Prezident Petr Pavel po sérii jednání s lídry stran zhodnotil rozhovory jako věcné, otevřené a korektní. Potvrdil, že strany projednávaly své programové priority a také představy o personálním obsazení kabinetu. Pavel potvrdil, že na stole leží zájem o koaliční vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Motoristů, a naznačil, že právě tento půdorys je pro sestavení nové vlády reálný.
Lídři potenciální koalice se s hlavou státu dohodli na diskrétnosti. Zavázali se, že nebudou sdílet pracovní verze ani jakékoli detaily z probíhajících rozhovorů s médii.
Pavel vysvětlil, že vítěze voleb pověří sestavením vlády až ve chvíli, kdy strany dospějí ke shodě. Ta musí být nalezena v programových průnicích, personálním obsazení a v jasném záměru vládu vytvořit. Teprve pak bude možné bez zdržování pokračovat v procesu. Zároveň prezident uvedl, že s předsedou SPD Tomiem Okamurou vzájemně znají své postoje k NATO a EU, a proto nebylo nutné tuto otázku dlouze řešit.
Pavel pogratuloval vítěznému hnutí ANO a ocenil vysokou volební účast. Podle něj výsledky potvrzují, že si většina občanů nepřeje extrémní názory a přeje si zachování prozápadní orientace země. Prezident považuje za předčasné kohokoli pověřovat, dokud se nezačne rýsovat stabilní půdorys kabinetu. Nová vláda může být jmenována, až ta stávající podá demisi, což se stane zhruba začátkem listopadu, po ustavující schůzi nové Sněmovny.
Prezident potvrdil, že šéf ANO Andrej Babiš ho ujistil o vyřešení svého střetu zájmů v souladu se zákonem, pokud bude pověřen sestavením vlády. Babiš mu předložil několik variant, které prezident považuje za souladné se zákonem, avšak odmítl je blíže specifikovat. Pavel se vyhnul termínu „červené linie“ pro jmenování ministrů, ale zdůraznil, že klíčovou prioritou je prozápadní směřování a sebevědomé členství v EU a NATO. Zbývající čas by strany měly využít k dohodě o obsazení vedení Sněmovny a vládních postů.
Volby do Poslanecké sněmovny ovládl Andrej Babiš s hnutím ANO, které získalo 34,51 % hlasů a obsadí 80 mandátů. Do dolní komory se probojovalo šest subjektů. Druhá koalice Spolu získala 23,36 % hlasů (52 křesel) a třetí skončil STAN s 11,23 % (22 mandátů).
Následovali Piráti s 8,97 % (18 křesel), hnutí SPD s 7,78 % (15 křesel) a jako poslední se do Sněmovny dostali Motoristé sobě s 6,77 % (13 míst). Celkové sčítání hlasů skončilo v neděli časně ráno. Voleb se zúčastnilo 68,95 % oprávněných voličů, což je třetí nejvyšší účast v historii samostatné České republiky.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.