Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Nervozitu stupňuje především příjezd výsadkové lodi USS Tripoli, která na palubě nese kontingent námořní pěchoty a námořníků včetně útočné techniky. Přestože americký prezident Donald Trump oficiálně popírá, že by plánoval vyslání pozemních vojsk přímo do Íránu, deník Washington Post s odkazem na vládní zdroje uvedl, že Pentagon se na možnost několik týdnů trvající pozemní operace intenzivně připravuje. Ta by podle dostupných informací neměla mít podobu totální invaze, ale spíše cílených razií speciálních sil a běžné pěchoty.
Íránská strana obviňuje Spojené státy z dvojí hry. Podle Qálibáfa Washington veřejně vysílá signály o ochotě vyjednávat, zatímco tajně spřádá plány na úder. O tom, že se americká administrativa připravuje na dlouhodobější konflikt, svědčí i zprávy o žádosti pro Kongres na mimořádné financování operací ve výši 200 miliard dolarů. Ministr zahraničí Marco Rubio sice uvedl, že cílů lze dosáhnout i bez pozemních bot na íránské půdě, dodal však, že armáda musí být připravena na všechny varianty.
Diplomatická rovina konfliktu zůstává nejasná. Donald Trump sice tvrdí, že rozhovory probíhají „velmi dobře“ a že se Teherán jen bojí přiznat kontakt s nepřítelem před vlastním obyvatelstvem, íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí to však odmítá. Připouští pouze výměnu vzkazů přes prostředníky, jako je Pákistán, což ale nepovažuje za skutečný dialog. Jádrem sporu je údajný patnáctibodový plán USA, který podle Íránu nereálně požaduje úplné ukončení jaderného programu. Teherán naopak kontruje požadavky na uznání kontroly nad Hormuzským průlivem a vyplacení válečných reparací.
Bilance měsíc trvajících útoků, které začaly na konci února, je tragická. Americko-izraelské údery zlikvidovaly íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i další vysoké představitele režimu. Podle organizací monitorujících lidská práva však při bombardování zahynulo také více než 1 500 civilistů. Íránská odplata se mezitím soustředí na americké základny a Izrael, což ochromilo leteckou dopravu v regionu a vyhnalo ceny ropy do závratných výšin.
Jednou z mála komplikací pro americké námořnictvo v regionu je aktuálně stav nejmodernější letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Ta musela v sobotu zakotvit v chorvatském Splitu kvůli opravám po požáru na palubě, který zranil několik námořníků a způsobil lodi vážné škody. Přesto zůstává americká přítomnost v oblasti masivní a obě strany se dál připravují na nejhorší možný scénář.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.