Bývalý americký prezident Donald Trump i první dáma Melania Trumpová opakovaně zdůraznili, že návrat ukrajinských dětí, které Rusko uneslo během probíhající války, je pro ně prioritou. Jeho administrativa přitom snížila financování klíčové organizace, která se zabývá sledováním důkazů o ruských válečných zločinech.
Tato organizace, nazvaná "Ukraine Conflict Observatory" (Observatoř ukrajinského konfliktu), byla založena v roce 2022 za podpory amerického ministerstva zahraničí. Jejím cílem bylo shromažďovat a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech, které se Rusové dopouštějí na ukrajinském území. Skupina vytvořila několik zpráv o ruských válečných zločinech, včetně rozsáhlého úsilí Moskvy o přesun, převýchovu, výcvik a nucené adopce ukrajinských dětí.
Observatoř navíc poskytla důkazy, které vedly k vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten ho obvinil ze spáchání válečného zločinu násilné deportace ukrajinských dětí.
Jak uvedla CNN, Trumpova administrativa s účinností od března 2025 ukončila finanční podporu Observatoře. Na konci března bylo financování dočasně obnoveno, aby se zajistilo, že veškeré shromážděné důkazy o válečných zločinech budou řádně předány agentuře pro prosazování práva Evropské unie (Europol).
V červnu vyzvala skupina kongresmanů ministerstvo zahraničí, aby uvolnilo finanční prostředky ve výši přibližně osmi milionů dolarů, které měly být podle informací z konce roku 2024 použity na podporu práce této organizace. Nicméně, podle dvou kongresových asistentů nebyly tyto finance do současné doby uvolněny.
Výkonný ředitel Yale Humanitarian Research Lab uvedl, že se jim podařilo získat soukromé dary, které jim pomohou udržet provoz až do 1. ledna. Dodal, že není jisté, co se stane po tomto datu, pokud se nepodaří zajistit další financování. Podpora soukromých dárců tak organizaci pomohla pokračovat v práci, ačkoliv není jisté, na jak dlouho.
Ačkoliv Donald Trump veřejně prohlašuje, že návrat unesených dětí je pro něj prioritou, jeho administrativa snižuje finanční prostředky organizaci, která se jejich osudem zabývá. Tento rozpor mezi slovy a činy vyvolává u novinářů otázky, zda je skutečně odhodlán tento problém řešit, nebo zda se jedná pouze o rétorické prohlášení.
Osud tisíců unesených ukrajinských dětí zůstává naléhavou humanitární záležitostí. Pokračování práce organizace, jako je tato, je klíčové pro shromažďování důkazů, které by mohly vést k jejich navrácení. Bez potřebného financování je však jejich budoucnost nejistá.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.