I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Island
Island si udržel první místo už od roku 2008. Podle místních obyvatel pocit bezpečí nevychází jen z nízké kriminality, ale z hlubokého smyslu pro komunitu a vzájemnou důvěru. Policie tam nenosí zbraně a rodiče běžně nechávají kočárky s dětmi bez dozoru před kavárnami. Tomuto pocitu bezpečí napomáhá také politika rovnosti žen a mužů, která vede ke spravedlivější a bezpečnější společnosti pro všechny.
Irsko
Irsko je na seznamu druhou nejbezpečnější zemí. Podobně jako na Islandu, i zde obyvatelé zdůrazňují silný smysl pro komunitu a ochotu pomáhat si navzájem. Jack Fitzsimons, ředitel společnosti Kilkea Castle, uvádí, že Irsko si stále udržuje politiku vojenské neutrality, což mu umožňuje zaměřit se na vnitřní rozvoj. Pro návštěvníky je tato země atraktivní díky své pohostinnosti, bohaté kultuře a klidnému tempu života.
Nový Zéland
Nový Zéland se posunul na třetí místo, hlavně díky posílení bezpečnosti a snížení počtu demonstrací. Ostrovní poloha poskytuje zemi přirozenou ochranu před vnějšími konflikty, ale její vnitřní politiky také podporují pocit klidu a bezpečí. Nový Zéland má jedny z nejpřísnějších zákonů o zbraních na světě, což výrazně přispívá k pocitu bezpečí. Místní obyvatelé si váží spojení s přírodou a hlubokou kulturu Maorů.
Rakousko
Rakousko si sice pohoršilo, ale i přesto se umístilo na čtvrtém místě. Podobně jako Irsko, i Rakousko má ústavně zakotvenou politiku neutrality. Díky tomu investuje peníze do svých obyvatel, tedy do vzdělávání, zdravotnictví a sociální záchranné sítě. Místní obyvatelé říkají, že pocit bezpečí není jen statistikou, ale každodenním prožitkem.
Singapur
Singapur, pátý v žebříčku a jediná asijská země v první desítce, je známý svou bezpečností, efektivitou a řádem. Navzdory jednomu z nejvyšších vojenských výdajů na obyvatele se Singapur může pochlubit nízkou mírou kriminality. Podle místní obyvatelky Xinrun Hanové se na veřejnosti nikdo nebojí, a to ani v pozdních hodinách. Tato důvěra v systém vytváří atmosféru klidu a pohody.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.