Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
Izraelští představitelé uvedli, že od začátku operace svrhli na íránské území více než 5 000 bomb, zatímco Washington pohrozil útoky ještě hlouběji do vnitrozemí. Írán na agresi odpovídá salvami raket a dronů mířících na cíle po celém Blízkém východě. Prezident Masúd Pezeškiján prohlásil, že země se bude bránit všemi prostředky, čímž se konflikt rozšířil i do Emirátů, Kataru či Saúdské Arábie.
Situace v samotném Teheránu je podle svědectví fotoreportéra Mohammada Mohsenifara tragická. Ve středu byl zasažen rezidenční komplex Šahíd Borúdžerdí na jihovýchodě města. Výbuchy zcela srovnaly se zemí dva bytové domy a pět dalších těžce poškodily. Z ruin stále stoupá dým, který se kvůli zimnímu smogu drží nízko nad městem a ztěžuje dýchání záchranářům i přeživším.
Na ulicích v jihovýchodní části metropole panuje chaos. Skupiny dospívajících dívek sedí u silnic s prázdnými pohledy, zatímco kolem nich lidé narychlo nakládají do aut to nejcennější, co stihli pobrat – dokumenty, elektroniku nebo domácí mazlíčky. Mnoho rodin opouští své domovy a snaží se najít bezpečí u příbuzných mimo město, nejčastěji směrem ke Kaspickému moři.
Záchranáři v troskách nacházejí osobní předměty, které dokreslují rozsah lidské tragédie: zaprášeného plyšového králíka, knihy nebo modlitební korálky. Mohsenifar upozorňuje na obzvláště krutou taktiku „druhých úderů“, kdy další exploze nastávají jen několik minut po té první. To odrazuje záchranné týmy od okamžitého přístupu na místo neštěstí, protože se obávají o své životy.
Přestože jsou školy a univerzity od soboty zavřené, město se zcela nezastavilo. Některé obchody a trhy zůstávají otevřené a restaurace i přes válku servírují večerní jídlo iftár, kterým Íránci během probíhajícího ramadánu přerušují půst. Spojení s blízkými je však téměř nemožné kvůli rozsáhlému výpadku internetu, který ochromil celou zemi.
V úterý dopadla raketa poblíž náměstí Ázádí, což na čas uzavřelo klíčovou dálnici spojující hlavní město s východem země. Další zásah utrpěla policejní stanice u náměstí Engheláb v samotném srdci Teheránu. Právě v těchto místech se přitom ještě před pár dny srocovaly davy lidí, aby truchlily za zabitého ajatolláha Alího Chameneího.
Záběry z okolí náměstí Ázádí ukazují ohořelé vraky aut a zraněné civilisty, kteří v době výbuchu právě projížděli kolem. U krajnice stojí zelený městský autobus s vymlácenými okny a nápisem „Milovaný Teherán“. Přitom jen začátkem roku bylo toto místo svědkem masivních protivládních protestů, které si podle OSN vyžádaly tisíce obětí.
Život v ulicích se nyní odehrává s nejvyšší opatrností. Lidé vycházejí jen pro chleba nebo zkontrolovat příbuzné. Doprava je minimální a řidiči pociťují úzkost zejména ve chvíli, kdy na semaforu naskočí červená. Zastavit uprostřed tiché ulice, kde se ozývají jen vzdálené výbuchy, vyvolává pocit bezmoci a neustálého ohrožení.
Podle Mohsenifara, který v Teheránu vyrostl, v metropoli už neexistuje bezpečné místo. Paradoxem zůstává, že ještě před týdnem hovořil íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí o tom, jak blízko jsou Teherán a Washington k jaderné dohodě. O dva dny později vypukla válka, která mění íránské hlavní město v trosky a popel.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.