Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Američtí vyjednavači se snaží přimět Volodymyra Zelenského, aby se vzdal celé Doněcké a většiny Záporožské a Chersonské oblasti. To má být odměna za ruskou invazi, která si podle odhadů vyžádala 1,2 milionu obětí na ruské straně. Současná americká administrativa přitom zastavila veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a Kyjevu poskytuje pouze zpravodajské informace. Tento přístup nechal ukrajinský energetický systém zranitelný vůči náletům, kvůli čemuž je většina obyvatel bez proudu.
Zatímco podpora demokratické země pod Trumpovým vedením upadá, v blízkosti Íránu se shromažďuje obrovská palebná síla v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Trump požaduje, aby se Teherán vzdal svého jaderného programu, raketových sil a ukončil podporu skupinám jako Hamás nebo Hizballáh. Zároveň však zcela opustil dřívější rétoriku o ochraně íránských demonstrantů, kterým dříve sliboval, že „pomoc přichází“.
Bombardování íránského represivního aparátu by sice mohlo mít morální opodstatnění, jako tomu bylo v minulosti v Somálsku nebo Jugoslávii, ale tento moment v Íránu již pominul. Trump přesto trvá na hrozbě útoku proti suverénnímu národu, aniž by měl plán pro období po případném kolapsu tamního režimu. Jedním z motivů může být naděje, že by americké ropné společnosti mohly po pádu teokracie začít těžit tamní zásoby fosilních paliv.
Írán přitom pro samotné Spojené státy nepředstavuje téměř žádnou přímou hrozbu. Skutečným nebezpečím pro americkou bezpečnost je ruské zabírání území na Ukrajině a hrozby vůči evropským spojencům v NATO. Stabilita v Evropě je klíčová pro udržení amerických základen, ze kterých Washington paradoxně promítá svou sílu právě na Blízký východ. Útok na Írán by mohl uvolnit nekontrolované síly, které by Amerika nedokázala zvládnout.
Íránská bezpečnostní infrastruktura ovládá polovinu tamní ekonomiky a mnoho jejích příslušníků jsou oddaní stoupenci islámské revoluce. Jejich experti mají zkušenosti s organizováním teroru a výcvikem militantů, což prokázali již během okupace Iráku. Případný útok by mohl vyvolat vlnu globálního teroru jako odplatu za údery, které by podle Trumpových slov mohly být „mnohem horší“ než loňská dvanáctidenní kampaň Midnight Hammer zaměřená na jaderná zařízení.
Mnohem smysluplnější oblastí pro intervenci je Ukrajina. Ta by dokázala odrazit ruské útočníky a ochránit svůj vzdušný prostor, pokud by Washington obnovil vojenskou podporu, zejména v oblasti protivzdušné obrany a raket dlouhého doletu. Ukrajina má nyní milionovou armádu s obrovskými zkušenostmi. Pokud Trump chce, aby Evropa více spoléhala na vlastní obranu, začlenění Kyjeva do evropských struktur by pro USA v konečném důsledku znamenalo masivní úsporu.
Náklady na nepodporování Ukrajiny by byly podle odhadů Kielského institutu desetkrát až dvacetkrát vyšší než současná pomoc. Miliony uprchlíků v Evropě představují humanitární výzvu, kterou lze řešit právě na Ukrajině pomocí amerických zbraní, ovšem bez rizika pro americký personál. Na rozdíl od Íránu u Ukrajiny nehrozí rozpad státu ani připojení ke globální teroristické alianci.
Z útoku na Írán by nevzešel žádný vítěz, ale s americkou pomocí by Ukrajina mohla vyhrát. Finský prezident Alexander Stubb na nedávném fóru v Davosu odmítl narativ, že Ukrajina válku prohrává, a označil to za ruskou propagandu. Podle něj má Západ dostatek informací, které potvrzují opak, pokud bude podpora pokračovat.
Bývalý Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg v Davosu podpořil argument, že pokud se Ukrajina dostane přes kritické zimní měsíce, výhoda se v jarních měsících přesune na její stranu. Ruské frontové jednotky byly zdecimovány a armáda ztratila přes dvacet generálů. Trump rád stojí na straně vítězů a úkolem Evropy je nyní přesvědčit ho, že sázka na Ukrajinu je pro Ameriku výhodná, zatímco útok na Írán je čistou ztrátou.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.