Datum konce druhé světové války se liší podle toho, odkud pocházíte, a symbolizuje tak historické a ideologické rozdělení. Zatímco na Západě se slaví 8. květen, kdy generál Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa, Sovětský svaz trval na opakování aktu v Berlíně 8. května večer, a proto se v Moskvě, kvůli časovému posunu, slaví 9. květen. Tato data se podle expertů stala symboly rozdělení mezi Východem a Západem.
Pro západní země 8. květen ztělesňoval vítězství nad fašismem, které bylo dosaženo spojeneckými armádami a odbojem, a symbolizoval poválečný antifašistický konsensus. Ten ovšem pohodlně opomíjel například širokou spolupráci s nacistickými okupanty od Francie po Norsko. V Německu bylo dlouho toto datum vnímáno jako vojenská porážka, teprve v roce 1985 prezident Richard von Weizsäcker uznal, že 8. květen znamenal pro Německo osvobození od fašismu.
V Sovětském svazu se 9. květen slavil jako den vítězství nad fašismem, den triumfu nad nepřítelem, který se snažil Sovětský svaz vyhladit, a den, kdy zachránil Evropu před fašismem. Po roce 1947 Stalin ze strachu, že by vzpomínka na vítězství posílila sovětský lid, který trpěl masovým umíráním a brutalitou režimu, zrušil tento den jako státní svátek.
Teprve v roce 1965 se 9. květen opět stal národním svátkem, který připomínal vítězství nového sovětského národa, nikoli oběti. Květen 1945 tak nahradil říjen 1917 jako skutečné zakládající datum nového SSSR a byl označen za konec „Velké vlastenecké války“. I tento narativ byl postaven na selektivním zapomínání, které ignorovalo rozsáhlou kolaboraci s okupanty, oběti stalinistických represí, německo-sovětský pakt z roku 1939 a okupaci pobaltských zemí.
Po skončení studené války byly spory ohledně 9. května jen špičkou ledovce v diskusích o historické paměti. Pro mnoho lidí se tento den stal dnem smutku, který připomínal nahrazení jedné okupační síly jinou. Ukrajina a další země začaly připomínat konec války 8. května, přičemž za její počátek považovaly září 1939. Tyto kroky byly doprovázeny iniciativami inspirovanými západními pamětními politikami, jako bylo zavedení symbolu vlčích máků na Ukrajině v roce 2015.
Od poloviny devadesátých let Rusko přikládá 9. květnu velký historický význam. Vítězství nad Hitlerem je mnohými Rusy považováno za největší historický úspěch země ve 20. století. Od počátku Putinovy éry se 9. květen stal ústředním symbolem pamětní strategie jeho režimu, s pompézními přehlídkami a vyvěšováním sovětské vlajky jako vlajky vítězství.
Putinovy projevy na těchto akcích tónem připomínají Brežněvovu éru: 9. květen je oslavou vítězství ruského/sovětského lidu, jehož oběť zachránila celou Evropu před fašismem. Tento hrdinský čin je podle této rétoriky hanoben nevděčným Západem a některými bývalými sovětskými republikami. Tato témata se stala ještě výraznějšími od února 2022, kdy Kreml začal strategicky využívat antifašistickou rétoriku k ospravedlnění své invaze na Ukrajinu.
V době rostoucího autoritářství je důležité připomínat si porážku nacismu a slavit obnovení demokracie a lidských práv v Evropě. Slabá gesta Evropské unie a národní oslavy pádu fašismu jsou dnes zpochybňovány krajní pravicí. Přesto však připomínání rozsahu porážky fašismu na celém kontinentu musí být zdrojem naděje. Slouží jako silná připomínka toho, že demokracie musí být kolektivně bráněna a že se musíme poučit z minulých chyb. Jak slavně řekl Mark Twain: „Historie se neopakuje, ale často se rýmuje.“
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.