Vladimir Putin se snaží ovlivnit Donalda Trumpa a využít jej ke svým cílům, varuje bývalý poradce Bílého domu John Bolton. Podle něj ruský prezident záměrně buduje zdání přátelství, aby mohl získat výhodu v geopolitických jednáních s USA, uvedl pro The Sun.
Trump, který zahájil svůj druhý prezidentský mandát, nedávno učinil první kroky k obnovení vztahů s Moskvou. Po třech letech mezinárodní izolace Ruska se v únoru uskutečnil devadesátiminutový telefonát mezi americkým a ruským prezidentem. Trump poté oznámil zahájení přímých jednání o ukončení války na Ukrajině.
Zatímco se snažil zlepšit vztahy s Kremlem, zároveň ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Tento krok vyvolal kritiku, že Trump ustupuje ruskému tlaku. Později však přišel s tvrdšími výroky, kdy Putina varoval před dalšími sankcemi a obchodními restrikcemi, pokud Moskva neustane v útocích na Ukrajinu.
Bolton, který v letech 2018 až 2019 působil jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost, upozorňuje na Putinovu snahu využít Trumpovu důvěřivost. „Trump si myslí, že jsou s Putinem přátelé. Putin si to ale rozhodně nemyslí,“ řekl Bolton v rozhovoru pro britský deník The Sun.
Bývalý poradce Bílého domu dlouhodobě kritizuje Trumpovu náklonnost k autoritářským vůdcům. Podle něj Trump obdivuje silné lídry, jako jsou Putin, čínský prezident Si Ťin-pching nebo severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Jsou to mocní muži a Trump by chtěl být jedním z nich,“ dodal Bolton.
Během volební kampaně Trump prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí do 100 dnů od nástupu do úřadu. Jeho administrativa nyní usiluje o mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem, přičemž Spojené státy se snaží přesvědčit Kyjev k ústupkům. Ukrajinská vláda však požaduje pevnější bezpečnostní záruky a podporu od evropských spojenců.
Trumpův nedávný střet se Zelenským v Bílém domě ukázal, že vztahy mezi oběma lídry jsou napjaté. Ukrajinský prezident údajně během jednání zvýšil hlas na americké vyjednavače, když nesouhlasil s jejich podmínkami. Následně Trump pozastavil dodávky vojenské pomoci Ukrajině, dokud Kyjev neprojeví ochotu jednat o míru. Tento krok šokoval západní spojence, kteří vnímali USA jako klíčového podporovatele Ukrajiny proti ruské agresi.
Bolton se obává, že Trumpova politika oslabí Ukrajinu a umožní Rusku diktovat podmínky míru. Podle něj Putin vnímá Trumpa jako snadno ovladatelného partnera, se kterým může dosáhnout svých cílů. „Putin by nic nechtěl víc než podepsat dohodu s Trumpem, protože ví, že od něj dostane, co chce,“ varoval Bolton.
Podle bývalého poradce už Moskva dosáhla částečného úspěchu – Trump se distancoval od plné obnovy ukrajinské suverenity a vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO. To jsou klíčové body ruské strategie, kterou Kreml prosazuje od začátku války.
Přestože Trump v minulosti několikrát označil Putina za „diktátora“, v posledních týdnech se jeho rétorika změnila. Když byl dotázán na Putinovu roli v pokračujícím konfliktu, vyhýbal se přímé kritice a opakovaně tvrdil, že ruský prezident chce ukončit válku. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho tvrdými výroky vůči Zelenskému, kterého v nedávném rozhovoru označil za „skromně úspěšného komika, který se chová jako diktátor“.
Trumpova strategie v ukrajinském konfliktu zůstává nejasná, ale jeho snaha o dohodu s Ruskem vyvolává obavy, že by mohl učinit ústupky na úkor Kyjeva. Podle Boltona je klíčové, aby USA zachovaly pevný postoj a nenechaly se manipulovat Putinovými taktikami. „Pokud Trump skutečně věří, že je Putin jeho přítel, pak Spojené státy čelí vážnému problému,“ uzavřel Bolton.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.