Pomyslné bezvládí v České televizi po květnovém odvolání generálního ředitele Jana Součka pokračuje, ale pomalu se chýlí ke konci. Dnes vyprší lhůta pro doručení přihlášek do boje o post šéfa veřejnoprávní televize. Podle mediálních informací se jím chce stát nejméně pět osob.
Podle informací webu iDnes.cz kandidují někdejší moderátor Událostí či Událostí, komentářů Jakub Železný, předsedkyně dozorčí rady Czech News Center Libuše Šmuclerová, ředitel českotelevizní divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena a výkonný ředitel sportovního kanálu České televize Jiří Ponikelský.
Web Seznam Zprávy uvedl, že kandidovat se chystá i Miroslav Karas, dlouholetý zahraniční zpravodaj ČT v Polsku a Rusku a do loňska pak ředitel televizního studia Ostrava. Samotná volba nového generálního ředitele proběhne ve středu 18. června.
Souček byl odvolán na jednání Rady ČT na začátku května. Pro jeho odvolání hlasovalo při tajné volbě 15 ze 17 radních. K potvrzení jeho konce ve funkci bylo třeba najít alespoň 12 hlasů. Radní už v předchozím průběhu jednání souhlasili s třemi výtkami, které měly být vytištěny a fyzicky předány řediteli ČT. Součkovi vyčítali nevhodnou komunikaci, zrušení několika pořadů a porušení etického kodexu při výrobě jednoho z dílů pořadu Sama doma.
K odvolání Součka se vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). "Česká republika potřebuje stabilní veřejnoprávní média. Věřím, že Rada ČT zvolí nového generálního ředitele co nejdříve," napsal na sociální síti X. Vedením instituce je momentálně pověřen ředitel divize Korporátní služby Michal Fila.
Souček byl generálním ředitelem veřejnoprávní České televize od října 2023, kdy po 12 letech nahradil Petra Dvořáka, jenž byl ve volbě jeho soupeřem. Mezi lety 2014 až 2023 zastával pozici ředitele brněnského televizního studia.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.