Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Samotný posun kupředu však provází řada nejasností a neúplných úspěchů z předchozí fáze. Od říjnového příměří v roce 2025 totiž v oblasti nadále umírali lidé, podmínky pro život civilistů se výrazně nezlepšily a Izrael navíc rozšířil území pod svou kontrolou za původně dohodnutou žlutou čáru. Obě strany se navíc rozcházejí v klíčové otázce sekvenování celého procesu, neboť Hamas odmítá odzbrojení bez předchozího stažení izraelských vojsk a Izrael trvá na opačném pořadí.
K nynějšímu průlomu přispěl silný tlak mezinárodních zprostředkovatelů z Egypta, Turecka a Katarska, kteří na Hamas naléhali, aby přijal cestovní mapu vysokého komisaře Nickolaye Mladenova. Důležitou roli sehrály také vnitřní změny ve vedení hnutí a zvolení Chálila al-Hajjji do čela politického burza, které usnadnilo průchod zásadním rozhodnutím.
Nemalou měrou se na dohodě podílel i vlivný abúdhabský poradce a bývalý palestinský předák Muhammad Dahlan. Ten úzce koordinoval své kroky se zetěm amerického prezidenta Jaredem Kushnerem a využil svého vlivu k tomu, aby přesvědčil Hamas k akceptování nejcitlivějších bodů týkajících se předání moci a odevzdání zbraní.
Pro obyvatele Gazy představuje tato iniciativa především naději na úlevu a zastavení každodenního utrpení, a to bez ohledu na přetrvávající politické spory. Hamas spoléhá na to, že mezinárodní společenství v čele s USA donutí izraelskou stranu k dodržování závazků, neboť pozice premiéra Benjamina Netanjahua je v domácí politice velmi křehká.
Netanjahu čelí silnému tlaku pravicových ministrů, jako jsou Becalel Smotrič a Orit Strooková, kteří jakékoliv ústupky v Gaze považují za kapitulaci. Izraelský premiér sice dohodu zcela neodmítl, ale zároveň ji nemůže naplno oslavovat, protože by tím ztratil část voličů před blížícími se parlamentními volbami.
Okamžitá reakce Izraele v podobě obnovených náletů a úmrtí několika lidí jen podtrhla hlubokou nedůvěru, která mezi oběma znesvářenými tábory panuje. Fakt, že Hamas dosud zůstává ozbrojenou silou a Izrael nepřerušil vojenskou přítomnost, ukazuje na křehkost celého diplomatického manévru.
Americká administrativa tlačí na rychlé plnění plánu především proto, že jde o jednu z mála šancí Donalda Trumpa potvrdit pověst úspěšného vyjednavače. Úspěch je o to naléhavější, že se Washingtonu dosud nedaří nalézt trvalé řešení konfliktů v Íránu či na Ukrajině.
Samotná realizace druhé fáze je však obrovskou logistickou a bezpečnostní výzvou, která vyžaduje likvidaci tunelů, těžkých zbraní i výzbroje různých lokálních milicí. Zásadním kamenem úrazu nadále zůstává zmíněná posloupnost kroků, neboť obě strany požadují, aby jako první ustoupil ten druhý.
Zatímco lidé v Gaze vyhlížejí zlepšení svých bídných životních podmínek, otázka budoucího palestinského sebeurčení a státnosti zůstává v aktuálním dokumentu spíše na okraji. Před všemi účastníky tak stojí mimořádně obtížná cesta plná nástrah, jejíž úspěch závisí na ochotě plnit dohodnuté závazky v praxi.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.