Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Šéf Bílého domu Donald Trump svým rozhodnutím zaútočit na íránskou infrastrukturu prakticky přes noc vyřešil Putinovo dilema, zda omezit „speciální vojenskou operaci“, nebo riskovat kolaps ruského hospodářství. Poté, co Izrael o víkendu zasáhl íránská ropná zařízení, vyskočila cena ropy nad 100 dolarů za barel. Jde o nejvyšší hodnotu od léta 2022, kdy trhy reagovaly na začátek ruské agrese proti Ukrajině.
Ještě před několika týdny přitom v ruských ekonomických kruzích panovala ponurá nálada. Rozpočtový plán ruského ministerstva financí počítal s cenou uralské ropy kolem 59 dolarů za barel. Lednové příjmy z energií však klesly na nejnižší úroveň od roku 2020 a západní sankce spolu s nedostatkem pracovních sil začaly ruskou ekonomiku citelně vyčerpávat.
Analytici z Carnegie Russia Eurasia Center uvádějí, že Kreml byl nucen zvažovat zvyšování daní a dokonce i škrty ve vojenských výdajích. Útok na Írán a následné ochromení dopravy v Hormuzském průlivu však pro Moskvu znamenalo „záchranné lano“. Bývalý náměstek ministra energetiky Vladimir Milov potvrzuje, že ruští představitelé jsou v současnosti s vývojem situace na trzích nadmíru spokojeni.
Rusko nyní těží i z obratu v americké politice. Namísto prodeje se slevou kvůli sankcím může ruská ropa dosahovat prémiových cen. Hlavní odběratelé, jako jsou Indie a Čína, se totiž snaží zajistit dodávky za každou cenu. Americké ministerstvo financí navíc vydalo výjimku umožňující Indii nákup ruské ropy, aby zajistilo plynulost globálních toků, což je v ostrém rozporu s loňskou snahou o potrestání odběratelů ruských energií.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov situaci okamžitě využil k propagaci Ruska jako „spolehlivého dodavatele“ a potvrdil zvýšenou poptávku po ruských energetických produktech. Poradce Kremlu Kirill Dmitrijev pak na sociálních sítích označil evropské odstřižení od ruské energie za „strategickou chybu“ a předpověděl, že „vlna ropného šoku teprve začíná“.
Někteří komentátoři blízcí Kremlu dokonce sdílejí předpovědi, podle nichž by se cena ropy mohla vyšplhat až k hranici 215 dolarů za barel. Energetičtí experti však varují, že na oslavy vítězství je v Moskvě příliš brzy. To, zda krize v Íránu skutečně zachrání ruskou ekonomiku, závisí na délce jejího trvání. Pro zásadní změnu by ceny musely zůstat na současné úrovni minimálně rok; krátkodobý výkyv jen oddálí nutnost činit bolestivá rozhodnutí.
Moskva má však ještě jeden důvod, proč si přát prodloužení bojů na Blízkém východě. Každý den bojů v Perském zálivu vyčerpává americké zásoby zbraní a munice, na které spoléhá Ukrajina při své obraně. Odklonění pozornosti a prostředků Washingtonu směrem k Íránu dává Rusku na ukrajinské frontě strategickou výhodu, které hodlá plně využít.
Podle zpravodajských informací Rusko dokonce aktivně pomáhá Íránu poskytováním dat k zaměřování amerických válečných lodí a letadel. Ačkoliv smrt spojence Alího Chameneího mohla poškodit pověst Ruska jako ochránce svých partnerů, Vladimir Putin zřejmě dospěl k závěru, že ekonomické zisky a oslabení západní podpory Ukrajině jsou cenou, kterou se vyplatí zaplatit.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.