Už téměř dvanáct let uplynulo od chvíle, kdy tehdy šestadvacetiletá Julie Michel beze stopy zmizela. Její auto i osobní věci byly nalezeny opuštěné u horského průsmyku Port de Lers v Pyrenejích. Navzdory rozsáhlému pátrání se však po mladé ženě nenašla jediná stopa. Nyní, po více než dekádě, se vyšetřovatelé k případu vracejí s novým pohledem a otevírají dříve neprozkoumané stopy.
Julie odjela z domova v Auxerre v Burgundsku 1. července 2013. Její kontakt s rodinou však náhle ustal 19. července. V ten den ji naposledy spatřil paraglidista, jak si dává oběd u svého auta – od té chvíle jako by se po ní slehla zem, uvedl news.com.au.
Osobní věci i vozidlo Julie Michel byly nalezeny na horském průsmyku Port de Lers v departmentu Ariège. Policie i dobrovolníci prohledali okolí, ale bez jakéhokoli výsledku. Přestože vyšetřování zvažovalo možnost nehody, sebevraždy či dokonce sektářského vlivu, všechny tyto varianty byly v minulosti oficiálně vyloučeny.
Případ byl formálně uzavřen státním zastupitelstvím v Foix v roce 2018 s tím, že byly prověřeny všechny možné scénáře, včetně dobrovolného zmizení. Julieina matka Betty Lefebvre však nikdy nepřestala doufat, že se dozví pravdu. „Někteří mi říkali, abych začala truchlit, ale pro mě bylo nepředstavitelné, že by byl Juliin spis jednoduše odložen a zapomenut,“ uvedla.
Betty nyní s bolestí, ale i s nadějí sleduje znovuotevření případu. V rozhovoru pro server France Bleu přiznala: „Po dvanácti letech očekáváme to nejhorší. Je to velmi těžké, ale žít s mečem nad hlavou je taky nesnesitelné.“
Vyšetřovatelé nově pracují s možností vraždy, únosu nebo zadržování osoby proti její vůli. Přitom stále neexistují žádné nové hmatatelné důkazy. Julieina matka však upozorňuje, že některé lokality dosud nebyly vůbec prozkoumány – konkrétně například jezero Lac de Lers, které se nachází poblíž místa nálezu jejího auta.
Místo, kde bylo vozidlo nalezeno, je známé mezi turisty. Auto stálo hned u značky označující Port de Lers. Podle Betty Lefebvre se zde často ztrácí lidé, protože je místo zrádné a špatně značené. Julie odtud před svým zmizením poslala matce zprávu, ve které jí popřála hodně štěstí k divadelní premiéře, na kterou nemohla dorazit.
Přestože Julie byla dospělá a samostatná, její matka přiznává, že „o své děti se člověk bojí vždycky“. Nově se budou zkoumat výpovědi rodiny a přátel, ale také poznatky dobrovolníků, kteří se po léta případu věnovali.
Založeno bylo také podpůrné sdružení, které má pomáhat rodině a blízkým v průběhu znovuotevřeného vyšetřování. Ačkoli se žádné nové důkazy neobjevily, doufají, že důslednější přístup a nové pohledy by mohly přinést odpovědi na otázky, které rodinu trápí už více než dekádu.
Případ Julie Michel i po téměř 12 letech zůstává záhadou. Její matka ale věří, že pravda jednou vyjde najevo.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.