Po rozsáhlém výpadku proudu, který na začátku tohoto týdne zasáhl Španělsko, Portugalsko a jižní Francii, zůstávají mnohé otázky nezodpovězené. Elektrické výpadky zasáhly desítky milionů lidí, způsobily chaos v dopravě, odpojily bankomaty, zastavily vlaky a uvrhly celé čtvrti do tmy. Jednou z prvních hypotéz byla zvláštní příčina – tzv. „indukovaná atmosférická vibrace“. Ale co to vlastně znamená?
Původní zprávy portugalského provozovatele sítě REN připisovaly blackout anomálním výkyvům v přenosových vedeních v důsledku extrémních teplotních rozdílů. Tento popis se později ukázal jako neoficiální a REN od něj ustoupil, nicméně termín „indukovaná atmosférická vibrace“ zaujal odborníky i veřejnost.
Podle profesora elektrotechniky Mehdiho Seyedmahmoudiana ze Swinburne University of Technology, ačkoliv termín není standardizovaný v meteorologii ani energetice, popisuje jev, který věda již dlouho zná – tzv. atmosférické gravitační nebo akusticko-gravitační vlny. Ty vznikají při náhlých a nerovnoměrných změnách teploty či tlaku v atmosféře. V důsledku toho vznikají vlnění, podobná těm na vodní hladině, která se mohou přenést i do vysokonapěťových vedení.
Riziko přerušení dodávky elektřiny kvůli počasí není nové. Ve Spojených státech bylo podle statistik až 83 % blackoutů v letech 2000 až 2021 způsobeno počasím – od vichřic a vln veder po požáry. Výkyvy teplot, prudké větry a tlakové změny mohou rozkmitat elektrické vodiče. Takové vibrace pak zatěžují infrastrukturu, způsobují poruchy synchronizace a mohou vést ke kolapsu částí rozvodné sítě.
Existují dva typy vibrací vedení – pomalé s velkým rozkmitem, známé jako „galloping“, a rychlé s nízkou amplitudou, tzv. „aeolské vibrace“. Aby se předešlo škodám, operátoři sítí běžně instalují tlumiče vibrací. Přesto mohou výjimečně silné jevy tyto bezpečnostní prvky překonat.
V tomto konkrétním případě mohla vzniknout situace, kdy prudké oteplení některých oblastí Španělska způsobilo vznik tlakových vln, které narušily rovnováhu v přenosové síti. Zmíněných 400 kV vedení spojuje rozsáhlé území a výpadek synchronizace mohl vést k „dominovému efektu“, který se rozšířil až do dalších států.
Klíčové podle profesora Seyedmahmoudiana je to, že moderní elektrické sítě jsou čím dál propojenější a centralizovanější. A právě tato komplexita, spolu s klimatickou nestabilitou a přechodem na obnovitelné zdroje, činí síť zranitelnou i vůči nečekaným jevům.
Rostoucí spotřeba, elektromobilita, solární panely a větrné elektrárny přidávají na složitosti. Sítě, které byly navrženy pro jiné podmínky, se obtížně přizpůsobují tak dynamickému prostředí. Přitom odolnost vůči výpadkům je klíčová – nejen kvůli pohodlí, ale i kvůli bezpečnosti a fungování celé společnosti.
Řešením mohou být decentralizované mikro-sítě. Ty dokážou v případě potřeby fungovat samostatně, a tím zajistit nepřerušený přísun energie pro místní komunity. Podle odborníků je právě posílení lokální energetické autonomie cestou k bezpečnější a udržitelnější budoucnosti.
Zatím není potvrzeno, zda byla „atmosférická vibrace“ skutečnou příčinou pondělního výpadku. Ale jisté je, že stávající elektrické sítě jsou extrémně citlivé na nové druhy ohrožení. Pokud se nebudou tyto strukturální slabiny řešit, mohou být dopady budoucích výpadků mnohem ničivější – nejen technicky, ale i společensky.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.