Vladimir Putin se snaží ovlivnit Donalda Trumpa a využít jej ke svým cílům, varuje bývalý poradce Bílého domu John Bolton. Podle něj ruský prezident záměrně buduje zdání přátelství, aby mohl získat výhodu v geopolitických jednáních s USA, uvedl pro The Sun.
Trump, který zahájil svůj druhý prezidentský mandát, nedávno učinil první kroky k obnovení vztahů s Moskvou. Po třech letech mezinárodní izolace Ruska se v únoru uskutečnil devadesátiminutový telefonát mezi americkým a ruským prezidentem. Trump poté oznámil zahájení přímých jednání o ukončení války na Ukrajině.
Zatímco se snažil zlepšit vztahy s Kremlem, zároveň ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Tento krok vyvolal kritiku, že Trump ustupuje ruskému tlaku. Později však přišel s tvrdšími výroky, kdy Putina varoval před dalšími sankcemi a obchodními restrikcemi, pokud Moskva neustane v útocích na Ukrajinu.
Bolton, který v letech 2018 až 2019 působil jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost, upozorňuje na Putinovu snahu využít Trumpovu důvěřivost. „Trump si myslí, že jsou s Putinem přátelé. Putin si to ale rozhodně nemyslí,“ řekl Bolton v rozhovoru pro britský deník The Sun.
Bývalý poradce Bílého domu dlouhodobě kritizuje Trumpovu náklonnost k autoritářským vůdcům. Podle něj Trump obdivuje silné lídry, jako jsou Putin, čínský prezident Si Ťin-pching nebo severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Jsou to mocní muži a Trump by chtěl být jedním z nich,“ dodal Bolton.
Během volební kampaně Trump prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí do 100 dnů od nástupu do úřadu. Jeho administrativa nyní usiluje o mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem, přičemž Spojené státy se snaží přesvědčit Kyjev k ústupkům. Ukrajinská vláda však požaduje pevnější bezpečnostní záruky a podporu od evropských spojenců.
Trumpův nedávný střet se Zelenským v Bílém domě ukázal, že vztahy mezi oběma lídry jsou napjaté. Ukrajinský prezident údajně během jednání zvýšil hlas na americké vyjednavače, když nesouhlasil s jejich podmínkami. Následně Trump pozastavil dodávky vojenské pomoci Ukrajině, dokud Kyjev neprojeví ochotu jednat o míru. Tento krok šokoval západní spojence, kteří vnímali USA jako klíčového podporovatele Ukrajiny proti ruské agresi.
Bolton se obává, že Trumpova politika oslabí Ukrajinu a umožní Rusku diktovat podmínky míru. Podle něj Putin vnímá Trumpa jako snadno ovladatelného partnera, se kterým může dosáhnout svých cílů. „Putin by nic nechtěl víc než podepsat dohodu s Trumpem, protože ví, že od něj dostane, co chce,“ varoval Bolton.
Podle bývalého poradce už Moskva dosáhla částečného úspěchu – Trump se distancoval od plné obnovy ukrajinské suverenity a vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO. To jsou klíčové body ruské strategie, kterou Kreml prosazuje od začátku války.
Přestože Trump v minulosti několikrát označil Putina za „diktátora“, v posledních týdnech se jeho rétorika změnila. Když byl dotázán na Putinovu roli v pokračujícím konfliktu, vyhýbal se přímé kritice a opakovaně tvrdil, že ruský prezident chce ukončit válku. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho tvrdými výroky vůči Zelenskému, kterého v nedávném rozhovoru označil za „skromně úspěšného komika, který se chová jako diktátor“.
Trumpova strategie v ukrajinském konfliktu zůstává nejasná, ale jeho snaha o dohodu s Ruskem vyvolává obavy, že by mohl učinit ústupky na úkor Kyjeva. Podle Boltona je klíčové, aby USA zachovaly pevný postoj a nenechaly se manipulovat Putinovými taktikami. „Pokud Trump skutečně věří, že je Putin jeho přítel, pak Spojené státy čelí vážnému problému,“ uzavřel Bolton.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.