Letošní jaro přineslo do jižní Evropy výrazné srážky, které během několika týdnů ukončily dlouhodobé sucho v mnoha oblastech Španělska. Voda se vrátila do vyschlých koryt, oživila usychající stromy a keře a znovu rozjasnila krajinu sytě zelenými barvami. Hladina zásobníků vody v zemi překonala průměry posledních deseti let.
Zatímco jih Evropy zaznamenal extrémní vlhko, sever a střed kontinentu – tradičně deštivější oblasti – se potýkají s opačným extrémem: suchem. Tento nezvyklý vývoj si podle webu The Conversation žádá otázku: proč se obvyklé rozložení srážek na kontinentu letos obrátilo?
Za normálních okolností má severní Evropa více srážek a častější deštivé dny než jih. Například Irsko je znatelně vlhčí než západní Andalusie nebo Algarve. Přesto i v jižním Španělsku existují místa s vysokými srážkami, jako je Sierra de Grazalema v provincii Cádiz.
Rozdíly mezi severem a jihem jsou výsledkem obecného rozložení atmosférických proudů. V mírných a vyšších zeměpisných šířkách Evropy převládají západní větry z Atlantiku, které přinášejí vlhkost a jsou spojeny s oblastmi nízkého tlaku. Tyto systémy se většinou pohybují od jihozápadu k severovýchodu a přinášejí mírné, ale časté deště.
Na jihu Evropy, ve středomořských zeměpisných šířkách, však převládá vyšší tlak vzduchu, často pod vlivem subtropických výší. Ty se formují kolem 30. rovnoběžky a ovlivňují klima světových pouští, jako je Sahara nebo Arabská poušť. Významnou roli hraje Azorská výše, stabilní tlaková oblast nad Atlantikem, která často zasahuje až nad Pyrenejský poloostrov a blokuje příchod atlantických bouří.
Někdy se však běžné vzorce obrátí. Tak tomu bylo letos na jaře, kdy se nad jihozápadní Evropou – konkrétně v oblasti Cádizského zálivu – usadila oblast nízkého tlaku, zatímco nad severem Evropy, od Britských ostrovů přes Skandinávii až po střed kontinentu, se vytvořil výškový blokující tlak.
Tento tzv. blokující anticyklona brání průchodu obvyklých západních větrů a způsobuje prudké nebo dokonce přívalové deště na jihu, zatímco severní a střední Evropa trpí suchými obdobími. Právě tento fenomén vysvětluje výjimečně deštivou situaci ve Španělsku a sucho na severu kontinentu.
Změna klimatických vzorců v Evropě přirozeně vyvolává otázku, zda za letošním neobvyklým jarem nestojí změna klimatu. Podle dostupných údajů však nelze tuto situaci přímo přičíst globálnímu oteplování.
Podobné případy se v minulosti už vyskytly – například na jaře v letech 2013 nebo 2018. Španělské přísloví „Marzo ventoso y abril lluvioso, dejan a mayo florido y hermoso“ (větrný březen a deštivý duben přinášejí květnu květy) dobře vystihuje nestálost jarního počasí v regionu.
Přesto jaro 2025 patří k mimořádně deštivým. Jen v březnu spadlo ve Španělsku v průměru 2,5násobek normálu. Čtvrtina meteorologických stanic AEMET (Španělská státní meteorologická agentura) zaznamenala nejdeštivější březen od roku 1961. Například stanice v madridském Retiru naměřila 235,4 mm srážek – což je více než dvojnásobek ročního průměru pro tuto lokalitu.
Zajímavé je, že právě severní oblasti Španělska – mezi Galicií a Baskickem – byly letos výjimkou a zaznamenaly srážek méně než obvykle. To jen potvrzuje složitost a variabilitu evropského klimatu, kde se výjimečné výkyvy mohou objevit i bez nutnosti přímé souvislosti s klimatickou změnou.
Evropa letos zažívá nebývale obrácený průběh jarního počasí – zatímco jih zaznamenává rekordní srážky, sever trápí sucho. Vysvětlení spočívá v neobvyklém postavení tlakových útvarů, nikoliv nutně v důsledcích klimatické změny. Podobné vzorce se v minulosti již vyskytly, ale letošní extrémy patří k těm nejvýraznějším za poslední desetiletí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
