Letošní jaro přineslo do jižní Evropy výrazné srážky, které během několika týdnů ukončily dlouhodobé sucho v mnoha oblastech Španělska. Voda se vrátila do vyschlých koryt, oživila usychající stromy a keře a znovu rozjasnila krajinu sytě zelenými barvami. Hladina zásobníků vody v zemi překonala průměry posledních deseti let.
Zatímco jih Evropy zaznamenal extrémní vlhko, sever a střed kontinentu – tradičně deštivější oblasti – se potýkají s opačným extrémem: suchem. Tento nezvyklý vývoj si podle webu The Conversation žádá otázku: proč se obvyklé rozložení srážek na kontinentu letos obrátilo?
Za normálních okolností má severní Evropa více srážek a častější deštivé dny než jih. Například Irsko je znatelně vlhčí než západní Andalusie nebo Algarve. Přesto i v jižním Španělsku existují místa s vysokými srážkami, jako je Sierra de Grazalema v provincii Cádiz.
Rozdíly mezi severem a jihem jsou výsledkem obecného rozložení atmosférických proudů. V mírných a vyšších zeměpisných šířkách Evropy převládají západní větry z Atlantiku, které přinášejí vlhkost a jsou spojeny s oblastmi nízkého tlaku. Tyto systémy se většinou pohybují od jihozápadu k severovýchodu a přinášejí mírné, ale časté deště.
Na jihu Evropy, ve středomořských zeměpisných šířkách, však převládá vyšší tlak vzduchu, často pod vlivem subtropických výší. Ty se formují kolem 30. rovnoběžky a ovlivňují klima světových pouští, jako je Sahara nebo Arabská poušť. Významnou roli hraje Azorská výše, stabilní tlaková oblast nad Atlantikem, která často zasahuje až nad Pyrenejský poloostrov a blokuje příchod atlantických bouří.
Někdy se však běžné vzorce obrátí. Tak tomu bylo letos na jaře, kdy se nad jihozápadní Evropou – konkrétně v oblasti Cádizského zálivu – usadila oblast nízkého tlaku, zatímco nad severem Evropy, od Britských ostrovů přes Skandinávii až po střed kontinentu, se vytvořil výškový blokující tlak.
Tento tzv. blokující anticyklona brání průchodu obvyklých západních větrů a způsobuje prudké nebo dokonce přívalové deště na jihu, zatímco severní a střední Evropa trpí suchými obdobími. Právě tento fenomén vysvětluje výjimečně deštivou situaci ve Španělsku a sucho na severu kontinentu.
Změna klimatických vzorců v Evropě přirozeně vyvolává otázku, zda za letošním neobvyklým jarem nestojí změna klimatu. Podle dostupných údajů však nelze tuto situaci přímo přičíst globálnímu oteplování.
Podobné případy se v minulosti už vyskytly – například na jaře v letech 2013 nebo 2018. Španělské přísloví „Marzo ventoso y abril lluvioso, dejan a mayo florido y hermoso“ (větrný březen a deštivý duben přinášejí květnu květy) dobře vystihuje nestálost jarního počasí v regionu.
Přesto jaro 2025 patří k mimořádně deštivým. Jen v březnu spadlo ve Španělsku v průměru 2,5násobek normálu. Čtvrtina meteorologických stanic AEMET (Španělská státní meteorologická agentura) zaznamenala nejdeštivější březen od roku 1961. Například stanice v madridském Retiru naměřila 235,4 mm srážek – což je více než dvojnásobek ročního průměru pro tuto lokalitu.
Zajímavé je, že právě severní oblasti Španělska – mezi Galicií a Baskickem – byly letos výjimkou a zaznamenaly srážek méně než obvykle. To jen potvrzuje složitost a variabilitu evropského klimatu, kde se výjimečné výkyvy mohou objevit i bez nutnosti přímé souvislosti s klimatickou změnou.
Evropa letos zažívá nebývale obrácený průběh jarního počasí – zatímco jih zaznamenává rekordní srážky, sever trápí sucho. Vysvětlení spočívá v neobvyklém postavení tlakových útvarů, nikoliv nutně v důsledcích klimatické změny. Podobné vzorce se v minulosti již vyskytly, ale letošní extrémy patří k těm nejvýraznějším za poslední desetiletí.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
