V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Jednalo se o pozoruhodný technologický artefakt studené války – tichého svědka doby, kdy USA a Sovětský svaz soupeřily nejen na Zemi, ale i v hlubokém vesmíru. Kosmos-482 měl být součástí ambiciózního plánu Sovětů na výzkum Venuše, přičemž plavidlo neslo sestupný modul schopný přistát na jejím extrémně horkém povrchu. Osud mise byl ale zpečetěn ve chvíli, kdy druhý stupeň nosné rakety nedokázal opustit gravitační pole Země.
Od té chvíle zůstalo těleso nečinné, přesto však nepřehlédnutelné. Postupem let bylo několikrát zmiňováno v debatách o kosmickém odpadu. Odborníci si uvědomovali, že kapsle je příliš těžká a její oběžná dráha příliš nízká na to, aby v kosmu zůstala navždy. Letos se předpovědi naplnily.
Ráno 10. května začaly přicházet zprávy z evropských radarových stanic, které zaznamenaly neobvyklý průlet tělesa nad Německem a které se mohlo zřítit i na území Česka. Záhy bylo potvrzeno, že se jednalo právě o Kosmos-482. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos vstoupila kapsle do hustých vrstev atmosféry v 08:24 středoevropského letního času a zanikla v oblasti Indického oceánu, přibližně 560 kilometrů západně od Andamanských ostrovů. Dopadové místo se nacházelo západně od indonéské Jakarty.
Evropská služba EU SST, která sleduje pohyb tisíců těles na oběžné dráze, potvrdila, že objekt kroužící kolem Země v atmosféře zmizel. Podle jejich výpočtů došlo k zániku během průletu, který byl v časovém okně ±20 minut kolem 08:04 SELČ.
Kosmos-482 se tak stal nejen technickou kuriozitou, ale i symbolem rostoucího problému zvaného kosmický odpad. Tisíce starých satelitů, zbytků raket a dalších zařízení obíhají Zemi a představují riziko jak pro fungující družice, tak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Přestože většina těchto těles shoří v atmosféře, existuje možnost, že jejich zbytky dopadnou na povrch planety – jako se to mohlo stát i dnes, nebýt dopadu do oceánu.
Tato událost opět otevírá otázky, jak přistupovat ke správě vesmírného prostoru. Mnoho odborníků volá po mezinárodní legislativě, která by v budoucnu předešla hromadění nefunkční techniky na oběžné dráze. Moderní satelity se už často navrhují tak, aby po konci životnosti shořely řízeně nebo byly odsunuty na tzv. hřbitovní dráhu. Tak tomu však před půlstoletím nebylo.
Kosmos-482 zůstane připomínkou doby, kdy byly dobytí vesmíru a technologické prvenství otázkou národní prestiže. Jeho dnešní návrat do atmosféry po více než padesáti letech završil příběh neuskutečněné cesty k Venuši, ale zároveň ukázal, jak je třeba brát vážně důsledky našich aktivit i v kosmickém prostoru.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.