Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Masivní nasazení dronů od základů proměnilo podobu moderního bojiště, kde klasické frontální útoky pěchoty vedou k obrovským ztrátám. Ruské velení na tuto situaci reagovalo změnou taktiky a začalo využívat velmi malé útočné skupiny, které se pokoušejí infiltrovat ukrajinské pozice v naději, že pokud alespoň zlomek vojáků dosáhne cíle, bude možné kolem nich vybudovat silnější pozici. Tento způsob boje však vede k tomu, že Rusko přichází o zhruba 30 až 35 tisíc mužů měsíčně, přičemž většinu z těchto nevratných ztrát tvoří padlí a těžce zranění, což nutí armádní náboráře hledat talenty v širších vrstvách společnosti.
Zatímco ještě na jaře roku 2023 působilo v bojových operacích na Ukrajině jen kolem 1 100 žen z celkového počtu 39 tisíc ženských příslušnic ruské armády, novější zprávy přímo z fronty naznačují, že jsou ženy stále častěji nasazovány i do přímých střetů. Na podzim loňského roku například partyzánské hnutí Ateš upozornilo na nábor žen do útočných jednotek u Pokrovsku, kde měly kompenzovat kritický nedostatek personálu, a ukrajinská mechanizovaná brigáda následně zveřejnila záběry dvou ruských vojákyň, které zahynuly při útoku dronu během útočné operace.
Expanze ruských jednotek bezpilotních systémů vyvolala poptávku po novém typu rekrutů, u nichž jsou technické dovednosti a technologická gramotnost důležitější než fyzická síla. Armáda se snaží oslovit mladé a technologicky zdatné lidi, mezi nimiž je v Rusku v současnosti i velké množství žen s potřebnou kvalifikací. Přestože ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě prosazuje tradiční hodnoty a konvenční rozdělení genderových rolí jako základní pilíř ruské identity, tlak opotřebovávací války nutí režim tyto principy v armádním náboru opomíjet.
Ruská státní média v rámci podpory tohoto trendu stále častěji vyzdvihují ženské pilotky, specializované výcvikové programy a cílené náborové kampaně. Výrazným příkladem je čistě ženská jednotka operátorek dronů s názvem „Noční čarodějnice 2.0“, která působí v rámci dobrovolnické formace BARS-SARMAT a zaměřuje se výhradně na systémy bezpilotního letectva. Snaha o integraci žen do dronového ekosystému se projevuje i mimo běžné armádní struktury, což ilustruje nedávná neformální soutěž krásy pro ženy pohybující se v oblasti bezpilotních technologií, kterou v červnu letošního roku uspořádal populární ruský vojenský kanál Projekt Archanděl.
Cílená propagace dronových sil má navíc za úkol odlišit tyto jednotky od zbytku armády, která se dlouhodobě potýká se špatnou pověstí kvůli šikaně, zneužívání a celkově drsnému zacházení s personálem. Bývalí specialisté, kteří z elitních dronových útvarů zběhli, popisují prostředí neustálé kontroly a pohrůžek, že v případě nesplnění očekávání budou přeřazeni k běžné pěchotě na frontu. Širší nábor žen do armády naráží na systémové problémy, neboť svědectví vojákyň z frontových linií potvrzují, že ženy v kontraktní službě často čelí obtěžování, nátlaku a vynuceným vztahům ze strany důstojníků.
V ruském vojenském systému jsou práva jednotlivce a lidský život trvale podřízeny státním cílům, imperiální expanzi a snaze o dosažení vítězství za každou cenu, přičemž korupce uvnitř armády často rozhoduje o tom, kdo bude poslán na nejnebezpečnější mise. Zranitelní vojáci, kteří nemají prostředky na podplacení svých velitelů, jsou posíláni do předem ztracených útoků. Extrémní tlak na doplňování stavů dokládá i fakt, že ruské velení posílá zpět do bojů nedoléčené vojáky s těžkými zraněními, v některých případech dokonce i muže o berlích. Rostoucí snaha o zapojení žen do vojenských struktur tak zůstává jasným indikátorem vyčerpání lidských zdrojů v důsledku vleklého konfliktu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.