Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Cíle prezidenta Donalda Trumpa zůstávají nejednoznačné a kolísají od pouhého omezení íránského jaderného programu až po úplné svržení režimu islámské republiky. Ačkoliv šestnáct dní nepřetržitého a přesného bombardování íránskou armádu drasticky oslabilo, režim se zatím nezhroutil ani nekapituloval. Teherán byl sice v únoru ochoten jednat o jaderných ústupcích, ale striktně odmítá jakoukoli diskuzi o omezení svého raketového programu nebo podpory regionálních milicí, jako jsou Húsíové či Hizballáh.
Pro Spojené státy by ideálním výsledkem byl pád vlády ajatolláhů a její nahrazení demokratickým vedením, což se však v tuto chvíli nejeví jako pravděpodobné. Další variantou je, že by poškozený režim změnil své chování a přestal s podporou radikálů. Tato naděje však slábne s nástupem Modžtaby Chameneího, syna zesnulého tvrdého lídra, do čela země. Trump nyní čelí rostoucímu domácímu tlaku kvůli vysokým cenám ropy a obavám z nákladného konfliktu, avšak ukončení bojů bez jasného pokoření Teheránu by mohl být vnímáno jako neúspěch.
Írán si přeje zastavení války co nejdříve, ale nikoliv za cenu úplné kapitulace. Teherán sází na svou „strategickou trpělivost“ a geografickou výhodu v podobě nejdelšího pobřeží v Perském zálivu, díky čemuž může prakticky nekonečně ohrožovat klíčovou tepnu světového obchodu s ropou. Írán oficiálně požaduje záruky neútočení a válečné reparace za miliardové škody, ačkoliv si je vědom, že je pravděpodobně nezíská. Pro tamní vedení a revoluční gardy bude vítězstvím už to, že konflikt politicky přežijí.
Izrael se zdá být ze všech stran nejméně ochotný k rychlému příměří. Jeho cílem je zlikvidovat co největší množství íránských balistických raket, skladů, velicích center a základen revolučních gard. Jeruzalém vnímá íránský raketový a jaderný potenciál jako existenční hrozbu a chce Íránu vyslat jasný vzkaz: pokud začne zničenou infrastrukturu znovu budovat, izraelské letectvo se může kdykoliv vrátit a nálety zopakovat.
Státy Perského zálivu, jako jsou Saúdská Arábie či SAE, se s existencí islámské republiky ve svém sousedství dosud dokázaly smířit, ale současný konflikt tuto rovnováhu zničil. Jsou rozzuřeny, že se stávají téměř každodenními terči íránských dronů a raket, přestože válku nepodporují. Jen během pondělního dopoledne musela saúdská obrana zneškodnit přes 60 útočných projektilů. Podle regionálních představitelů byla překročena červená linie a důvěra v Teherán je nyní na bodu mrazu.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.