Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Podstatou této poruchy je postupné poškozování nejmenších tepenných větví zasahujících do hlubokých struktur mozku, jež jsou klíčové pro správné fungování paměti, pozornosti i celkové fyzické koordinace. Postižené cévní stěny časem ztrácejí svou přirozenou pružnost, tloustnou nebo se naopak stávají křehčími a nadměrně propustnými. Tento nepříznivý vývoj pak velmi často vede k závažným dopadům v podobě ztráty samostatnosti, poruch chůze či chronické únavy.
Složitost celé diagnózy spočívá především v tom, že onemocnění postupuje extrémně nenápadně a v počátečních fázích nevyvolává žádné dramatické zdravotní potíže. Nemoc tak může v lidském těle doutnat bez povšimnutí celé roky, přičemž prvními varovnými signály bývají pouze drobné změny jako zpomalené myšlení, nezvyklá zapomnětlivost nebo občasné problémy s rovnováhou. Spolehlivým nástrojem pro odhalení změn zůstává magnetická rezonance, která dokáže zobrazit drobná krvácení i poškození bílé hmoty ještě před nástupem viditelných symptomů.
Kromě samotného omezení průtoku krve a přísunu kyslíku způsobuje porucha také narušení takzvané hematoencefalické bariéry. Tato buněčná hradba za normálních okolností funguje jako přísný filtr chránící mozkovou tkáň před škodlivinami z krevního oběhu. Zvýšená propustnost této bariéry však umožňuje pronikání nežádoucích látek přímo k nervovým buňkám, což přímo urychluje jejich následnou degradaci a celkové zhoršování stavu pacienta.
Současné medicínské postupy se kvůli absenci cílené léčby zaměřují téměř výhradně na prevenci a usměrňování kardiovaskulárních rizikových faktorů. Lékaři se u pacientů snaží především o přísnou kontrolu krevního tlaku, hladiny cholesterolu či cukrovky, spolu s doporučením zanechat kouření a zvýšit fyzickou aktivitu. Ačkoliv má tato preventivní péče nepopiratelný význam pro zpomalení degradace cév, nedokáže přímo zasáhnout vlastní biologické mechanismy, které destrukci drobných tepenných stěn způsobují.
Vědečtí pracovníci se proto zaměřili na hlubší zkoumání buněčných procesů, mezi něž patří chronické záněty, selhání výstelkových buněk a především oxidativní stres, jejž lze přirovnat k jakési biologické korozi tkání. V rámci výzkumu se odborníkům podařilo identifikovat klíčový protektivní protein označený jako TRIM47. Ten pomáhá udržovat celistvost cév a aktivuje přirozené detoxikační i regenerační schopnosti buněk přes specifickou signalizační cestu, jejíž účinnost však s přibývajícím věkem přirozeně klesá.
Jedna ze slibných výzkumných linií se zaměřuje na cílenou práci s medikamenty na úrovni poselské RNA. Vědci vyvíjejí takzvané antisense oligonukleotidy, což jsou speciálně chemicky upravené molekuly schopné potlačit tvorbu proteinu KEAP1, který za běžných okolností brzdí přirozené obranné reakce cév. Odstraněním této blokády by cévní systém získal zpět schopnost účinně čelit oxidativnímu stresu a přirozenému stárnutí, což se aktuálně ověřuje ve spolupráci se špičkovými týmy chemiků.
Druhou, rozsahem velmi praktickou cestou je opětovné využití již schválených a běžně používaných léků. Odborníci testují látky nasazované například při léčbě roztroušené sklerózy, u nichž je již bezpečně prokázáno, že dokážou pronikat až do mozku a aktivovat potřebné ochranné procesy. Obrovskou výhodou tohoto postupu je značná úspora času i finančních prostředků, neboť odpadá dlouholeté testování bezpečnosti a klinické studie na pacientech mohou začít nesrovnatelně dříve.
Ačkoliv se výzkumné projekty nacházejí teprve v předklinické fázi a bude nutné provést ještě řadu ověřovacích kroků, představují tyto poznatky zásadní posun v pohledu na stárnutí mozku. Možnost přímé ochrany a regenerace mozkových mikrocév dává do budoucna naději na účinnou prevenci mozkových příhod i zachování mentální svěžesti a soběstačnosti do vysokého věku. Do doby, než budou tyto moderní preparáty dostupné v běžné praxi, však zůstává nejlepší obranou zdravý životní styl, dostatek pohybu a aktivní společenský život.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.