Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Američtí vyjednavači se snaží přimět Volodymyra Zelenského, aby se vzdal celé Doněcké a většiny Záporožské a Chersonské oblasti. To má být odměna za ruskou invazi, která si podle odhadů vyžádala 1,2 milionu obětí na ruské straně. Současná americká administrativa přitom zastavila veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a Kyjevu poskytuje pouze zpravodajské informace. Tento přístup nechal ukrajinský energetický systém zranitelný vůči náletům, kvůli čemuž je většina obyvatel bez proudu.
Zatímco podpora demokratické země pod Trumpovým vedením upadá, v blízkosti Íránu se shromažďuje obrovská palebná síla v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Trump požaduje, aby se Teherán vzdal svého jaderného programu, raketových sil a ukončil podporu skupinám jako Hamás nebo Hizballáh. Zároveň však zcela opustil dřívější rétoriku o ochraně íránských demonstrantů, kterým dříve sliboval, že „pomoc přichází“.
Bombardování íránského represivního aparátu by sice mohlo mít morální opodstatnění, jako tomu bylo v minulosti v Somálsku nebo Jugoslávii, ale tento moment v Íránu již pominul. Trump přesto trvá na hrozbě útoku proti suverénnímu národu, aniž by měl plán pro období po případném kolapsu tamního režimu. Jedním z motivů může být naděje, že by americké ropné společnosti mohly po pádu teokracie začít těžit tamní zásoby fosilních paliv.
Írán přitom pro samotné Spojené státy nepředstavuje téměř žádnou přímou hrozbu. Skutečným nebezpečím pro americkou bezpečnost je ruské zabírání území na Ukrajině a hrozby vůči evropským spojencům v NATO. Stabilita v Evropě je klíčová pro udržení amerických základen, ze kterých Washington paradoxně promítá svou sílu právě na Blízký východ. Útok na Írán by mohl uvolnit nekontrolované síly, které by Amerika nedokázala zvládnout.
Íránská bezpečnostní infrastruktura ovládá polovinu tamní ekonomiky a mnoho jejích příslušníků jsou oddaní stoupenci islámské revoluce. Jejich experti mají zkušenosti s organizováním teroru a výcvikem militantů, což prokázali již během okupace Iráku. Případný útok by mohl vyvolat vlnu globálního teroru jako odplatu za údery, které by podle Trumpových slov mohly být „mnohem horší“ než loňská dvanáctidenní kampaň Midnight Hammer zaměřená na jaderná zařízení.
Mnohem smysluplnější oblastí pro intervenci je Ukrajina. Ta by dokázala odrazit ruské útočníky a ochránit svůj vzdušný prostor, pokud by Washington obnovil vojenskou podporu, zejména v oblasti protivzdušné obrany a raket dlouhého doletu. Ukrajina má nyní milionovou armádu s obrovskými zkušenostmi. Pokud Trump chce, aby Evropa více spoléhala na vlastní obranu, začlenění Kyjeva do evropských struktur by pro USA v konečném důsledku znamenalo masivní úsporu.
Náklady na nepodporování Ukrajiny by byly podle odhadů Kielského institutu desetkrát až dvacetkrát vyšší než současná pomoc. Miliony uprchlíků v Evropě představují humanitární výzvu, kterou lze řešit právě na Ukrajině pomocí amerických zbraní, ovšem bez rizika pro americký personál. Na rozdíl od Íránu u Ukrajiny nehrozí rozpad státu ani připojení ke globální teroristické alianci.
Z útoku na Írán by nevzešel žádný vítěz, ale s americkou pomocí by Ukrajina mohla vyhrát. Finský prezident Alexander Stubb na nedávném fóru v Davosu odmítl narativ, že Ukrajina válku prohrává, a označil to za ruskou propagandu. Podle něj má Západ dostatek informací, které potvrzují opak, pokud bude podpora pokračovat.
Bývalý Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg v Davosu podpořil argument, že pokud se Ukrajina dostane přes kritické zimní měsíce, výhoda se v jarních měsících přesune na její stranu. Ruské frontové jednotky byly zdecimovány a armáda ztratila přes dvacet generálů. Trump rád stojí na straně vítězů a úkolem Evropy je nyní přesvědčit ho, že sázka na Ukrajinu je pro Ameriku výhodná, zatímco útok na Írán je čistou ztrátou.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.