Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Tento krok navíc riskuje další izolaci Izraele na mezinárodní scéně. Před schůzí bezpečnostního kabinetu, který většinově schválil převzetí města Gaza, Netanjahu poskytl rozhovor pro televizi Fox News. V něm uvedl, že Izrael hodlá převzít plnou kontrolu nad Pásmem, aby zajistil bezpečnost, odstranil Hamás a předal civilní správu jiné straně. Konkrétní detaily ale neuvedl.
Přesto naznačil, že Izrael nemá zájem území dlouhodobě spravovat. „Nechceme tomu vládnout,“ řekl Netanjahu. „Nechceme tam být jako vládní orgán. Chceme to předat arabským silám.“
Ani v tomto případě neposkytl žádné informace o možných dohodách nebo o tom, které země by se mohly zapojit. Jednalo se však o jedno z mála naznačení, jak si představuje Pásmo Gazy po válce.
Prozatím ale Netanjahu usiluje o rozšířenou ofenzívu, která by se měla týkat města Gaza a táborů v centrální části Pásma, kde žije zhruba milion Palestinců a kde se podle všeho drží rukojmí.
Potenciální operace, jež by mohly trvat měsíce, by znamenaly další masivní přesuny obyvatel, což by mohlo zhoršit humanitární situaci. To by mohlo vést k nové vlně odsouzení ze strany zemí, které vyjádřily hněv kvůli situaci v Pásmu Gazy.
Tyto státy vyzvaly Izrael k ukončení války, která začala jako reakce na útoky Hamásu z října 2023. Značný nesouhlas mezi politickým a vojenským vedením naznačují zprávy izraelských médií. Podle nich náčelník generálního štábu Eyal Zamir sdělil premiérovi, že plná okupace Pásma by se rovnala „vstupu do pasti“.
Zamir dále varoval, že ofenziva by ohrozila životy zbývajících dvaceti rukojmích a také již vyčerpaných vojáků. Mnoho rodin rukojmích se těchto obav obává a jsou přesvědčeni, že jedinou cestou k jejich propuštění je vyjednaná dohoda s Hamásem.
Podle deníku Maariv existuje „převládající názor, že většina, ne-li všichni, z žijících rukojmích zemře“ během rozšířené ofenzivy, a to buď rukou únosců, nebo nešťastnou náhodou ze strany izraelských vojáků.
Spekulace o plánované ofenzivě odhalily i rozpory mezi mezinárodními spojenci. Britský velvyslanec Simon Walter označil plnou okupaci Gazy za „obrovskou chybu“. Naproti tomu americký vyslanec Mike Huckabee, který je pevným stoupencem Izraele, prohlásil, že rozhodnutí je na izraelské vládě. „Není naší prací jim říkat, co by měli nebo neměli dělat,“ řekl.
Netanjahu dosud nepředstavil vizi pro Gazu po skončení války, kromě toho, že odmítá jakoukoliv roli pro Palestinskou samosprávu, která uznává Izrael a vládne okupovanému Západnímu břehu Jordánu.
Průzkumy naznačují, že většina Izraelců by upřednostnila dohodu s Hamásem, která by vedla k propuštění rukojmích a ukončení války. Izraelští představitelé ale tvrdí, že Hamás v tuto chvíli nemá zájem vyjednávat, protože se cítí být povzbuzen mezinárodním tlakem na Izrael. Hrozba plné okupace by mohla být součástí strategie, jak Hamás dotlačit ke kompromisům v uvízlých jednáních.
Mnoho kritiků se však domnívá, že Netanjahu prodlužuje konflikt, aby udržel svou koalici, která je závislá na podpoře ultranacionalistických ministrů. Ti pohrozili odchodem z vlády, pokud dojde k dohodě s Hamásem.
Tito ministři, jako je Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, také veřejně obhajují vyhnání Palestinců z Gazy a znovuosídlení území Židy. Válka v Gaze si již vyžádala životy více než 61 000 Palestinců, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Původní útok Hamásu zabil zhruba 1 200 Izraelců a dalších 251 jich bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.