Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Tání ledovců má zásadní dopady na celý svět – přispívá ke zvyšování hladiny moří, ohrožuje miliony lidí žijících v přímořských oblastech, zvyšuje riziko klimatické migrace a narušuje vodní režim, na kterém závisí miliardy lidí při pěstování potravin.
Vědci však zároveň upozorňují, že pokud by se podařilo výrazně omezit emise a udržet globální oteplení pod mezinárodně dohodnutou hranicí 1,5 °C, mohlo by být zachováno až 50 % ledové masy. I když je tento cíl čím dál vzdálenější, každá desetina stupně, které se podaří vyhnout, by podle výpočtů mohla zachránit 2,7 bilionu tun ledu.
Studie, publikovaná v časopise Science, využila osm různých modelů, aby předpověděla osud 200 000 ledovců mimo Grónsko a Antarktidu při různých scénářích globálních teplot. Modely počítaly s tím, že teploty zůstanou stabilní po tisíce let – a i v tomto hypotetickém stavu by 39 % světových ledovců stejně neuniklo zkáze.
Zejména ledovce v západní části USA a Kanady jsou podle výzkumu výrazně ohrožené – až 75 % z nich je již nyní odsouzeno k zániku. Naproti tomu ledovce v odlehlých a vysokých horách, jako je pohoří Hindúkuš a Karákóram, jsou odolnější, ale i ty se vlivem oteplování výrazně zmenší.
„Každá desetina stupně hraje roli,“ upozorňuje hlavní autor studie Harry Zekollari z Vrije Universiteit v Bruselu. „Rozhodnutí, která uděláme dnes, budou mít vliv na staletí dopředu a určí, kolik ledovců ještě dokážeme zachránit.“
Jeho kolegyně, Lilian Schusterová z univerzity v Innsbrucku, připomíná, že ledovce jsou viditelným ukazatelem klimatických změn, ale jejich pomalá reakce znamená, že to nejhorší teprve přijde. „Dnes to v horách ještě nevypadá tak zle, ale situace je ve skutečnosti mnohem horší, než co teď vidíme.“
Zatímco některé oblasti – například jižní část arktické Kanady – ztratí až 80 % svých ledovců, v jiných, například v západní části pohoří Hindúkuš–Karákóram–Himálaj, je zatím ohroženo „jen“ 5 %. Pokud ale svět opravdu dosáhne 2,7 °C oteplení, 12 z 19 hlavních světových ledovcových oblastí přijde o více než 80 % své ledové masy. Ledovce zcela zmizí například z ruské Arktidy, západu USA nebo Islandu.
I kdyby se veškeré emise okamžitě zastavily, tání ledovců bude podle vědců pokračovat ještě po staletí. Dnes přispívají ledovce přibližně čtvrtinou ke globálnímu vzestupu mořské hladiny. Ty, které už nyní čeká zánik, přinesou ještě minimálně 11 cm nárůst hladiny moří. Pokud se oteplení dostane na 2,7 °C, zvedne se hladina až o 23 cm jen kvůli ledovcům. Při omezení oteplení na 1,5 °C by šlo o 14 cm.
Profesor Andrew Shepherd z britské Northumbria University označil studii za důležitý souhrn veškerých dosavadních modelů. „Ledovce jsou nejikoničtějším symbolem dopadů klimatické změny a jsou rozeseté po celém světě,“ řekl. „Tato studie ukazuje, že jejich tání bude pokračovat i tehdy, pokud by se klimatické oteplování zastavilo dnes. Je to varovný signál.“
Zekollari upozornil, že ztráta ledovců není problém jen vzdálených hor: „Všechno je propojené. Pokud v Británii jedete autem, produkujete skleníkové plyny, které přispívají k tání ledovce třeba deset tisíc kilometrů daleko. Tím stoupne hladina oceánů, a vy budete muset platit za nové protipovodňové hráze.“
Otázka ochrany ledovců se stane hlavním tématem nadcházející konference OSN o jejich zachování, která se koná příští týden v Tádžikistánu v rámci Mezinárodního roku ochrany ledovců.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
