Americká automobilka Tesla oznámila vstup na saúdskoarabský trh, což je krok, který přichází v době, kdy čelí klesajícím globálním prodejům a rostoucí kritice vůči jejímu generálnímu řediteli Elonu Muskovi kvůli jeho roli ve vládě Spojených států.
Společnost podle CNN plánuje uspořádat slavnostní zahájení v království 10. dubna, kde představí své elektromobily a technologie autonomního řízení v rámci projektu Cybercab. Účastníci akce se také budou moci setkat s humanoidním robotem Optimus, který demonstruje pokroky Tesly v oblasti umělé inteligence a robotiky.
Navzdory tomuto kroku bude mít Tesla pravděpodobně obtíže získat významný podíl na saúdskoarabském trhu. Podle zprávy konzultantské společnosti PwC z loňského září tvoří elektromobily v této ropné velmoci jen něco málo přes 1 % celkového prodeje automobilů. Analytici varují, že přesvědčit tamní spotřebitele o výhodách elektromobilů bude náročné, zejména kvůli dlouhodobé závislosti země na fosilních palivech.
Rozšíření Tesly na nový trh přichází ve chvíli, kdy společnost čelí problémům na několika frontách. V loňském roce zaznamenala první meziroční pokles prodejů od svého vstupu na burzu, a to o 1 %. Situace je obzvláště obtížná v Číně, která je největším automobilovým trhem na světě. Čínský výrobce elektrických a hybridních vozidel BYD v roce 2024 dosáhl tržeb ve výši 107 miliard dolarů, čímž překonal téměř 98 miliard dolarů, které utržila Tesla.
BYD navíc minulý týden představil revoluční systém rychlého nabíjení, který umožňuje přidat 402 kilometrů dojezdu za pouhých pět minut. Tato technologie výrazně překonává současné nabíječky Tesla Supercharger, které na 200 mil (322 km) dojezdu potřebují zhruba 15 minut.
Kromě Číny se Tesle nedaří ani v Evropě. Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) klesly v únoru prodeje Tesly na kontinentu přibližně o 40 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Automobilka se potýká s poklesem zájmu navzdory celkově rostoucímu trhu s elektromobily v regionu.
Situaci Tesly nepomáhá ani kontroverze kolem Elona Muska, který jako šéf Úřadu pro vládní efektivitu ve Spojených státech prosadil rozsáhlé propouštění ve veřejném sektoru. Tento krok odradil řadu potenciálních zákazníků na domácím trhu a přispěl k prudkému poklesu cen ojetých vozidel značky Tesla, i když zájem o ojeté elektromobily obecně roste.
Muskovy aktivity ve vládě navíc vyvolaly v USA vlnu vandalismu zaměřenou na prodejny Tesla, nabíjecí stanice a samotná vozidla. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v reakci na rostoucí počet incidentů minulý týden oznámil vytvoření speciálního týmu, jehož úkolem je potlačit násilné útoky na majetek Tesly. Kromě vandalismu probíhají i pokojné protesty před mnoha pobočkami společnosti, kde demonstranti požadují Muskovu rezignaci s hesly jako „Elon Musk musí odejít“.
Tyto problémy vedly k dramatickému propadu akcií Tesly, které od prosincového historického maxima ztratily přibližně 40 % své hodnoty. Investoři se stále více obávají, že Muskova dvojí role v čele automobilky i vládního úřadu poškozuje pověst a budoucí vyhlídky společnosti.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.