Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Američtí vyjednavači se snaží přimět Volodymyra Zelenského, aby se vzdal celé Doněcké a většiny Záporožské a Chersonské oblasti. To má být odměna za ruskou invazi, která si podle odhadů vyžádala 1,2 milionu obětí na ruské straně. Současná americká administrativa přitom zastavila veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a Kyjevu poskytuje pouze zpravodajské informace. Tento přístup nechal ukrajinský energetický systém zranitelný vůči náletům, kvůli čemuž je většina obyvatel bez proudu.
Zatímco podpora demokratické země pod Trumpovým vedením upadá, v blízkosti Íránu se shromažďuje obrovská palebná síla v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Trump požaduje, aby se Teherán vzdal svého jaderného programu, raketových sil a ukončil podporu skupinám jako Hamás nebo Hizballáh. Zároveň však zcela opustil dřívější rétoriku o ochraně íránských demonstrantů, kterým dříve sliboval, že „pomoc přichází“.
Bombardování íránského represivního aparátu by sice mohlo mít morální opodstatnění, jako tomu bylo v minulosti v Somálsku nebo Jugoslávii, ale tento moment v Íránu již pominul. Trump přesto trvá na hrozbě útoku proti suverénnímu národu, aniž by měl plán pro období po případném kolapsu tamního režimu. Jedním z motivů může být naděje, že by americké ropné společnosti mohly po pádu teokracie začít těžit tamní zásoby fosilních paliv.
Írán přitom pro samotné Spojené státy nepředstavuje téměř žádnou přímou hrozbu. Skutečným nebezpečím pro americkou bezpečnost je ruské zabírání území na Ukrajině a hrozby vůči evropským spojencům v NATO. Stabilita v Evropě je klíčová pro udržení amerických základen, ze kterých Washington paradoxně promítá svou sílu právě na Blízký východ. Útok na Írán by mohl uvolnit nekontrolované síly, které by Amerika nedokázala zvládnout.
Íránská bezpečnostní infrastruktura ovládá polovinu tamní ekonomiky a mnoho jejích příslušníků jsou oddaní stoupenci islámské revoluce. Jejich experti mají zkušenosti s organizováním teroru a výcvikem militantů, což prokázali již během okupace Iráku. Případný útok by mohl vyvolat vlnu globálního teroru jako odplatu za údery, které by podle Trumpových slov mohly být „mnohem horší“ než loňská dvanáctidenní kampaň Midnight Hammer zaměřená na jaderná zařízení.
Mnohem smysluplnější oblastí pro intervenci je Ukrajina. Ta by dokázala odrazit ruské útočníky a ochránit svůj vzdušný prostor, pokud by Washington obnovil vojenskou podporu, zejména v oblasti protivzdušné obrany a raket dlouhého doletu. Ukrajina má nyní milionovou armádu s obrovskými zkušenostmi. Pokud Trump chce, aby Evropa více spoléhala na vlastní obranu, začlenění Kyjeva do evropských struktur by pro USA v konečném důsledku znamenalo masivní úsporu.
Náklady na nepodporování Ukrajiny by byly podle odhadů Kielského institutu desetkrát až dvacetkrát vyšší než současná pomoc. Miliony uprchlíků v Evropě představují humanitární výzvu, kterou lze řešit právě na Ukrajině pomocí amerických zbraní, ovšem bez rizika pro americký personál. Na rozdíl od Íránu u Ukrajiny nehrozí rozpad státu ani připojení ke globální teroristické alianci.
Z útoku na Írán by nevzešel žádný vítěz, ale s americkou pomocí by Ukrajina mohla vyhrát. Finský prezident Alexander Stubb na nedávném fóru v Davosu odmítl narativ, že Ukrajina válku prohrává, a označil to za ruskou propagandu. Podle něj má Západ dostatek informací, které potvrzují opak, pokud bude podpora pokračovat.
Bývalý Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg v Davosu podpořil argument, že pokud se Ukrajina dostane přes kritické zimní měsíce, výhoda se v jarních měsících přesune na její stranu. Ruské frontové jednotky byly zdecimovány a armáda ztratila přes dvacet generálů. Trump rád stojí na straně vítězů a úkolem Evropy je nyní přesvědčit ho, že sázka na Ukrajinu je pro Ameriku výhodná, zatímco útok na Írán je čistou ztrátou.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
