Po rozsáhlém výpadku proudu, který na začátku tohoto týdne zasáhl Španělsko, Portugalsko a jižní Francii, zůstávají mnohé otázky nezodpovězené. Elektrické výpadky zasáhly desítky milionů lidí, způsobily chaos v dopravě, odpojily bankomaty, zastavily vlaky a uvrhly celé čtvrti do tmy. Jednou z prvních hypotéz byla zvláštní příčina – tzv. „indukovaná atmosférická vibrace“. Ale co to vlastně znamená?
Původní zprávy portugalského provozovatele sítě REN připisovaly blackout anomálním výkyvům v přenosových vedeních v důsledku extrémních teplotních rozdílů. Tento popis se později ukázal jako neoficiální a REN od něj ustoupil, nicméně termín „indukovaná atmosférická vibrace“ zaujal odborníky i veřejnost.
Podle profesora elektrotechniky Mehdiho Seyedmahmoudiana ze Swinburne University of Technology, ačkoliv termín není standardizovaný v meteorologii ani energetice, popisuje jev, který věda již dlouho zná – tzv. atmosférické gravitační nebo akusticko-gravitační vlny. Ty vznikají při náhlých a nerovnoměrných změnách teploty či tlaku v atmosféře. V důsledku toho vznikají vlnění, podobná těm na vodní hladině, která se mohou přenést i do vysokonapěťových vedení.
Riziko přerušení dodávky elektřiny kvůli počasí není nové. Ve Spojených státech bylo podle statistik až 83 % blackoutů v letech 2000 až 2021 způsobeno počasím – od vichřic a vln veder po požáry. Výkyvy teplot, prudké větry a tlakové změny mohou rozkmitat elektrické vodiče. Takové vibrace pak zatěžují infrastrukturu, způsobují poruchy synchronizace a mohou vést ke kolapsu částí rozvodné sítě.
Existují dva typy vibrací vedení – pomalé s velkým rozkmitem, známé jako „galloping“, a rychlé s nízkou amplitudou, tzv. „aeolské vibrace“. Aby se předešlo škodám, operátoři sítí běžně instalují tlumiče vibrací. Přesto mohou výjimečně silné jevy tyto bezpečnostní prvky překonat.
V tomto konkrétním případě mohla vzniknout situace, kdy prudké oteplení některých oblastí Španělska způsobilo vznik tlakových vln, které narušily rovnováhu v přenosové síti. Zmíněných 400 kV vedení spojuje rozsáhlé území a výpadek synchronizace mohl vést k „dominovému efektu“, který se rozšířil až do dalších států.
Klíčové podle profesora Seyedmahmoudiana je to, že moderní elektrické sítě jsou čím dál propojenější a centralizovanější. A právě tato komplexita, spolu s klimatickou nestabilitou a přechodem na obnovitelné zdroje, činí síť zranitelnou i vůči nečekaným jevům.
Rostoucí spotřeba, elektromobilita, solární panely a větrné elektrárny přidávají na složitosti. Sítě, které byly navrženy pro jiné podmínky, se obtížně přizpůsobují tak dynamickému prostředí. Přitom odolnost vůči výpadkům je klíčová – nejen kvůli pohodlí, ale i kvůli bezpečnosti a fungování celé společnosti.
Řešením mohou být decentralizované mikro-sítě. Ty dokážou v případě potřeby fungovat samostatně, a tím zajistit nepřerušený přísun energie pro místní komunity. Podle odborníků je právě posílení lokální energetické autonomie cestou k bezpečnější a udržitelnější budoucnosti.
Zatím není potvrzeno, zda byla „atmosférická vibrace“ skutečnou příčinou pondělního výpadku. Ale jisté je, že stávající elektrické sítě jsou extrémně citlivé na nové druhy ohrožení. Pokud se nebudou tyto strukturální slabiny řešit, mohou být dopady budoucích výpadků mnohem ničivější – nejen technicky, ale i společensky.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.