V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Jednalo se o pozoruhodný technologický artefakt studené války – tichého svědka doby, kdy USA a Sovětský svaz soupeřily nejen na Zemi, ale i v hlubokém vesmíru. Kosmos-482 měl být součástí ambiciózního plánu Sovětů na výzkum Venuše, přičemž plavidlo neslo sestupný modul schopný přistát na jejím extrémně horkém povrchu. Osud mise byl ale zpečetěn ve chvíli, kdy druhý stupeň nosné rakety nedokázal opustit gravitační pole Země.
Od té chvíle zůstalo těleso nečinné, přesto však nepřehlédnutelné. Postupem let bylo několikrát zmiňováno v debatách o kosmickém odpadu. Odborníci si uvědomovali, že kapsle je příliš těžká a její oběžná dráha příliš nízká na to, aby v kosmu zůstala navždy. Letos se předpovědi naplnily.
Ráno 10. května začaly přicházet zprávy z evropských radarových stanic, které zaznamenaly neobvyklý průlet tělesa nad Německem a které se mohlo zřítit i na území Česka. Záhy bylo potvrzeno, že se jednalo právě o Kosmos-482. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos vstoupila kapsle do hustých vrstev atmosféry v 08:24 středoevropského letního času a zanikla v oblasti Indického oceánu, přibližně 560 kilometrů západně od Andamanských ostrovů. Dopadové místo se nacházelo západně od indonéské Jakarty.
Evropská služba EU SST, která sleduje pohyb tisíců těles na oběžné dráze, potvrdila, že objekt kroužící kolem Země v atmosféře zmizel. Podle jejich výpočtů došlo k zániku během průletu, který byl v časovém okně ±20 minut kolem 08:04 SELČ.
Kosmos-482 se tak stal nejen technickou kuriozitou, ale i symbolem rostoucího problému zvaného kosmický odpad. Tisíce starých satelitů, zbytků raket a dalších zařízení obíhají Zemi a představují riziko jak pro fungující družice, tak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Přestože většina těchto těles shoří v atmosféře, existuje možnost, že jejich zbytky dopadnou na povrch planety – jako se to mohlo stát i dnes, nebýt dopadu do oceánu.
Tato událost opět otevírá otázky, jak přistupovat ke správě vesmírného prostoru. Mnoho odborníků volá po mezinárodní legislativě, která by v budoucnu předešla hromadění nefunkční techniky na oběžné dráze. Moderní satelity se už často navrhují tak, aby po konci životnosti shořely řízeně nebo byly odsunuty na tzv. hřbitovní dráhu. Tak tomu však před půlstoletím nebylo.
Kosmos-482 zůstane připomínkou doby, kdy byly dobytí vesmíru a technologické prvenství otázkou národní prestiže. Jeho dnešní návrat do atmosféry po více než padesáti letech završil příběh neuskutečněné cesty k Venuši, ale zároveň ukázal, jak je třeba brát vážně důsledky našich aktivit i v kosmickém prostoru.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.