Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Svědci události popsali, že izraelští osadníci v obci úmyslně zakládali požáry. Ohni podlehly obytné domy, zemědělské usedlosti i zaparkovaná vozidla. Záběry, které má CNN k dispozici, ukazují hustý černý dým stoupající z hořících aut a stanů v kopcích nad vesnicí, přičemž následné fotografie dokumentují zcela ohořelé traktory a další stroje.
Místní komunitní lídr Amer Dabak uvedl, že na místo dorazila izraelská armáda, která však situaci neuklidnila. Vojáci podle něj zabránili hasičům, sanitkám i samotným obyvatelům v přístupu k zasaženým objektům. Zatímco rezidenti se nesměli ke svým domovům vrátit, osadníkům bylo podle Dabaka umožněno pokračovat v jejich činnosti bez omezení.
K prvnímu velkému střetu v Tajasíru došlo již o pět dní dříve, kdy osadníci zbili několik místních obyvatel a založili v obci nelegální předsunutou základnu. Štáb CNN byl tehdy svědkem toho, jak izraelští vojáci nečinně přihlíželi aktivitám osadníků, ale následně zadrželi několik Palestinců i samotné novináře. Armáda sice základnu druhý den rozebrala, ale osadníci ji vzápětí vztyčili na jiném místě ve vesnici.
Nová základna, která je podle izraelského i mezinárodního práva nelegální, dosud nebyla odstraněna. Izraelský úřad COGAT potvrdil, že o návratu osadníků do oblasti ví. Uvedl, že k další evakuaci dojde v závislosti na operačních prioritách a po schválení politickým vedením země. Izraelská armáda byla požádána o vyjádření k aktuálnímu násilí.
Reportáž CNN o chování vojáků vyvolala v izraelské společnosti bouřlivou debatu. Náčelník generálního štábu následně dočasně postavil příslušný prapor mimo službu, propustil vojáka hovořícího o „pomstě“ a pokáral několik velitelů. Tento krok však narazil na silný odpor pravicových politiků, včetně ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira.
Celkem 31 pravicových zákonodárců z koalice premiéra Benjamina Netanjahua zaslalo v úterý dopis, v němž žádají okamžité znovunasazení praporu. Podle nich postavení jednotky mimo službu kvůli mediálnímu výstupu podkopává důvěru v armádní systém v době, kdy jsou záložníci nejvíce zapotřebí. Kritici však poukazují na to, že skutečná odpovědnost vojáků za podporu osadnického násilí stále chybí.
Dosud nebyl nikdo zatčen ani v souvislosti s brutálním napadením 75letého Abdulláha Daraghmeha, kterého osadníci zbili v jeho domě během ranní razie minulý týden. Jeho syn Sami v úterý oznámil, že jeho matka Amna utrpěla infarkt a zemřela. Podle jeho slov ji psychicky i fyzicky zdevastoval právě útok na jejího manžela.
Tchaj-wan dostal důrazné doporučení od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který strávil uplynulé dny na návštěvě Číny. Trump varoval politiky z ostrova před formálním vyhlášením nezávislosti na Pekingu. Panují totiž obavy z případné čínské reakce. Mohla by totiž vést k válce.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup už si snad ani nemohou přijít na jména. Justiční válka bývalých partnerů má už brzy pokračovat dalším sporem, potvrdila dcera herečky Veroniky Žilkové. Přiznala také strach o dceru.
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.