Vladimir Putin se snaží ovlivnit Donalda Trumpa a využít jej ke svým cílům, varuje bývalý poradce Bílého domu John Bolton. Podle něj ruský prezident záměrně buduje zdání přátelství, aby mohl získat výhodu v geopolitických jednáních s USA, uvedl pro The Sun.
Trump, který zahájil svůj druhý prezidentský mandát, nedávno učinil první kroky k obnovení vztahů s Moskvou. Po třech letech mezinárodní izolace Ruska se v únoru uskutečnil devadesátiminutový telefonát mezi americkým a ruským prezidentem. Trump poté oznámil zahájení přímých jednání o ukončení války na Ukrajině.
Zatímco se snažil zlepšit vztahy s Kremlem, zároveň ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Tento krok vyvolal kritiku, že Trump ustupuje ruskému tlaku. Později však přišel s tvrdšími výroky, kdy Putina varoval před dalšími sankcemi a obchodními restrikcemi, pokud Moskva neustane v útocích na Ukrajinu.
Bolton, který v letech 2018 až 2019 působil jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost, upozorňuje na Putinovu snahu využít Trumpovu důvěřivost. „Trump si myslí, že jsou s Putinem přátelé. Putin si to ale rozhodně nemyslí,“ řekl Bolton v rozhovoru pro britský deník The Sun.
Bývalý poradce Bílého domu dlouhodobě kritizuje Trumpovu náklonnost k autoritářským vůdcům. Podle něj Trump obdivuje silné lídry, jako jsou Putin, čínský prezident Si Ťin-pching nebo severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Jsou to mocní muži a Trump by chtěl být jedním z nich,“ dodal Bolton.
Během volební kampaně Trump prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí do 100 dnů od nástupu do úřadu. Jeho administrativa nyní usiluje o mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem, přičemž Spojené státy se snaží přesvědčit Kyjev k ústupkům. Ukrajinská vláda však požaduje pevnější bezpečnostní záruky a podporu od evropských spojenců.
Trumpův nedávný střet se Zelenským v Bílém domě ukázal, že vztahy mezi oběma lídry jsou napjaté. Ukrajinský prezident údajně během jednání zvýšil hlas na americké vyjednavače, když nesouhlasil s jejich podmínkami. Následně Trump pozastavil dodávky vojenské pomoci Ukrajině, dokud Kyjev neprojeví ochotu jednat o míru. Tento krok šokoval západní spojence, kteří vnímali USA jako klíčového podporovatele Ukrajiny proti ruské agresi.
Bolton se obává, že Trumpova politika oslabí Ukrajinu a umožní Rusku diktovat podmínky míru. Podle něj Putin vnímá Trumpa jako snadno ovladatelného partnera, se kterým může dosáhnout svých cílů. „Putin by nic nechtěl víc než podepsat dohodu s Trumpem, protože ví, že od něj dostane, co chce,“ varoval Bolton.
Podle bývalého poradce už Moskva dosáhla částečného úspěchu – Trump se distancoval od plné obnovy ukrajinské suverenity a vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO. To jsou klíčové body ruské strategie, kterou Kreml prosazuje od začátku války.
Přestože Trump v minulosti několikrát označil Putina za „diktátora“, v posledních týdnech se jeho rétorika změnila. Když byl dotázán na Putinovu roli v pokračujícím konfliktu, vyhýbal se přímé kritice a opakovaně tvrdil, že ruský prezident chce ukončit válku. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho tvrdými výroky vůči Zelenskému, kterého v nedávném rozhovoru označil za „skromně úspěšného komika, který se chová jako diktátor“.
Trumpova strategie v ukrajinském konfliktu zůstává nejasná, ale jeho snaha o dohodu s Ruskem vyvolává obavy, že by mohl učinit ústupky na úkor Kyjeva. Podle Boltona je klíčové, aby USA zachovaly pevný postoj a nenechaly se manipulovat Putinovými taktikami. „Pokud Trump skutečně věří, že je Putin jeho přítel, pak Spojené státy čelí vážnému problému,“ uzavřel Bolton.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.