Prezident Petr Pavel po sérii jednání s lídry stran zhodnotil rozhovory jako věcné, otevřené a korektní. Potvrdil, že strany projednávaly své programové priority a také představy o personálním obsazení kabinetu. Pavel potvrdil, že na stole leží zájem o koaliční vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Motoristů, a naznačil, že právě tento půdorys je pro sestavení nové vlády reálný.
Lídři potenciální koalice se s hlavou státu dohodli na diskrétnosti. Zavázali se, že nebudou sdílet pracovní verze ani jakékoli detaily z probíhajících rozhovorů s médii.
Pavel vysvětlil, že vítěze voleb pověří sestavením vlády až ve chvíli, kdy strany dospějí ke shodě. Ta musí být nalezena v programových průnicích, personálním obsazení a v jasném záměru vládu vytvořit. Teprve pak bude možné bez zdržování pokračovat v procesu. Zároveň prezident uvedl, že s předsedou SPD Tomiem Okamurou vzájemně znají své postoje k NATO a EU, a proto nebylo nutné tuto otázku dlouze řešit.
Pavel pogratuloval vítěznému hnutí ANO a ocenil vysokou volební účast. Podle něj výsledky potvrzují, že si většina občanů nepřeje extrémní názory a přeje si zachování prozápadní orientace země. Prezident považuje za předčasné kohokoli pověřovat, dokud se nezačne rýsovat stabilní půdorys kabinetu. Nová vláda může být jmenována, až ta stávající podá demisi, což se stane zhruba začátkem listopadu, po ustavující schůzi nové Sněmovny.
Prezident potvrdil, že šéf ANO Andrej Babiš ho ujistil o vyřešení svého střetu zájmů v souladu se zákonem, pokud bude pověřen sestavením vlády. Babiš mu předložil několik variant, které prezident považuje za souladné se zákonem, avšak odmítl je blíže specifikovat. Pavel se vyhnul termínu „červené linie“ pro jmenování ministrů, ale zdůraznil, že klíčovou prioritou je prozápadní směřování a sebevědomé členství v EU a NATO. Zbývající čas by strany měly využít k dohodě o obsazení vedení Sněmovny a vládních postů.
Volby do Poslanecké sněmovny ovládl Andrej Babiš s hnutím ANO, které získalo 34,51 % hlasů a obsadí 80 mandátů. Do dolní komory se probojovalo šest subjektů. Druhá koalice Spolu získala 23,36 % hlasů (52 křesel) a třetí skončil STAN s 11,23 % (22 mandátů).
Následovali Piráti s 8,97 % (18 křesel), hnutí SPD s 7,78 % (15 křesel) a jako poslední se do Sněmovny dostali Motoristé sobě s 6,77 % (13 míst). Celkové sčítání hlasů skončilo v neděli časně ráno. Voleb se zúčastnilo 68,95 % oprávněných voličů, což je třetí nejvyšší účast v historii samostatné České republiky.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.