Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Prohlášení zaznělo v dokumentu „Rusko, Kreml, Putin, 25 let“, který mapuje čtvrtstoletí Putinovy vlády. Prezident v něm mimo jiné hovořil vedle portrétu cara Alexandra III., známého konzervativce, který tvrdě potlačoval odpor vůči impériu. Putin zopakoval, že Rusko čelí provokacím Západu a bylo donuceno jednat: „Chtěli nás vyprovokovat, abychom udělali chyby. Nebylo zapotřebí tyto (jaderné) zbraně použít – a doufám, že ani nebude.“
Putin zahájil invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Konflikt se od té doby proměnil v největší pozemní válku v Evropě od roku 1945 a nejvážnější konfrontaci mezi Moskvou a Západem od dob studené války. Západ – včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, západoevropských lídrů a ukrajinské vlády – považuje ruský vpád za imperiální agresi a deklaruje, že ruské síly musí být poraženy.
Na druhé straně Putin líčí válku jako bod zlomu ve vztazích se Západem. Tvrdí, že NATO po roce 1989 postupovalo stále blíž k ruským hranicím a narušovalo tak sféru vlivu Moskvy, přičemž Rusko bylo opakovaně ponižováno. Konflikt označuje za odpověď na dlouhodobou expanzi a tlak ze strany USA a jejich spojenců.
Spojené státy mezitím čelí interním rozporům ohledně přístupu k válce. Prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil frustraci nad tím, že Moskva a Kyjev stále nedospěly k dohodě, a označuje konflikt za „krvavou lázeň“ a nepřímo za zástupnou válku mezi USA a Ruskem. Trump rovněž varoval, že eskalace může vést ke třetí světové válce. Bývalý šéf CIA William Burns v roce 2022 varoval před reálným rizikem ruského použití jaderných zbraní – Kreml to tehdy označil za „nepodložené“.
Putin v dokumentu vystupuje v neformálním světle – v jedné scéně nabízí novináři Pavlu Zarubinovi čokoládu a tradiční ruský zakysaný nápoj ve své soukromé kuchyni v Kremlu. Vzpomněl také na okamžik, kdy se poprvé modlil – během krize v divadle Nord-Ost v roce 2002, kdy čečenští ozbrojenci drželi přes 900 rukojmích a více než 130 lidí při zásahu ruských jednotek zemřelo.
„Necítím se jako politik,“ řekl Putin o svých 25 letech ve vrcholné politice. „Stále dýchám stejný vzduch jako miliony ruských občanů. A to je důležité. Dá-li Bůh, ať to trvá co nejdéle.“
Putin, bývalý důstojník KGB, převzal vedení Ruska od nemocného Borise Jelcina na konci roku 1999. Dnes je nejdéle sloužícím lídrem Kremlu od dob Josifa Stalina. Zatímco jeho kritici jej obviňují z budování autoritářského režimu založeného na loajalitě a korupci, jeho příznivci ho vidí jako zachránce, který stabilizoval zemi po rozpadu Sovětského svazu a znovu vrátil Rusku vliv na světové scéně.
Válka na Ukrajině však zůstává krvavým konfliktem s desítkami tisíc mrtvých a zraněných na obou stranách a bez jasného výhledu na mírové řešení. Kreml tvrdí, že je připraven bojovat dál, pokud to bude třeba. Evropu i svět tak nadále drží v napětí otázka, kam až může ruská agrese zajít – a zda Putinova slova o nepoužití jaderných zbraní vydrží i nadále.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.