Těsně před vypuknutím války mezi Izraelem a Íránem odhalily izraelské bezpečnostní složky rozsáhlou síť občanů své země, kteří byli verbováni Teheránem ke špionáži. Z veřejně dostupných soudních dokumentů vyplývá, že snaha Íránu vytvořit v Izraeli špionážní základnu byla mnohem rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo.
Od dubna 2024, kdy Írán podnikl první raketový útok na Izrael, bylo obviněno více než 30 Izraelců ze spolupráce s íránskou rozvědkou. První kontakt s nimi obvykle probíhal nenápadně – textová zpráva, odkaz na Telegram, nabídka peněz za informace nebo drobné úkoly. Jakmile ale podezřelí projevili ochotu spolupracovat, začaly úkoly narůstat a s nimi i výše odměn.
Podle vyšetřovacích spisů sice Teherán svých hlavních cílů – vražd vysoce postavených izraelských činitelů – nedosáhl, přesto mohla celá operace fungovat jako crowdsourcing dat o klíčových místech v zemi. Ta byla později zasažena při íránských raketových útocích, včetně přístavu v Haifě, letecké základny Nevatim nebo sídla vojenské rozvědky v Glilotu.
Způsob verbování byl jednoduchý, ale účinný. Zpráva od anonymního odesílatele se ptala například: „Máte nějaké informace o válce? Jsme připraveni za ně zaplatit.“ Jiná zpráva, adresovaná izraelskému Arabovi, obsahovala politické poselství o „svobodném Jeruzalému“ a výzvu ke sdílení informací. Pokračování komunikace probíhalo na Telegramu, kde následovaly instrukce k vytvoření PayPal účtu nebo přijímání kryptoměn.
Jeden z prvních úkolů, který jeden ze zatčených obdržel, byl vyrazit do parku a zjistit, zda je na určeném místě zakopaný černý batoh – odměna činila téměř 1000 dolarů. Žádný batoh nenalezl, ale zaslal video jako důkaz. Následovaly další úkoly: rozdávání letáků, sprejování nápisů proti Netanjahuovi či fotografování citlivých lokalit – od přístavů po vojenské základny.
Jeden obviněný údajně zapojil do fotografování i své příbuzné. Pořídili snímky strategických míst, která byla později terčem raket. Fotografie domu jaderného vědce z Weizmannova institutu následně vedla k pokusu o atentát, který ovšem selhal – domnělá skupina najatých mužů se nedostala přes ostrahu instituce a utekla. Přesto byly pořízené snímky využity při pozdějším útoku balistickými střelami, který budovy částečně zničil.
Někteří z rekrutů odmítli přejít k násilnějším misím – například odmítli připevnit sledovací zařízení na vůz vědce nebo hodit zápalnou láhev na vůz premiéra Netanjahua. Íránský přístup, popsaný jako „rozptýlené investice s nadějí na úlovek“, ale dokázal přilákat řadu lidí ochotných konat drobné úkoly výměnou za peníze.
Dosud byl odsouzen pouze jeden z obviněných, který se přiznal.
Zvláštní kapitolou je případ 72letého Mordechaje „Motiho“ Mamana, podnikatele, který po neúspěšných obchodech hledal příležitost k výdělku. Přes turecké známé se dostal do kontaktu s Íránci, kteří mu nabídli několik tisíc dolarů za tři úkoly: doručování zbraní nebo peněz v Izraeli, fotografování zalidněných míst a výhrůžky vůči jiným agentům, kteří dostali zaplaceno, ale své úkoly nesplnili.
Maman souhlasil a byl přes turecko-íránskou hranici tajně přepraven v kamionu. Po návratu do Turecka obdržel první část odměny, později se do Íránu vrátil znovu. Tentokrát mu byly nabídnuty statisíce dolarů za atentáty na nejvyšší izraelské představitele – premiéra Netanjahua, šéfa bezpečnostní služby Shin Bet Ronena Bara nebo ministra obrany Joava Gallanta.
Maman údajně požadoval za provedení vraždy milion dolarů, což Íránci odmítli. Nabídli mu „levnější cíl“ – bývalého premiéra Naftali Bennetta za 400 tisíc. Ani zde nedošlo k dohodě, Maman dostal 5000 dolarů a vrátil se do Izraele, kde byl po příletu do Tel Avivu zatčen.
Letos v dubnu byl Maman odsouzen na 10 let za kontakt s nepřátelskou zpravodajskou službou a nelegální vstup do Íránu. Jeho právník tvrdí, že Maman si do poslední chvíle myslel, že jedná s obchodníky, a že hrál hru jen ze strachu o život. Věznění označil za kruté, s bitím a špínou v cele.
Případ Mamana i dalších obžalovaných ukazuje, že Írán sázel na kvantitu a rychlé rozšíření špionážní sítě spíše než na pečlivě budované agenty. Zatímco izraelský Mossad cílil přesně a decimoval íránské velení, Teherán zkoušel metodu „zkusit všechno a něco vyjde“. A něco přece jen vyšlo.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.