Americká automobilka Tesla oznámila vstup na saúdskoarabský trh, což je krok, který přichází v době, kdy čelí klesajícím globálním prodejům a rostoucí kritice vůči jejímu generálnímu řediteli Elonu Muskovi kvůli jeho roli ve vládě Spojených států.
Společnost podle CNN plánuje uspořádat slavnostní zahájení v království 10. dubna, kde představí své elektromobily a technologie autonomního řízení v rámci projektu Cybercab. Účastníci akce se také budou moci setkat s humanoidním robotem Optimus, který demonstruje pokroky Tesly v oblasti umělé inteligence a robotiky.
Navzdory tomuto kroku bude mít Tesla pravděpodobně obtíže získat významný podíl na saúdskoarabském trhu. Podle zprávy konzultantské společnosti PwC z loňského září tvoří elektromobily v této ropné velmoci jen něco málo přes 1 % celkového prodeje automobilů. Analytici varují, že přesvědčit tamní spotřebitele o výhodách elektromobilů bude náročné, zejména kvůli dlouhodobé závislosti země na fosilních palivech.
Rozšíření Tesly na nový trh přichází ve chvíli, kdy společnost čelí problémům na několika frontách. V loňském roce zaznamenala první meziroční pokles prodejů od svého vstupu na burzu, a to o 1 %. Situace je obzvláště obtížná v Číně, která je největším automobilovým trhem na světě. Čínský výrobce elektrických a hybridních vozidel BYD v roce 2024 dosáhl tržeb ve výši 107 miliard dolarů, čímž překonal téměř 98 miliard dolarů, které utržila Tesla.
BYD navíc minulý týden představil revoluční systém rychlého nabíjení, který umožňuje přidat 402 kilometrů dojezdu za pouhých pět minut. Tato technologie výrazně překonává současné nabíječky Tesla Supercharger, které na 200 mil (322 km) dojezdu potřebují zhruba 15 minut.
Kromě Číny se Tesle nedaří ani v Evropě. Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) klesly v únoru prodeje Tesly na kontinentu přibližně o 40 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Automobilka se potýká s poklesem zájmu navzdory celkově rostoucímu trhu s elektromobily v regionu.
Situaci Tesly nepomáhá ani kontroverze kolem Elona Muska, který jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu ve Spojených státech prosadil rozsáhlé propouštění ve veřejném sektoru. Tento krok odradil řadu potenciálních zákazníků na domácím trhu a přispěl k prudkému poklesu cen ojetých vozidel značky Tesla, i když zájem o ojeté elektromobily obecně roste.
Muskovy aktivity ve vládě navíc vyvolaly v USA vlnu vandalismu zaměřenou na prodejny Tesla, nabíjecí stanice a samotná vozidla. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v reakci na rostoucí počet incidentů minulý týden oznámil vytvoření speciálního týmu, jehož úkolem je potlačit násilné útoky na majetek Tesly. Kromě vandalismu probíhají i pokojné protesty před mnoha pobočkami společnosti, kde demonstranti požadují Muskovu rezignaci s hesly jako „Elon Musk musí odejít“.
Tyto problémy vedly k dramatickému propadu akcií Tesly, které od prosincového historického maxima ztratily přibližně 40 % své hodnoty. Investoři se stále více obávají, že Muskova dvojí role v čele automobilky i vládního úřadu poškozuje pověst a budoucí vyhlídky společnosti.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.