Americká automobilka Tesla oznámila vstup na saúdskoarabský trh, což je krok, který přichází v době, kdy čelí klesajícím globálním prodejům a rostoucí kritice vůči jejímu generálnímu řediteli Elonu Muskovi kvůli jeho roli ve vládě Spojených států.
Společnost podle CNN plánuje uspořádat slavnostní zahájení v království 10. dubna, kde představí své elektromobily a technologie autonomního řízení v rámci projektu Cybercab. Účastníci akce se také budou moci setkat s humanoidním robotem Optimus, který demonstruje pokroky Tesly v oblasti umělé inteligence a robotiky.
Navzdory tomuto kroku bude mít Tesla pravděpodobně obtíže získat významný podíl na saúdskoarabském trhu. Podle zprávy konzultantské společnosti PwC z loňského září tvoří elektromobily v této ropné velmoci jen něco málo přes 1 % celkového prodeje automobilů. Analytici varují, že přesvědčit tamní spotřebitele o výhodách elektromobilů bude náročné, zejména kvůli dlouhodobé závislosti země na fosilních palivech.
Rozšíření Tesly na nový trh přichází ve chvíli, kdy společnost čelí problémům na několika frontách. V loňském roce zaznamenala první meziroční pokles prodejů od svého vstupu na burzu, a to o 1 %. Situace je obzvláště obtížná v Číně, která je největším automobilovým trhem na světě. Čínský výrobce elektrických a hybridních vozidel BYD v roce 2024 dosáhl tržeb ve výši 107 miliard dolarů, čímž překonal téměř 98 miliard dolarů, které utržila Tesla.
BYD navíc minulý týden představil revoluční systém rychlého nabíjení, který umožňuje přidat 402 kilometrů dojezdu za pouhých pět minut. Tato technologie výrazně překonává současné nabíječky Tesla Supercharger, které na 200 mil (322 km) dojezdu potřebují zhruba 15 minut.
Kromě Číny se Tesle nedaří ani v Evropě. Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) klesly v únoru prodeje Tesly na kontinentu přibližně o 40 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Automobilka se potýká s poklesem zájmu navzdory celkově rostoucímu trhu s elektromobily v regionu.
Situaci Tesly nepomáhá ani kontroverze kolem Elona Muska, který jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu ve Spojených státech prosadil rozsáhlé propouštění ve veřejném sektoru. Tento krok odradil řadu potenciálních zákazníků na domácím trhu a přispěl k prudkému poklesu cen ojetých vozidel značky Tesla, i když zájem o ojeté elektromobily obecně roste.
Muskovy aktivity ve vládě navíc vyvolaly v USA vlnu vandalismu zaměřenou na prodejny Tesla, nabíjecí stanice a samotná vozidla. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v reakci na rostoucí počet incidentů minulý týden oznámil vytvoření speciálního týmu, jehož úkolem je potlačit násilné útoky na majetek Tesly. Kromě vandalismu probíhají i pokojné protesty před mnoha pobočkami společnosti, kde demonstranti požadují Muskovu rezignaci s hesly jako „Elon Musk musí odejít“.
Tyto problémy vedly k dramatickému propadu akcií Tesly, které od prosincového historického maxima ztratily přibližně 40 % své hodnoty. Investoři se stále více obávají, že Muskova dvojí role v čele automobilky i vládního úřadu poškozuje pověst a budoucí vyhlídky společnosti.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.