Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Navzdory obavám, že by Spojené státy mohly z NATO vystoupit, však Národní obranná strategie pro rok 2026 naznačuje opak. Washington alianci neopouští, což dokládá přítomnost přibližně 80 000 amerických vojáků na evropském kontinentu. Neexistují žádné signály, že by se plánovalo uzavírání základen, jako je ta největší v Německu, která zůstává pod americkou správou.
Americké síly jsou i nadále plně zapojeny do společných operací se svými evropskými spojenci. Probíhají pravidelné pěchotní manévry v Polsku i Lotyšsku a americká plavidla operují společně s partnery v Baltském a Středozemním moři. Spojené státy tedy v rámci NATO nijak neutichají, pouze mění způsob, jakým ke svým závazkům přistupují.
Strategický dokument NDS pro rok 2026 jasně uvádí, že USA budou v NATO i nadále hrát klíčovou roli. Změna však spočívá v trvalém tlaku na spojence, aby se více podíleli na společných nákladech. Pod vlivem války na Ukrajině se evropští partneři na summitu v Haagu v roce 2025 zavázali zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP, což Washington vnímá jako nezbytný krok.
Tento tlak na sdílení břemena nevychází z izolacionismu, ale z reality, že Rusko není jedinou globální výzvou. Americká armáda musí být připravena operovat na Blízkém východě, v Číně, na Korejském poloostrově i v Africe, kde nedávno zasahovala proti extremistům v Nigérii. Spojené státy mají zkrátka příliš mnoho úkolů po celém světě, než aby nesly veškerou váhu obrany Evropy.
Již při založení NATO v roce 1949 generál Dwight Eisenhower předpokládal, že dominantní role USA v Evropě bude pouze dočasná. Varoval, že pokud se americké jednotky nevrátí domů do deseti let, bude celý projekt považován za neúspěšný. Ačkoliv se jeho vize tehdy nenaplnila, dnešní přesun odpovědnosti na evropská bedra je logickým strategickým krokem k ulehčení Pentagonu.
Kromě budování skutečné vojenské síly se Evropa musí zamyslet nad svým využíváním takzvané „měkké síly“. Mezi ambiciózními cíli Evropské unie v Bruselu a reálnými vojenskými schopnostmi kontinentu vznikla nebezpečná propast. Ukázalo se to například při vyjednávání o vstupu Ukrajiny do EU, kdy Brusel zcela podcenil možnou reakci Ruska, na kterou dříve upozorňovali diplomaté jako George Kennan či William Burns.
Evropští vyjednavači přistupovali k diskusím s Kyjevem jako k čistě ekonomické a regulační záležitosti bez bezpečnostních rizik. Moskva však proces vnímala jako strategickou hrozbu. Situaci vyhrotil i požadavek Bruselu na propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, což v Kyjevě vyvolalo politickou krizi, která nakonec vedla k zastavení rozhovorů s EU a k následným protestům na Majdanu v roce 2014.
Následné události, od obsazení Krymu až po plnohodnotnou ruskou invazi v roce 2022, si vyžádaly odhadem téměř dva miliony obětí. Pokud chtějí evropští spojenci podobným katastrofám v budoucnu předcházet, musí zvolit opatrnější diplomatický přístup. Pouhá měkká síla totiž k odstrašení Moskvy nestačí a USA nemohou sloužit jako vojenská pojistka v každé situaci, kdy Evropa přecení svůj politický vliv.
Objevují se však i nadějné známky vojenského obrození Evropy. Kromě příslibů vyšších rozpočtů stojí za zmínku nedávná spolupráce Británie a Francie při zadržení tankeru s ruskou ropou. Aktivnější role evropských námořnictev při vymáhání sankcí by mohla kontinentu zajistit větší vliv na dění ve vlastním regionu, včetně mírových rozhovorů o Ukrajině, kterým zatím dominuje Washington.
Aliance NATO tedy podle expertů přežije, ale musí se vyvinout v partnerství rovnocenných vojenských aktérů. Spojené státy své spojence neopustí, nicméně hlavní odpovědnost za regionální bezpečnost bude ležet na prosperující a schopné Evropě. Posílené evropské křídlo NATO tak vyšle světu jasný signál o vůli západních demokracií bránit své hodnoty a stabilitu prostřednictvím reálné síly. Prosperující Evropa je totiž schopna převzít primární zodpovědnost za ochranu své vlastní bezpečnosti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.