Americká automobilka Tesla oznámila vstup na saúdskoarabský trh, což je krok, který přichází v době, kdy čelí klesajícím globálním prodejům a rostoucí kritice vůči jejímu generálnímu řediteli Elonu Muskovi kvůli jeho roli ve vládě Spojených států.
Společnost podle CNN plánuje uspořádat slavnostní zahájení v království 10. dubna, kde představí své elektromobily a technologie autonomního řízení v rámci projektu Cybercab. Účastníci akce se také budou moci setkat s humanoidním robotem Optimus, který demonstruje pokroky Tesly v oblasti umělé inteligence a robotiky.
Navzdory tomuto kroku bude mít Tesla pravděpodobně obtíže získat významný podíl na saúdskoarabském trhu. Podle zprávy konzultantské společnosti PwC z loňského září tvoří elektromobily v této ropné velmoci jen něco málo přes 1 % celkového prodeje automobilů. Analytici varují, že přesvědčit tamní spotřebitele o výhodách elektromobilů bude náročné, zejména kvůli dlouhodobé závislosti země na fosilních palivech.
Rozšíření Tesly na nový trh přichází ve chvíli, kdy společnost čelí problémům na několika frontách. V loňském roce zaznamenala první meziroční pokles prodejů od svého vstupu na burzu, a to o 1 %. Situace je obzvláště obtížná v Číně, která je největším automobilovým trhem na světě. Čínský výrobce elektrických a hybridních vozidel BYD v roce 2024 dosáhl tržeb ve výši 107 miliard dolarů, čímž překonal téměř 98 miliard dolarů, které utržila Tesla.
BYD navíc minulý týden představil revoluční systém rychlého nabíjení, který umožňuje přidat 402 kilometrů dojezdu za pouhých pět minut. Tato technologie výrazně překonává současné nabíječky Tesla Supercharger, které na 200 mil (322 km) dojezdu potřebují zhruba 15 minut.
Kromě Číny se Tesle nedaří ani v Evropě. Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) klesly v únoru prodeje Tesly na kontinentu přibližně o 40 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Automobilka se potýká s poklesem zájmu navzdory celkově rostoucímu trhu s elektromobily v regionu.
Situaci Tesly nepomáhá ani kontroverze kolem Elona Muska, který jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu ve Spojených státech prosadil rozsáhlé propouštění ve veřejném sektoru. Tento krok odradil řadu potenciálních zákazníků na domácím trhu a přispěl k prudkému poklesu cen ojetých vozidel značky Tesla, i když zájem o ojeté elektromobily obecně roste.
Muskovy aktivity ve vládě navíc vyvolaly v USA vlnu vandalismu zaměřenou na prodejny Tesla, nabíjecí stanice a samotná vozidla. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v reakci na rostoucí počet incidentů minulý týden oznámil vytvoření speciálního týmu, jehož úkolem je potlačit násilné útoky na majetek Tesly. Kromě vandalismu probíhají i pokojné protesty před mnoha pobočkami společnosti, kde demonstranti požadují Muskovu rezignaci s hesly jako „Elon Musk musí odejít“.
Tyto problémy vedly k dramatickému propadu akcií Tesly, které od prosincového historického maxima ztratily přibližně 40 % své hodnoty. Investoři se stále více obávají, že Muskova dvojí role v čele automobilky i vládního úřadu poškozuje pověst a budoucí vyhlídky společnosti.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.