Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Tání ledovců má zásadní dopady na celý svět – přispívá ke zvyšování hladiny moří, ohrožuje miliony lidí žijících v přímořských oblastech, zvyšuje riziko klimatické migrace a narušuje vodní režim, na kterém závisí miliardy lidí při pěstování potravin.
Vědci však zároveň upozorňují, že pokud by se podařilo výrazně omezit emise a udržet globální oteplení pod mezinárodně dohodnutou hranicí 1,5 °C, mohlo by být zachováno až 50 % ledové masy. I když je tento cíl čím dál vzdálenější, každá desetina stupně, které se podaří vyhnout, by podle výpočtů mohla zachránit 2,7 bilionu tun ledu.
Studie, publikovaná v časopise Science, využila osm různých modelů, aby předpověděla osud 200 000 ledovců mimo Grónsko a Antarktidu při různých scénářích globálních teplot. Modely počítaly s tím, že teploty zůstanou stabilní po tisíce let – a i v tomto hypotetickém stavu by 39 % světových ledovců stejně neuniklo zkáze.
Zejména ledovce v západní části USA a Kanady jsou podle výzkumu výrazně ohrožené – až 75 % z nich je již nyní odsouzeno k zániku. Naproti tomu ledovce v odlehlých a vysokých horách, jako je pohoří Hindúkuš a Karákóram, jsou odolnější, ale i ty se vlivem oteplování výrazně zmenší.
„Každá desetina stupně hraje roli,“ upozorňuje hlavní autor studie Harry Zekollari z Vrije Universiteit v Bruselu. „Rozhodnutí, která uděláme dnes, budou mít vliv na staletí dopředu a určí, kolik ledovců ještě dokážeme zachránit.“
Jeho kolegyně, Lilian Schusterová z univerzity v Innsbrucku, připomíná, že ledovce jsou viditelným ukazatelem klimatických změn, ale jejich pomalá reakce znamená, že to nejhorší teprve přijde. „Dnes to v horách ještě nevypadá tak zle, ale situace je ve skutečnosti mnohem horší, než co teď vidíme.“
Zatímco některé oblasti – například jižní část arktické Kanady – ztratí až 80 % svých ledovců, v jiných, například v západní části pohoří Hindúkuš–Karákóram–Himálaj, je zatím ohroženo „jen“ 5 %. Pokud ale svět opravdu dosáhne 2,7 °C oteplení, 12 z 19 hlavních světových ledovcových oblastí přijde o více než 80 % své ledové masy. Ledovce zcela zmizí například z ruské Arktidy, západu USA nebo Islandu.
I kdyby se veškeré emise okamžitě zastavily, tání ledovců bude podle vědců pokračovat ještě po staletí. Dnes přispívají ledovce přibližně čtvrtinou ke globálnímu vzestupu mořské hladiny. Ty, které už nyní čeká zánik, přinesou ještě minimálně 11 cm nárůst hladiny moří. Pokud se oteplení dostane na 2,7 °C, zvedne se hladina až o 23 cm jen kvůli ledovcům. Při omezení oteplení na 1,5 °C by šlo o 14 cm.
Profesor Andrew Shepherd z britské Northumbria University označil studii za důležitý souhrn veškerých dosavadních modelů. „Ledovce jsou nejikoničtějším symbolem dopadů klimatické změny a jsou rozeseté po celém světě,“ řekl. „Tato studie ukazuje, že jejich tání bude pokračovat i tehdy, pokud by se klimatické oteplování zastavilo dnes. Je to varovný signál.“
Zekollari upozornil, že ztráta ledovců není problém jen vzdálených hor: „Všechno je propojené. Pokud v Británii jedete autem, produkujete skleníkové plyny, které přispívají k tání ledovce třeba deset tisíc kilometrů daleko. Tím stoupne hladina oceánů, a vy budete muset platit za nové protipovodňové hráze.“
Otázka ochrany ledovců se stane hlavním tématem nadcházející konference OSN o jejich zachování, která se koná příští týden v Tádžikistánu v rámci Mezinárodního roku ochrany ledovců.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
