Proč si mysleli, že za to může počasí? Expert vysvětlil, jak funguje neobvyklý jev v atmosféře

Původní zprávy portugalského provozovatele sítě REN připisovaly blackout anomálním výkyvům v přenosových vedeních v důsledku extrémních teplotních rozdílů. Tento popis se později ukázal jako neoficiální a REN od něj ustoupil, nicméně termín „indukovaná atmosférická vibrace“ zaujal odborníky i veřejnost.

Podle profesora elektrotechniky Mehdiho Seyedmahmoudiana ze Swinburne University of Technology, ačkoliv termín není standardizovaný v meteorologii ani energetice, popisuje jev, který věda již dlouho zná – tzv. atmosférické gravitační nebo akusticko-gravitační vlny. Ty vznikají při náhlých a nerovnoměrných změnách teploty či tlaku v atmosféře. V důsledku toho vznikají vlnění, podobná těm na vodní hladině, která se mohou přenést i do vysokonapěťových vedení.

Riziko přerušení dodávky elektřiny kvůli počasí není nové. Ve Spojených státech bylo podle statistik až 83 % blackoutů v letech 2000 až 2021 způsobeno počasím – od vichřic a vln veder po požáry. Výkyvy teplot, prudké větry a tlakové změny mohou rozkmitat elektrické vodiče. Takové vibrace pak zatěžují infrastrukturu, způsobují poruchy synchronizace a mohou vést ke kolapsu částí rozvodné sítě.

Existují dva typy vibrací vedení – pomalé s velkým rozkmitem, známé jako „galloping“, a rychlé s nízkou amplitudou, tzv. „aeolské vibrace“. Aby se předešlo škodám, operátoři sítí běžně instalují tlumiče vibrací. Přesto mohou výjimečně silné jevy tyto bezpečnostní prvky překonat.

V tomto konkrétním případě mohla vzniknout situace, kdy prudké oteplení některých oblastí Španělska způsobilo vznik tlakových vln, které narušily rovnováhu v přenosové síti. Zmíněných 400 kV vedení spojuje rozsáhlé území a výpadek synchronizace mohl vést k „dominovému efektu“, který se rozšířil až do dalších států.

Klíčové podle profesora Seyedmahmoudiana je to, že moderní elektrické sítě jsou čím dál propojenější a centralizovanější. A právě tato komplexita, spolu s klimatickou nestabilitou a přechodem na obnovitelné zdroje, činí síť zranitelnou i vůči nečekaným jevům.

Rostoucí spotřeba, elektromobilita, solární panely a větrné elektrárny přidávají na složitosti. Sítě, které byly navrženy pro jiné podmínky, se obtížně přizpůsobují tak dynamickému prostředí. Přitom odolnost vůči výpadkům je klíčová – nejen kvůli pohodlí, ale i kvůli bezpečnosti a fungování celé společnosti.

Řešením mohou být decentralizované mikro-sítě. Ty dokážou v případě potřeby fungovat samostatně, a tím zajistit nepřerušený přísun energie pro místní komunity. Podle odborníků je právě posílení lokální energetické autonomie cestou k bezpečnější a udržitelnější budoucnosti.

Zatím není potvrzeno, zda byla „atmosférická vibrace“ skutečnou příčinou pondělního výpadku. Ale jisté je, že stávající elektrické sítě jsou extrémně citlivé na nové druhy ohrožení. Pokud se nebudou tyto strukturální slabiny řešit, mohou být dopady budoucích výpadků mnohem ničivější – nejen technicky, ale i společensky.