V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Jednalo se o pozoruhodný technologický artefakt studené války – tichého svědka doby, kdy USA a Sovětský svaz soupeřily nejen na Zemi, ale i v hlubokém vesmíru. Kosmos-482 měl být součástí ambiciózního plánu Sovětů na výzkum Venuše, přičemž plavidlo neslo sestupný modul schopný přistát na jejím extrémně horkém povrchu. Osud mise byl ale zpečetěn ve chvíli, kdy druhý stupeň nosné rakety nedokázal opustit gravitační pole Země.
Od té chvíle zůstalo těleso nečinné, přesto však nepřehlédnutelné. Postupem let bylo několikrát zmiňováno v debatách o kosmickém odpadu. Odborníci si uvědomovali, že kapsle je příliš těžká a její oběžná dráha příliš nízká na to, aby v kosmu zůstala navždy. Letos se předpovědi naplnily.
Ráno 10. května začaly přicházet zprávy z evropských radarových stanic, které zaznamenaly neobvyklý průlet tělesa nad Německem a které se mohlo zřítit i na území Česka. Záhy bylo potvrzeno, že se jednalo právě o Kosmos-482. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos vstoupila kapsle do hustých vrstev atmosféry v 08:24 středoevropského letního času a zanikla v oblasti Indického oceánu, přibližně 560 kilometrů západně od Andamanských ostrovů. Dopadové místo se nacházelo západně od indonéské Jakarty.
Evropská služba EU SST, která sleduje pohyb tisíců těles na oběžné dráze, potvrdila, že objekt kroužící kolem Země v atmosféře zmizel. Podle jejich výpočtů došlo k zániku během průletu, který byl v časovém okně ±20 minut kolem 08:04 SELČ.
Kosmos-482 se tak stal nejen technickou kuriozitou, ale i symbolem rostoucího problému zvaného kosmický odpad. Tisíce starých satelitů, zbytků raket a dalších zařízení obíhají Zemi a představují riziko jak pro fungující družice, tak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Přestože většina těchto těles shoří v atmosféře, existuje možnost, že jejich zbytky dopadnou na povrch planety – jako se to mohlo stát i dnes, nebýt dopadu do oceánu.
Tato událost opět otevírá otázky, jak přistupovat ke správě vesmírného prostoru. Mnoho odborníků volá po mezinárodní legislativě, která by v budoucnu předešla hromadění nefunkční techniky na oběžné dráze. Moderní satelity se už často navrhují tak, aby po konci životnosti shořely řízeně nebo byly odsunuty na tzv. hřbitovní dráhu. Tak tomu však před půlstoletím nebylo.
Kosmos-482 zůstane připomínkou doby, kdy byly dobytí vesmíru a technologické prvenství otázkou národní prestiže. Jeho dnešní návrat do atmosféry po více než padesáti letech završil příběh neuskutečněné cesty k Venuši, ale zároveň ukázal, jak je třeba brát vážně důsledky našich aktivit i v kosmickém prostoru.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.