Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Šéf Bílého domu Donald Trump svým rozhodnutím zaútočit na íránskou infrastrukturu prakticky přes noc vyřešil Putinovo dilema, zda omezit „speciální vojenskou operaci“, nebo riskovat kolaps ruského hospodářství. Poté, co Izrael o víkendu zasáhl íránská ropná zařízení, vyskočila cena ropy nad 100 dolarů za barel. Jde o nejvyšší hodnotu od léta 2022, kdy trhy reagovaly na začátek ruské agrese proti Ukrajině.
Ještě před několika týdny přitom v ruských ekonomických kruzích panovala ponurá nálada. Rozpočtový plán ruského ministerstva financí počítal s cenou uralské ropy kolem 59 dolarů za barel. Lednové příjmy z energií však klesly na nejnižší úroveň od roku 2020 a západní sankce spolu s nedostatkem pracovních sil začaly ruskou ekonomiku citelně vyčerpávat.
Analytici z Carnegie Russia Eurasia Center uvádějí, že Kreml byl nucen zvažovat zvyšování daní a dokonce i škrty ve vojenských výdajích. Útok na Írán a následné ochromení dopravy v Hormuzském průlivu však pro Moskvu znamenalo „záchranné lano“. Bývalý náměstek ministra energetiky Vladimir Milov potvrzuje, že ruští představitelé jsou v současnosti s vývojem situace na trzích nadmíru spokojeni.
Rusko nyní těží i z obratu v americké politice. Namísto prodeje se slevou kvůli sankcím může ruská ropa dosahovat prémiových cen. Hlavní odběratelé, jako jsou Indie a Čína, se totiž snaží zajistit dodávky za každou cenu. Americké ministerstvo financí navíc vydalo výjimku umožňující Indii nákup ruské ropy, aby zajistilo plynulost globálních toků, což je v ostrém rozporu s loňskou snahou o potrestání odběratelů ruských energií.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov situaci okamžitě využil k propagaci Ruska jako „spolehlivého dodavatele“ a potvrdil zvýšenou poptávku po ruských energetických produktech. Poradce Kremlu Kirill Dmitrijev pak na sociálních sítích označil evropské odstřižení od ruské energie za „strategickou chybu“ a předpověděl, že „vlna ropného šoku teprve začíná“.
Někteří komentátoři blízcí Kremlu dokonce sdílejí předpovědi, podle nichž by se cena ropy mohla vyšplhat až k hranici 215 dolarů za barel. Energetičtí experti však varují, že na oslavy vítězství je v Moskvě příliš brzy. To, zda krize v Íránu skutečně zachrání ruskou ekonomiku, závisí na délce jejího trvání. Pro zásadní změnu by ceny musely zůstat na současné úrovni minimálně rok; krátkodobý výkyv jen oddálí nutnost činit bolestivá rozhodnutí.
Moskva má však ještě jeden důvod, proč si přát prodloužení bojů na Blízkém východě. Každý den bojů v Perském zálivu vyčerpává americké zásoby zbraní a munice, na které spoléhá Ukrajina při své obraně. Odklonění pozornosti a prostředků Washingtonu směrem k Íránu dává Rusku na ukrajinské frontě strategickou výhodu, které hodlá plně využít.
Podle zpravodajských informací Rusko dokonce aktivně pomáhá Íránu poskytováním dat k zaměřování amerických válečných lodí a letadel. Ačkoliv smrt spojence Alího Chameneího mohla poškodit pověst Ruska jako ochránce svých partnerů, Vladimir Putin zřejmě dospěl k závěru, že ekonomické zisky a oslabení západní podpory Ukrajině jsou cenou, kterou se vyplatí zaplatit.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.