Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Obavy z možného neúspěchu při zajišťování dohody o ruských miliardách rostou, přestože se evropští lídři sešli v Berlíně, aby jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropští lídři, včetně německého kancléře Friedricha Merze, trvají na tom, že využití zmrazených ruských aktiv je jediný spolehlivý způsob, jak udržet Ukrajinu finančně nad vodou od příštího roku.
Před summitem v Bruselu se však objevují rostoucí obavy, že se snaha může zhatit kvůli odporu některých členských států EU. Tyto státy jsou údajně pod tlakem jak ze strany Ruska, tak Spojených států. Zatímco belgický premiér Bart De Wever zmínil hrozby Ruska v případě zabavení aktiv, přičemž Moskva již podnikla kroky k žalování belgické banky, kde je uložena většina peněz, dva vysoce postavení evropští představitelé zapojení do snah o půjčku uvedli, že i Spojené státy tlačí na členské státy EU, aby se proti tomuto plánu postavily.
Jeden z těchto úředníků řekl, že Američané nejen požadují, aby Ukrajina postoupila území, která se Rusku nepodařilo dobýt, ale také tlačí na několik evropských zemí, aby nepodpořily půjčku na reparace ve výši 210 miliard eur.
Podle uniklého návrhu mírového plánu USA a Ruska hodlá Washington část aktiv nasměrovat na rekonstrukční úsilí pod vedením USA. Stejní evropští úředníci potvrdili, že USA nezrušily svůj základní odpor k tomu, aby Evropa použila aktiva k pomoci Ukrajině. Německý kancléř Merz již dříve trval na tom, že ruská aktiva by neměla být převedena k ekonomickému prospěchu Ameriky.
Kallasová na cestě na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uvedla, že ohledně reparační půjčky, kterou označila za "nejdůvěryhodnější možnost", jak udržet Kyjev finančně nad vodou, panuje "významný tlak ze všech stran". Dodala, že na tom sice pracují, ale dohoda není na spadnutí a je to "stále obtížnější".
Belgie dlouhodobě nesouhlasí s použitím zmrazených ruských aktiv k pomoci Ukrajině, argumentujíc, že by to ohrozilo mírový proces a vystavilo Brusel právním odvetným opatřením ze strany Ruska. V posledních dnech se proti plánu postavily Itálie, Bulharsko a Malta, zatímco Maďarsko a Slovensko již dříve vyjádřily svůj nesouhlas. Nově jmenovaný český premiér Andrej Babiš se o víkendu rovněž vyjádřil proti půjčce s tím, že Praha neposkytne žádné finanční záruky na podporu Belgie.
EU sice nepotřebuje jednomyslnou podporu k využití aktiv po nedávném rozhodnutí o použití nouzových pravomocí k jejich trvalému znehybnění. Hlasování kvalifikovanou většinou by mohlo projít, i kdyby všech sedm zemí bylo proti, vzhledem k tomu, že blokační menšina vyžaduje 35 procent populace EU. Kallasová nicméně upozornila, že by nebylo "snadné" přehlasovat Belgii, kde je uložena většina aktiv. Podle ní je důležité, aby se připojila k jakémukoliv kroku.
Hrozby vůči Belgii se stupňují. Společné vyšetřování ukázalo, že generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbainová čelila výhrůžkám od francouzského bankéře sympatizujícího s Ruskem, kvůli čemuž si musela najmout soukromou ochranku. Kallasová na to reagovala slovy, že "některé země jsou více zvyklé na hrozby, které představuje Rusko, než jiné". Dodala však, že jde pouze o hrozby, a že pokud zůstane EU jednotná, bude mnohem silnější.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.