Bývalý americký prezident Donald Trump i první dáma Melania Trumpová opakovaně zdůraznili, že návrat ukrajinských dětí, které Rusko uneslo během probíhající války, je pro ně prioritou. Jeho administrativa přitom snížila financování klíčové organizace, která se zabývá sledováním důkazů o ruských válečných zločinech.
Tato organizace, nazvaná "Ukraine Conflict Observatory" (Observatoř ukrajinského konfliktu), byla založena v roce 2022 za podpory amerického ministerstva zahraničí. Jejím cílem bylo shromažďovat a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech, které se Rusové dopouštějí na ukrajinském území. Skupina vytvořila několik zpráv o ruských válečných zločinech, včetně rozsáhlého úsilí Moskvy o přesun, převýchovu, výcvik a nucené adopce ukrajinských dětí.
Observatoř navíc poskytla důkazy, které vedly k vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten ho obvinil ze spáchání válečného zločinu násilné deportace ukrajinských dětí.
Jak uvedla CNN, Trumpova administrativa s účinností od března 2025 ukončila finanční podporu Observatoře. Na konci března bylo financování dočasně obnoveno, aby se zajistilo, že veškeré shromážděné důkazy o válečných zločinech budou řádně předány agentuře pro prosazování práva Evropské unie (Europol).
V červnu vyzvala skupina kongresmanů ministerstvo zahraničí, aby uvolnilo finanční prostředky ve výši přibližně osmi milionů dolarů, které měly být podle informací z konce roku 2024 použity na podporu práce této organizace. Nicméně, podle dvou kongresových asistentů nebyly tyto finance do současné doby uvolněny.
Výkonný ředitel Yale Humanitarian Research Lab uvedl, že se jim podařilo získat soukromé dary, které jim pomohou udržet provoz až do 1. ledna. Dodal, že není jisté, co se stane po tomto datu, pokud se nepodaří zajistit další financování. Podpora soukromých dárců tak organizaci pomohla pokračovat v práci, ačkoliv není jisté, na jak dlouho.
Ačkoliv Donald Trump veřejně prohlašuje, že návrat unesených dětí je pro něj prioritou, jeho administrativa snižuje finanční prostředky organizaci, která se jejich osudem zabývá. Tento rozpor mezi slovy a činy vyvolává u novinářů otázky, zda je skutečně odhodlán tento problém řešit, nebo zda se jedná pouze o rétorické prohlášení.
Osud tisíců unesených ukrajinských dětí zůstává naléhavou humanitární záležitostí. Pokračování práce organizace, jako je tato, je klíčové pro shromažďování důkazů, které by mohly vést k jejich navrácení. Bez potřebného financování je však jejich budoucnost nejistá.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.