Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Obavy z možného neúspěchu při zajišťování dohody o ruských miliardách rostou, přestože se evropští lídři sešli v Berlíně, aby jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropští lídři, včetně německého kancléře Friedricha Merze, trvají na tom, že využití zmrazených ruských aktiv je jediný spolehlivý způsob, jak udržet Ukrajinu finančně nad vodou od příštího roku.
Před summitem v Bruselu se však objevují rostoucí obavy, že se snaha může zhatit kvůli odporu některých členských států EU. Tyto státy jsou údajně pod tlakem jak ze strany Ruska, tak Spojených států. Zatímco belgický premiér Bart De Wever zmínil hrozby Ruska v případě zabavení aktiv, přičemž Moskva již podnikla kroky k žalování belgické banky, kde je uložena většina peněz, dva vysoce postavení evropští představitelé zapojení do snah o půjčku uvedli, že i Spojené státy tlačí na členské státy EU, aby se proti tomuto plánu postavily.
Jeden z těchto úředníků řekl, že Američané nejen požadují, aby Ukrajina postoupila území, která se Rusku nepodařilo dobýt, ale také tlačí na několik evropských zemí, aby nepodpořily půjčku na reparace ve výši 210 miliard eur.
Podle uniklého návrhu mírového plánu USA a Ruska hodlá Washington část aktiv nasměrovat na rekonstrukční úsilí pod vedením USA. Stejní evropští úředníci potvrdili, že USA nezrušily svůj základní odpor k tomu, aby Evropa použila aktiva k pomoci Ukrajině. Německý kancléř Merz již dříve trval na tom, že ruská aktiva by neměla být převedena k ekonomickému prospěchu Ameriky.
Kallasová na cestě na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uvedla, že ohledně reparační půjčky, kterou označila za "nejdůvěryhodnější možnost", jak udržet Kyjev finančně nad vodou, panuje "významný tlak ze všech stran". Dodala, že na tom sice pracují, ale dohoda není na spadnutí a je to "stále obtížnější".
Belgie dlouhodobě nesouhlasí s použitím zmrazených ruských aktiv k pomoci Ukrajině, argumentujíc, že by to ohrozilo mírový proces a vystavilo Brusel právním odvetným opatřením ze strany Ruska. V posledních dnech se proti plánu postavily Itálie, Bulharsko a Malta, zatímco Maďarsko a Slovensko již dříve vyjádřily svůj nesouhlas. Nově jmenovaný český premiér Andrej Babiš se o víkendu rovněž vyjádřil proti půjčce s tím, že Praha neposkytne žádné finanční záruky na podporu Belgie.
EU sice nepotřebuje jednomyslnou podporu k využití aktiv po nedávném rozhodnutí o použití nouzových pravomocí k jejich trvalému znehybnění. Hlasování kvalifikovanou většinou by mohlo projít, i kdyby všech sedm zemí bylo proti, vzhledem k tomu, že blokační menšina vyžaduje 35 procent populace EU. Kallasová nicméně upozornila, že by nebylo "snadné" přehlasovat Belgii, kde je uložena většina aktiv. Podle ní je důležité, aby se připojila k jakémukoliv kroku.
Hrozby vůči Belgii se stupňují. Společné vyšetřování ukázalo, že generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbainová čelila výhrůžkám od francouzského bankéře sympatizujícího s Ruskem, kvůli čemuž si musela najmout soukromou ochranku. Kallasová na to reagovala slovy, že "některé země jsou více zvyklé na hrozby, které představuje Rusko, než jiné". Dodala však, že jde pouze o hrozby, a že pokud zůstane EU jednotná, bude mnohem silnější.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.