Těsně před vypuknutím války mezi Izraelem a Íránem odhalily izraelské bezpečnostní složky rozsáhlou síť občanů své země, kteří byli verbováni Teheránem ke špionáži. Z veřejně dostupných soudních dokumentů vyplývá, že snaha Íránu vytvořit v Izraeli špionážní základnu byla mnohem rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo.
Od dubna 2024, kdy Írán podnikl první raketový útok na Izrael, bylo obviněno více než 30 Izraelců ze spolupráce s íránskou rozvědkou. První kontakt s nimi obvykle probíhal nenápadně – textová zpráva, odkaz na Telegram, nabídka peněz za informace nebo drobné úkoly. Jakmile ale podezřelí projevili ochotu spolupracovat, začaly úkoly narůstat a s nimi i výše odměn.
Podle vyšetřovacích spisů sice Teherán svých hlavních cílů – vražd vysoce postavených izraelských činitelů – nedosáhl, přesto mohla celá operace fungovat jako crowdsourcing dat o klíčových místech v zemi. Ta byla později zasažena při íránských raketových útocích, včetně přístavu v Haifě, letecké základny Nevatim nebo sídla vojenské rozvědky v Glilotu.
Způsob verbování byl jednoduchý, ale účinný. Zpráva od anonymního odesílatele se ptala například: „Máte nějaké informace o válce? Jsme připraveni za ně zaplatit.“ Jiná zpráva, adresovaná izraelskému Arabovi, obsahovala politické poselství o „svobodném Jeruzalému“ a výzvu ke sdílení informací. Pokračování komunikace probíhalo na Telegramu, kde následovaly instrukce k vytvoření PayPal účtu nebo přijímání kryptoměn.
Jeden z prvních úkolů, který jeden ze zatčených obdržel, byl vyrazit do parku a zjistit, zda je na určeném místě zakopaný černý batoh – odměna činila téměř 1000 dolarů. Žádný batoh nenalezl, ale zaslal video jako důkaz. Následovaly další úkoly: rozdávání letáků, sprejování nápisů proti Netanjahuovi či fotografování citlivých lokalit – od přístavů po vojenské základny.
Jeden obviněný údajně zapojil do fotografování i své příbuzné. Pořídili snímky strategických míst, která byla později terčem raket. Fotografie domu jaderného vědce z Weizmannova institutu následně vedla k pokusu o atentát, který ovšem selhal – domnělá skupina najatých mužů se nedostala přes ostrahu instituce a utekla. Přesto byly pořízené snímky využity při pozdějším útoku balistickými střelami, který budovy částečně zničil.
Někteří z rekrutů odmítli přejít k násilnějším misím – například odmítli připevnit sledovací zařízení na vůz vědce nebo hodit zápalnou láhev na vůz premiéra Netanjahua. Íránský přístup, popsaný jako „rozptýlené investice s nadějí na úlovek“, ale dokázal přilákat řadu lidí ochotných konat drobné úkoly výměnou za peníze.
Dosud byl odsouzen pouze jeden z obviněných, který se přiznal.
Zvláštní kapitolou je případ 72letého Mordechaje „Motiho“ Mamana, podnikatele, který po neúspěšných obchodech hledal příležitost k výdělku. Přes turecké známé se dostal do kontaktu s Íránci, kteří mu nabídli několik tisíc dolarů za tři úkoly: doručování zbraní nebo peněz v Izraeli, fotografování zalidněných míst a výhrůžky vůči jiným agentům, kteří dostali zaplaceno, ale své úkoly nesplnili.
Maman souhlasil a byl přes turecko-íránskou hranici tajně přepraven v kamionu. Po návratu do Turecka obdržel první část odměny, později se do Íránu vrátil znovu. Tentokrát mu byly nabídnuty statisíce dolarů za atentáty na nejvyšší izraelské představitele – premiéra Netanjahua, šéfa bezpečnostní služby Shin Bet Ronena Bara nebo ministra obrany Joava Gallanta.
Maman údajně požadoval za provedení vraždy milion dolarů, což Íránci odmítli. Nabídli mu „levnější cíl“ – bývalého premiéra Naftali Bennetta za 400 tisíc. Ani zde nedošlo k dohodě, Maman dostal 5000 dolarů a vrátil se do Izraele, kde byl po příletu do Tel Avivu zatčen.
Letos v dubnu byl Maman odsouzen na 10 let za kontakt s nepřátelskou zpravodajskou službou a nelegální vstup do Íránu. Jeho právník tvrdí, že Maman si do poslední chvíle myslel, že jedná s obchodníky, a že hrál hru jen ze strachu o život. Věznění označil za kruté, s bitím a špínou v cele.
Případ Mamana i dalších obžalovaných ukazuje, že Írán sázel na kvantitu a rychlé rozšíření špionážní sítě spíše než na pečlivě budované agenty. Zatímco izraelský Mossad cílil přesně a decimoval íránské velení, Teherán zkoušel metodu „zkusit všechno a něco vyjde“. A něco přece jen vyšlo.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
