Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
Izraelští představitelé uvedli, že od začátku operace svrhli na íránské území více než 5 000 bomb, zatímco Washington pohrozil útoky ještě hlouběji do vnitrozemí. Írán na agresi odpovídá salvami raket a dronů mířících na cíle po celém Blízkém východě. Prezident Masúd Pezeškiján prohlásil, že země se bude bránit všemi prostředky, čímž se konflikt rozšířil i do Emirátů, Kataru či Saúdské Arábie.
Situace v samotném Teheránu je podle svědectví fotoreportéra Mohammada Mohsenifara tragická. Ve středu byl zasažen rezidenční komplex Šahíd Borúdžerdí na jihovýchodě města. Výbuchy zcela srovnaly se zemí dva bytové domy a pět dalších těžce poškodily. Z ruin stále stoupá dým, který se kvůli zimnímu smogu drží nízko nad městem a ztěžuje dýchání záchranářům i přeživším.
Na ulicích v jihovýchodní části metropole panuje chaos. Skupiny dospívajících dívek sedí u silnic s prázdnými pohledy, zatímco kolem nich lidé narychlo nakládají do aut to nejcennější, co stihli pobrat – dokumenty, elektroniku nebo domácí mazlíčky. Mnoho rodin opouští své domovy a snaží se najít bezpečí u příbuzných mimo město, nejčastěji směrem ke Kaspickému moři.
Záchranáři v troskách nacházejí osobní předměty, které dokreslují rozsah lidské tragédie: zaprášeného plyšového králíka, knihy nebo modlitební korálky. Mohsenifar upozorňuje na obzvláště krutou taktiku „druhých úderů“, kdy další exploze nastávají jen několik minut po té první. To odrazuje záchranné týmy od okamžitého přístupu na místo neštěstí, protože se obávají o své životy.
Přestože jsou školy a univerzity od soboty zavřené, město se zcela nezastavilo. Některé obchody a trhy zůstávají otevřené a restaurace i přes válku servírují večerní jídlo iftár, kterým Íránci během probíhajícího ramadánu přerušují půst. Spojení s blízkými je však téměř nemožné kvůli rozsáhlému výpadku internetu, který ochromil celou zemi.
V úterý dopadla raketa poblíž náměstí Ázádí, což na čas uzavřelo klíčovou dálnici spojující hlavní město s východem země. Další zásah utrpěla policejní stanice u náměstí Engheláb v samotném srdci Teheránu. Právě v těchto místech se přitom ještě před pár dny srocovaly davy lidí, aby truchlily za zabitého ajatolláha Alího Chameneího.
Záběry z okolí náměstí Ázádí ukazují ohořelé vraky aut a zraněné civilisty, kteří v době výbuchu právě projížděli kolem. U krajnice stojí zelený městský autobus s vymlácenými okny a nápisem „Milovaný Teherán“. Přitom jen začátkem roku bylo toto místo svědkem masivních protivládních protestů, které si podle OSN vyžádaly tisíce obětí.
Život v ulicích se nyní odehrává s nejvyšší opatrností. Lidé vycházejí jen pro chleba nebo zkontrolovat příbuzné. Doprava je minimální a řidiči pociťují úzkost zejména ve chvíli, kdy na semaforu naskočí červená. Zastavit uprostřed tiché ulice, kde se ozývají jen vzdálené výbuchy, vyvolává pocit bezmoci a neustálého ohrožení.
Podle Mohsenifara, který v Teheránu vyrostl, v metropoli už neexistuje bezpečné místo. Paradoxem zůstává, že ještě před týdnem hovořil íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí o tom, jak blízko jsou Teherán a Washington k jaderné dohodě. O dva dny později vypukla válka, která mění íránské hlavní město v trosky a popel.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.