Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Tento krok navíc riskuje další izolaci Izraele na mezinárodní scéně. Před schůzí bezpečnostního kabinetu, který většinově schválil převzetí města Gaza, Netanjahu poskytl rozhovor pro televizi Fox News. V něm uvedl, že Izrael hodlá převzít plnou kontrolu nad Pásmem, aby zajistil bezpečnost, odstranil Hamás a předal civilní správu jiné straně. Konkrétní detaily ale neuvedl.
Přesto naznačil, že Izrael nemá zájem území dlouhodobě spravovat. „Nechceme tomu vládnout,“ řekl Netanjahu. „Nechceme tam být jako vládní orgán. Chceme to předat arabským silám.“
Ani v tomto případě neposkytl žádné informace o možných dohodách nebo o tom, které země by se mohly zapojit. Jednalo se však o jedno z mála naznačení, jak si představuje Pásmo Gazy po válce.
Prozatím ale Netanjahu usiluje o rozšířenou ofenzívu, která by se měla týkat města Gaza a táborů v centrální části Pásma, kde žije zhruba milion Palestinců a kde se podle všeho drží rukojmí.
Potenciální operace, jež by mohly trvat měsíce, by znamenaly další masivní přesuny obyvatel, což by mohlo zhoršit humanitární situaci. To by mohlo vést k nové vlně odsouzení ze strany zemí, které vyjádřily hněv kvůli situaci v Pásmu Gazy.
Tyto státy vyzvaly Izrael k ukončení války, která začala jako reakce na útoky Hamásu z října 2023. Značný nesouhlas mezi politickým a vojenským vedením naznačují zprávy izraelských médií. Podle nich náčelník generálního štábu Eyal Zamir sdělil premiérovi, že plná okupace Pásma by se rovnala „vstupu do pasti“.
Zamir dále varoval, že ofenziva by ohrozila životy zbývajících dvaceti rukojmích a také již vyčerpaných vojáků. Mnoho rodin rukojmích se těchto obav obává a jsou přesvědčeni, že jedinou cestou k jejich propuštění je vyjednaná dohoda s Hamásem.
Podle deníku Maariv existuje „převládající názor, že většina, ne-li všichni, z žijících rukojmích zemře“ během rozšířené ofenzivy, a to buď rukou únosců, nebo nešťastnou náhodou ze strany izraelských vojáků.
Spekulace o plánované ofenzivě odhalily i rozpory mezi mezinárodními spojenci. Britský velvyslanec Simon Walter označil plnou okupaci Gazy za „obrovskou chybu“. Naproti tomu americký vyslanec Mike Huckabee, který je pevným stoupencem Izraele, prohlásil, že rozhodnutí je na izraelské vládě. „Není naší prací jim říkat, co by měli nebo neměli dělat,“ řekl.
Netanjahu dosud nepředstavil vizi pro Gazu po skončení války, kromě toho, že odmítá jakoukoliv roli pro Palestinskou samosprávu, která uznává Izrael a vládne okupovanému Západnímu břehu Jordánu.
Průzkumy naznačují, že většina Izraelců by upřednostnila dohodu s Hamásem, která by vedla k propuštění rukojmích a ukončení války. Izraelští představitelé ale tvrdí, že Hamás v tuto chvíli nemá zájem vyjednávat, protože se cítí být povzbuzen mezinárodním tlakem na Izrael. Hrozba plné okupace by mohla být součástí strategie, jak Hamás dotlačit ke kompromisům v uvízlých jednáních.
Mnoho kritiků se však domnívá, že Netanjahu prodlužuje konflikt, aby udržel svou koalici, která je závislá na podpoře ultranacionalistických ministrů. Ti pohrozili odchodem z vlády, pokud dojde k dohodě s Hamásem.
Tito ministři, jako je Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, také veřejně obhajují vyhnání Palestinců z Gazy a znovuosídlení území Židy. Válka v Gaze si již vyžádala životy více než 61 000 Palestinců, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Původní útok Hamásu zabil zhruba 1 200 Izraelců a dalších 251 jich bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.