Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.
Tlak na tyto osobnosti sílí i ze strany nejvyšších pater britské politiky. Premiér Keir Starmer o víkendu otevřeně vyzval Andrewa Mountbatten-Windsora, aby se podrobil výslechu před americkým Kongresem. Zároveň se objevily požadavky na odchod Petera Mandelsona ze Sněmovny lordů. Podle uniklých souborů se totiž zdá, že Epstein měl přístup do samotného srdce britské vlády i královské rodiny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, se dlouhodobě snaží vazby na Epsteina bagatelizovat. V roce 2019 tvrdil, že veškeré kontakty přerušil už v roce 2010. Aktuálně zveřejněné e-maily však naznačují opak. Podle nich byl s finančníkem v kontaktu i v roce 2011, kdy mu měl psát, aby zůstali v úzkém spojení. Král Karel III. již dříve zbavil svého bratra královských titulů a zahájil proces jeho vystěhování z královského sídla ve Windsoru.
Nejnovější dokumenty navíc obsahují tři dosud neviděné fotografie, které zachycují Andrewa v kompromitujících polohách. Na snímcích klečí nad osobou, jejíž obličej byl redakcí zakryt a která leží oblečená na podlaze. Na jedné z fotografií se Andrew dívá přímo do kamery, zatímco je nad dotyčnou osobou v pozici na všech čtyřech. Ačkoliv snímky ani e-maily samy o sobě nedokazují trestnou činnost, vrhají na jeho minulost další pochybnosti.
Andrew také čelí obnoveným obviněním ze strany Virginie Giuffre, která v posmrtně vydaných pamětech zopakovala, že ji sexuálně zneužíval v jejích sedmnácti letech. Přestože Andrew vždy popíral, že by se s ní kdy setkal, v roce 2022 jí vyplatil miliony dolarů v rámci mimosoudního vyrovnání. Nové spisy navíc odhalily korespondenci z roku 2010, kde Epstein zve Andrewa na večeři se šestadvacetiletou Ruskou, kterou popisuje jako krásnou a důvěryhodnou.
Bývalá manželka Andrewa, Sarah Ferguson, známá jako „Fergie“, figuruje v dokumentech rovněž opakovaně. Přestože u ní spisy nenaznačují přímé porušením zákona, potvrzují hloubku jejího vztahu s Epsteinem. V roce 2009 mu děkovala v e-mailu slovy, že je bratrem, kterého si vždy přála. O rok později mu dokonce psala, že pro jeho laskavost nemá slov a v žertu mu nabízela manželství.
E-maily také naznačují, že Epstein chtěl Sarah Ferguson využít k očištění svého jména. Podle korespondence s krizovými manažery plánoval, že by měla vydat prohlášení, které by ho zbavilo nálepky pedofila. V roce 2011 Sarah skutečně v e-mailu svému mluvčímu napsala, že finančníka takovým výrazem nikdy nenazvala a ani nehodlá nazvat.
Dalším problematickým bodem jsou finanční toky. Dokumenty ukazují, že Sarah Ferguson žádala Epsteina o peníze na nájem, protože jí majitel bytu vyhrožoval zveřejněním dluhů v tisku. Už v roce 2001 jí měl Epstein převést 150 000 dolarů poté, co jí pomohl zpeněžit akcie z její spolupráce se společností Weight Watchers. V pondělí večer její charitativní nadace „Sarah’s Trust“ oznámila, že na neurčito ukončuje svou činnost.
Třetí významnou postavou skandálu je Peter Mandelson, v politických kruzích přezdívaný „kníže temnot“. Ten byl už v září odvolán z postu britského velvyslance ve Washingtonu poté, co vyšlo najevo, že v Epsteinově „narozeninové knize“ z roku 2003 označil finančníka za svého nejlepšího kamaráda. Aktuální spisy však odhalují mnohem závažnější skutečnosti týkající se úniku vládních informací.
Podle dokumentů Mandelson v roce 2009, kdy působil jako ministr obchodu, poskytl Epsteinovi citlivé vládní memorandum určené tehdejšímu premiérovi Gordonu Brownovi. Dokument obsahoval plány na prodej státních aktiv v hodnotě 20 miliard liber a detaily o připravované daňové politice Labouristické strany. Kromě toho spisy odhalily, že Epstein pravidelně posílal peníze Mandelsonovu partnerovi Reinaldu Avilovi da Silvovi na jeho studium osteopatie.
Mandelson v reakci na tyto odhalení v neděli rezignoval na členství v Labouristické straně a omluvil se všem ženám a dívkám, jejichž hlasy nebyly vyslyšeny. Londýnská Metropolitní policie v pondělí potvrdila, že obdržela řadu podnětů týkajících se možného zneužití pravomoci veřejného činitele. Všechna hlášení budou nyní prověřena, aby se zjistilo, zda byl naplněn práh pro zahájení trestního stíhání.
Britský premiér Keir Starmer nyní usiluje o to, aby byl Mandelson zbaven titulu lorda. Podle mluvčího Downing Street se premiér domnívá, že Mandelson by neměl být členem Sněmovny lordů ani používat šlechtický titul.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.