Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
Izraelští představitelé uvedli, že od začátku operace svrhli na íránské území více než 5 000 bomb, zatímco Washington pohrozil útoky ještě hlouběji do vnitrozemí. Írán na agresi odpovídá salvami raket a dronů mířících na cíle po celém Blízkém východě. Prezident Masúd Pezeškiján prohlásil, že země se bude bránit všemi prostředky, čímž se konflikt rozšířil i do Emirátů, Kataru či Saúdské Arábie.
Situace v samotném Teheránu je podle svědectví fotoreportéra Mohammada Mohsenifara tragická. Ve středu byl zasažen rezidenční komplex Šahíd Borúdžerdí na jihovýchodě města. Výbuchy zcela srovnaly se zemí dva bytové domy a pět dalších těžce poškodily. Z ruin stále stoupá dým, který se kvůli zimnímu smogu drží nízko nad městem a ztěžuje dýchání záchranářům i přeživším.
Na ulicích v jihovýchodní části metropole panuje chaos. Skupiny dospívajících dívek sedí u silnic s prázdnými pohledy, zatímco kolem nich lidé narychlo nakládají do aut to nejcennější, co stihli pobrat – dokumenty, elektroniku nebo domácí mazlíčky. Mnoho rodin opouští své domovy a snaží se najít bezpečí u příbuzných mimo město, nejčastěji směrem ke Kaspickému moři.
Záchranáři v troskách nacházejí osobní předměty, které dokreslují rozsah lidské tragédie: zaprášeného plyšového králíka, knihy nebo modlitební korálky. Mohsenifar upozorňuje na obzvláště krutou taktiku „druhých úderů“, kdy další exploze nastávají jen několik minut po té první. To odrazuje záchranné týmy od okamžitého přístupu na místo neštěstí, protože se obávají o své životy.
Přestože jsou školy a univerzity od soboty zavřené, město se zcela nezastavilo. Některé obchody a trhy zůstávají otevřené a restaurace i přes válku servírují večerní jídlo iftár, kterým Íránci během probíhajícího ramadánu přerušují půst. Spojení s blízkými je však téměř nemožné kvůli rozsáhlému výpadku internetu, který ochromil celou zemi.
V úterý dopadla raketa poblíž náměstí Ázádí, což na čas uzavřelo klíčovou dálnici spojující hlavní město s východem země. Další zásah utrpěla policejní stanice u náměstí Engheláb v samotném srdci Teheránu. Právě v těchto místech se přitom ještě před pár dny srocovaly davy lidí, aby truchlily za zabitého ajatolláha Alího Chameneího.
Záběry z okolí náměstí Ázádí ukazují ohořelé vraky aut a zraněné civilisty, kteří v době výbuchu právě projížděli kolem. U krajnice stojí zelený městský autobus s vymlácenými okny a nápisem „Milovaný Teherán“. Přitom jen začátkem roku bylo toto místo svědkem masivních protivládních protestů, které si podle OSN vyžádaly tisíce obětí.
Život v ulicích se nyní odehrává s nejvyšší opatrností. Lidé vycházejí jen pro chleba nebo zkontrolovat příbuzné. Doprava je minimální a řidiči pociťují úzkost zejména ve chvíli, kdy na semaforu naskočí červená. Zastavit uprostřed tiché ulice, kde se ozývají jen vzdálené výbuchy, vyvolává pocit bezmoci a neustálého ohrožení.
Podle Mohsenifara, který v Teheránu vyrostl, v metropoli už neexistuje bezpečné místo. Paradoxem zůstává, že ještě před týdnem hovořil íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí o tom, jak blízko jsou Teherán a Washington k jaderné dohodě. O dva dny později vypukla válka, která mění íránské hlavní město v trosky a popel.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.