Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Prohlášení zaznělo v dokumentu „Rusko, Kreml, Putin, 25 let“, který mapuje čtvrtstoletí Putinovy vlády. Prezident v něm mimo jiné hovořil vedle portrétu cara Alexandra III., známého konzervativce, který tvrdě potlačoval odpor vůči impériu. Putin zopakoval, že Rusko čelí provokacím Západu a bylo donuceno jednat: „Chtěli nás vyprovokovat, abychom udělali chyby. Nebylo zapotřebí tyto (jaderné) zbraně použít – a doufám, že ani nebude.“
Putin zahájil invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Konflikt se od té doby proměnil v největší pozemní válku v Evropě od roku 1945 a nejvážnější konfrontaci mezi Moskvou a Západem od dob studené války. Západ – včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, západoevropských lídrů a ukrajinské vlády – považuje ruský vpád za imperiální agresi a deklaruje, že ruské síly musí být poraženy.
Na druhé straně Putin líčí válku jako bod zlomu ve vztazích se Západem. Tvrdí, že NATO po roce 1989 postupovalo stále blíž k ruským hranicím a narušovalo tak sféru vlivu Moskvy, přičemž Rusko bylo opakovaně ponižováno. Konflikt označuje za odpověď na dlouhodobou expanzi a tlak ze strany USA a jejich spojenců.
Spojené státy mezitím čelí interním rozporům ohledně přístupu k válce. Prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil frustraci nad tím, že Moskva a Kyjev stále nedospěly k dohodě, a označuje konflikt za „krvavou lázeň“ a nepřímo za zástupnou válku mezi USA a Ruskem. Trump rovněž varoval, že eskalace může vést ke třetí světové válce. Bývalý šéf CIA William Burns v roce 2022 varoval před reálným rizikem ruského použití jaderných zbraní – Kreml to tehdy označil za „nepodložené“.
Putin v dokumentu vystupuje v neformálním světle – v jedné scéně nabízí novináři Pavlu Zarubinovi čokoládu a tradiční ruský zakysaný nápoj ve své soukromé kuchyni v Kremlu. Vzpomněl také na okamžik, kdy se poprvé modlil – během krize v divadle Nord-Ost v roce 2002, kdy čečenští ozbrojenci drželi přes 900 rukojmích a více než 130 lidí při zásahu ruských jednotek zemřelo.
„Necítím se jako politik,“ řekl Putin o svých 25 letech ve vrcholné politice. „Stále dýchám stejný vzduch jako miliony ruských občanů. A to je důležité. Dá-li Bůh, ať to trvá co nejdéle.“
Putin, bývalý důstojník KGB, převzal vedení Ruska od nemocného Borise Jelcina na konci roku 1999. Dnes je nejdéle sloužícím lídrem Kremlu od dob Josifa Stalina. Zatímco jeho kritici jej obviňují z budování autoritářského režimu založeného na loajalitě a korupci, jeho příznivci ho vidí jako zachránce, který stabilizoval zemi po rozpadu Sovětského svazu a znovu vrátil Rusku vliv na světové scéně.
Válka na Ukrajině však zůstává krvavým konfliktem s desítkami tisíc mrtvých a zraněných na obou stranách a bez jasného výhledu na mírové řešení. Kreml tvrdí, že je připraven bojovat dál, pokud to bude třeba. Evropu i svět tak nadále drží v napětí otázka, kam až může ruská agrese zajít – a zda Putinova slova o nepoužití jaderných zbraní vydrží i nadále.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.