Datum konce druhé světové války se liší podle toho, odkud pocházíte, a symbolizuje tak historické a ideologické rozdělení. Zatímco na Západě se slaví 8. květen, kdy generál Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa, Sovětský svaz trval na opakování aktu v Berlíně 8. května večer, a proto se v Moskvě, kvůli časovému posunu, slaví 9. květen. Tato data se podle expertů stala symboly rozdělení mezi Východem a Západem.
Pro západní země 8. květen ztělesňoval vítězství nad fašismem, které bylo dosaženo spojeneckými armádami a odbojem, a symbolizoval poválečný antifašistický konsensus. Ten ovšem pohodlně opomíjel například širokou spolupráci s nacistickými okupanty od Francie po Norsko. V Německu bylo dlouho toto datum vnímáno jako vojenská porážka, teprve v roce 1985 prezident Richard von Weizsäcker uznal, že 8. květen znamenal pro Německo osvobození od fašismu.
V Sovětském svazu se 9. květen slavil jako den vítězství nad fašismem, den triumfu nad nepřítelem, který se snažil Sovětský svaz vyhladit, a den, kdy zachránil Evropu před fašismem. Po roce 1947 Stalin ze strachu, že by vzpomínka na vítězství posílila sovětský lid, který trpěl masovým umíráním a brutalitou režimu, zrušil tento den jako státní svátek.
Teprve v roce 1965 se 9. květen opět stal národním svátkem, který připomínal vítězství nového sovětského národa, nikoli oběti. Květen 1945 tak nahradil říjen 1917 jako skutečné zakládající datum nového SSSR a byl označen za konec „Velké vlastenecké války“. I tento narativ byl postaven na selektivním zapomínání, které ignorovalo rozsáhlou kolaboraci s okupanty, oběti stalinistických represí, německo-sovětský pakt z roku 1939 a okupaci pobaltských zemí.
Po skončení studené války byly spory ohledně 9. května jen špičkou ledovce v diskusích o historické paměti. Pro mnoho lidí se tento den stal dnem smutku, který připomínal nahrazení jedné okupační síly jinou. Ukrajina a další země začaly připomínat konec války 8. května, přičemž za její počátek považovaly září 1939. Tyto kroky byly doprovázeny iniciativami inspirovanými západními pamětními politikami, jako bylo zavedení symbolu vlčích máků na Ukrajině v roce 2015.
Od poloviny devadesátých let Rusko přikládá 9. květnu velký historický význam. Vítězství nad Hitlerem je mnohými Rusy považováno za největší historický úspěch země ve 20. století. Od počátku Putinovy éry se 9. květen stal ústředním symbolem pamětní strategie jeho režimu, s pompézními přehlídkami a vyvěšováním sovětské vlajky jako vlajky vítězství.
Putinovy projevy na těchto akcích tónem připomínají Brežněvovu éru: 9. květen je oslavou vítězství ruského/sovětského lidu, jehož oběť zachránila celou Evropu před fašismem. Tento hrdinský čin je podle této rétoriky hanoben nevděčným Západem a některými bývalými sovětskými republikami. Tato témata se stala ještě výraznějšími od února 2022, kdy Kreml začal strategicky využívat antifašistickou rétoriku k ospravedlnění své invaze na Ukrajinu.
V době rostoucího autoritářství je důležité připomínat si porážku nacismu a slavit obnovení demokracie a lidských práv v Evropě. Slabá gesta Evropské unie a národní oslavy pádu fašismu jsou dnes zpochybňovány krajní pravicí. Přesto však připomínání rozsahu porážky fašismu na celém kontinentu musí být zdrojem naděje. Slouží jako silná připomínka toho, že demokracie musí být kolektivně bráněna a že se musíme poučit z minulých chyb. Jak slavně řekl Mark Twain: „Historie se neopakuje, ale často se rýmuje.“
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.