Už téměř dvanáct let uplynulo od chvíle, kdy tehdy šestadvacetiletá Julie Michel beze stopy zmizela. Její auto i osobní věci byly nalezeny opuštěné u horského průsmyku Port de Lers v Pyrenejích. Navzdory rozsáhlému pátrání se však po mladé ženě nenašla jediná stopa. Nyní, po více než dekádě, se vyšetřovatelé k případu vracejí s novým pohledem a otevírají dříve neprozkoumané stopy.
Julie odjela z domova v Auxerre v Burgundsku 1. července 2013. Její kontakt s rodinou však náhle ustal 19. července. V ten den ji naposledy spatřil paraglidista, jak si dává oběd u svého auta – od té chvíle jako by se po ní slehla zem, uvedl news.com.au.
Osobní věci i vozidlo Julie Michel byly nalezeny na horském průsmyku Port de Lers v departmentu Ariège. Policie i dobrovolníci prohledali okolí, ale bez jakéhokoli výsledku. Přestože vyšetřování zvažovalo možnost nehody, sebevraždy či dokonce sektářského vlivu, všechny tyto varianty byly v minulosti oficiálně vyloučeny.
Případ byl formálně uzavřen státním zastupitelstvím v Foix v roce 2018 s tím, že byly prověřeny všechny možné scénáře, včetně dobrovolného zmizení. Julieina matka Betty Lefebvre však nikdy nepřestala doufat, že se dozví pravdu. „Někteří mi říkali, abych začala truchlit, ale pro mě bylo nepředstavitelné, že by byl Juliin spis jednoduše odložen a zapomenut,“ uvedla.
Betty nyní s bolestí, ale i s nadějí sleduje znovuotevření případu. V rozhovoru pro server France Bleu přiznala: „Po dvanácti letech očekáváme to nejhorší. Je to velmi těžké, ale žít s mečem nad hlavou je taky nesnesitelné.“
Vyšetřovatelé nově pracují s možností vraždy, únosu nebo zadržování osoby proti její vůli. Přitom stále neexistují žádné nové hmatatelné důkazy. Julieina matka však upozorňuje, že některé lokality dosud nebyly vůbec prozkoumány – konkrétně například jezero Lac de Lers, které se nachází poblíž místa nálezu jejího auta.
Místo, kde bylo vozidlo nalezeno, je známé mezi turisty. Auto stálo hned u značky označující Port de Lers. Podle Betty Lefebvre se zde často ztrácí lidé, protože je místo zrádné a špatně značené. Julie odtud před svým zmizením poslala matce zprávu, ve které jí popřála hodně štěstí k divadelní premiéře, na kterou nemohla dorazit.
Přestože Julie byla dospělá a samostatná, její matka přiznává, že „o své děti se člověk bojí vždycky“. Nově se budou zkoumat výpovědi rodiny a přátel, ale také poznatky dobrovolníků, kteří se po léta případu věnovali.
Založeno bylo také podpůrné sdružení, které má pomáhat rodině a blízkým v průběhu znovuotevřeného vyšetřování. Ačkoli se žádné nové důkazy neobjevily, doufají, že důslednější přístup a nové pohledy by mohly přinést odpovědi na otázky, které rodinu trápí už více než dekádu.
Případ Julie Michel i po téměř 12 letech zůstává záhadou. Její matka ale věří, že pravda jednou vyjde najevo.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.