Obsazení Gazy nechtějí Izraelci ani armáda. Proč se Netanjahu vydal na válečnou stezku?

Tento krok navíc riskuje další izolaci Izraele na mezinárodní scéně. Před schůzí bezpečnostního kabinetu, který většinově schválil převzetí města Gaza, Netanjahu poskytl rozhovor pro televizi Fox News. V něm uvedl, že Izrael hodlá převzít plnou kontrolu nad Pásmem, aby zajistil bezpečnost, odstranil Hamás a předal civilní správu jiné straně. Konkrétní detaily ale neuvedl.

Přesto naznačil, že Izrael nemá zájem území dlouhodobě spravovat. „Nechceme tomu vládnout,“ řekl Netanjahu. „Nechceme tam být jako vládní orgán. Chceme to předat arabským silám.“

Ani v tomto případě neposkytl žádné informace o možných dohodách nebo o tom, které země by se mohly zapojit. Jednalo se však o jedno z mála naznačení, jak si představuje Pásmo Gazy po válce.

Prozatím ale Netanjahu usiluje o rozšířenou ofenzívu, která by se měla týkat města Gaza a táborů v centrální části Pásma, kde žije zhruba milion Palestinců a kde se podle všeho drží rukojmí.

Potenciální operace, jež by mohly trvat měsíce, by znamenaly další masivní přesuny obyvatel, což by mohlo zhoršit humanitární situaci. To by mohlo vést k nové vlně odsouzení ze strany zemí, které vyjádřily hněv kvůli situaci v Pásmu Gazy.

Tyto státy vyzvaly Izrael k ukončení války, která začala jako reakce na útoky Hamásu z října 2023. Značný nesouhlas mezi politickým a vojenským vedením naznačují zprávy izraelských médií. Podle nich náčelník generálního štábu Eyal Zamir sdělil premiérovi, že plná okupace Pásma by se rovnala „vstupu do pasti“.

Zamir dále varoval, že ofenziva by ohrozila životy zbývajících dvaceti rukojmích a také již vyčerpaných vojáků. Mnoho rodin rukojmích se těchto obav obává a jsou přesvědčeni, že jedinou cestou k jejich propuštění je vyjednaná dohoda s Hamásem.

Podle deníku Maariv existuje „převládající názor, že většina, ne-li všichni, z žijících rukojmích zemře“ během rozšířené ofenzivy, a to buď rukou únosců, nebo nešťastnou náhodou ze strany izraelských vojáků.

Spekulace o plánované ofenzivě odhalily i rozpory mezi mezinárodními spojenci. Britský velvyslanec Simon Walter označil plnou okupaci Gazy za „obrovskou chybu“. Naproti tomu americký vyslanec Mike Huckabee, který je pevným stoupencem Izraele, prohlásil, že rozhodnutí je na izraelské vládě. „Není naší prací jim říkat, co by měli nebo neměli dělat,“ řekl.

Netanjahu dosud nepředstavil vizi pro Gazu po skončení války, kromě toho, že odmítá jakoukoliv roli pro Palestinskou samosprávu, která uznává Izrael a vládne okupovanému Západnímu břehu Jordánu.

Průzkumy naznačují, že většina Izraelců by upřednostnila dohodu s Hamásem, která by vedla k propuštění rukojmích a ukončení války. Izraelští představitelé ale tvrdí, že Hamás v tuto chvíli nemá zájem vyjednávat, protože se cítí být povzbuzen mezinárodním tlakem na Izrael. Hrozba plné okupace by mohla být součástí strategie, jak Hamás dotlačit ke kompromisům v uvízlých jednáních.

Mnoho kritiků se však domnívá, že Netanjahu prodlužuje konflikt, aby udržel svou koalici, která je závislá na podpoře ultranacionalistických ministrů. Ti pohrozili odchodem z vlády, pokud dojde k dohodě s Hamásem.

Tito ministři, jako je Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich, také veřejně obhajují vyhnání Palestinců z Gazy a znovuosídlení území Židy. Válka v Gaze si již vyžádala životy více než 61 000 Palestinců, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Původní útok Hamásu zabil zhruba 1 200 Izraelců a dalších 251 jich bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí.