V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Jednalo se o pozoruhodný technologický artefakt studené války – tichého svědka doby, kdy USA a Sovětský svaz soupeřily nejen na Zemi, ale i v hlubokém vesmíru. Kosmos-482 měl být součástí ambiciózního plánu Sovětů na výzkum Venuše, přičemž plavidlo neslo sestupný modul schopný přistát na jejím extrémně horkém povrchu. Osud mise byl ale zpečetěn ve chvíli, kdy druhý stupeň nosné rakety nedokázal opustit gravitační pole Země.
Od té chvíle zůstalo těleso nečinné, přesto však nepřehlédnutelné. Postupem let bylo několikrát zmiňováno v debatách o kosmickém odpadu. Odborníci si uvědomovali, že kapsle je příliš těžká a její oběžná dráha příliš nízká na to, aby v kosmu zůstala navždy. Letos se předpovědi naplnily.
Ráno 10. května začaly přicházet zprávy z evropských radarových stanic, které zaznamenaly neobvyklý průlet tělesa nad Německem a které se mohlo zřítit i na území Česka. Záhy bylo potvrzeno, že se jednalo právě o Kosmos-482. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos vstoupila kapsle do hustých vrstev atmosféry v 08:24 středoevropského letního času a zanikla v oblasti Indického oceánu, přibližně 560 kilometrů západně od Andamanských ostrovů. Dopadové místo se nacházelo západně od indonéské Jakarty.
Evropská služba EU SST, která sleduje pohyb tisíců těles na oběžné dráze, potvrdila, že objekt kroužící kolem Země v atmosféře zmizel. Podle jejich výpočtů došlo k zániku během průletu, který byl v časovém okně ±20 minut kolem 08:04 SELČ.
Kosmos-482 se tak stal nejen technickou kuriozitou, ale i symbolem rostoucího problému zvaného kosmický odpad. Tisíce starých satelitů, zbytků raket a dalších zařízení obíhají Zemi a představují riziko jak pro fungující družice, tak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Přestože většina těchto těles shoří v atmosféře, existuje možnost, že jejich zbytky dopadnou na povrch planety – jako se to mohlo stát i dnes, nebýt dopadu do oceánu.
Tato událost opět otevírá otázky, jak přistupovat ke správě vesmírného prostoru. Mnoho odborníků volá po mezinárodní legislativě, která by v budoucnu předešla hromadění nefunkční techniky na oběžné dráze. Moderní satelity se už často navrhují tak, aby po konci životnosti shořely řízeně nebo byly odsunuty na tzv. hřbitovní dráhu. Tak tomu však před půlstoletím nebylo.
Kosmos-482 zůstane připomínkou doby, kdy byly dobytí vesmíru a technologické prvenství otázkou národní prestiže. Jeho dnešní návrat do atmosféry po více než padesáti letech završil příběh neuskutečněné cesty k Venuši, ale zároveň ukázal, jak je třeba brát vážně důsledky našich aktivit i v kosmickém prostoru.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
