Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Tento krok navíc riskuje další izolaci Izraele na mezinárodní scéně. Před schůzí bezpečnostního kabinetu, který většinově schválil převzetí města Gaza, Netanjahu poskytl rozhovor pro televizi Fox News. V něm uvedl, že Izrael hodlá převzít plnou kontrolu nad Pásmem, aby zajistil bezpečnost, odstranil Hamás a předal civilní správu jiné straně. Konkrétní detaily ale neuvedl.
Přesto naznačil, že Izrael nemá zájem území dlouhodobě spravovat. „Nechceme tomu vládnout,“ řekl Netanjahu. „Nechceme tam být jako vládní orgán. Chceme to předat arabským silám.“
Ani v tomto případě neposkytl žádné informace o možných dohodách nebo o tom, které země by se mohly zapojit. Jednalo se však o jedno z mála naznačení, jak si představuje Pásmo Gazy po válce.
Prozatím ale Netanjahu usiluje o rozšířenou ofenzívu, která by se měla týkat města Gaza a táborů v centrální části Pásma, kde žije zhruba milion Palestinců a kde se podle všeho drží rukojmí.
Potenciální operace, jež by mohly trvat měsíce, by znamenaly další masivní přesuny obyvatel, což by mohlo zhoršit humanitární situaci. To by mohlo vést k nové vlně odsouzení ze strany zemí, které vyjádřily hněv kvůli situaci v Pásmu Gazy.
Tyto státy vyzvaly Izrael k ukončení války, která začala jako reakce na útoky Hamásu z října 2023. Značný nesouhlas mezi politickým a vojenským vedením naznačují zprávy izraelských médií. Podle nich náčelník generálního štábu Eyal Zamir sdělil premiérovi, že plná okupace Pásma by se rovnala „vstupu do pasti“.
Zamir dále varoval, že ofenziva by ohrozila životy zbývajících dvaceti rukojmích a také již vyčerpaných vojáků. Mnoho rodin rukojmích se těchto obav obává a jsou přesvědčeni, že jedinou cestou k jejich propuštění je vyjednaná dohoda s Hamásem.
Podle deníku Maariv existuje „převládající názor, že většina, ne-li všichni, z žijících rukojmích zemře“ během rozšířené ofenzivy, a to buď rukou únosců, nebo nešťastnou náhodou ze strany izraelských vojáků.
Spekulace o plánované ofenzivě odhalily i rozpory mezi mezinárodními spojenci. Britský velvyslanec Simon Walter označil plnou okupaci Gazy za „obrovskou chybu“. Naproti tomu americký vyslanec Mike Huckabee, který je pevným stoupencem Izraele, prohlásil, že rozhodnutí je na izraelské vládě. „Není naší prací jim říkat, co by měli nebo neměli dělat,“ řekl.
Netanjahu dosud nepředstavil vizi pro Gazu po skončení války, kromě toho, že odmítá jakoukoliv roli pro Palestinskou samosprávu, která uznává Izrael a vládne okupovanému Západnímu břehu Jordánu.
Průzkumy naznačují, že většina Izraelců by upřednostnila dohodu s Hamásem, která by vedla k propuštění rukojmích a ukončení války. Izraelští představitelé ale tvrdí, že Hamás v tuto chvíli nemá zájem vyjednávat, protože se cítí být povzbuzen mezinárodním tlakem na Izrael. Hrozba plné okupace by mohla být součástí strategie, jak Hamás dotlačit ke kompromisům v uvízlých jednáních.
Mnoho kritiků se však domnívá, že Netanjahu prodlužuje konflikt, aby udržel svou koalici, která je závislá na podpoře ultranacionalistických ministrů. Ti pohrozili odchodem z vlády, pokud dojde k dohodě s Hamásem.
Tito ministři, jako je Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, také veřejně obhajují vyhnání Palestinců z Gazy a znovuosídlení území Židy. Válka v Gaze si již vyžádala životy více než 61 000 Palestinců, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Původní útok Hamásu zabil zhruba 1 200 Izraelců a dalších 251 jich bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.