Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Donald Trump popsal rozhovor jako vynikající, dlouhý a důkladný. Ve svém příspěvku na síti Truth Social zdůraznil, že jeho osobní vztah se Si Ťin-pchingem je velmi dobrý a obě strany si uvědomují důležitost jeho udržení. Prezident také oznámil, že Peking zvažuje výrazné navýšení nákupu amerických sójových bobů, a to ze současných 12 milionů tun na 20 milionů tun ročně.
Kromě Tchaj-wanu a obchodu se sójou lídři diskutovali také o ruské invazi na Ukrajinu, situaci v Íránu a o čínských nákupech americké ropy a plynu. Si Ťin-pching v hovoru zopakoval postoj Pekingu, že Tchaj-wan je čínským územím a Čína musí chránit svou suverenitu a územní celistvost. Varoval přitom, že Spojené státy musí s prodejem zbraní na ostrov nakládat velmi opatrně.
Spojené státy sice udržují oficiální diplomatické styky s Pekingem, nikoliv s Tchaj-pejí, přesto však zůstávají klíčovým spojencem ostrova a jeho největším dodavatelem vojenské techniky. V prosinci Trumpova administrativa schválila rozsáhlý prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě přibližně 11 miliard dolarů. Balíček obsahoval pokročilé raketomety, samohybné houfnice a různé typy raket.
Peking na tento prodej reagoval kritikou, že podpora tchajwanské nezávislosti pouze urychluje směřování k nebezpečné a násilné situaci v Tchajwanské úžině. Si Ťin-pching ve středu Trumpovi zdůraznil, že stejně jako mají své obavy Spojené státy, má je i Čína. Pokud budou obě strany spolupracovat v duchu rovnosti a vzájemného respektu, mohou podle něj najít způsob, jak své obavy vzájemně adresovat.
Aktuální diplomatická aktivita následuje po řadě návštěv západních lídrů v Číně, včetně britského premiéra Keira Starmera, kteří usilují o restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Sám Donald Trump plánuje navštívit Čínu letos v dubnu a uvedl, že se na tuto cestu velmi těší. Jen několik hodin před telefonátem s Washingtonem jednal Si Ťin-pching také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž oba ocenili upevňování vazeb mezi Pekingem a Moskvou.
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.