I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Island
Island si udržel první místo už od roku 2008. Podle místních obyvatel pocit bezpečí nevychází jen z nízké kriminality, ale z hlubokého smyslu pro komunitu a vzájemnou důvěru. Policie tam nenosí zbraně a rodiče běžně nechávají kočárky s dětmi bez dozoru před kavárnami. Tomuto pocitu bezpečí napomáhá také politika rovnosti žen a mužů, která vede ke spravedlivější a bezpečnější společnosti pro všechny.
Irsko
Irsko je na seznamu druhou nejbezpečnější zemí. Podobně jako na Islandu, i zde obyvatelé zdůrazňují silný smysl pro komunitu a ochotu pomáhat si navzájem. Jack Fitzsimons, ředitel společnosti Kilkea Castle, uvádí, že Irsko si stále udržuje politiku vojenské neutrality, což mu umožňuje zaměřit se na vnitřní rozvoj. Pro návštěvníky je tato země atraktivní díky své pohostinnosti, bohaté kultuře a klidnému tempu života.
Nový Zéland
Nový Zéland se posunul na třetí místo, hlavně díky posílení bezpečnosti a snížení počtu demonstrací. Ostrovní poloha poskytuje zemi přirozenou ochranu před vnějšími konflikty, ale její vnitřní politiky také podporují pocit klidu a bezpečí. Nový Zéland má jedny z nejpřísnějších zákonů o zbraních na světě, což výrazně přispívá k pocitu bezpečí. Místní obyvatelé si váží spojení s přírodou a hlubokou kulturu Maorů.
Rakousko
Rakousko si sice pohoršilo, ale i přesto se umístilo na čtvrtém místě. Podobně jako Irsko, i Rakousko má ústavně zakotvenou politiku neutrality. Díky tomu investuje peníze do svých obyvatel, tedy do vzdělávání, zdravotnictví a sociální záchranné sítě. Místní obyvatelé říkají, že pocit bezpečí není jen statistikou, ale každodenním prožitkem.
Singapur
Singapur, pátý v žebříčku a jediná asijská země v první desítce, je známý svou bezpečností, efektivitou a řádem. Navzdory jednomu z nejvyšších vojenských výdajů na obyvatele se Singapur může pochlubit nízkou mírou kriminality. Podle místní obyvatelky Xinrun Hanové se na veřejnosti nikdo nebojí, a to ani v pozdních hodinách. Tato důvěra v systém vytváří atmosféru klidu a pohody.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.