Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda původně určená k přistání na Venuši, má podle odborníků už dnes ráno nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a spadnout zpět na Zemi. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.
Sonda vážící téměř 500 kilogramů byla vypuštěna v roce 1972, ale kvůli selhání raketového stupně se nikdy nedostala z oběžné dráhy Země. Většina její konstrukce se zřítila během následující dekády, ovšem přistávací modul – zhruba metrová kovová koule – zůstal 53 let na eliptické oběžné dráze a postupně klesal.
Podle nizozemského odborníka na vesmírný odpad Marca Langbroeka by se objekt mohl zřítit rychlostí až 242 km/h. I když podle něj není důvod k panice, riziko zcela vyloučit nelze. „Je to podobné, jako když spadne meteorit – takových případů je několik do roka. Pravděpodobnost, že vás trefí, je menší než že vás zasáhne blesk,“ uvedl pro The Guardian Langbroek.
Přistávací modul byl původně navržen tak, aby přežil sestup hustou atmosférou Venuše, což zvyšuje pravděpodobnost, že přežije i průlet pozemskou atmosférou. Experti však upozorňují, že po více než půlstoletí ve vesmíru může být jeho tepelný štít narušen. Pokud by zcela selhal, sonda shoří při vstupu do atmosféry. Pokud však vydrží, mohlo by na Zemi dopadnout půltunové kovové těleso.
Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonova centra by selhání tepelného štítu bylo ve skutečnosti lepší variantou. Jinak hrozí, že kovová kapsle přežije a dopadne na zemský povrch. Experti navíc pochybují, že po tak dlouhé době bude fungovat systém padáků.
Potenciální oblast dopadu zahrnuje široké pásmo mezi 51,7 stupni severní a jižní šířky – tedy například Londýn, kanadský Edmonton, ale i oblasti v Jižní Americe. Langbroek však podotýká, že většina této zóny je pokryta oceány, a pravděpodobnost dopadu do vody je tak poměrně vysoká.
Podobné případy se již v minulosti staly. V roce 2018 nekontrolovaně dopadla čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 do Tichého oceánu a v roce 2022 se na Zemi zřítila část čínské rakety Dlouhý pochod.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.