Po rozsáhlém výpadku proudu, který na začátku tohoto týdne zasáhl Španělsko, Portugalsko a jižní Francii, zůstávají mnohé otázky nezodpovězené. Elektrické výpadky zasáhly desítky milionů lidí, způsobily chaos v dopravě, odpojily bankomaty, zastavily vlaky a uvrhly celé čtvrti do tmy. Jednou z prvních hypotéz byla zvláštní příčina – tzv. „indukovaná atmosférická vibrace“. Ale co to vlastně znamená?
Původní zprávy portugalského provozovatele sítě REN připisovaly blackout anomálním výkyvům v přenosových vedeních v důsledku extrémních teplotních rozdílů. Tento popis se později ukázal jako neoficiální a REN od něj ustoupil, nicméně termín „indukovaná atmosférická vibrace“ zaujal odborníky i veřejnost.
Podle profesora elektrotechniky Mehdiho Seyedmahmoudiana ze Swinburne University of Technology, ačkoliv termín není standardizovaný v meteorologii ani energetice, popisuje jev, který věda již dlouho zná – tzv. atmosférické gravitační nebo akusticko-gravitační vlny. Ty vznikají při náhlých a nerovnoměrných změnách teploty či tlaku v atmosféře. V důsledku toho vznikají vlnění, podobná těm na vodní hladině, která se mohou přenést i do vysokonapěťových vedení.
Riziko přerušení dodávky elektřiny kvůli počasí není nové. Ve Spojených státech bylo podle statistik až 83 % blackoutů v letech 2000 až 2021 způsobeno počasím – od vichřic a vln veder po požáry. Výkyvy teplot, prudké větry a tlakové změny mohou rozkmitat elektrické vodiče. Takové vibrace pak zatěžují infrastrukturu, způsobují poruchy synchronizace a mohou vést ke kolapsu částí rozvodné sítě.
Existují dva typy vibrací vedení – pomalé s velkým rozkmitem, známé jako „galloping“, a rychlé s nízkou amplitudou, tzv. „aeolské vibrace“. Aby se předešlo škodám, operátoři sítí běžně instalují tlumiče vibrací. Přesto mohou výjimečně silné jevy tyto bezpečnostní prvky překonat.
V tomto konkrétním případě mohla vzniknout situace, kdy prudké oteplení některých oblastí Španělska způsobilo vznik tlakových vln, které narušily rovnováhu v přenosové síti. Zmíněných 400 kV vedení spojuje rozsáhlé území a výpadek synchronizace mohl vést k „dominovému efektu“, který se rozšířil až do dalších států.
Klíčové podle profesora Seyedmahmoudiana je to, že moderní elektrické sítě jsou čím dál propojenější a centralizovanější. A právě tato komplexita, spolu s klimatickou nestabilitou a přechodem na obnovitelné zdroje, činí síť zranitelnou i vůči nečekaným jevům.
Rostoucí spotřeba, elektromobilita, solární panely a větrné elektrárny přidávají na složitosti. Sítě, které byly navrženy pro jiné podmínky, se obtížně přizpůsobují tak dynamickému prostředí. Přitom odolnost vůči výpadkům je klíčová – nejen kvůli pohodlí, ale i kvůli bezpečnosti a fungování celé společnosti.
Řešením mohou být decentralizované mikro-sítě. Ty dokážou v případě potřeby fungovat samostatně, a tím zajistit nepřerušený přísun energie pro místní komunity. Podle odborníků je právě posílení lokální energetické autonomie cestou k bezpečnější a udržitelnější budoucnosti.
Zatím není potvrzeno, zda byla „atmosférická vibrace“ skutečnou příčinou pondělního výpadku. Ale jisté je, že stávající elektrické sítě jsou extrémně citlivé na nové druhy ohrožení. Pokud se nebudou tyto strukturální slabiny řešit, mohou být dopady budoucích výpadků mnohem ničivější – nejen technicky, ale i společensky.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Čeští hasiči, kteří se zapojili do likvidace rozsáhlých požárů ve Francii, nemohli před odletem tušit, co přesně je v zemi čeká. Dostali se totiž i k honosným sídlům hollywoodských hvězd, například Brada Pitta či George Clooneyho.
Školní letní prázdniny jsou již v druhé polovině, ale za okny zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nejteplejší roční období pomalu chýlilo ke konci. Panuje totiž další vlna veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.