Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Tání ledovců má zásadní dopady na celý svět – přispívá ke zvyšování hladiny moří, ohrožuje miliony lidí žijících v přímořských oblastech, zvyšuje riziko klimatické migrace a narušuje vodní režim, na kterém závisí miliardy lidí při pěstování potravin.
Vědci však zároveň upozorňují, že pokud by se podařilo výrazně omezit emise a udržet globální oteplení pod mezinárodně dohodnutou hranicí 1,5 °C, mohlo by být zachováno až 50 % ledové masy. I když je tento cíl čím dál vzdálenější, každá desetina stupně, které se podaří vyhnout, by podle výpočtů mohla zachránit 2,7 bilionu tun ledu.
Studie, publikovaná v časopise Science, využila osm různých modelů, aby předpověděla osud 200 000 ledovců mimo Grónsko a Antarktidu při různých scénářích globálních teplot. Modely počítaly s tím, že teploty zůstanou stabilní po tisíce let – a i v tomto hypotetickém stavu by 39 % světových ledovců stejně neuniklo zkáze.
Zejména ledovce v západní části USA a Kanady jsou podle výzkumu výrazně ohrožené – až 75 % z nich je již nyní odsouzeno k zániku. Naproti tomu ledovce v odlehlých a vysokých horách, jako je pohoří Hindúkuš a Karákóram, jsou odolnější, ale i ty se vlivem oteplování výrazně zmenší.
„Každá desetina stupně hraje roli,“ upozorňuje hlavní autor studie Harry Zekollari z Vrije Universiteit v Bruselu. „Rozhodnutí, která uděláme dnes, budou mít vliv na staletí dopředu a určí, kolik ledovců ještě dokážeme zachránit.“
Jeho kolegyně, Lilian Schusterová z univerzity v Innsbrucku, připomíná, že ledovce jsou viditelným ukazatelem klimatických změn, ale jejich pomalá reakce znamená, že to nejhorší teprve přijde. „Dnes to v horách ještě nevypadá tak zle, ale situace je ve skutečnosti mnohem horší, než co teď vidíme.“
Zatímco některé oblasti – například jižní část arktické Kanady – ztratí až 80 % svých ledovců, v jiných, například v západní části pohoří Hindúkuš–Karákóram–Himálaj, je zatím ohroženo „jen“ 5 %. Pokud ale svět opravdu dosáhne 2,7 °C oteplení, 12 z 19 hlavních světových ledovcových oblastí přijde o více než 80 % své ledové masy. Ledovce zcela zmizí například z ruské Arktidy, západu USA nebo Islandu.
I kdyby se veškeré emise okamžitě zastavily, tání ledovců bude podle vědců pokračovat ještě po staletí. Dnes přispívají ledovce přibližně čtvrtinou ke globálnímu vzestupu mořské hladiny. Ty, které už nyní čeká zánik, přinesou ještě minimálně 11 cm nárůst hladiny moří. Pokud se oteplení dostane na 2,7 °C, zvedne se hladina až o 23 cm jen kvůli ledovcům. Při omezení oteplení na 1,5 °C by šlo o 14 cm.
Profesor Andrew Shepherd z britské Northumbria University označil studii za důležitý souhrn veškerých dosavadních modelů. „Ledovce jsou nejikoničtějším symbolem dopadů klimatické změny a jsou rozeseté po celém světě,“ řekl. „Tato studie ukazuje, že jejich tání bude pokračovat i tehdy, pokud by se klimatické oteplování zastavilo dnes. Je to varovný signál.“
Zekollari upozornil, že ztráta ledovců není problém jen vzdálených hor: „Všechno je propojené. Pokud v Británii jedete autem, produkujete skleníkové plyny, které přispívají k tání ledovce třeba deset tisíc kilometrů daleko. Tím stoupne hladina oceánů, a vy budete muset platit za nové protipovodňové hráze.“
Otázka ochrany ledovců se stane hlavním tématem nadcházející konference OSN o jejich zachování, která se koná příští týden v Tádžikistánu v rámci Mezinárodního roku ochrany ledovců.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
