Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Nervozitu stupňuje především příjezd výsadkové lodi USS Tripoli, která na palubě nese kontingent námořní pěchoty a námořníků včetně útočné techniky. Přestože americký prezident Donald Trump oficiálně popírá, že by plánoval vyslání pozemních vojsk přímo do Íránu, deník Washington Post s odkazem na vládní zdroje uvedl, že Pentagon se na možnost několik týdnů trvající pozemní operace intenzivně připravuje. Ta by podle dostupných informací neměla mít podobu totální invaze, ale spíše cílených razií speciálních sil a běžné pěchoty.
Íránská strana obviňuje Spojené státy z dvojí hry. Podle Qálibáfa Washington veřejně vysílá signály o ochotě vyjednávat, zatímco tajně spřádá plány na úder. O tom, že se americká administrativa připravuje na dlouhodobější konflikt, svědčí i zprávy o žádosti pro Kongres na mimořádné financování operací ve výši 200 miliard dolarů. Ministr zahraničí Marco Rubio sice uvedl, že cílů lze dosáhnout i bez pozemních bot na íránské půdě, dodal však, že armáda musí být připravena na všechny varianty.
Diplomatická rovina konfliktu zůstává nejasná. Donald Trump sice tvrdí, že rozhovory probíhají „velmi dobře“ a že se Teherán jen bojí přiznat kontakt s nepřítelem před vlastním obyvatelstvem, íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí to však odmítá. Připouští pouze výměnu vzkazů přes prostředníky, jako je Pákistán, což ale nepovažuje za skutečný dialog. Jádrem sporu je údajný patnáctibodový plán USA, který podle Íránu nereálně požaduje úplné ukončení jaderného programu. Teherán naopak kontruje požadavky na uznání kontroly nad Hormuzským průlivem a vyplacení válečných reparací.
Bilance měsíc trvajících útoků, které začaly na konci února, je tragická. Americko-izraelské údery zlikvidovaly íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i další vysoké představitele režimu. Podle organizací monitorujících lidská práva však při bombardování zahynulo také více než 1 500 civilistů. Íránská odplata se mezitím soustředí na americké základny a Izrael, což ochromilo leteckou dopravu v regionu a vyhnalo ceny ropy do závratných výšin.
Jednou z mála komplikací pro americké námořnictvo v regionu je aktuálně stav nejmodernější letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Ta musela v sobotu zakotvit v chorvatském Splitu kvůli opravám po požáru na palubě, který zranil několik námořníků a způsobil lodi vážné škody. Přesto zůstává americká přítomnost v oblasti masivní a obě strany se dál připravují na nejhorší možný scénář.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.
Budete výhledově kupovat novou dálniční známku? Pak je dobré si dát pozor, abyste někomu nenaletěli. Oficiální e-shop nově funguje na adrese edalnice.gov.cz, informovalo ministerstvo dopravy. Přechod pod jednotnou státní doménu má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a ochránit je před nákupem na stránkách, které napodobují státní e-shop a účtují si za zprostředkování zbytečné poplatky.
Česko sužuje vlna veder, ale Jiřina Bohdalová neměla problém vyrazit ve středu na křest nové knihy exprezidenta Miloše Zemana. Na akci prozradila, jak vlastně začínají taková přátelství mezi slavnými herci či umělci a vrcholnými politiky.
V Česku probíhá tropický víkend, jaký tu snad ještě nepamatujeme. A stále nejsme ani v jeho polovině. Na internetu se objevil seznam doporučení, kterými je dobré se během volných dnů řídit. Vždyť není vyloučeno, že padne absolutní český teplotní rekord.
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny.
V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC.
České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.