Datum konce druhé světové války se liší podle toho, odkud pocházíte, a symbolizuje tak historické a ideologické rozdělení. Zatímco na Západě se slaví 8. květen, kdy generál Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa, Sovětský svaz trval na opakování aktu v Berlíně 8. května večer, a proto se v Moskvě, kvůli časovému posunu, slaví 9. květen. Tato data se podle expertů stala symboly rozdělení mezi Východem a Západem.
Pro západní země 8. květen ztělesňoval vítězství nad fašismem, které bylo dosaženo spojeneckými armádami a odbojem, a symbolizoval poválečný antifašistický konsensus. Ten ovšem pohodlně opomíjel například širokou spolupráci s nacistickými okupanty od Francie po Norsko. V Německu bylo dlouho toto datum vnímáno jako vojenská porážka, teprve v roce 1985 prezident Richard von Weizsäcker uznal, že 8. květen znamenal pro Německo osvobození od fašismu.
V Sovětském svazu se 9. květen slavil jako den vítězství nad fašismem, den triumfu nad nepřítelem, který se snažil Sovětský svaz vyhladit, a den, kdy zachránil Evropu před fašismem. Po roce 1947 Stalin ze strachu, že by vzpomínka na vítězství posílila sovětský lid, který trpěl masovým umíráním a brutalitou režimu, zrušil tento den jako státní svátek.
Teprve v roce 1965 se 9. květen opět stal národním svátkem, který připomínal vítězství nového sovětského národa, nikoli oběti. Květen 1945 tak nahradil říjen 1917 jako skutečné zakládající datum nového SSSR a byl označen za konec „Velké vlastenecké války“. I tento narativ byl postaven na selektivním zapomínání, které ignorovalo rozsáhlou kolaboraci s okupanty, oběti stalinistických represí, německo-sovětský pakt z roku 1939 a okupaci pobaltských zemí.
Po skončení studené války byly spory ohledně 9. května jen špičkou ledovce v diskusích o historické paměti. Pro mnoho lidí se tento den stal dnem smutku, který připomínal nahrazení jedné okupační síly jinou. Ukrajina a další země začaly připomínat konec války 8. května, přičemž za její počátek považovaly září 1939. Tyto kroky byly doprovázeny iniciativami inspirovanými západními pamětními politikami, jako bylo zavedení symbolu vlčích máků na Ukrajině v roce 2015.
Od poloviny devadesátých let Rusko přikládá 9. květnu velký historický význam. Vítězství nad Hitlerem je mnohými Rusy považováno za největší historický úspěch země ve 20. století. Od počátku Putinovy éry se 9. květen stal ústředním symbolem pamětní strategie jeho režimu, s pompézními přehlídkami a vyvěšováním sovětské vlajky jako vlajky vítězství.
Putinovy projevy na těchto akcích tónem připomínají Brežněvovu éru: 9. květen je oslavou vítězství ruského/sovětského lidu, jehož oběť zachránila celou Evropu před fašismem. Tento hrdinský čin je podle této rétoriky hanoben nevděčným Západem a některými bývalými sovětskými republikami. Tato témata se stala ještě výraznějšími od února 2022, kdy Kreml začal strategicky využívat antifašistickou rétoriku k ospravedlnění své invaze na Ukrajinu.
V době rostoucího autoritářství je důležité připomínat si porážku nacismu a slavit obnovení demokracie a lidských práv v Evropě. Slabá gesta Evropské unie a národní oslavy pádu fašismu jsou dnes zpochybňovány krajní pravicí. Přesto však připomínání rozsahu porážky fašismu na celém kontinentu musí být zdrojem naděje. Slouží jako silná připomínka toho, že demokracie musí být kolektivně bráněna a že se musíme poučit z minulých chyb. Jak slavně řekl Mark Twain: „Historie se neopakuje, ale často se rýmuje.“
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.