Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Samotný posun kupředu však provází řada nejasností a neúplných úspěchů z předchozí fáze. Od říjnového příměří v roce 2025 totiž v oblasti nadále umírali lidé, podmínky pro život civilistů se výrazně nezlepšily a Izrael navíc rozšířil území pod svou kontrolou za původně dohodnutou žlutou čáru. Obě strany se navíc rozcházejí v klíčové otázce sekvenování celého procesu, neboť Hamas odmítá odzbrojení bez předchozího stažení izraelských vojsk a Izrael trvá na opačném pořadí.
K nynějšímu průlomu přispěl silný tlak mezinárodních zprostředkovatelů z Egypta, Turecka a Katarska, kteří na Hamas naléhali, aby přijal cestovní mapu vysokého komisaře Nickolaye Mladenova. Důležitou roli sehrály také vnitřní změny ve vedení hnutí a zvolení Chálila al-Hajjji do čela politického burza, které usnadnilo průchod zásadním rozhodnutím.
Nemalou měrou se na dohodě podílel i vlivný abúdhabský poradce a bývalý palestinský předák Muhammad Dahlan. Ten úzce koordinoval své kroky se zetěm amerického prezidenta Jaredem Kushnerem a využil svého vlivu k tomu, aby přesvědčil Hamas k akceptování nejcitlivějších bodů týkajících se předání moci a odevzdání zbraní.
Pro obyvatele Gazy představuje tato iniciativa především naději na úlevu a zastavení každodenního utrpení, a to bez ohledu na přetrvávající politické spory. Hamas spoléhá na to, že mezinárodní společenství v čele s USA donutí izraelskou stranu k dodržování závazků, neboť pozice premiéra Benjamina Netanjahua je v domácí politice velmi křehká.
Netanjahu čelí silnému tlaku pravicových ministrů, jako jsou Becalel Smotrič a Orit Strooková, kteří jakékoliv ústupky v Gaze považují za kapitulaci. Izraelský premiér sice dohodu zcela neodmítl, ale zároveň ji nemůže naplno oslavovat, protože by tím ztratil část voličů před blížícími se parlamentními volbami.
Okamžitá reakce Izraele v podobě obnovených náletů a úmrtí několika lidí jen podtrhla hlubokou nedůvěru, která mezi oběma znesvářenými tábory panuje. Fakt, že Hamas dosud zůstává ozbrojenou silou a Izrael nepřerušil vojenskou přítomnost, ukazuje na křehkost celého diplomatického manévru.
Americká administrativa tlačí na rychlé plnění plánu především proto, že jde o jednu z mála šancí Donalda Trumpa potvrdit pověst úspěšného vyjednavače. Úspěch je o to naléhavější, že se Washingtonu dosud nedaří nalézt trvalé řešení konfliktů v Íránu či na Ukrajině.
Samotná realizace druhé fáze je však obrovskou logistickou a bezpečnostní výzvou, která vyžaduje likvidaci tunelů, těžkých zbraní i výzbroje různých lokálních milicí. Zásadním kamenem úrazu nadále zůstává zmíněná posloupnost kroků, neboť obě strany požadují, aby jako první ustoupil ten druhý.
Zatímco lidé v Gaze vyhlížejí zlepšení svých bídných životních podmínek, otázka budoucího palestinského sebeurčení a státnosti zůstává v aktuálním dokumentu spíše na okraji. Před všemi účastníky tak stojí mimořádně obtížná cesta plná nástrah, jejíž úspěch závisí na ochotě plnit dohodnuté závazky v praxi.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.