Letošní jaro přineslo do jižní Evropy výrazné srážky, které během několika týdnů ukončily dlouhodobé sucho v mnoha oblastech Španělska. Voda se vrátila do vyschlých koryt, oživila usychající stromy a keře a znovu rozjasnila krajinu sytě zelenými barvami. Hladina zásobníků vody v zemi překonala průměry posledních deseti let.
Zatímco jih Evropy zaznamenal extrémní vlhko, sever a střed kontinentu – tradičně deštivější oblasti – se potýkají s opačným extrémem: suchem. Tento nezvyklý vývoj si podle webu The Conversation žádá otázku: proč se obvyklé rozložení srážek na kontinentu letos obrátilo?
Za normálních okolností má severní Evropa více srážek a častější deštivé dny než jih. Například Irsko je znatelně vlhčí než západní Andalusie nebo Algarve. Přesto i v jižním Španělsku existují místa s vysokými srážkami, jako je Sierra de Grazalema v provincii Cádiz.
Rozdíly mezi severem a jihem jsou výsledkem obecného rozložení atmosférických proudů. V mírných a vyšších zeměpisných šířkách Evropy převládají západní větry z Atlantiku, které přinášejí vlhkost a jsou spojeny s oblastmi nízkého tlaku. Tyto systémy se většinou pohybují od jihozápadu k severovýchodu a přinášejí mírné, ale časté deště.
Na jihu Evropy, ve středomořských zeměpisných šířkách, však převládá vyšší tlak vzduchu, často pod vlivem subtropických výší. Ty se formují kolem 30. rovnoběžky a ovlivňují klima světových pouští, jako je Sahara nebo Arabská poušť. Významnou roli hraje Azorská výše, stabilní tlaková oblast nad Atlantikem, která často zasahuje až nad Pyrenejský poloostrov a blokuje příchod atlantických bouří.
Někdy se však běžné vzorce obrátí. Tak tomu bylo letos na jaře, kdy se nad jihozápadní Evropou – konkrétně v oblasti Cádizského zálivu – usadila oblast nízkého tlaku, zatímco nad severem Evropy, od Britských ostrovů přes Skandinávii až po střed kontinentu, se vytvořil výškový blokující tlak.
Tento tzv. blokující anticyklona brání průchodu obvyklých západních větrů a způsobuje prudké nebo dokonce přívalové deště na jihu, zatímco severní a střední Evropa trpí suchými obdobími. Právě tento fenomén vysvětluje výjimečně deštivou situaci ve Španělsku a sucho na severu kontinentu.
Změna klimatických vzorců v Evropě přirozeně vyvolává otázku, zda za letošním neobvyklým jarem nestojí změna klimatu. Podle dostupných údajů však nelze tuto situaci přímo přičíst globálnímu oteplování.
Podobné případy se v minulosti už vyskytly – například na jaře v letech 2013 nebo 2018. Španělské přísloví „Marzo ventoso y abril lluvioso, dejan a mayo florido y hermoso“ (větrný březen a deštivý duben přinášejí květnu květy) dobře vystihuje nestálost jarního počasí v regionu.
Přesto jaro 2025 patří k mimořádně deštivým. Jen v březnu spadlo ve Španělsku v průměru 2,5násobek normálu. Čtvrtina meteorologických stanic AEMET (Španělská státní meteorologická agentura) zaznamenala nejdeštivější březen od roku 1961. Například stanice v madridském Retiru naměřila 235,4 mm srážek – což je více než dvojnásobek ročního průměru pro tuto lokalitu.
Zajímavé je, že právě severní oblasti Španělska – mezi Galicií a Baskickem – byly letos výjimkou a zaznamenaly srážek méně než obvykle. To jen potvrzuje složitost a variabilitu evropského klimatu, kde se výjimečné výkyvy mohou objevit i bez nutnosti přímé souvislosti s klimatickou změnou.
Evropa letos zažívá nebývale obrácený průběh jarního počasí – zatímco jih zaznamenává rekordní srážky, sever trápí sucho. Vysvětlení spočívá v neobvyklém postavení tlakových útvarů, nikoliv nutně v důsledcích klimatické změny. Podobné vzorce se v minulosti již vyskytly, ale letošní extrémy patří k těm nejvýraznějším za poslední desetiletí.
            Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
            Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
            Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
            Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
            Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
            Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
            V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
            Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
            ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
            Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
            Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
            Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.