Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Šéf Bílého domu Donald Trump svým rozhodnutím zaútočit na íránskou infrastrukturu prakticky přes noc vyřešil Putinovo dilema, zda omezit „speciální vojenskou operaci“, nebo riskovat kolaps ruského hospodářství. Poté, co Izrael o víkendu zasáhl íránská ropná zařízení, vyskočila cena ropy nad 100 dolarů za barel. Jde o nejvyšší hodnotu od léta 2022, kdy trhy reagovaly na začátek ruské agrese proti Ukrajině.
Ještě před několika týdny přitom v ruských ekonomických kruzích panovala ponurá nálada. Rozpočtový plán ruského ministerstva financí počítal s cenou uralské ropy kolem 59 dolarů za barel. Lednové příjmy z energií však klesly na nejnižší úroveň od roku 2020 a západní sankce spolu s nedostatkem pracovních sil začaly ruskou ekonomiku citelně vyčerpávat.
Analytici z Carnegie Russia Eurasia Center uvádějí, že Kreml byl nucen zvažovat zvyšování daní a dokonce i škrty ve vojenských výdajích. Útok na Írán a následné ochromení dopravy v Hormuzském průlivu však pro Moskvu znamenalo „záchranné lano“. Bývalý náměstek ministra energetiky Vladimir Milov potvrzuje, že ruští představitelé jsou v současnosti s vývojem situace na trzích nadmíru spokojeni.
Rusko nyní těží i z obratu v americké politice. Namísto prodeje se slevou kvůli sankcím může ruská ropa dosahovat prémiových cen. Hlavní odběratelé, jako jsou Indie a Čína, se totiž snaží zajistit dodávky za každou cenu. Americké ministerstvo financí navíc vydalo výjimku umožňující Indii nákup ruské ropy, aby zajistilo plynulost globálních toků, což je v ostrém rozporu s loňskou snahou o potrestání odběratelů ruských energií.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov situaci okamžitě využil k propagaci Ruska jako „spolehlivého dodavatele“ a potvrdil zvýšenou poptávku po ruských energetických produktech. Poradce Kremlu Kirill Dmitrijev pak na sociálních sítích označil evropské odstřižení od ruské energie za „strategickou chybu“ a předpověděl, že „vlna ropného šoku teprve začíná“.
Někteří komentátoři blízcí Kremlu dokonce sdílejí předpovědi, podle nichž by se cena ropy mohla vyšplhat až k hranici 215 dolarů za barel. Energetičtí experti však varují, že na oslavy vítězství je v Moskvě příliš brzy. To, zda krize v Íránu skutečně zachrání ruskou ekonomiku, závisí na délce jejího trvání. Pro zásadní změnu by ceny musely zůstat na současné úrovni minimálně rok; krátkodobý výkyv jen oddálí nutnost činit bolestivá rozhodnutí.
Moskva má však ještě jeden důvod, proč si přát prodloužení bojů na Blízkém východě. Každý den bojů v Perském zálivu vyčerpává americké zásoby zbraní a munice, na které spoléhá Ukrajina při své obraně. Odklonění pozornosti a prostředků Washingtonu směrem k Íránu dává Rusku na ukrajinské frontě strategickou výhodu, které hodlá plně využít.
Podle zpravodajských informací Rusko dokonce aktivně pomáhá Íránu poskytováním dat k zaměřování amerických válečných lodí a letadel. Ačkoliv smrt spojence Alího Chameneího mohla poškodit pověst Ruska jako ochránce svých partnerů, Vladimir Putin zřejmě dospěl k závěru, že ekonomické zisky a oslabení západní podpory Ukrajině jsou cenou, kterou se vyplatí zaplatit.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.