Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Nervozitu stupňuje především příjezd výsadkové lodi USS Tripoli, která na palubě nese kontingent námořní pěchoty a námořníků včetně útočné techniky. Přestože americký prezident Donald Trump oficiálně popírá, že by plánoval vyslání pozemních vojsk přímo do Íránu, deník Washington Post s odkazem na vládní zdroje uvedl, že Pentagon se na možnost několik týdnů trvající pozemní operace intenzivně připravuje. Ta by podle dostupných informací neměla mít podobu totální invaze, ale spíše cílených razií speciálních sil a běžné pěchoty.
Íránská strana obviňuje Spojené státy z dvojí hry. Podle Qálibáfa Washington veřejně vysílá signály o ochotě vyjednávat, zatímco tajně spřádá plány na úder. O tom, že se americká administrativa připravuje na dlouhodobější konflikt, svědčí i zprávy o žádosti pro Kongres na mimořádné financování operací ve výši 200 miliard dolarů. Ministr zahraničí Marco Rubio sice uvedl, že cílů lze dosáhnout i bez pozemních bot na íránské půdě, dodal však, že armáda musí být připravena na všechny varianty.
Diplomatická rovina konfliktu zůstává nejasná. Donald Trump sice tvrdí, že rozhovory probíhají „velmi dobře“ a že se Teherán jen bojí přiznat kontakt s nepřítelem před vlastním obyvatelstvem, íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí to však odmítá. Připouští pouze výměnu vzkazů přes prostředníky, jako je Pákistán, což ale nepovažuje za skutečný dialog. Jádrem sporu je údajný patnáctibodový plán USA, který podle Íránu nereálně požaduje úplné ukončení jaderného programu. Teherán naopak kontruje požadavky na uznání kontroly nad Hormuzským průlivem a vyplacení válečných reparací.
Bilance měsíc trvajících útoků, které začaly na konci února, je tragická. Americko-izraelské údery zlikvidovaly íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i další vysoké představitele režimu. Podle organizací monitorujících lidská práva však při bombardování zahynulo také více než 1 500 civilistů. Íránská odplata se mezitím soustředí na americké základny a Izrael, což ochromilo leteckou dopravu v regionu a vyhnalo ceny ropy do závratných výšin.
Jednou z mála komplikací pro americké námořnictvo v regionu je aktuálně stav nejmodernější letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Ta musela v sobotu zakotvit v chorvatském Splitu kvůli opravám po požáru na palubě, který zranil několik námořníků a způsobil lodi vážné škody. Přesto zůstává americká přítomnost v oblasti masivní a obě strany se dál připravují na nejhorší možný scénář.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.