Vladimir Putin se snaží ovlivnit Donalda Trumpa a využít jej ke svým cílům, varuje bývalý poradce Bílého domu John Bolton. Podle něj ruský prezident záměrně buduje zdání přátelství, aby mohl získat výhodu v geopolitických jednáních s USA, uvedl pro The Sun.
Trump, který zahájil svůj druhý prezidentský mandát, nedávno učinil první kroky k obnovení vztahů s Moskvou. Po třech letech mezinárodní izolace Ruska se v únoru uskutečnil devadesátiminutový telefonát mezi americkým a ruským prezidentem. Trump poté oznámil zahájení přímých jednání o ukončení války na Ukrajině.
Zatímco se snažil zlepšit vztahy s Kremlem, zároveň ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Tento krok vyvolal kritiku, že Trump ustupuje ruskému tlaku. Později však přišel s tvrdšími výroky, kdy Putina varoval před dalšími sankcemi a obchodními restrikcemi, pokud Moskva neustane v útocích na Ukrajinu.
Bolton, který v letech 2018 až 2019 působil jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost, upozorňuje na Putinovu snahu využít Trumpovu důvěřivost. „Trump si myslí, že jsou s Putinem přátelé. Putin si to ale rozhodně nemyslí,“ řekl Bolton v rozhovoru pro britský deník The Sun.
Bývalý poradce Bílého domu dlouhodobě kritizuje Trumpovu náklonnost k autoritářským vůdcům. Podle něj Trump obdivuje silné lídry, jako jsou Putin, čínský prezident Si Ťin-pching nebo severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Jsou to mocní muži a Trump by chtěl být jedním z nich,“ dodal Bolton.
Během volební kampaně Trump prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí do 100 dnů od nástupu do úřadu. Jeho administrativa nyní usiluje o mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem, přičemž Spojené státy se snaží přesvědčit Kyjev k ústupkům. Ukrajinská vláda však požaduje pevnější bezpečnostní záruky a podporu od evropských spojenců.
Trumpův nedávný střet se Zelenským v Bílém domě ukázal, že vztahy mezi oběma lídry jsou napjaté. Ukrajinský prezident údajně během jednání zvýšil hlas na americké vyjednavače, když nesouhlasil s jejich podmínkami. Následně Trump pozastavil dodávky vojenské pomoci Ukrajině, dokud Kyjev neprojeví ochotu jednat o míru. Tento krok šokoval západní spojence, kteří vnímali USA jako klíčového podporovatele Ukrajiny proti ruské agresi.
Bolton se obává, že Trumpova politika oslabí Ukrajinu a umožní Rusku diktovat podmínky míru. Podle něj Putin vnímá Trumpa jako snadno ovladatelného partnera, se kterým může dosáhnout svých cílů. „Putin by nic nechtěl víc než podepsat dohodu s Trumpem, protože ví, že od něj dostane, co chce,“ varoval Bolton.
Podle bývalého poradce už Moskva dosáhla částečného úspěchu – Trump se distancoval od plné obnovy ukrajinské suverenity a vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO. To jsou klíčové body ruské strategie, kterou Kreml prosazuje od začátku války.
Přestože Trump v minulosti několikrát označil Putina za „diktátora“, v posledních týdnech se jeho rétorika změnila. Když byl dotázán na Putinovu roli v pokračujícím konfliktu, vyhýbal se přímé kritice a opakovaně tvrdil, že ruský prezident chce ukončit válku. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho tvrdými výroky vůči Zelenskému, kterého v nedávném rozhovoru označil za „skromně úspěšného komika, který se chová jako diktátor“.
Trumpova strategie v ukrajinském konfliktu zůstává nejasná, ale jeho snaha o dohodu s Ruskem vyvolává obavy, že by mohl učinit ústupky na úkor Kyjeva. Podle Boltona je klíčové, aby USA zachovaly pevný postoj a nenechaly se manipulovat Putinovými taktikami. „Pokud Trump skutečně věří, že je Putin jeho přítel, pak Spojené státy čelí vážnému problému,“ uzavřel Bolton.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
