Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Navzdory obavám, že by Spojené státy mohly z NATO vystoupit, však Národní obranná strategie pro rok 2026 naznačuje opak. Washington alianci neopouští, což dokládá přítomnost přibližně 80 000 amerických vojáků na evropském kontinentu. Neexistují žádné signály, že by se plánovalo uzavírání základen, jako je ta největší v Německu, která zůstává pod americkou správou.
Americké síly jsou i nadále plně zapojeny do společných operací se svými evropskými spojenci. Probíhají pravidelné pěchotní manévry v Polsku i Lotyšsku a americká plavidla operují společně s partnery v Baltském a Středozemním moři. Spojené státy tedy v rámci NATO nijak neutichají, pouze mění způsob, jakým ke svým závazkům přistupují.
Strategický dokument NDS pro rok 2026 jasně uvádí, že USA budou v NATO i nadále hrát klíčovou roli. Změna však spočívá v trvalém tlaku na spojence, aby se více podíleli na společných nákladech. Pod vlivem války na Ukrajině se evropští partneři na summitu v Haagu v roce 2025 zavázali zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP, což Washington vnímá jako nezbytný krok.
Tento tlak na sdílení břemena nevychází z izolacionismu, ale z reality, že Rusko není jedinou globální výzvou. Americká armáda musí být připravena operovat na Blízkém východě, v Číně, na Korejském poloostrově i v Africe, kde nedávno zasahovala proti extremistům v Nigérii. Spojené státy mají zkrátka příliš mnoho úkolů po celém světě, než aby nesly veškerou váhu obrany Evropy.
Již při založení NATO v roce 1949 generál Dwight Eisenhower předpokládal, že dominantní role USA v Evropě bude pouze dočasná. Varoval, že pokud se americké jednotky nevrátí domů do deseti let, bude celý projekt považován za neúspěšný. Ačkoliv se jeho vize tehdy nenaplnila, dnešní přesun odpovědnosti na evropská bedra je logickým strategickým krokem k ulehčení Pentagonu.
Kromě budování skutečné vojenské síly se Evropa musí zamyslet nad svým využíváním takzvané „měkké síly“. Mezi ambiciózními cíli Evropské unie v Bruselu a reálnými vojenskými schopnostmi kontinentu vznikla nebezpečná propast. Ukázalo se to například při vyjednávání o vstupu Ukrajiny do EU, kdy Brusel zcela podcenil možnou reakci Ruska, na kterou dříve upozorňovali diplomaté jako George Kennan či William Burns.
Evropští vyjednavači přistupovali k diskusím s Kyjevem jako k čistě ekonomické a regulační záležitosti bez bezpečnostních rizik. Moskva však proces vnímala jako strategickou hrozbu. Situaci vyhrotil i požadavek Bruselu na propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, což v Kyjevě vyvolalo politickou krizi, která nakonec vedla k zastavení rozhovorů s EU a k následným protestům na Majdanu v roce 2014.
Následné události, od obsazení Krymu až po plnohodnotnou ruskou invazi v roce 2022, si vyžádaly odhadem téměř dva miliony obětí. Pokud chtějí evropští spojenci podobným katastrofám v budoucnu předcházet, musí zvolit opatrnější diplomatický přístup. Pouhá měkká síla totiž k odstrašení Moskvy nestačí a USA nemohou sloužit jako vojenská pojistka v každé situaci, kdy Evropa přecení svůj politický vliv.
Objevují se však i nadějné známky vojenského obrození Evropy. Kromě příslibů vyšších rozpočtů stojí za zmínku nedávná spolupráce Británie a Francie při zadržení tankeru s ruskou ropou. Aktivnější role evropských námořnictev při vymáhání sankcí by mohla kontinentu zajistit větší vliv na dění ve vlastním regionu, včetně mírových rozhovorů o Ukrajině, kterým zatím dominuje Washington.
Aliance NATO tedy podle expertů přežije, ale musí se vyvinout v partnerství rovnocenných vojenských aktérů. Spojené státy své spojence neopustí, nicméně hlavní odpovědnost za regionální bezpečnost bude ležet na prosperující a schopné Evropě. Posílené evropské křídlo NATO tak vyšle světu jasný signál o vůli západních demokracií bránit své hodnoty a stabilitu prostřednictvím reálné síly. Prosperující Evropa je totiž schopna převzít primární zodpovědnost za ochranu své vlastní bezpečnosti.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.