Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Ministr Hegseth dával dlouhodobě najevo nespokojenost s armádním vedením, což lidi v generálově okolí zaráželo, neboť oba muži spolu do té doby téměř nekomunikovali. Podle patnácti současných i bývalých představitelů Pentagonu se v úřadu ministra uplatňuje rigidní systém utajování informací. Kvůli obavám z úniků museli někteří vojáci před seznámením s operačními plány podepisovat dohody o mlčenlivosti a v budově se stalo běžnou praxí testování na detektoru lži. Atmosféra podezíravosti se postupně přenesla i do dalších pater ministerstva a vyvolala vnitřní mocenské boje mezi civilními představiteli.
Propuštění generála George sice bylo kvůli nepřítomnosti ministryně armády Dana Driscolla v Washingtonu nečekaně náhlé, samotný konec úspěšného vojáka s dvaačtyřicetiletou kariérou však nikoho nepřekvapil. Hegseth a další blízcí spojenci Donalda Trumpa pohlíželi na George s despektem od samého počátku, jelikož za Bidenovy administrativy působil jako poradce tehdejšího ministra obrany Lloyda Austina. Oficiální mluvčí Pentagonu Sean Parnell v reakci na tyto informace uvedl, že anonymní zdroje se snaží vedení ministerstva očernit, a dodal, že personální změny byly nezbytné pro sladění armády s prioritami prezidenta.
Sám generál George se o svém odvolání dozvěděl strohým telefonátem od ministra přímo uprostřed porady se svými řediteli, přičemž zpráva se na sociálních sítích objevila jen několik okamžiků poté. Svému štábu novinu oznámil věcně a bez emocí a hned druhý den ráno byla jeho kancelář zcela vyklizená. Nucený odchod respektovaného válečného veterána z Iráku a Afghánistánu vyvolal kritiku zákonodárců z obou hlavních politických stran. Hegseth před kongresovým výborem odmítl uvést konkrétní důvody propuštění, pouze poznamenal, že je velmi těžké změnit kulturu resortu s důstojníky, kteří jej dříve pomáhali ničit.
Extrémní tajnůstkářství se projevilo i v období před vypuknutím válečného konfliktu s Íránem, kdy ministr držel klíčové vojenské plánovače z generálního štábu stranou od strategických úvah Bílého domu. To způsobilo značné logistické komplikace při naléhavých přesunech amerických sil do regionu, včetně nasazení letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Kvůli chybějícímu přenášení pravomocí a neexistenci jasných interních procesů se nyní v Pentagonu každé rozhodnutí posuzuje případ od případu, což podle úředníků paralyzuje tvorbu dlouhodobé politiky.
Vedení ministerstva se po začátku války soustředilo především na prezentaci konfliktu jako jednoznačného úspěchu a kritizovalo média za údajně nevlastenecké informování. Hegseth také upřednostnil výrobu propagandistických videí pro Bílý dom, která měla obhájit Trumpovo rozhodnutí zahájit bojové akce. Když se však začaly projevovat ekonomické dopady íránského uzavření Hormuzského průlivu a prezident vyjádřil nespokojenost se zprávami o přetrvávajících vojenských kapacitách Teheránu, zaměřil ministr svou pozornost opět na vyšetřování vnitřních úniků informací. Ústřední velitelství USA kvůli tomu opakovaně vyslýchalo nasazené vojáky s cílem zamezit šíření jakýchkoli dat.
Dalším zdrojem vnitřního napětí byl vztah mezi Hegsethem a ministryní armády Danem Driscollem, který pramení z Driscollova blízkého přátelství s viceprezidentem JD Vancem z dob studií na Yale. Ministr obrany vnímal jejich přímé vazby na Bílý dom jako snahu o své obcházení, což vyvolalo ostré spory, když se Driscoll pokusil zajistit návštěvu Vance a Trumpa v Pentagonu. Pozice armádní ministryně byla oslabena i tím, že ji prezident Trump osobně využil jako prostředníka při snaze přimět Ukrajinu k návratu k mírovým rozhovorům s Ruskem, což v Hegsethovi prohloubilo dlouhodobou nedůvěru vůči celé armádní složce.
Měsíce před odvoláním generála George provedl ministr další personální šach, když z funkce zástupce náčelníka štábu odstranil uznávaného generála Jamese Minguse. Na jeho místo dosadil svého vlastního vojenského poradce Chrise LaNevea, který po Georgeově nuceném odchodu okamžitě převzal velení armády jako úřadující náčelník štábu. Krátce poté v Pentagonu vyvolalo šok náhlé propuštění ministra námořnictva Johna Phelana, který se o svém konci dozvěděl ze sociální sítě X, zatímco se ještě pokoušel ověřit legitimitu tohoto kroku přímo u prezidentské kanceláře.
Vztahy mezi Phelanem a Hegsethem se rovněž dlouhodobě zhoršovaly, a to kvůli ministrově nespokojenosti s pomalým tempem v oblasti stavby nových lodí. Hegsethovi vadilo také to, že Phelan bránil přímé komunikaci mezi vysokými důstojníky námořnictva a jeho úřadem, přičemž do rozhodovacích procesů odmítal zapojovat i svého tehdejšího náměstka Hung Caa, který se s Hegsethem znal z dřívějška a po Phelanově odchodu byl pověřen řízením námořnictva. Prezident Trump sice den po odvolání Phelana označil za úspěšného podnikatele, který odvedl skvělou práci, ve funkci ho však nepodržel.
Navzdory pokračujícím spekulacím uvnitř Pentagonu o možné brzké výměně na nejvyšším postu si Pete Hegseth nadále udržuje silnou podporu Donalda Trumpa. Ministr obrany při svých veřejných vystoupeních často mluví přímo do kamer, čímž oslovuje prezidenta způsobem, který mu vyhovuje. Trump svého šéfa Pentagonu na nedávném zasedání kabinetu veřejně podpořil a ocenil jeho nadšení pro vojenské záležitosti, čímž dal jasně najevo, že navzdory přetrvávajícím dramatům v resortu nehodlá v dohledné době provádět změny v čele ministerstva obrany.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.