Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Oznámení přišlo v době, kdy se sám Netanjahu potýká se zdravotními problémy, konkrétně s nedávným odstraněním zhoubného nádoru prostaty. Ačkoliv premiér poskytl k tomuto tématu jen málo podrobností, jeho širší zdravotní stav se pravděpodobně stane jedním z klíčových témat nadcházející předvolební kampaně. Opozice argumentuje, že Izrael potřebuje nutnou změnu směru, k čemuž se veřejně přihlásili právě Bennett s Lapidem.
Nový politický subjekt ponese název „Společně“ a v jeho čele stane Naftali Bennett. Podle jeho vyjádření je po třech desetiletích nejvyšší čas s Netanjahuem skončit a otevřít pro Izrael novou kapitolu. Bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot, lídr strany Jašar, sice formálně do koalice v prvním prohlášení ještě nevstoupil, ale vytvoření tohoto bloku vřele přivítal jako příležitost k dosažení potřebného vítězství.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že spojení těchto tří sil by mohlo vytvořit nejsilnější uskupení v parlamentu. Analýzy z deníku Maariv ukazují, že Bennettova strana by se mohla vyrovnat Netanjahuovu Likudu, přičemž další partneři by dodali potřebné hlasy. Politická realita v Izraeli je však složitá a Bennett by mohl v rámci partnerství s centristou Lapidem ztratit část podpory mezi pravicovými voliči, kteří s tímto táborem dlouhodobě nesouhlasí.
Bennett a Lapid již v minulosti dokázali Netanjahua odstavit od moci, když v roce 2021 vytvořili koaliční vládu. Tento kabinet však s minimální většinou a hlubokými vnitřními rozpory vydržel pouhých osmnáct měsíců. Netanjahu, který se po volbách v roce 2022 vrátil k moci v čele dosud nejpravicovější vlády, nyní útočí na své rivaly připomínáním jejich minulé spolupráce s arabskou stranou UAL.
Bennett se však tentokrát snaží od arabských stran distancovat a odmítá i jakékoli ústupky v otázkách území. Premiérova bezpečnostní pověst utrpěla tvrdou ránu po útoku Hamásu v roce 2023, který zemi uvrhl do vleklého mnohostranného konfliktu. Vzhledem k vysokým ztrátám v armádě za poslední dva roky se navíc jako citlivé téma vrací otázka osvobození ultra-náboženských skupin od povinné vojenské služby.
Jair Lapid, někdejší televizní moderátor a hlas sekulární střední třídy, dlouhodobě kritizuje nerovnoměrné daňové a branné zatížení občanů. Oba lídři nyní vyčítají současnému premiérovi, že nedokázal vojenské úspěchy přetavit ve strategické vítězství nad Íránem a skupinami, které podporuje v Libanonu a Gaze. Přestože Netanjahu v minulosti mnohokrát prokázal neuvěřitelnou politickou odolnost, nadcházející volby na konci října pro něj představují zřejmě nejtěžší zkoušku.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.
Donald Trump opět připomněl, jaká je základní americká podmínka pro uzavření dohody s Íránem. Teherán musí přijmout fakt, že nebude mít jadernou zbraň. Podle Trumpa pokračují jednání s íránskými vyjednavači, ale čas pro dohodu ještě nenastal.
Česko se připravuje na další vlnu tropického počasí, která má vydržet až do příštího víkendu. Odpolední maxima se v jeho průběhu budou blížit čtyřicítce, než přijde nepatrné ochlazení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude mít premiér Andrej Babiš (ANO) větší pravomoci než jeho předchůdci? I taková otázka vyvstala, protože byla navržena změna jednacího řádu vlády. Úřad vlády se rozhodl zareagovat na některé informace, které se objevily v médiích. Podle tvrzení úředníků se žádné zásadní úpravy nechystají.
Letošní epidemie eboly vyvolává stále větší obavy. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vyzvalo k okamžitým činům za účelem zastavení epidemie smrtelně nebezpečné nemoci v Kongu. Podle místních expertů hrozí, že jinak půjde o zatím nejhorší epidemii eboly, která byla zaznamenána.
Zejména senioři by se měli mít na pozoru. Už za několik dní totiž může některým z nich vypršet platnost občanského průkazu, což je samozřejmě mimořádně důležitý doklad. Upozornilo na to ministerstvo vnitra.