Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Šéf Bílého domu Donald Trump svým rozhodnutím zaútočit na íránskou infrastrukturu prakticky přes noc vyřešil Putinovo dilema, zda omezit „speciální vojenskou operaci“, nebo riskovat kolaps ruského hospodářství. Poté, co Izrael o víkendu zasáhl íránská ropná zařízení, vyskočila cena ropy nad 100 dolarů za barel. Jde o nejvyšší hodnotu od léta 2022, kdy trhy reagovaly na začátek ruské agrese proti Ukrajině.
Ještě před několika týdny přitom v ruských ekonomických kruzích panovala ponurá nálada. Rozpočtový plán ruského ministerstva financí počítal s cenou uralské ropy kolem 59 dolarů za barel. Lednové příjmy z energií však klesly na nejnižší úroveň od roku 2020 a západní sankce spolu s nedostatkem pracovních sil začaly ruskou ekonomiku citelně vyčerpávat.
Analytici z Carnegie Russia Eurasia Center uvádějí, že Kreml byl nucen zvažovat zvyšování daní a dokonce i škrty ve vojenských výdajích. Útok na Írán a následné ochromení dopravy v Hormuzském průlivu však pro Moskvu znamenalo „záchranné lano“. Bývalý náměstek ministra energetiky Vladimir Milov potvrzuje, že ruští představitelé jsou v současnosti s vývojem situace na trzích nadmíru spokojeni.
Rusko nyní těží i z obratu v americké politice. Namísto prodeje se slevou kvůli sankcím může ruská ropa dosahovat prémiových cen. Hlavní odběratelé, jako jsou Indie a Čína, se totiž snaží zajistit dodávky za každou cenu. Americké ministerstvo financí navíc vydalo výjimku umožňující Indii nákup ruské ropy, aby zajistilo plynulost globálních toků, což je v ostrém rozporu s loňskou snahou o potrestání odběratelů ruských energií.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov situaci okamžitě využil k propagaci Ruska jako „spolehlivého dodavatele“ a potvrdil zvýšenou poptávku po ruských energetických produktech. Poradce Kremlu Kirill Dmitrijev pak na sociálních sítích označil evropské odstřižení od ruské energie za „strategickou chybu“ a předpověděl, že „vlna ropného šoku teprve začíná“.
Někteří komentátoři blízcí Kremlu dokonce sdílejí předpovědi, podle nichž by se cena ropy mohla vyšplhat až k hranici 215 dolarů za barel. Energetičtí experti však varují, že na oslavy vítězství je v Moskvě příliš brzy. To, zda krize v Íránu skutečně zachrání ruskou ekonomiku, závisí na délce jejího trvání. Pro zásadní změnu by ceny musely zůstat na současné úrovni minimálně rok; krátkodobý výkyv jen oddálí nutnost činit bolestivá rozhodnutí.
Moskva má však ještě jeden důvod, proč si přát prodloužení bojů na Blízkém východě. Každý den bojů v Perském zálivu vyčerpává americké zásoby zbraní a munice, na které spoléhá Ukrajina při své obraně. Odklonění pozornosti a prostředků Washingtonu směrem k Íránu dává Rusku na ukrajinské frontě strategickou výhodu, které hodlá plně využít.
Podle zpravodajských informací Rusko dokonce aktivně pomáhá Íránu poskytováním dat k zaměřování amerických válečných lodí a letadel. Ačkoliv smrt spojence Alího Chameneího mohla poškodit pověst Ruska jako ochránce svých partnerů, Vladimir Putin zřejmě dospěl k závěru, že ekonomické zisky a oslabení západní podpory Ukrajině jsou cenou, kterou se vyplatí zaplatit.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.