líčí válku jako bod zlomu ve vztazích se Západem. Tvrdí, že NATO po roce 1989 postupovalo stále blíž k ruským hranicím a narušovalo tak sféru vlivu Moskvy, přičemž Rusko bylo opakovaně ponižováno. Konflikt označuje za odpověď na dlouhodobou expanzi a tlak ze strany USA a jejich spojenců.

Spojené státy mezitím čelí interním rozporům ohledně přístupu k válce. Prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil frustraci nad tím, že Moskva a Kyjev stále nedospěly k dohodě, a označuje konflikt za „krvavou lázeň“ a nepřímo za zástupnou válku mezi USA a Ruskem. Trump rovněž varoval, že eskalace může vést ke třetí světové válce. Bývalý šéf CIA William Burns v roce 2022 varoval před reálným rizikem ruského použití jaderných zbraní – Kreml to tehdy označil za „nepodložené“.

Putin v dokumentu vystupuje v neformálním světle – v jedné scéně nabízí novináři Pavlu Zarubinovi čokoládu a tradiční ruský zakysaný nápoj ve své soukromé kuchyni v Kremlu. Vzpomněl také na okamžik, kdy se poprvé modlil – během krize v divadle Nord-Ost v roce 2002, kdy čečenští ozbrojenci drželi přes 900 rukojmích a více než 130 lidí při zásahu ruských jednotek zemřelo.

„Necítím se jako politik,“ řekl Putin o svých 25 letech ve vrcholné politice. „Stále dýchám stejný vzduch jako miliony ruských občanů. A to je důležité. Dá-li Bůh, ať to trvá co nejdéle.“

Putin, bývalý důstojník KGB, převzal vedení Ruska od nemocného Borise Jelcina na konci roku 1999. Dnes je nejdéle sloužícím lídrem Kremlu od dob Josifa Stalina. Zatímco jeho kritici jej obviňují z budování autoritářského režimu založeného na loajalitě a korupci, jeho příznivci ho vidí jako zachránce, který stabilizoval zemi po rozpadu Sovětského svazu a znovu vrátil Rusku vliv na světové scéně.

Válka na Ukrajině však zůstává krvavým konfliktem s desítkami tisíc mrtvých a zraněných na obou stranách a bez jasného výhledu na mírové řešení. Kreml tvrdí, že je připraven bojovat dál, pokud to bude třeba. Evropu i svět tak nadále drží v napětí otázka, kam až může ruská agrese zajít – a zda Putinova slova o nepoužití jaderných zbraní vydrží i nadále.