Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Tání ledovců má zásadní dopady na celý svět – přispívá ke zvyšování hladiny moří, ohrožuje miliony lidí žijících v přímořských oblastech, zvyšuje riziko klimatické migrace a narušuje vodní režim, na kterém závisí miliardy lidí při pěstování potravin.
Vědci však zároveň upozorňují, že pokud by se podařilo výrazně omezit emise a udržet globální oteplení pod mezinárodně dohodnutou hranicí 1,5 °C, mohlo by být zachováno až 50 % ledové masy. I když je tento cíl čím dál vzdálenější, každá desetina stupně, které se podaří vyhnout, by podle výpočtů mohla zachránit 2,7 bilionu tun ledu.
Studie, publikovaná v časopise Science, využila osm různých modelů, aby předpověděla osud 200 000 ledovců mimo Grónsko a Antarktidu při různých scénářích globálních teplot. Modely počítaly s tím, že teploty zůstanou stabilní po tisíce let – a i v tomto hypotetickém stavu by 39 % světových ledovců stejně neuniklo zkáze.
Zejména ledovce v západní části USA a Kanady jsou podle výzkumu výrazně ohrožené – až 75 % z nich je již nyní odsouzeno k zániku. Naproti tomu ledovce v odlehlých a vysokých horách, jako je pohoří Hindúkuš a Karákóram, jsou odolnější, ale i ty se vlivem oteplování výrazně zmenší.
„Každá desetina stupně hraje roli,“ upozorňuje hlavní autor studie Harry Zekollari z Vrije Universiteit v Bruselu. „Rozhodnutí, která uděláme dnes, budou mít vliv na staletí dopředu a určí, kolik ledovců ještě dokážeme zachránit.“
Jeho kolegyně, Lilian Schusterová z univerzity v Innsbrucku, připomíná, že ledovce jsou viditelným ukazatelem klimatických změn, ale jejich pomalá reakce znamená, že to nejhorší teprve přijde. „Dnes to v horách ještě nevypadá tak zle, ale situace je ve skutečnosti mnohem horší, než co teď vidíme.“
Zatímco některé oblasti – například jižní část arktické Kanady – ztratí až 80 % svých ledovců, v jiných, například v západní části pohoří Hindúkuš–Karákóram–Himálaj, je zatím ohroženo „jen“ 5 %. Pokud ale svět opravdu dosáhne 2,7 °C oteplení, 12 z 19 hlavních světových ledovcových oblastí přijde o více než 80 % své ledové masy. Ledovce zcela zmizí například z ruské Arktidy, západu USA nebo Islandu.
I kdyby se veškeré emise okamžitě zastavily, tání ledovců bude podle vědců pokračovat ještě po staletí. Dnes přispívají ledovce přibližně čtvrtinou ke globálnímu vzestupu mořské hladiny. Ty, které už nyní čeká zánik, přinesou ještě minimálně 11 cm nárůst hladiny moří. Pokud se oteplení dostane na 2,7 °C, zvedne se hladina až o 23 cm jen kvůli ledovcům. Při omezení oteplení na 1,5 °C by šlo o 14 cm.
Profesor Andrew Shepherd z britské Northumbria University označil studii za důležitý souhrn veškerých dosavadních modelů. „Ledovce jsou nejikoničtějším symbolem dopadů klimatické změny a jsou rozeseté po celém světě,“ řekl. „Tato studie ukazuje, že jejich tání bude pokračovat i tehdy, pokud by se klimatické oteplování zastavilo dnes. Je to varovný signál.“
Zekollari upozornil, že ztráta ledovců není problém jen vzdálených hor: „Všechno je propojené. Pokud v Británii jedete autem, produkujete skleníkové plyny, které přispívají k tání ledovce třeba deset tisíc kilometrů daleko. Tím stoupne hladina oceánů, a vy budete muset platit za nové protipovodňové hráze.“
Otázka ochrany ledovců se stane hlavním tématem nadcházející konference OSN o jejich zachování, která se koná příští týden v Tádžikistánu v rámci Mezinárodního roku ochrany ledovců.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
