Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda původně určená k přistání na Venuši, má podle odborníků už dnes ráno nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a spadnout zpět na Zemi. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.
Sonda vážící téměř 500 kilogramů byla vypuštěna v roce 1972, ale kvůli selhání raketového stupně se nikdy nedostala z oběžné dráhy Země. Většina její konstrukce se zřítila během následující dekády, ovšem přistávací modul – zhruba metrová kovová koule – zůstal 53 let na eliptické oběžné dráze a postupně klesal.
Podle nizozemského odborníka na vesmírný odpad Marca Langbroeka by se objekt mohl zřítit rychlostí až 242 km/h. I když podle něj není důvod k panice, riziko zcela vyloučit nelze. „Je to podobné, jako když spadne meteorit – takových případů je několik do roka. Pravděpodobnost, že vás trefí, je menší než že vás zasáhne blesk,“ uvedl pro The Guardian Langbroek.
Přistávací modul byl původně navržen tak, aby přežil sestup hustou atmosférou Venuše, což zvyšuje pravděpodobnost, že přežije i průlet pozemskou atmosférou. Experti však upozorňují, že po více než půlstoletí ve vesmíru může být jeho tepelný štít narušen. Pokud by zcela selhal, sonda shoří při vstupu do atmosféry. Pokud však vydrží, mohlo by na Zemi dopadnout půltunové kovové těleso.
Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonova centra by selhání tepelného štítu bylo ve skutečnosti lepší variantou. Jinak hrozí, že kovová kapsle přežije a dopadne na zemský povrch. Experti navíc pochybují, že po tak dlouhé době bude fungovat systém padáků.
Potenciální oblast dopadu zahrnuje široké pásmo mezi 51,7 stupni severní a jižní šířky – tedy například Londýn, kanadský Edmonton, ale i oblasti v Jižní Americe. Langbroek však podotýká, že většina této zóny je pokryta oceány, a pravděpodobnost dopadu do vody je tak poměrně vysoká.
Podobné případy se již v minulosti staly. V roce 2018 nekontrolovaně dopadla čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 do Tichého oceánu a v roce 2022 se na Zemi zřítila část čínské rakety Dlouhý pochod.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně navrhl Rusku vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření je Ukrajina připravena na ruské útoky neodpovídat stejnou mincí, pokud Moskva s těmito údery přestane jako první. Tento návrh byl ruské straně oficiálně předán prostřednictvím amerických diplomatů jako součást snahy o deeskalaci v oblasti kritických sítí.
Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.
Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
V Maďarsku vrcholí kampaň před ostře sledovanými parlamentními volbami. Svého favorita v nich mají i některé velké osobnosti české politiky. Exprezident Miloš Zeman se dokonce rozhodl napsat dopis, jehož obsah zveřejnil.
Markéta Davidová má za sebou velmi náročnou sezónu. Jejím vrcholem měly být zimní olympijské hry v Itálii, kterých se sice zúčastnila, ale výkony poznamenaly zdravotní problémy. Sympatická biatlonistka nyní promluvila o tom, zda ji čeká operace.
Budou diplomatická jednání úspěšná a ukončí válku na Blízkém východě? Naděje žije, protože Pákistán předložil oběma stranám konfliktu návrh mírové dohody. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh počítá nejprve s příměřím.
Uteklo sice teprve prvních pár dní z dubna, ale meteorologové už tuší, jak bude do konce měsíce či na prvního máje. Odpovědi se nacházejí v měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Už jen poslední volná místa v sestavě letošního ročníku StarDance budou chybět po Velikonocích. Televize se totiž nezastavila ani během svátečního pondělí, kdy odhalila identitu osmého soutěžícího.