Bývalý americký prezident Donald Trump i první dáma Melania Trumpová opakovaně zdůraznili, že návrat ukrajinských dětí, které Rusko uneslo během probíhající války, je pro ně prioritou. Jeho administrativa přitom snížila financování klíčové organizace, která se zabývá sledováním důkazů o ruských válečných zločinech.
Tato organizace, nazvaná "Ukraine Conflict Observatory" (Observatoř ukrajinského konfliktu), byla založena v roce 2022 za podpory amerického ministerstva zahraničí. Jejím cílem bylo shromažďovat a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech, které se Rusové dopouštějí na ukrajinském území. Skupina vytvořila několik zpráv o ruských válečných zločinech, včetně rozsáhlého úsilí Moskvy o přesun, převýchovu, výcvik a nucené adopce ukrajinských dětí.
Observatoř navíc poskytla důkazy, které vedly k vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten ho obvinil ze spáchání válečného zločinu násilné deportace ukrajinských dětí.
Jak uvedla CNN, Trumpova administrativa s účinností od března 2025 ukončila finanční podporu Observatoře. Na konci března bylo financování dočasně obnoveno, aby se zajistilo, že veškeré shromážděné důkazy o válečných zločinech budou řádně předány agentuře pro prosazování práva Evropské unie (Europol).
V červnu vyzvala skupina kongresmanů ministerstvo zahraničí, aby uvolnilo finanční prostředky ve výši přibližně osmi milionů dolarů, které měly být podle informací z konce roku 2024 použity na podporu práce této organizace. Nicméně, podle dvou kongresových asistentů nebyly tyto finance do současné doby uvolněny.
Výkonný ředitel Yale Humanitarian Research Lab uvedl, že se jim podařilo získat soukromé dary, které jim pomohou udržet provoz až do 1. ledna. Dodal, že není jisté, co se stane po tomto datu, pokud se nepodaří zajistit další financování. Podpora soukromých dárců tak organizaci pomohla pokračovat v práci, ačkoliv není jisté, na jak dlouho.
Ačkoliv Donald Trump veřejně prohlašuje, že návrat unesených dětí je pro něj prioritou, jeho administrativa snižuje finanční prostředky organizaci, která se jejich osudem zabývá. Tento rozpor mezi slovy a činy vyvolává u novinářů otázky, zda je skutečně odhodlán tento problém řešit, nebo zda se jedná pouze o rétorické prohlášení.
Osud tisíců unesených ukrajinských dětí zůstává naléhavou humanitární záležitostí. Pokračování práce organizace, jako je tato, je klíčové pro shromažďování důkazů, které by mohly vést k jejich navrácení. Bez potřebného financování je však jejich budoucnost nejistá.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.