Těsně před vypuknutím války mezi Izraelem a Íránem odhalily izraelské bezpečnostní složky rozsáhlou síť občanů své země, kteří byli verbováni Teheránem ke špionáži. Z veřejně dostupných soudních dokumentů vyplývá, že snaha Íránu vytvořit v Izraeli špionážní základnu byla mnohem rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo.
Od dubna 2024, kdy Írán podnikl první raketový útok na Izrael, bylo obviněno více než 30 Izraelců ze spolupráce s íránskou rozvědkou. První kontakt s nimi obvykle probíhal nenápadně – textová zpráva, odkaz na Telegram, nabídka peněz za informace nebo drobné úkoly. Jakmile ale podezřelí projevili ochotu spolupracovat, začaly úkoly narůstat a s nimi i výše odměn.
Podle vyšetřovacích spisů sice Teherán svých hlavních cílů – vražd vysoce postavených izraelských činitelů – nedosáhl, přesto mohla celá operace fungovat jako crowdsourcing dat o klíčových místech v zemi. Ta byla později zasažena při íránských raketových útocích, včetně přístavu v Haifě, letecké základny Nevatim nebo sídla vojenské rozvědky v Glilotu.
Způsob verbování byl jednoduchý, ale účinný. Zpráva od anonymního odesílatele se ptala například: „Máte nějaké informace o válce? Jsme připraveni za ně zaplatit.“ Jiná zpráva, adresovaná izraelskému Arabovi, obsahovala politické poselství o „svobodném Jeruzalému“ a výzvu ke sdílení informací. Pokračování komunikace probíhalo na Telegramu, kde následovaly instrukce k vytvoření PayPal účtu nebo přijímání kryptoměn.
Jeden z prvních úkolů, který jeden ze zatčených obdržel, byl vyrazit do parku a zjistit, zda je na určeném místě zakopaný černý batoh – odměna činila téměř 1000 dolarů. Žádný batoh nenalezl, ale zaslal video jako důkaz. Následovaly další úkoly: rozdávání letáků, sprejování nápisů proti Netanjahuovi či fotografování citlivých lokalit – od přístavů po vojenské základny.
Jeden obviněný údajně zapojil do fotografování i své příbuzné. Pořídili snímky strategických míst, která byla později terčem raket. Fotografie domu jaderného vědce z Weizmannova institutu následně vedla k pokusu o atentát, který ovšem selhal – domnělá skupina najatých mužů se nedostala přes ostrahu instituce a utekla. Přesto byly pořízené snímky využity při pozdějším útoku balistickými střelami, který budovy částečně zničil.
Někteří z rekrutů odmítli přejít k násilnějším misím – například odmítli připevnit sledovací zařízení na vůz vědce nebo hodit zápalnou láhev na vůz premiéra Netanjahua. Íránský přístup, popsaný jako „rozptýlené investice s nadějí na úlovek“, ale dokázal přilákat řadu lidí ochotných konat drobné úkoly výměnou za peníze.
Dosud byl odsouzen pouze jeden z obviněných, který se přiznal.
Zvláštní kapitolou je případ 72letého Mordechaje „Motiho“ Mamana, podnikatele, který po neúspěšných obchodech hledal příležitost k výdělku. Přes turecké známé se dostal do kontaktu s Íránci, kteří mu nabídli několik tisíc dolarů za tři úkoly: doručování zbraní nebo peněz v Izraeli, fotografování zalidněných míst a výhrůžky vůči jiným agentům, kteří dostali zaplaceno, ale své úkoly nesplnili.
Maman souhlasil a byl přes turecko-íránskou hranici tajně přepraven v kamionu. Po návratu do Turecka obdržel první část odměny, později se do Íránu vrátil znovu. Tentokrát mu byly nabídnuty statisíce dolarů za atentáty na nejvyšší izraelské představitele – premiéra Netanjahua, šéfa bezpečnostní služby Shin Bet Ronena Bara nebo ministra obrany Joava Gallanta.
Maman údajně požadoval za provedení vraždy milion dolarů, což Íránci odmítli. Nabídli mu „levnější cíl“ – bývalého premiéra Naftali Bennetta za 400 tisíc. Ani zde nedošlo k dohodě, Maman dostal 5000 dolarů a vrátil se do Izraele, kde byl po příletu do Tel Avivu zatčen.
Letos v dubnu byl Maman odsouzen na 10 let za kontakt s nepřátelskou zpravodajskou službou a nelegální vstup do Íránu. Jeho právník tvrdí, že Maman si do poslední chvíle myslel, že jedná s obchodníky, a že hrál hru jen ze strachu o život. Věznění označil za kruté, s bitím a špínou v cele.
Případ Mamana i dalších obžalovaných ukazuje, že Írán sázel na kvantitu a rychlé rozšíření špionážní sítě spíše než na pečlivě budované agenty. Zatímco izraelský Mossad cílil přesně a decimoval íránské velení, Teherán zkoušel metodu „zkusit všechno a něco vyjde“. A něco přece jen vyšlo.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.