Letošní jaro přineslo do jižní Evropy výrazné srážky, které během několika týdnů ukončily dlouhodobé sucho v mnoha oblastech Španělska. Voda se vrátila do vyschlých koryt, oživila usychající stromy a keře a znovu rozjasnila krajinu sytě zelenými barvami. Hladina zásobníků vody v zemi překonala průměry posledních deseti let.
Zatímco jih Evropy zaznamenal extrémní vlhko, sever a střed kontinentu – tradičně deštivější oblasti – se potýkají s opačným extrémem: suchem. Tento nezvyklý vývoj si podle webu The Conversation žádá otázku: proč se obvyklé rozložení srážek na kontinentu letos obrátilo?
Za normálních okolností má severní Evropa více srážek a častější deštivé dny než jih. Například Irsko je znatelně vlhčí než západní Andalusie nebo Algarve. Přesto i v jižním Španělsku existují místa s vysokými srážkami, jako je Sierra de Grazalema v provincii Cádiz.
Rozdíly mezi severem a jihem jsou výsledkem obecného rozložení atmosférických proudů. V mírných a vyšších zeměpisných šířkách Evropy převládají západní větry z Atlantiku, které přinášejí vlhkost a jsou spojeny s oblastmi nízkého tlaku. Tyto systémy se většinou pohybují od jihozápadu k severovýchodu a přinášejí mírné, ale časté deště.
Na jihu Evropy, ve středomořských zeměpisných šířkách, však převládá vyšší tlak vzduchu, často pod vlivem subtropických výší. Ty se formují kolem 30. rovnoběžky a ovlivňují klima světových pouští, jako je Sahara nebo Arabská poušť. Významnou roli hraje Azorská výše, stabilní tlaková oblast nad Atlantikem, která často zasahuje až nad Pyrenejský poloostrov a blokuje příchod atlantických bouří.
Někdy se však běžné vzorce obrátí. Tak tomu bylo letos na jaře, kdy se nad jihozápadní Evropou – konkrétně v oblasti Cádizského zálivu – usadila oblast nízkého tlaku, zatímco nad severem Evropy, od Britských ostrovů přes Skandinávii až po střed kontinentu, se vytvořil výškový blokující tlak.
Tento tzv. blokující anticyklona brání průchodu obvyklých západních větrů a způsobuje prudké nebo dokonce přívalové deště na jihu, zatímco severní a střední Evropa trpí suchými obdobími. Právě tento fenomén vysvětluje výjimečně deštivou situaci ve Španělsku a sucho na severu kontinentu.
Změna klimatických vzorců v Evropě přirozeně vyvolává otázku, zda za letošním neobvyklým jarem nestojí změna klimatu. Podle dostupných údajů však nelze tuto situaci přímo přičíst globálnímu oteplování.
Podobné případy se v minulosti už vyskytly – například na jaře v letech 2013 nebo 2018. Španělské přísloví „Marzo ventoso y abril lluvioso, dejan a mayo florido y hermoso“ (větrný březen a deštivý duben přinášejí květnu květy) dobře vystihuje nestálost jarního počasí v regionu.
Přesto jaro 2025 patří k mimořádně deštivým. Jen v březnu spadlo ve Španělsku v průměru 2,5násobek normálu. Čtvrtina meteorologických stanic AEMET (Španělská státní meteorologická agentura) zaznamenala nejdeštivější březen od roku 1961. Například stanice v madridském Retiru naměřila 235,4 mm srážek – což je více než dvojnásobek ročního průměru pro tuto lokalitu.
Zajímavé je, že právě severní oblasti Španělska – mezi Galicií a Baskickem – byly letos výjimkou a zaznamenaly srážek méně než obvykle. To jen potvrzuje složitost a variabilitu evropského klimatu, kde se výjimečné výkyvy mohou objevit i bez nutnosti přímé souvislosti s klimatickou změnou.
Evropa letos zažívá nebývale obrácený průběh jarního počasí – zatímco jih zaznamenává rekordní srážky, sever trápí sucho. Vysvětlení spočívá v neobvyklém postavení tlakových útvarů, nikoliv nutně v důsledcích klimatické změny. Podobné vzorce se v minulosti již vyskytly, ale letošní extrémy patří k těm nejvýraznějším za poslední desetiletí.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
