V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Jednalo se o pozoruhodný technologický artefakt studené války – tichého svědka doby, kdy USA a Sovětský svaz soupeřily nejen na Zemi, ale i v hlubokém vesmíru. Kosmos-482 měl být součástí ambiciózního plánu Sovětů na výzkum Venuše, přičemž plavidlo neslo sestupný modul schopný přistát na jejím extrémně horkém povrchu. Osud mise byl ale zpečetěn ve chvíli, kdy druhý stupeň nosné rakety nedokázal opustit gravitační pole Země.
Od té chvíle zůstalo těleso nečinné, přesto však nepřehlédnutelné. Postupem let bylo několikrát zmiňováno v debatách o kosmickém odpadu. Odborníci si uvědomovali, že kapsle je příliš těžká a její oběžná dráha příliš nízká na to, aby v kosmu zůstala navždy. Letos se předpovědi naplnily.
Ráno 10. května začaly přicházet zprávy z evropských radarových stanic, které zaznamenaly neobvyklý průlet tělesa nad Německem a které se mohlo zřítit i na území Česka. Záhy bylo potvrzeno, že se jednalo právě o Kosmos-482. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos vstoupila kapsle do hustých vrstev atmosféry v 08:24 středoevropského letního času a zanikla v oblasti Indického oceánu, přibližně 560 kilometrů západně od Andamanských ostrovů. Dopadové místo se nacházelo západně od indonéské Jakarty.
Evropská služba EU SST, která sleduje pohyb tisíců těles na oběžné dráze, potvrdila, že objekt kroužící kolem Země v atmosféře zmizel. Podle jejich výpočtů došlo k zániku během průletu, který byl v časovém okně ±20 minut kolem 08:04 SELČ.
Kosmos-482 se tak stal nejen technickou kuriozitou, ale i symbolem rostoucího problému zvaného kosmický odpad. Tisíce starých satelitů, zbytků raket a dalších zařízení obíhají Zemi a představují riziko jak pro fungující družice, tak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Přestože většina těchto těles shoří v atmosféře, existuje možnost, že jejich zbytky dopadnou na povrch planety – jako se to mohlo stát i dnes, nebýt dopadu do oceánu.
Tato událost opět otevírá otázky, jak přistupovat ke správě vesmírného prostoru. Mnoho odborníků volá po mezinárodní legislativě, která by v budoucnu předešla hromadění nefunkční techniky na oběžné dráze. Moderní satelity se už často navrhují tak, aby po konci životnosti shořely řízeně nebo byly odsunuty na tzv. hřbitovní dráhu. Tak tomu však před půlstoletím nebylo.
Kosmos-482 zůstane připomínkou doby, kdy byly dobytí vesmíru a technologické prvenství otázkou národní prestiže. Jeho dnešní návrat do atmosféry po více než padesáti letech završil příběh neuskutečněné cesty k Venuši, ale zároveň ukázal, jak je třeba brát vážně důsledky našich aktivit i v kosmickém prostoru.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.