Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Tání ledovců má zásadní dopady na celý svět – přispívá ke zvyšování hladiny moří, ohrožuje miliony lidí žijících v přímořských oblastech, zvyšuje riziko klimatické migrace a narušuje vodní režim, na kterém závisí miliardy lidí při pěstování potravin.
Vědci však zároveň upozorňují, že pokud by se podařilo výrazně omezit emise a udržet globální oteplení pod mezinárodně dohodnutou hranicí 1,5 °C, mohlo by být zachováno až 50 % ledové masy. I když je tento cíl čím dál vzdálenější, každá desetina stupně, které se podaří vyhnout, by podle výpočtů mohla zachránit 2,7 bilionu tun ledu.
Studie, publikovaná v časopise Science, využila osm různých modelů, aby předpověděla osud 200 000 ledovců mimo Grónsko a Antarktidu při různých scénářích globálních teplot. Modely počítaly s tím, že teploty zůstanou stabilní po tisíce let – a i v tomto hypotetickém stavu by 39 % světových ledovců stejně neuniklo zkáze.
Zejména ledovce v západní části USA a Kanady jsou podle výzkumu výrazně ohrožené – až 75 % z nich je již nyní odsouzeno k zániku. Naproti tomu ledovce v odlehlých a vysokých horách, jako je pohoří Hindúkuš a Karákóram, jsou odolnější, ale i ty se vlivem oteplování výrazně zmenší.
„Každá desetina stupně hraje roli,“ upozorňuje hlavní autor studie Harry Zekollari z Vrije Universiteit v Bruselu. „Rozhodnutí, která uděláme dnes, budou mít vliv na staletí dopředu a určí, kolik ledovců ještě dokážeme zachránit.“
Jeho kolegyně, Lilian Schusterová z univerzity v Innsbrucku, připomíná, že ledovce jsou viditelným ukazatelem klimatických změn, ale jejich pomalá reakce znamená, že to nejhorší teprve přijde. „Dnes to v horách ještě nevypadá tak zle, ale situace je ve skutečnosti mnohem horší, než co teď vidíme.“
Zatímco některé oblasti – například jižní část arktické Kanady – ztratí až 80 % svých ledovců, v jiných, například v západní části pohoří Hindúkuš–Karákóram–Himálaj, je zatím ohroženo „jen“ 5 %. Pokud ale svět opravdu dosáhne 2,7 °C oteplení, 12 z 19 hlavních světových ledovcových oblastí přijde o více než 80 % své ledové masy. Ledovce zcela zmizí například z ruské Arktidy, západu USA nebo Islandu.
I kdyby se veškeré emise okamžitě zastavily, tání ledovců bude podle vědců pokračovat ještě po staletí. Dnes přispívají ledovce přibližně čtvrtinou ke globálnímu vzestupu mořské hladiny. Ty, které už nyní čeká zánik, přinesou ještě minimálně 11 cm nárůst hladiny moří. Pokud se oteplení dostane na 2,7 °C, zvedne se hladina až o 23 cm jen kvůli ledovcům. Při omezení oteplení na 1,5 °C by šlo o 14 cm.
Profesor Andrew Shepherd z britské Northumbria University označil studii za důležitý souhrn veškerých dosavadních modelů. „Ledovce jsou nejikoničtějším symbolem dopadů klimatické změny a jsou rozeseté po celém světě,“ řekl. „Tato studie ukazuje, že jejich tání bude pokračovat i tehdy, pokud by se klimatické oteplování zastavilo dnes. Je to varovný signál.“
Zekollari upozornil, že ztráta ledovců není problém jen vzdálených hor: „Všechno je propojené. Pokud v Británii jedete autem, produkujete skleníkové plyny, které přispívají k tání ledovce třeba deset tisíc kilometrů daleko. Tím stoupne hladina oceánů, a vy budete muset platit za nové protipovodňové hráze.“
Otázka ochrany ledovců se stane hlavním tématem nadcházející konference OSN o jejich zachování, která se koná příští týden v Tádžikistánu v rámci Mezinárodního roku ochrany ledovců.
            Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
            Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
            Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
            Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
            V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
            Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
            ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
            Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
            Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
            Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
            Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
            Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.