Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Samotný posun kupředu však provází řada nejasností a neúplných úspěchů z předchozí fáze. Od říjnového příměří v roce 2025 totiž v oblasti nadále umírali lidé, podmínky pro život civilistů se výrazně nezlepšily a Izrael navíc rozšířil území pod svou kontrolou za původně dohodnutou žlutou čáru. Obě strany se navíc rozcházejí v klíčové otázce sekvenování celého procesu, neboť Hamas odmítá odzbrojení bez předchozího stažení izraelských vojsk a Izrael trvá na opačném pořadí.
K nynějšímu průlomu přispěl silný tlak mezinárodních zprostředkovatelů z Egypta, Turecka a Katarska, kteří na Hamas naléhali, aby přijal cestovní mapu vysokého komisaře Nickolaye Mladenova. Důležitou roli sehrály také vnitřní změny ve vedení hnutí a zvolení Chálila al-Hajjji do čela politického burza, které usnadnilo průchod zásadním rozhodnutím.
Nemalou měrou se na dohodě podílel i vlivný abúdhabský poradce a bývalý palestinský předák Muhammad Dahlan. Ten úzce koordinoval své kroky se zetěm amerického prezidenta Jaredem Kushnerem a využil svého vlivu k tomu, aby přesvědčil Hamas k akceptování nejcitlivějších bodů týkajících se předání moci a odevzdání zbraní.
Pro obyvatele Gazy představuje tato iniciativa především naději na úlevu a zastavení každodenního utrpení, a to bez ohledu na přetrvávající politické spory. Hamas spoléhá na to, že mezinárodní společenství v čele s USA donutí izraelskou stranu k dodržování závazků, neboť pozice premiéra Benjamina Netanjahua je v domácí politice velmi křehká.
Netanjahu čelí silnému tlaku pravicových ministrů, jako jsou Becalel Smotrič a Orit Strooková, kteří jakékoliv ústupky v Gaze považují za kapitulaci. Izraelský premiér sice dohodu zcela neodmítl, ale zároveň ji nemůže naplno oslavovat, protože by tím ztratil část voličů před blížícími se parlamentními volbami.
Okamžitá reakce Izraele v podobě obnovených náletů a úmrtí několika lidí jen podtrhla hlubokou nedůvěru, která mezi oběma znesvářenými tábory panuje. Fakt, že Hamas dosud zůstává ozbrojenou silou a Izrael nepřerušil vojenskou přítomnost, ukazuje na křehkost celého diplomatického manévru.
Americká administrativa tlačí na rychlé plnění plánu především proto, že jde o jednu z mála šancí Donalda Trumpa potvrdit pověst úspěšného vyjednavače. Úspěch je o to naléhavější, že se Washingtonu dosud nedaří nalézt trvalé řešení konfliktů v Íránu či na Ukrajině.
Samotná realizace druhé fáze je však obrovskou logistickou a bezpečnostní výzvou, která vyžaduje likvidaci tunelů, těžkých zbraní i výzbroje různých lokálních milicí. Zásadním kamenem úrazu nadále zůstává zmíněná posloupnost kroků, neboť obě strany požadují, aby jako první ustoupil ten druhý.
Zatímco lidé v Gaze vyhlížejí zlepšení svých bídných životních podmínek, otázka budoucího palestinského sebeurčení a státnosti zůstává v aktuálním dokumentu spíše na okraji. Před všemi účastníky tak stojí mimořádně obtížná cesta plná nástrah, jejíž úspěch závisí na ochotě plnit dohodnuté závazky v praxi.
Dobré zprávy před prvním ryze listopadovým víkendem, od kterého nás dělí poslední pracovní den, mají meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Konkrétně nám slibují slunečné počasí.
Určitou nejistotu mezi zákazníky mohla vyvolat nedávná zpráva o prodeji tuzemského podnikání obchodního řetězce Tesco firmě, která v Česku provozuje prodejny Albert. Experti v té souvislosti upozorňují, že zatím zůstává všechno při starém. Změna proběhne až v řádu měsíců.
Nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku dosáhla úrovně 828 nemocných na sto tisíc obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Může za to státní svátek v průběhu pracovního týdne.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.