Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Američtí vyjednavači se snaží přimět Volodymyra Zelenského, aby se vzdal celé Doněcké a většiny Záporožské a Chersonské oblasti. To má být odměna za ruskou invazi, která si podle odhadů vyžádala 1,2 milionu obětí na ruské straně. Současná americká administrativa přitom zastavila veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a Kyjevu poskytuje pouze zpravodajské informace. Tento přístup nechal ukrajinský energetický systém zranitelný vůči náletům, kvůli čemuž je většina obyvatel bez proudu.
Zatímco podpora demokratické země pod Trumpovým vedením upadá, v blízkosti Íránu se shromažďuje obrovská palebná síla v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Trump požaduje, aby se Teherán vzdal svého jaderného programu, raketových sil a ukončil podporu skupinám jako Hamás nebo Hizballáh. Zároveň však zcela opustil dřívější rétoriku o ochraně íránských demonstrantů, kterým dříve sliboval, že „pomoc přichází“.
Bombardování íránského represivního aparátu by sice mohlo mít morální opodstatnění, jako tomu bylo v minulosti v Somálsku nebo Jugoslávii, ale tento moment v Íránu již pominul. Trump přesto trvá na hrozbě útoku proti suverénnímu národu, aniž by měl plán pro období po případném kolapsu tamního režimu. Jedním z motivů může být naděje, že by americké ropné společnosti mohly po pádu teokracie začít těžit tamní zásoby fosilních paliv.
Írán přitom pro samotné Spojené státy nepředstavuje téměř žádnou přímou hrozbu. Skutečným nebezpečím pro americkou bezpečnost je ruské zabírání území na Ukrajině a hrozby vůči evropským spojencům v NATO. Stabilita v Evropě je klíčová pro udržení amerických základen, ze kterých Washington paradoxně promítá svou sílu právě na Blízký východ. Útok na Írán by mohl uvolnit nekontrolované síly, které by Amerika nedokázala zvládnout.
Íránská bezpečnostní infrastruktura ovládá polovinu tamní ekonomiky a mnoho jejích příslušníků jsou oddaní stoupenci islámské revoluce. Jejich experti mají zkušenosti s organizováním teroru a výcvikem militantů, což prokázali již během okupace Iráku. Případný útok by mohl vyvolat vlnu globálního teroru jako odplatu za údery, které by podle Trumpových slov mohly být „mnohem horší“ než loňská dvanáctidenní kampaň Midnight Hammer zaměřená na jaderná zařízení.
Mnohem smysluplnější oblastí pro intervenci je Ukrajina. Ta by dokázala odrazit ruské útočníky a ochránit svůj vzdušný prostor, pokud by Washington obnovil vojenskou podporu, zejména v oblasti protivzdušné obrany a raket dlouhého doletu. Ukrajina má nyní milionovou armádu s obrovskými zkušenostmi. Pokud Trump chce, aby Evropa více spoléhala na vlastní obranu, začlenění Kyjeva do evropských struktur by pro USA v konečném důsledku znamenalo masivní úsporu.
Náklady na nepodporování Ukrajiny by byly podle odhadů Kielského institutu desetkrát až dvacetkrát vyšší než současná pomoc. Miliony uprchlíků v Evropě představují humanitární výzvu, kterou lze řešit právě na Ukrajině pomocí amerických zbraní, ovšem bez rizika pro americký personál. Na rozdíl od Íránu u Ukrajiny nehrozí rozpad státu ani připojení ke globální teroristické alianci.
Z útoku na Írán by nevzešel žádný vítěz, ale s americkou pomocí by Ukrajina mohla vyhrát. Finský prezident Alexander Stubb na nedávném fóru v Davosu odmítl narativ, že Ukrajina válku prohrává, a označil to za ruskou propagandu. Podle něj má Západ dostatek informací, které potvrzují opak, pokud bude podpora pokračovat.
Bývalý Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg v Davosu podpořil argument, že pokud se Ukrajina dostane přes kritické zimní měsíce, výhoda se v jarních měsících přesune na její stranu. Ruské frontové jednotky byly zdecimovány a armáda ztratila přes dvacet generálů. Trump rád stojí na straně vítězů a úkolem Evropy je nyní přesvědčit ho, že sázka na Ukrajinu je pro Ameriku výhodná, zatímco útok na Írán je čistou ztrátou.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.