Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Lev XIV., který je historicky prvním papežem pocházejícím ze Spojených států, se již dříve kriticky vyjádřil k situaci v Gaze ve svém vánočním poselství. Novinářům sdělil, že za jediné možné řešení považuje vznik palestinského státu. Vatikánská diplomacie se však dlouhodobě opírá o princip takzvané „pozitivní neutrality“, což znamená, že se Svatý stolec obvykle vyhýbá formálnímu členství v komisích zaštítěných konkrétními státy.
Historie ukazuje, že papežové sázeli spíše na morální autoritu a přesvědčování než na přímou účast v politických strukturách. Již v roce 452 přesvědčil papež Lev I. hunského vládce Attilu, aby neničil Řím, a to bez použití síly. Ve středověku církev hnutími Boží mír a Boží příměří stanovovala morální rámce pro vedení válek a ochranu zranitelných, aniž by šlo o státní smlouvy.
V moderní době se neutralita stala aktivním diplomatickým nástrojem Svatého stolce, zejména po ztrátě Papežského státu v roce 1870. Papež Benedikt XV. se během první světové války snažil prosadit odzbrojení a mezinárodní arbitráž, a i když neuspěl, posílil roli církve jako humanitárního aktéra. Podobně postupoval i Pius XII. během druhé světové války, kdy Svatý stolec fungoval jako důležitý komunikační kanál mezi znepřátelenými stranami.
V éře OSN pak papežové začali apelovat na mír jako na univerzální morální povinnost, nikoliv jako na výsledek diplomatického vyjednávání. Příkladem úspěšného zprostředkování byl spor o kanál Beagle mezi Argentinou a Chile v roce 1978 nebo nedávné obnovení vztahů mezi USA a Kubou za papeže Františka. V těchto případech však šlo o roli neutrálního prostředníka, nikoliv o člena vládního orgánu.
Trumpova „Rada míru“ se od těchto historických rolí zásadně liší, protože jde o formálně ustanovené těleso pod vedením konkrétního státu s jasnými politickými ambicemi. Členství v takové radě by mohlo papeži přinést krátkodobý vliv na humanitární pomoc či rekonstrukci oblastí, ale zároveň nese riziko ztráty nezávislosti. Pokud by byl papež vnímán jako politický spojenec jedné strany, mohl by přijít o svou dlouhodobou důvěryhodnost u aktérů, kteří sponzora rady neuznávají.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.