Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda původně určená k přistání na Venuši, má podle odborníků už dnes ráno nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a spadnout zpět na Zemi. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.
Sonda vážící téměř 500 kilogramů byla vypuštěna v roce 1972, ale kvůli selhání raketového stupně se nikdy nedostala z oběžné dráhy Země. Většina její konstrukce se zřítila během následující dekády, ovšem přistávací modul – zhruba metrová kovová koule – zůstal 53 let na eliptické oběžné dráze a postupně klesal.
Podle nizozemského odborníka na vesmírný odpad Marca Langbroeka by se objekt mohl zřítit rychlostí až 242 km/h. I když podle něj není důvod k panice, riziko zcela vyloučit nelze. „Je to podobné, jako když spadne meteorit – takových případů je několik do roka. Pravděpodobnost, že vás trefí, je menší než že vás zasáhne blesk,“ uvedl pro The Guardian Langbroek.
Přistávací modul byl původně navržen tak, aby přežil sestup hustou atmosférou Venuše, což zvyšuje pravděpodobnost, že přežije i průlet pozemskou atmosférou. Experti však upozorňují, že po více než půlstoletí ve vesmíru může být jeho tepelný štít narušen. Pokud by zcela selhal, sonda shoří při vstupu do atmosféry. Pokud však vydrží, mohlo by na Zemi dopadnout půltunové kovové těleso.
Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonova centra by selhání tepelného štítu bylo ve skutečnosti lepší variantou. Jinak hrozí, že kovová kapsle přežije a dopadne na zemský povrch. Experti navíc pochybují, že po tak dlouhé době bude fungovat systém padáků.
Potenciální oblast dopadu zahrnuje široké pásmo mezi 51,7 stupni severní a jižní šířky – tedy například Londýn, kanadský Edmonton, ale i oblasti v Jižní Americe. Langbroek však podotýká, že většina této zóny je pokryta oceány, a pravděpodobnost dopadu do vody je tak poměrně vysoká.
Podobné případy se již v minulosti staly. V roce 2018 nekontrolovaně dopadla čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 do Tichého oceánu a v roce 2022 se na Zemi zřítila část čínské rakety Dlouhý pochod.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.