Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Tento krok navíc riskuje další izolaci Izraele na mezinárodní scéně. Před schůzí bezpečnostního kabinetu, který většinově schválil převzetí města Gaza, Netanjahu poskytl rozhovor pro televizi Fox News. V něm uvedl, že Izrael hodlá převzít plnou kontrolu nad Pásmem, aby zajistil bezpečnost, odstranil Hamás a předal civilní správu jiné straně. Konkrétní detaily ale neuvedl.
Přesto naznačil, že Izrael nemá zájem území dlouhodobě spravovat. „Nechceme tomu vládnout,“ řekl Netanjahu. „Nechceme tam být jako vládní orgán. Chceme to předat arabským silám.“
Ani v tomto případě neposkytl žádné informace o možných dohodách nebo o tom, které země by se mohly zapojit. Jednalo se však o jedno z mála naznačení, jak si představuje Pásmo Gazy po válce.
Prozatím ale Netanjahu usiluje o rozšířenou ofenzívu, která by se měla týkat města Gaza a táborů v centrální části Pásma, kde žije zhruba milion Palestinců a kde se podle všeho drží rukojmí.
Potenciální operace, jež by mohly trvat měsíce, by znamenaly další masivní přesuny obyvatel, což by mohlo zhoršit humanitární situaci. To by mohlo vést k nové vlně odsouzení ze strany zemí, které vyjádřily hněv kvůli situaci v Pásmu Gazy.
Tyto státy vyzvaly Izrael k ukončení války, která začala jako reakce na útoky Hamásu z října 2023. Značný nesouhlas mezi politickým a vojenským vedením naznačují zprávy izraelských médií. Podle nich náčelník generálního štábu Eyal Zamir sdělil premiérovi, že plná okupace Pásma by se rovnala „vstupu do pasti“.
Zamir dále varoval, že ofenziva by ohrozila životy zbývajících dvaceti rukojmích a také již vyčerpaných vojáků. Mnoho rodin rukojmích se těchto obav obává a jsou přesvědčeni, že jedinou cestou k jejich propuštění je vyjednaná dohoda s Hamásem.
Podle deníku Maariv existuje „převládající názor, že většina, ne-li všichni, z žijících rukojmích zemře“ během rozšířené ofenzivy, a to buď rukou únosců, nebo nešťastnou náhodou ze strany izraelských vojáků.
Spekulace o plánované ofenzivě odhalily i rozpory mezi mezinárodními spojenci. Britský velvyslanec Simon Walter označil plnou okupaci Gazy za „obrovskou chybu“. Naproti tomu americký vyslanec Mike Huckabee, který je pevným stoupencem Izraele, prohlásil, že rozhodnutí je na izraelské vládě. „Není naší prací jim říkat, co by měli nebo neměli dělat,“ řekl.
Netanjahu dosud nepředstavil vizi pro Gazu po skončení války, kromě toho, že odmítá jakoukoliv roli pro Palestinskou samosprávu, která uznává Izrael a vládne okupovanému Západnímu břehu Jordánu.
Průzkumy naznačují, že většina Izraelců by upřednostnila dohodu s Hamásem, která by vedla k propuštění rukojmích a ukončení války. Izraelští představitelé ale tvrdí, že Hamás v tuto chvíli nemá zájem vyjednávat, protože se cítí být povzbuzen mezinárodním tlakem na Izrael. Hrozba plné okupace by mohla být součástí strategie, jak Hamás dotlačit ke kompromisům v uvízlých jednáních.
Mnoho kritiků se však domnívá, že Netanjahu prodlužuje konflikt, aby udržel svou koalici, která je závislá na podpoře ultranacionalistických ministrů. Ti pohrozili odchodem z vlády, pokud dojde k dohodě s Hamásem.
Tito ministři, jako je Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, také veřejně obhajují vyhnání Palestinců z Gazy a znovuosídlení území Židy. Válka v Gaze si již vyžádala životy více než 61 000 Palestinců, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Původní útok Hamásu zabil zhruba 1 200 Izraelců a dalších 251 jich bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.