Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Obavy z možného neúspěchu při zajišťování dohody o ruských miliardách rostou, přestože se evropští lídři sešli v Berlíně, aby jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropští lídři, včetně německého kancléře Friedricha Merze, trvají na tom, že využití zmrazených ruských aktiv je jediný spolehlivý způsob, jak udržet Ukrajinu finančně nad vodou od příštího roku.
Před summitem v Bruselu se však objevují rostoucí obavy, že se snaha může zhatit kvůli odporu některých členských států EU. Tyto státy jsou údajně pod tlakem jak ze strany Ruska, tak Spojených států. Zatímco belgický premiér Bart De Wever zmínil hrozby Ruska v případě zabavení aktiv, přičemž Moskva již podnikla kroky k žalování belgické banky, kde je uložena většina peněz, dva vysoce postavení evropští představitelé zapojení do snah o půjčku uvedli, že i Spojené státy tlačí na členské státy EU, aby se proti tomuto plánu postavily.
Jeden z těchto úředníků řekl, že Američané nejen požadují, aby Ukrajina postoupila území, která se Rusku nepodařilo dobýt, ale také tlačí na několik evropských zemí, aby nepodpořily půjčku na reparace ve výši 210 miliard eur.
Podle uniklého návrhu mírového plánu USA a Ruska hodlá Washington část aktiv nasměrovat na rekonstrukční úsilí pod vedením USA. Stejní evropští úředníci potvrdili, že USA nezrušily svůj základní odpor k tomu, aby Evropa použila aktiva k pomoci Ukrajině. Německý kancléř Merz již dříve trval na tom, že ruská aktiva by neměla být převedena k ekonomickému prospěchu Ameriky.
Kallasová na cestě na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uvedla, že ohledně reparační půjčky, kterou označila za "nejdůvěryhodnější možnost", jak udržet Kyjev finančně nad vodou, panuje "významný tlak ze všech stran". Dodala, že na tom sice pracují, ale dohoda není na spadnutí a je to "stále obtížnější".
Belgie dlouhodobě nesouhlasí s použitím zmrazených ruských aktiv k pomoci Ukrajině, argumentujíc, že by to ohrozilo mírový proces a vystavilo Brusel právním odvetným opatřením ze strany Ruska. V posledních dnech se proti plánu postavily Itálie, Bulharsko a Malta, zatímco Maďarsko a Slovensko již dříve vyjádřily svůj nesouhlas. Nově jmenovaný český premiér Andrej Babiš se o víkendu rovněž vyjádřil proti půjčce s tím, že Praha neposkytne žádné finanční záruky na podporu Belgie.
EU sice nepotřebuje jednomyslnou podporu k využití aktiv po nedávném rozhodnutí o použití nouzových pravomocí k jejich trvalému znehybnění. Hlasování kvalifikovanou většinou by mohlo projít, i kdyby všech sedm zemí bylo proti, vzhledem k tomu, že blokační menšina vyžaduje 35 procent populace EU. Kallasová nicméně upozornila, že by nebylo "snadné" přehlasovat Belgii, kde je uložena většina aktiv. Podle ní je důležité, aby se připojila k jakémukoliv kroku.
Hrozby vůči Belgii se stupňují. Společné vyšetřování ukázalo, že generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbainová čelila výhrůžkám od francouzského bankéře sympatizujícího s Ruskem, kvůli čemuž si musela najmout soukromou ochranku. Kallasová na to reagovala slovy, že "některé země jsou více zvyklé na hrozby, které představuje Rusko, než jiné". Dodala však, že jde pouze o hrozby, a že pokud zůstane EU jednotná, bude mnohem silnější.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.