Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Cíle prezidenta Donalda Trumpa zůstávají nejednoznačné a kolísají od pouhého omezení íránského jaderného programu až po úplné svržení režimu islámské republiky. Ačkoliv šestnáct dní nepřetržitého a přesného bombardování íránskou armádu drasticky oslabilo, režim se zatím nezhroutil ani nekapituloval. Teherán byl sice v únoru ochoten jednat o jaderných ústupcích, ale striktně odmítá jakoukoli diskuzi o omezení svého raketového programu nebo podpory regionálních milicí, jako jsou Húsíové či Hizballáh.
Pro Spojené státy by ideálním výsledkem byl pád vlády ajatolláhů a její nahrazení demokratickým vedením, což se však v tuto chvíli nejeví jako pravděpodobné. Další variantou je, že by poškozený režim změnil své chování a přestal s podporou radikálů. Tato naděje však slábne s nástupem Modžtaby Chameneího, syna zesnulého tvrdého lídra, do čela země. Trump nyní čelí rostoucímu domácímu tlaku kvůli vysokým cenám ropy a obavám z nákladného konfliktu, avšak ukončení bojů bez jasného pokoření Teheránu by mohl být vnímáno jako neúspěch.
Írán si přeje zastavení války co nejdříve, ale nikoliv za cenu úplné kapitulace. Teherán sází na svou „strategickou trpělivost“ a geografickou výhodu v podobě nejdelšího pobřeží v Perském zálivu, díky čemuž může prakticky nekonečně ohrožovat klíčovou tepnu světového obchodu s ropou. Írán oficiálně požaduje záruky neútočení a válečné reparace za miliardové škody, ačkoliv si je vědom, že je pravděpodobně nezíská. Pro tamní vedení a revoluční gardy bude vítězstvím už to, že konflikt politicky přežijí.
Izrael se zdá být ze všech stran nejméně ochotný k rychlému příměří. Jeho cílem je zlikvidovat co největší množství íránských balistických raket, skladů, velicích center a základen revolučních gard. Jeruzalém vnímá íránský raketový a jaderný potenciál jako existenční hrozbu a chce Íránu vyslat jasný vzkaz: pokud začne zničenou infrastrukturu znovu budovat, izraelské letectvo se může kdykoliv vrátit a nálety zopakovat.
Státy Perského zálivu, jako jsou Saúdská Arábie či SAE, se s existencí islámské republiky ve svém sousedství dosud dokázaly smířit, ale současný konflikt tuto rovnováhu zničil. Jsou rozzuřeny, že se stávají téměř každodenními terči íránských dronů a raket, přestože válku nepodporují. Jen během pondělního dopoledne musela saúdská obrana zneškodnit přes 60 útočných projektilů. Podle regionálních představitelů byla překročena červená linie a důvěra v Teherán je nyní na bodu mrazu.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.
