Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Demokratický kongresman Jamie Raskin z Marylandu po prostudování dokumentů prohlásil, že narazil na „stovky naprosto zbytečných úprav“. Podle jeho slov byla jména mnoha lidí skryta z důvodů, které označil za záhadné, matoucí a nepochopitelné. Tato zjištění přímo odporují proklamované snaze Trumpovy administrativy o naprostou transparentnost, kterou prezident sliboval při podpisu zákona o Epsteinových spisech (Epstein Files Transparency Act) loni v listopadu.
Zatímco ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že redakce byly provedeny výhradně za účelem ochrany soukromí ženských obětí, realita nalezená v dokumentech vykresluje jiný obraz. Kongresmani Thomas Massie a Ro Khanna, kteří za zákonem o odtajnění stojí, vyjádřili vážné obavy, že ministerstvo pod vedením Pam Bondi fakticky chrání predátory. Oběti samy situaci popisují ještě ostřeji – ministerstvo podle nich vytvořilo „ochranný val pro Epsteinovu třídu“ pomocí plošného začerňování klíčových jmen.
Analýza CNN a následná zjištění zákonodárců poukazují na konkrétní e-maily, kde skrytí odesílatelé s Epsteinem komunikovali způsobem, který připomíná „nábor“ dívek. V jedné zprávě z roku 2014 neznámý odesílatel děkuje za zábavnou noc a dodává: „Tvoje nejmenší holka byla trochu nezbedná.“ V jiném e-mailu z roku 2018 zase kdosi píše, že našel „tři velmi dobré mladé chudé“, a vybízí Epsteina, aby se s jednou z nich setkal, protože se jim „oběma velmi líbí“.
Mimořádně znepokojivá je korespondence z roku 2017, ve které odesílatel přirovnává jednu z dívek k Nabokovově „Lolitě“ a označuje ji za „femme miniature“ (miniaturní ženu). Dotyčný se Epsteina ptá, zda mu má nadále posílat pouze kandidátky tohoto typu. Právě tyto pasáže, kde jsou jména náborářů nebo spoluúčastníků skryta, vyvolávají největší odpor, neboť zákon výslovně zakazuje redakce z důvodu „politické citlivosti“ nebo „ochrany pověsti“.
Dokumenty obsahují také diagramy vnitřního kruhu Epsteinových spolupracovníků, kde jsou vedle známých jmen, jako je Ghislaine Maxwellová, začerněni tři zaměstnanci a jedna „přítelkyně“. U jedné z těchto osob policejní poznámka uvádí, že ačkoliv není jasné, zda přímo dívky verbovala, nejméně deset obětí ji označilo za přímý kontakt pro sjednávání „masáží“. Tyto identity zůstávají veřejnosti utajeny, ačkoliv jde o potenciální spolupachatele.
Zákonodárci také upozornili na nesrovnalosti v prohlášeních prezidenta Trumpa. Jamie Raskin uvedl, že v nezkrácených spisech narazil na materiály, které vyvracejí Trumpovo tvrzení, že Epsteina vykázal ze svého klubu Mar-a-Lago. Podle dokumentů Epsteinovi právníci uváděli, že jejich klient nebyl nikdy požádán o odchod. Tato pasáž byla v dřívější verzi pro veřejnost z neznámého důvodu znečitelněna.
Diskuse se vede i o technických pochybeních ministerstva. V některých případech byly redakce provedeny tak amatérsky, že se veřejnosti podařilo pod černými poli odhalit nahé fotografie obětí, které musely být následně narychlo stahovány. Zároveň však zůstala skryta jména mužů v e-mailech, které obsahovaly zmínky o „torture videu“ (videu s mučením) nebo o dívkách v „reprodukčním věku“ (14 až 15 let).
Republikán Thomas Massie naznačil, že pokud ministerstvo spravedlnosti nevyloží karty na stůl dobrovolně, mohl by jména utajených vlivných mužů – mezi nimiž má být i vysloužilý ředitel velké firmy nebo zahraniční sultán – zveřejnit přímo na půdě Kongresu. Tato možnost „výsadního zveřejnění“ visí nad ministerstvem jako hrozba před středečním slyšením generální prokurátorky Pam Bondi.
Celá kauza ukazuje, že ani vydání 3,5 milionu stran dokumentů nepřineslo očekávané uzavření případu. Místo toho se pozornost přesunula k otázce, kdo v současném aparátu ministerstva spravedlnosti rozhoduje o tom, co veřejnost smí a nesmí vědět. Jak podotkl kongresman Khanna, zákon je jasný a ministerstvo jej musí dodržovat, i kdyby to mělo znamenat skandál pro ty nejmocnější postavy světového byznysu a politiky.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.