Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Prohlášení zaznělo v dokumentu „Rusko, Kreml, Putin, 25 let“, který mapuje čtvrtstoletí Putinovy vlády. Prezident v něm mimo jiné hovořil vedle portrétu cara Alexandra III., známého konzervativce, který tvrdě potlačoval odpor vůči impériu. Putin zopakoval, že Rusko čelí provokacím Západu a bylo donuceno jednat: „Chtěli nás vyprovokovat, abychom udělali chyby. Nebylo zapotřebí tyto (jaderné) zbraně použít – a doufám, že ani nebude.“
Putin zahájil invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Konflikt se od té doby proměnil v největší pozemní válku v Evropě od roku 1945 a nejvážnější konfrontaci mezi Moskvou a Západem od dob studené války. Západ – včetně bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, západoevropských lídrů a ukrajinské vlády – považuje ruský vpád za imperiální agresi a deklaruje, že ruské síly musí být poraženy.
Na druhé straně Putin líčí válku jako bod zlomu ve vztazích se Západem. Tvrdí, že NATO po roce 1989 postupovalo stále blíž k ruským hranicím a narušovalo tak sféru vlivu Moskvy, přičemž Rusko bylo opakovaně ponižováno. Konflikt označuje za odpověď na dlouhodobou expanzi a tlak ze strany USA a jejich spojenců.
Spojené státy mezitím čelí interním rozporům ohledně přístupu k válce. Prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil frustraci nad tím, že Moskva a Kyjev stále nedospěly k dohodě, a označuje konflikt za „krvavou lázeň“ a nepřímo za zástupnou válku mezi USA a Ruskem. Trump rovněž varoval, že eskalace může vést ke třetí světové válce. Bývalý šéf CIA William Burns v roce 2022 varoval před reálným rizikem ruského použití jaderných zbraní – Kreml to tehdy označil za „nepodložené“.
Putin v dokumentu vystupuje v neformálním světle – v jedné scéně nabízí novináři Pavlu Zarubinovi čokoládu a tradiční ruský zakysaný nápoj ve své soukromé kuchyni v Kremlu. Vzpomněl také na okamžik, kdy se poprvé modlil – během krize v divadle Nord-Ost v roce 2002, kdy čečenští ozbrojenci drželi přes 900 rukojmích a více než 130 lidí při zásahu ruských jednotek zemřelo.
„Necítím se jako politik,“ řekl Putin o svých 25 letech ve vrcholné politice. „Stále dýchám stejný vzduch jako miliony ruských občanů. A to je důležité. Dá-li Bůh, ať to trvá co nejdéle.“
Putin, bývalý důstojník KGB, převzal vedení Ruska od nemocného Borise Jelcina na konci roku 1999. Dnes je nejdéle sloužícím lídrem Kremlu od dob Josifa Stalina. Zatímco jeho kritici jej obviňují z budování autoritářského režimu založeného na loajalitě a korupci, jeho příznivci ho vidí jako zachránce, který stabilizoval zemi po rozpadu Sovětského svazu a znovu vrátil Rusku vliv na světové scéně.
Válka na Ukrajině však zůstává krvavým konfliktem s desítkami tisíc mrtvých a zraněných na obou stranách a bez jasného výhledu na mírové řešení. Kreml tvrdí, že je připraven bojovat dál, pokud to bude třeba. Evropu i svět tak nadále drží v napětí otázka, kam až může ruská agrese zajít – a zda Putinova slova o nepoužití jaderných zbraní vydrží i nadále.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.