Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Oznámení přišlo v době, kdy se sám Netanjahu potýká se zdravotními problémy, konkrétně s nedávným odstraněním zhoubného nádoru prostaty. Ačkoliv premiér poskytl k tomuto tématu jen málo podrobností, jeho širší zdravotní stav se pravděpodobně stane jedním z klíčových témat nadcházející předvolební kampaně. Opozice argumentuje, že Izrael potřebuje nutnou změnu směru, k čemuž se veřejně přihlásili právě Bennett s Lapidem.
Nový politický subjekt ponese název „Společně“ a v jeho čele stane Naftali Bennett. Podle jeho vyjádření je po třech desetiletích nejvyšší čas s Netanjahuem skončit a otevřít pro Izrael novou kapitolu. Bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot, lídr strany Jašar, sice formálně do koalice v prvním prohlášení ještě nevstoupil, ale vytvoření tohoto bloku vřele přivítal jako příležitost k dosažení potřebného vítězství.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že spojení těchto tří sil by mohlo vytvořit nejsilnější uskupení v parlamentu. Analýzy z deníku Maariv ukazují, že Bennettova strana by se mohla vyrovnat Netanjahuovu Likudu, přičemž další partneři by dodali potřebné hlasy. Politická realita v Izraeli je však složitá a Bennett by mohl v rámci partnerství s centristou Lapidem ztratit část podpory mezi pravicovými voliči, kteří s tímto táborem dlouhodobě nesouhlasí.
Bennett a Lapid již v minulosti dokázali Netanjahua odstavit od moci, když v roce 2021 vytvořili koaliční vládu. Tento kabinet však s minimální většinou a hlubokými vnitřními rozpory vydržel pouhých osmnáct měsíců. Netanjahu, který se po volbách v roce 2022 vrátil k moci v čele dosud nejpravicovější vlády, nyní útočí na své rivaly připomínáním jejich minulé spolupráce s arabskou stranou UAL.
Bennett se však tentokrát snaží od arabských stran distancovat a odmítá i jakékoli ústupky v otázkách území. Premiérova bezpečnostní pověst utrpěla tvrdou ránu po útoku Hamásu v roce 2023, který zemi uvrhl do vleklého mnohostranného konfliktu. Vzhledem k vysokým ztrátám v armádě za poslední dva roky se navíc jako citlivé téma vrací otázka osvobození ultra-náboženských skupin od povinné vojenské služby.
Jair Lapid, někdejší televizní moderátor a hlas sekulární střední třídy, dlouhodobě kritizuje nerovnoměrné daňové a branné zatížení občanů. Oba lídři nyní vyčítají současnému premiérovi, že nedokázal vojenské úspěchy přetavit ve strategické vítězství nad Íránem a skupinami, které podporuje v Libanonu a Gaze. Přestože Netanjahu v minulosti mnohokrát prokázal neuvěřitelnou politickou odolnost, nadcházející volby na konci října pro něj představují zřejmě nejtěžší zkoušku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.