Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií se vyostřuje. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek pohrozil uvalením 200% cla na všechna vína, šampaňské a alkoholické produkty z Francie a dalších zemí EU.
Hrozba přichází poté, co Bílý dům oznámil globální cla na ocel a hliník. Evropská unie na tento krok reagovala přípravou vlastních odvetných opatření, čímž se konflikt posouvá blíže k rozsáhlé transatlantické obchodní válce.
Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social Trump uvedl, že EU uvalila „ošklivé 50% clo na whisky,“ ačkoli toto clo na americký bourbon vstoupí v platnost až 1. dubna.
„Pokud toto clo nebude okamžitě odstraněno, USA v brzké době uvalí 200% clo na VŠECHNA VÍNA, ŠAMPAŇSKÉ A ALKOHOLICKÉ PRODUKTY Z FRANCIE A DALŠÍCH ZEMÍ EU. To bude skvělé pro vinařský a šampaňský byznys v USA,“ napsal Trump.
Největší dopad by toto opatření mělo na Francii, Itálii a Španělsko, které jsou největšími evropskými exportéry vína a lihovin.
Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin na Trumpova slova reagoval na síti X: „Francie je odhodlána reagovat společně s Evropskou komisí a našimi partnery. D. Trump eskaluje obchodní válku, kterou sám rozpoutal.“
Evropská unie sama o sobě neimportuje velké množství amerického vína. Navíc někteří američtí producenti označují své šumivé víno jako „šampaňské,“ což je však chráněné označení původu, a skutečné šampaňské se smí vyrábět pouze ve francouzském regionu Champagne.
Trumpovo oznámení je již druhým obchodním krokem tohoto týdne namířeným proti EU. První vlna evropských protiopatření vstoupí v platnost 1. dubna, přičemž Trumpova „reciproční“ cla by měla následovat hned 2. dubna. Další kolo unijních opatření se očekává 13. dubna.
Brusel považuje americká cla na ocel a hliník za neopodstatněná a nezákonná a chystá odvetná cla v celkové hodnotě 28 miliard dolarů, která mají odpovídat ekonomickým škodám způsobeným americkými opatřeními.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?