Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Šéf Bílého domu Donald Trump svým rozhodnutím zaútočit na íránskou infrastrukturu prakticky přes noc vyřešil Putinovo dilema, zda omezit „speciální vojenskou operaci“, nebo riskovat kolaps ruského hospodářství. Poté, co Izrael o víkendu zasáhl íránská ropná zařízení, vyskočila cena ropy nad 100 dolarů za barel. Jde o nejvyšší hodnotu od léta 2022, kdy trhy reagovaly na začátek ruské agrese proti Ukrajině.
Ještě před několika týdny přitom v ruských ekonomických kruzích panovala ponurá nálada. Rozpočtový plán ruského ministerstva financí počítal s cenou uralské ropy kolem 59 dolarů za barel. Lednové příjmy z energií však klesly na nejnižší úroveň od roku 2020 a západní sankce spolu s nedostatkem pracovních sil začaly ruskou ekonomiku citelně vyčerpávat.
Analytici z Carnegie Russia Eurasia Center uvádějí, že Kreml byl nucen zvažovat zvyšování daní a dokonce i škrty ve vojenských výdajích. Útok na Írán a následné ochromení dopravy v Hormuzském průlivu však pro Moskvu znamenalo „záchranné lano“. Bývalý náměstek ministra energetiky Vladimir Milov potvrzuje, že ruští představitelé jsou v současnosti s vývojem situace na trzích nadmíru spokojeni.
Rusko nyní těží i z obratu v americké politice. Namísto prodeje se slevou kvůli sankcím může ruská ropa dosahovat prémiových cen. Hlavní odběratelé, jako jsou Indie a Čína, se totiž snaží zajistit dodávky za každou cenu. Americké ministerstvo financí navíc vydalo výjimku umožňující Indii nákup ruské ropy, aby zajistilo plynulost globálních toků, což je v ostrém rozporu s loňskou snahou o potrestání odběratelů ruských energií.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov situaci okamžitě využil k propagaci Ruska jako „spolehlivého dodavatele“ a potvrdil zvýšenou poptávku po ruských energetických produktech. Poradce Kremlu Kirill Dmitrijev pak na sociálních sítích označil evropské odstřižení od ruské energie za „strategickou chybu“ a předpověděl, že „vlna ropného šoku teprve začíná“.
Někteří komentátoři blízcí Kremlu dokonce sdílejí předpovědi, podle nichž by se cena ropy mohla vyšplhat až k hranici 215 dolarů za barel. Energetičtí experti však varují, že na oslavy vítězství je v Moskvě příliš brzy. To, zda krize v Íránu skutečně zachrání ruskou ekonomiku, závisí na délce jejího trvání. Pro zásadní změnu by ceny musely zůstat na současné úrovni minimálně rok; krátkodobý výkyv jen oddálí nutnost činit bolestivá rozhodnutí.
Moskva má však ještě jeden důvod, proč si přát prodloužení bojů na Blízkém východě. Každý den bojů v Perském zálivu vyčerpává americké zásoby zbraní a munice, na které spoléhá Ukrajina při své obraně. Odklonění pozornosti a prostředků Washingtonu směrem k Íránu dává Rusku na ukrajinské frontě strategickou výhodu, které hodlá plně využít.
Podle zpravodajských informací Rusko dokonce aktivně pomáhá Íránu poskytováním dat k zaměřování amerických válečných lodí a letadel. Ačkoliv smrt spojence Alího Chameneího mohla poškodit pověst Ruska jako ochránce svých partnerů, Vladimir Putin zřejmě dospěl k závěru, že ekonomické zisky a oslabení západní podpory Ukrajině jsou cenou, kterou se vyplatí zaplatit.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.