Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Cíle prezidenta Donalda Trumpa zůstávají nejednoznačné a kolísají od pouhého omezení íránského jaderného programu až po úplné svržení režimu islámské republiky. Ačkoliv šestnáct dní nepřetržitého a přesného bombardování íránskou armádu drasticky oslabilo, režim se zatím nezhroutil ani nekapituloval. Teherán byl sice v únoru ochoten jednat o jaderných ústupcích, ale striktně odmítá jakoukoli diskuzi o omezení svého raketového programu nebo podpory regionálních milicí, jako jsou Húsíové či Hizballáh.
Pro Spojené státy by ideálním výsledkem byl pád vlády ajatolláhů a její nahrazení demokratickým vedením, což se však v tuto chvíli nejeví jako pravděpodobné. Další variantou je, že by poškozený režim změnil své chování a přestal s podporou radikálů. Tato naděje však slábne s nástupem Modžtaby Chameneího, syna zesnulého tvrdého lídra, do čela země. Trump nyní čelí rostoucímu domácímu tlaku kvůli vysokým cenám ropy a obavám z nákladného konfliktu, avšak ukončení bojů bez jasného pokoření Teheránu by mohl být vnímáno jako neúspěch.
Írán si přeje zastavení války co nejdříve, ale nikoliv za cenu úplné kapitulace. Teherán sází na svou „strategickou trpělivost“ a geografickou výhodu v podobě nejdelšího pobřeží v Perském zálivu, díky čemuž může prakticky nekonečně ohrožovat klíčovou tepnu světového obchodu s ropou. Írán oficiálně požaduje záruky neútočení a válečné reparace za miliardové škody, ačkoliv si je vědom, že je pravděpodobně nezíská. Pro tamní vedení a revoluční gardy bude vítězstvím už to, že konflikt politicky přežijí.
Izrael se zdá být ze všech stran nejméně ochotný k rychlému příměří. Jeho cílem je zlikvidovat co největší množství íránských balistických raket, skladů, velicích center a základen revolučních gard. Jeruzalém vnímá íránský raketový a jaderný potenciál jako existenční hrozbu a chce Íránu vyslat jasný vzkaz: pokud začne zničenou infrastrukturu znovu budovat, izraelské letectvo se může kdykoliv vrátit a nálety zopakovat.
Státy Perského zálivu, jako jsou Saúdská Arábie či SAE, se s existencí islámské republiky ve svém sousedství dosud dokázaly smířit, ale současný konflikt tuto rovnováhu zničil. Jsou rozzuřeny, že se stávají téměř každodenními terči íránských dronů a raket, přestože válku nepodporují. Jen během pondělního dopoledne musela saúdská obrana zneškodnit přes 60 útočných projektilů. Podle regionálních představitelů byla překročena červená linie a důvěra v Teherán je nyní na bodu mrazu.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
