Evropa zažívá nezvyklé počasí: Co způsobilo rekordní deště na jihu a sucho na severu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 29. května 2025 11:47
Sdílej:

Letošní jaro přineslo do jižní Evropy výrazné srážky, které během několika týdnů ukončily dlouhodobé sucho v mnoha oblastech Španělska. Voda se vrátila do vyschlých koryt, oživila usychající stromy a keře a znovu rozjasnila krajinu sytě zelenými barvami. Hladina zásobníků vody v zemi překonala průměry posledních deseti let.

Zatímco jih Evropy zaznamenal extrémní vlhko, sever a střed kontinentu – tradičně deštivější oblasti – se potýkají s opačným extrémem: suchem. Tento nezvyklý vývoj si podle webu The Conversation žádá otázku: proč se obvyklé rozložení srážek na kontinentu letos obrátilo?

Za normálních okolností má severní Evropa více srážek a častější deštivé dny než jih. Například Irsko je znatelně vlhčí než západní Andalusie nebo Algarve. Přesto i v jižním Španělsku existují místa s vysokými srážkami, jako je Sierra de Grazalema v provincii Cádiz.

Rozdíly mezi severem a jihem jsou výsledkem obecného rozložení atmosférických proudů. V mírných a vyšších zeměpisných šířkách Evropy převládají západní větry z Atlantiku, které přinášejí vlhkost a jsou spojeny s oblastmi nízkého tlaku. Tyto systémy se většinou pohybují od jihozápadu k severovýchodu a přinášejí mírné, ale časté deště.

Na jihu Evropy, ve středomořských zeměpisných šířkách, však převládá vyšší tlak vzduchu, často pod vlivem subtropických výší. Ty se formují kolem 30. rovnoběžky a ovlivňují klima světových pouští, jako je Sahara nebo Arabská poušť. Významnou roli hraje Azorská výše, stabilní tlaková oblast nad Atlantikem, která často zasahuje až nad Pyrenejský poloostrov a blokuje příchod atlantických bouří.

Někdy se však běžné vzorce obrátí. Tak tomu bylo letos na jaře, kdy se nad jihozápadní Evropou – konkrétně v oblasti Cádizského zálivu – usadila oblast nízkého tlaku, zatímco nad severem Evropy, od Britských ostrovů přes Skandinávii až po střed kontinentu, se vytvořil výškový blokující tlak.

Tento tzv. blokující anticyklona brání průchodu obvyklých západních větrů a způsobuje prudké nebo dokonce přívalové deště na jihu, zatímco severní a střední Evropa trpí suchými obdobími. Právě tento fenomén vysvětluje výjimečně deštivou situaci ve Španělsku a sucho na severu kontinentu.

Změna klimatických vzorců v Evropě přirozeně vyvolává otázku, zda za letošním neobvyklým jarem nestojí změna klimatu. Podle dostupných údajů však nelze tuto situaci přímo přičíst globálnímu oteplování.

Podobné případy se v minulosti už vyskytly – například na jaře v letech 2013 nebo 2018. Španělské přísloví „Marzo ventoso y abril lluvioso, dejan a mayo florido y hermoso“ (větrný březen a deštivý duben přinášejí květnu květy) dobře vystihuje nestálost jarního počasí v regionu.

Přesto jaro 2025 patří k mimořádně deštivým. Jen v březnu spadlo ve Španělsku v průměru 2,5násobek normálu. Čtvrtina meteorologických stanic AEMET (Španělská státní meteorologická agentura) zaznamenala nejdeštivější březen od roku 1961. Například stanice v madridském Retiru naměřila 235,4 mm srážek – což je více než dvojnásobek ročního průměru pro tuto lokalitu.

Zajímavé je, že právě severní oblasti Španělska – mezi Galicií a Baskickem – byly letos výjimkou a zaznamenaly srážek méně než obvykle. To jen potvrzuje složitost a variabilitu evropského klimatu, kde se výjimečné výkyvy mohou objevit i bez nutnosti přímé souvislosti s klimatickou změnou.

Evropa letos zažívá nebývale obrácený průběh jarního počasí – zatímco jih zaznamenává rekordní srážky, sever trápí sucho. Vysvětlení spočívá v neobvyklém postavení tlakových útvarů, nikoliv nutně v důsledcích klimatické změny. Podobné vzorce se v minulosti již vyskytly, ale letošní extrémy patří k těm nejvýraznějším za poslední desetiletí.

Témata:
Stalo se