Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Obavy z možného neúspěchu při zajišťování dohody o ruských miliardách rostou, přestože se evropští lídři sešli v Berlíně, aby jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropští lídři, včetně německého kancléře Friedricha Merze, trvají na tom, že využití zmrazených ruských aktiv je jediný spolehlivý způsob, jak udržet Ukrajinu finančně nad vodou od příštího roku.
Před summitem v Bruselu se však objevují rostoucí obavy, že se snaha může zhatit kvůli odporu některých členských států EU. Tyto státy jsou údajně pod tlakem jak ze strany Ruska, tak Spojených států. Zatímco belgický premiér Bart De Wever zmínil hrozby Ruska v případě zabavení aktiv, přičemž Moskva již podnikla kroky k žalování belgické banky, kde je uložena většina peněz, dva vysoce postavení evropští představitelé zapojení do snah o půjčku uvedli, že i Spojené státy tlačí na členské státy EU, aby se proti tomuto plánu postavily.
Jeden z těchto úředníků řekl, že Američané nejen požadují, aby Ukrajina postoupila území, která se Rusku nepodařilo dobýt, ale také tlačí na několik evropských zemí, aby nepodpořily půjčku na reparace ve výši 210 miliard eur.
Podle uniklého návrhu mírového plánu USA a Ruska hodlá Washington část aktiv nasměrovat na rekonstrukční úsilí pod vedením USA. Stejní evropští úředníci potvrdili, že USA nezrušily svůj základní odpor k tomu, aby Evropa použila aktiva k pomoci Ukrajině. Německý kancléř Merz již dříve trval na tom, že ruská aktiva by neměla být převedena k ekonomickému prospěchu Ameriky.
Kallasová na cestě na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uvedla, že ohledně reparační půjčky, kterou označila za "nejdůvěryhodnější možnost", jak udržet Kyjev finančně nad vodou, panuje "významný tlak ze všech stran". Dodala, že na tom sice pracují, ale dohoda není na spadnutí a je to "stále obtížnější".
Belgie dlouhodobě nesouhlasí s použitím zmrazených ruských aktiv k pomoci Ukrajině, argumentujíc, že by to ohrozilo mírový proces a vystavilo Brusel právním odvetným opatřením ze strany Ruska. V posledních dnech se proti plánu postavily Itálie, Bulharsko a Malta, zatímco Maďarsko a Slovensko již dříve vyjádřily svůj nesouhlas. Nově jmenovaný český premiér Andrej Babiš se o víkendu rovněž vyjádřil proti půjčce s tím, že Praha neposkytne žádné finanční záruky na podporu Belgie.
EU sice nepotřebuje jednomyslnou podporu k využití aktiv po nedávném rozhodnutí o použití nouzových pravomocí k jejich trvalému znehybnění. Hlasování kvalifikovanou většinou by mohlo projít, i kdyby všech sedm zemí bylo proti, vzhledem k tomu, že blokační menšina vyžaduje 35 procent populace EU. Kallasová nicméně upozornila, že by nebylo "snadné" přehlasovat Belgii, kde je uložena většina aktiv. Podle ní je důležité, aby se připojila k jakémukoliv kroku.
Hrozby vůči Belgii se stupňují. Společné vyšetřování ukázalo, že generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbainová čelila výhrůžkám od francouzského bankéře sympatizujícího s Ruskem, kvůli čemuž si musela najmout soukromou ochranku. Kallasová na to reagovala slovy, že "některé země jsou více zvyklé na hrozby, které představuje Rusko, než jiné". Dodala však, že jde pouze o hrozby, a že pokud zůstane EU jednotná, bude mnohem silnější.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.