Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Američtí vyjednavači se snaží přimět Volodymyra Zelenského, aby se vzdal celé Doněcké a většiny Záporožské a Chersonské oblasti. To má být odměna za ruskou invazi, která si podle odhadů vyžádala 1,2 milionu obětí na ruské straně. Současná americká administrativa přitom zastavila veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a Kyjevu poskytuje pouze zpravodajské informace. Tento přístup nechal ukrajinský energetický systém zranitelný vůči náletům, kvůli čemuž je většina obyvatel bez proudu.
Zatímco podpora demokratické země pod Trumpovým vedením upadá, v blízkosti Íránu se shromažďuje obrovská palebná síla v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Trump požaduje, aby se Teherán vzdal svého jaderného programu, raketových sil a ukončil podporu skupinám jako Hamás nebo Hizballáh. Zároveň však zcela opustil dřívější rétoriku o ochraně íránských demonstrantů, kterým dříve sliboval, že „pomoc přichází“.
Bombardování íránského represivního aparátu by sice mohlo mít morální opodstatnění, jako tomu bylo v minulosti v Somálsku nebo Jugoslávii, ale tento moment v Íránu již pominul. Trump přesto trvá na hrozbě útoku proti suverénnímu národu, aniž by měl plán pro období po případném kolapsu tamního režimu. Jedním z motivů může být naděje, že by americké ropné společnosti mohly po pádu teokracie začít těžit tamní zásoby fosilních paliv.
Írán přitom pro samotné Spojené státy nepředstavuje téměř žádnou přímou hrozbu. Skutečným nebezpečím pro americkou bezpečnost je ruské zabírání území na Ukrajině a hrozby vůči evropským spojencům v NATO. Stabilita v Evropě je klíčová pro udržení amerických základen, ze kterých Washington paradoxně promítá svou sílu právě na Blízký východ. Útok na Írán by mohl uvolnit nekontrolované síly, které by Amerika nedokázala zvládnout.
Íránská bezpečnostní infrastruktura ovládá polovinu tamní ekonomiky a mnoho jejích příslušníků jsou oddaní stoupenci islámské revoluce. Jejich experti mají zkušenosti s organizováním teroru a výcvikem militantů, což prokázali již během okupace Iráku. Případný útok by mohl vyvolat vlnu globálního teroru jako odplatu za údery, které by podle Trumpových slov mohly být „mnohem horší“ než loňská dvanáctidenní kampaň Midnight Hammer zaměřená na jaderná zařízení.
Mnohem smysluplnější oblastí pro intervenci je Ukrajina. Ta by dokázala odrazit ruské útočníky a ochránit svůj vzdušný prostor, pokud by Washington obnovil vojenskou podporu, zejména v oblasti protivzdušné obrany a raket dlouhého doletu. Ukrajina má nyní milionovou armádu s obrovskými zkušenostmi. Pokud Trump chce, aby Evropa více spoléhala na vlastní obranu, začlenění Kyjeva do evropských struktur by pro USA v konečném důsledku znamenalo masivní úsporu.
Náklady na nepodporování Ukrajiny by byly podle odhadů Kielského institutu desetkrát až dvacetkrát vyšší než současná pomoc. Miliony uprchlíků v Evropě představují humanitární výzvu, kterou lze řešit právě na Ukrajině pomocí amerických zbraní, ovšem bez rizika pro americký personál. Na rozdíl od Íránu u Ukrajiny nehrozí rozpad státu ani připojení ke globální teroristické alianci.
Z útoku na Írán by nevzešel žádný vítěz, ale s americkou pomocí by Ukrajina mohla vyhrát. Finský prezident Alexander Stubb na nedávném fóru v Davosu odmítl narativ, že Ukrajina válku prohrává, a označil to za ruskou propagandu. Podle něj má Západ dostatek informací, které potvrzují opak, pokud bude podpora pokračovat.
Bývalý Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg v Davosu podpořil argument, že pokud se Ukrajina dostane přes kritické zimní měsíce, výhoda se v jarních měsících přesune na její stranu. Ruské frontové jednotky byly zdecimovány a armáda ztratila přes dvacet generálů. Trump rád stojí na straně vítězů a úkolem Evropy je nyní přesvědčit ho, že sázka na Ukrajinu je pro Ameriku výhodná, zatímco útok na Írán je čistou ztrátou.
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?