Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda původně určená k přistání na Venuši, má podle odborníků už dnes ráno nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a spadnout zpět na Zemi. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.
Sonda vážící téměř 500 kilogramů byla vypuštěna v roce 1972, ale kvůli selhání raketového stupně se nikdy nedostala z oběžné dráhy Země. Většina její konstrukce se zřítila během následující dekády, ovšem přistávací modul – zhruba metrová kovová koule – zůstal 53 let na eliptické oběžné dráze a postupně klesal.
Podle nizozemského odborníka na vesmírný odpad Marca Langbroeka by se objekt mohl zřítit rychlostí až 242 km/h. I když podle něj není důvod k panice, riziko zcela vyloučit nelze. „Je to podobné, jako když spadne meteorit – takových případů je několik do roka. Pravděpodobnost, že vás trefí, je menší než že vás zasáhne blesk,“ uvedl pro The Guardian Langbroek.
Přistávací modul byl původně navržen tak, aby přežil sestup hustou atmosférou Venuše, což zvyšuje pravděpodobnost, že přežije i průlet pozemskou atmosférou. Experti však upozorňují, že po více než půlstoletí ve vesmíru může být jeho tepelný štít narušen. Pokud by zcela selhal, sonda shoří při vstupu do atmosféry. Pokud však vydrží, mohlo by na Zemi dopadnout půltunové kovové těleso.
Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonova centra by selhání tepelného štítu bylo ve skutečnosti lepší variantou. Jinak hrozí, že kovová kapsle přežije a dopadne na zemský povrch. Experti navíc pochybují, že po tak dlouhé době bude fungovat systém padáků.
Potenciální oblast dopadu zahrnuje široké pásmo mezi 51,7 stupni severní a jižní šířky – tedy například Londýn, kanadský Edmonton, ale i oblasti v Jižní Americe. Langbroek však podotýká, že většina této zóny je pokryta oceány, a pravděpodobnost dopadu do vody je tak poměrně vysoká.
Podobné případy se již v minulosti staly. V roce 2018 nekontrolovaně dopadla čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 do Tichého oceánu a v roce 2022 se na Zemi zřítila část čínské rakety Dlouhý pochod.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.