Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Svědci události popsali, že izraelští osadníci v obci úmyslně zakládali požáry. Ohni podlehly obytné domy, zemědělské usedlosti i zaparkovaná vozidla. Záběry, které má CNN k dispozici, ukazují hustý černý dým stoupající z hořících aut a stanů v kopcích nad vesnicí, přičemž následné fotografie dokumentují zcela ohořelé traktory a další stroje.
Místní komunitní lídr Amer Dabak uvedl, že na místo dorazila izraelská armáda, která však situaci neuklidnila. Vojáci podle něj zabránili hasičům, sanitkám i samotným obyvatelům v přístupu k zasaženým objektům. Zatímco rezidenti se nesměli ke svým domovům vrátit, osadníkům bylo podle Dabaka umožněno pokračovat v jejich činnosti bez omezení.
K prvnímu velkému střetu v Tajasíru došlo již o pět dní dříve, kdy osadníci zbili několik místních obyvatel a založili v obci nelegální předsunutou základnu. Štáb CNN byl tehdy svědkem toho, jak izraelští vojáci nečinně přihlíželi aktivitám osadníků, ale následně zadrželi několik Palestinců i samotné novináře. Armáda sice základnu druhý den rozebrala, ale osadníci ji vzápětí vztyčili na jiném místě ve vesnici.
Nová základna, která je podle izraelského i mezinárodního práva nelegální, dosud nebyla odstraněna. Izraelský úřad COGAT potvrdil, že o návratu osadníků do oblasti ví. Uvedl, že k další evakuaci dojde v závislosti na operačních prioritách a po schválení politickým vedením země. Izraelská armáda byla požádána o vyjádření k aktuálnímu násilí.
Reportáž CNN o chování vojáků vyvolala v izraelské společnosti bouřlivou debatu. Náčelník generálního štábu následně dočasně postavil příslušný prapor mimo službu, propustil vojáka hovořícího o „pomstě“ a pokáral několik velitelů. Tento krok však narazil na silný odpor pravicových politiků, včetně ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira.
Celkem 31 pravicových zákonodárců z koalice premiéra Benjamina Netanjahua zaslalo v úterý dopis, v němž žádají okamžité znovunasazení praporu. Podle nich postavení jednotky mimo službu kvůli mediálnímu výstupu podkopává důvěru v armádní systém v době, kdy jsou záložníci nejvíce zapotřebí. Kritici však poukazují na to, že skutečná odpovědnost vojáků za podporu osadnického násilí stále chybí.
Dosud nebyl nikdo zatčen ani v souvislosti s brutálním napadením 75letého Abdulláha Daraghmeha, kterého osadníci zbili v jeho domě během ranní razie minulý týden. Jeho syn Sami v úterý oznámil, že jeho matka Amna utrpěla infarkt a zemřela. Podle jeho slov ji psychicky i fyzicky zdevastoval právě útok na jejího manžela.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.