Vladimir Putin se snaží ovlivnit Donalda Trumpa a využít jej ke svým cílům, varuje bývalý poradce Bílého domu John Bolton. Podle něj ruský prezident záměrně buduje zdání přátelství, aby mohl získat výhodu v geopolitických jednáních s USA, uvedl pro The Sun.
Trump, který zahájil svůj druhý prezidentský mandát, nedávno učinil první kroky k obnovení vztahů s Moskvou. Po třech letech mezinárodní izolace Ruska se v únoru uskutečnil devadesátiminutový telefonát mezi americkým a ruským prezidentem. Trump poté oznámil zahájení přímých jednání o ukončení války na Ukrajině.
Zatímco se snažil zlepšit vztahy s Kremlem, zároveň ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Tento krok vyvolal kritiku, že Trump ustupuje ruskému tlaku. Později však přišel s tvrdšími výroky, kdy Putina varoval před dalšími sankcemi a obchodními restrikcemi, pokud Moskva neustane v útocích na Ukrajinu.
Bolton, který v letech 2018 až 2019 působil jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost, upozorňuje na Putinovu snahu využít Trumpovu důvěřivost. „Trump si myslí, že jsou s Putinem přátelé. Putin si to ale rozhodně nemyslí,“ řekl Bolton v rozhovoru pro britský deník The Sun.
Bývalý poradce Bílého domu dlouhodobě kritizuje Trumpovu náklonnost k autoritářským vůdcům. Podle něj Trump obdivuje silné lídry, jako jsou Putin, čínský prezident Si Ťin-pching nebo severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Jsou to mocní muži a Trump by chtěl být jedním z nich,“ dodal Bolton.
Během volební kampaně Trump prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí do 100 dnů od nástupu do úřadu. Jeho administrativa nyní usiluje o mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem, přičemž Spojené státy se snaží přesvědčit Kyjev k ústupkům. Ukrajinská vláda však požaduje pevnější bezpečnostní záruky a podporu od evropských spojenců.
Trumpův nedávný střet se Zelenským v Bílém domě ukázal, že vztahy mezi oběma lídry jsou napjaté. Ukrajinský prezident údajně během jednání zvýšil hlas na americké vyjednavače, když nesouhlasil s jejich podmínkami. Následně Trump pozastavil dodávky vojenské pomoci Ukrajině, dokud Kyjev neprojeví ochotu jednat o míru. Tento krok šokoval západní spojence, kteří vnímali USA jako klíčového podporovatele Ukrajiny proti ruské agresi.
Bolton se obává, že Trumpova politika oslabí Ukrajinu a umožní Rusku diktovat podmínky míru. Podle něj Putin vnímá Trumpa jako snadno ovladatelného partnera, se kterým může dosáhnout svých cílů. „Putin by nic nechtěl víc než podepsat dohodu s Trumpem, protože ví, že od něj dostane, co chce,“ varoval Bolton.
Podle bývalého poradce už Moskva dosáhla částečného úspěchu – Trump se distancoval od plné obnovy ukrajinské suverenity a vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO. To jsou klíčové body ruské strategie, kterou Kreml prosazuje od začátku války.
Přestože Trump v minulosti několikrát označil Putina za „diktátora“, v posledních týdnech se jeho rétorika změnila. Když byl dotázán na Putinovu roli v pokračujícím konfliktu, vyhýbal se přímé kritice a opakovaně tvrdil, že ruský prezident chce ukončit válku. Tento postoj je v ostrém kontrastu s jeho tvrdými výroky vůči Zelenskému, kterého v nedávném rozhovoru označil za „skromně úspěšného komika, který se chová jako diktátor“.
Trumpova strategie v ukrajinském konfliktu zůstává nejasná, ale jeho snaha o dohodu s Ruskem vyvolává obavy, že by mohl učinit ústupky na úkor Kyjeva. Podle Boltona je klíčové, aby USA zachovaly pevný postoj a nenechaly se manipulovat Putinovými taktikami. „Pokud Trump skutečně věří, že je Putin jeho přítel, pak Spojené státy čelí vážnému problému,“ uzavřel Bolton.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).