Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Významnou úlohu v ochraně zdraví před plísněmi a jejich produkty v potravinách pak sehrává Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Upozornil na to Státní zdravotní ústav (SZÚ).
"Mnozí z nás zažili situaci, kdy někdo v domácnosti odkrojil plesnivou část potraviny a zbytek bez obav zkonzumoval nebo použil k vaření s přesvědčením, že var případné zárodky zničí. Jde o zásadní omyl. Teplo sice dokáže usmrtit samotné mikroskopické houby, ale toxické látky označované jako mykotoxiny, působení tepla nijak neznehodnotí. Viditelný plesnivý povlak na povrchu představuje pouhou špičku ledovce, pod ním se nachází neviditelná síť vláken, která prorůstá hluboko do potraviny. Zejména v potravinách s vyšším obsahem vody, jako jsou marmelády, džemy, jogurty nebo měkké ovoce, mykotoxiny bleskově pronikají celým objemem. Tvrzení, že stačí seškrábnout povrch marmelády nebo vyhodit jen jednu plesnivou malinu z krabičky, je proto nebezpečné, toxiny a mikroskopická vlákna už dávno prostoupily i okolní plody. Zvláštní opatrnost je namístě také u ořechů, olejnin, obilovin a koření, kde nejčastěji vznikají karcinogenní aflatoxiny. Zlaté pravidlo prevence zní jednoznačně: jakmile se na potravině objeví plíseň, celá patří bez přemýšlení do koše," varovalo ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Některé mikroskopické vláknité houby, zejména druhy rodu rodu Aspergillus a Penicillium, za specifických podmínek produkují látky označované jako mykotoxiny. K jejich produkci dochází typicky při vyšší teplotě a vlhkosti během pěstování a sklizně zemědělských komodit, ale také během nevhodného skladování potravin. Jde o přirozeně vznikající, avšak toxicky působící chemické látky, které kontaminují především ořechy, obiloviny, kukuřici či některé druhy koření.
Z pohledu bezpečnosti potravin a ochrany veřejného zdraví je mimořádná pozornost věnována specifické skupině těchto látek zvané aflatoxiny. Tyto látky kromě toxického působení jsou navíc termostabilní, nelze je zničit běžným vařením, pečením ani jinou kulinární úpravou a zůstávají tak ve výsledném pokrmu. Nejčastěji se vyskytujícím a zároveň vysoce toxicky působícím zástupcem této skupiny je aflatoxin B1 (AFB1).
"Jedná se o látku s prokázanými genotoxickými účinky, kterou Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí do skupiny 1, tedy mezi prokázané lidské karcinogeny. Dlouhodobé působení této látky na lidský organismus, a to i ve velmi malých dávkách, je prokazatelně spojeno s chronickým poškozením jater a s výrazně zvýšeným rizikem vzniku zhoubného nádoru tohoto orgánu," vysvětlil vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Tomáš Pruša.
Potřebu důsledného sledování těchto látek nedávno potvrdily například záchyty nadlimitního obsahu aflatoxinu B1 ve výrobcích určených pro kojence a malé děti, jež se objevily na trhu. Jelikož se jedná o potraviny pro mimořádně citlivou skupinu populace, je nezbytné výskyt těchto kontaminantů neustále monitorovat. Proto v oblasti bezpečnosti potravin hraje důležitou úlohu Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který zachytil i tento konkrétní výrobek. "I u tohoto ovocného pyré v kapsičkách, určeného pro výživu dětí, Státní zdravotní ústav provedl hodnocení zdravotního rizika pro aflatoxin B1 a potvrdil odborné důvody opatření, která byla přijata na ochranu veřejného zdraví," potvrdil Pruša.
Systém RASFF představuje celoevropskou komunikační síť, která dozorovým orgánům členských států umožňuje v reálném čase sdílet informace o výskytu zdravotně závadných potravin či krmiv na trhu. Díky tomuto propojení mohou kontrolní instituce okamžitě reagovat, zabránit vstupu rizikových šarží potravin či krmiv již na vnějších hranicích EU nebo bez prodlení nařídit jejich stažení z prodejní sítě.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.