Po rozsáhlém výpadku proudu, který na začátku tohoto týdne zasáhl Španělsko, Portugalsko a jižní Francii, zůstávají mnohé otázky nezodpovězené. Elektrické výpadky zasáhly desítky milionů lidí, způsobily chaos v dopravě, odpojily bankomaty, zastavily vlaky a uvrhly celé čtvrti do tmy. Jednou z prvních hypotéz byla zvláštní příčina – tzv. „indukovaná atmosférická vibrace“. Ale co to vlastně znamená?
Původní zprávy portugalského provozovatele sítě REN připisovaly blackout anomálním výkyvům v přenosových vedeních v důsledku extrémních teplotních rozdílů. Tento popis se později ukázal jako neoficiální a REN od něj ustoupil, nicméně termín „indukovaná atmosférická vibrace“ zaujal odborníky i veřejnost.
Podle profesora elektrotechniky Mehdiho Seyedmahmoudiana ze Swinburne University of Technology, ačkoliv termín není standardizovaný v meteorologii ani energetice, popisuje jev, který věda již dlouho zná – tzv. atmosférické gravitační nebo akusticko-gravitační vlny. Ty vznikají při náhlých a nerovnoměrných změnách teploty či tlaku v atmosféře. V důsledku toho vznikají vlnění, podobná těm na vodní hladině, která se mohou přenést i do vysokonapěťových vedení.
Riziko přerušení dodávky elektřiny kvůli počasí není nové. Ve Spojených státech bylo podle statistik až 83 % blackoutů v letech 2000 až 2021 způsobeno počasím – od vichřic a vln veder po požáry. Výkyvy teplot, prudké větry a tlakové změny mohou rozkmitat elektrické vodiče. Takové vibrace pak zatěžují infrastrukturu, způsobují poruchy synchronizace a mohou vést ke kolapsu částí rozvodné sítě.
Existují dva typy vibrací vedení – pomalé s velkým rozkmitem, známé jako „galloping“, a rychlé s nízkou amplitudou, tzv. „aeolské vibrace“. Aby se předešlo škodám, operátoři sítí běžně instalují tlumiče vibrací. Přesto mohou výjimečně silné jevy tyto bezpečnostní prvky překonat.
V tomto konkrétním případě mohla vzniknout situace, kdy prudké oteplení některých oblastí Španělska způsobilo vznik tlakových vln, které narušily rovnováhu v přenosové síti. Zmíněných 400 kV vedení spojuje rozsáhlé území a výpadek synchronizace mohl vést k „dominovému efektu“, který se rozšířil až do dalších států.
Klíčové podle profesora Seyedmahmoudiana je to, že moderní elektrické sítě jsou čím dál propojenější a centralizovanější. A právě tato komplexita, spolu s klimatickou nestabilitou a přechodem na obnovitelné zdroje, činí síť zranitelnou i vůči nečekaným jevům.
Rostoucí spotřeba, elektromobilita, solární panely a větrné elektrárny přidávají na složitosti. Sítě, které byly navrženy pro jiné podmínky, se obtížně přizpůsobují tak dynamickému prostředí. Přitom odolnost vůči výpadkům je klíčová – nejen kvůli pohodlí, ale i kvůli bezpečnosti a fungování celé společnosti.
Řešením mohou být decentralizované mikro-sítě. Ty dokážou v případě potřeby fungovat samostatně, a tím zajistit nepřerušený přísun energie pro místní komunity. Podle odborníků je právě posílení lokální energetické autonomie cestou k bezpečnější a udržitelnější budoucnosti.
Zatím není potvrzeno, zda byla „atmosférická vibrace“ skutečnou příčinou pondělního výpadku. Ale jisté je, že stávající elektrické sítě jsou extrémně citlivé na nové druhy ohrožení. Pokud se nebudou tyto strukturální slabiny řešit, mohou být dopady budoucích výpadků mnohem ničivější – nejen technicky, ale i společensky.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.