Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Místem činu se stal flanderský zámek Alden Biesen, jeden z největších areálů svého druhu mezi řekami Loira a Rýn. Malebné sídlo v provincii Limburk disponuje dokonce i vodním příkopem, což historikové s nadsázkou označují za ideální způsob, jak udržet nezvané hosty v bezpečné vzdálenosti. Ambiciózní úkol, který lídry čeká, popsal jeden z pozvaných hostů, italský expremiér Enrico Letta, jako misi za „záchranu Evropy“.
Podle Letty je nynější setkání klíčové pro to, aby se unie stala skutečně jednotnou, dospělou a nezávislou. Přirovnává současnou situaci k roku 1992 a podpisu Maastrichtské smlouvy, která definovala podobu Evropy na další desetiletí. Lídři hledající inspiraci pro oživení evropské konkurenceschopnosti se tak mohou opřít o čerstvé analýzy a zprávy, které pro ně připravili právě Letta a další bývalý šéf italské vlády Mario Draghi.
Historik Luuk van Middelaar vysvětluje, že odlehlá šlechtická sídla jsou pro politickou elitu oblíbeným místem setkávání již dlouho. Nabízejí totiž potřebné soukromí a izolaci od ruchu metropolí, což je nezbytné pro nerušené jednání o skutečně zásadních otázkách. Hrady navíc do unijního rozhodování vnášejí prvek okázalosti a velkoleposti, který úřednickým procesům v Bruselu často chybí.
Zatímco od roku 2003 se všechna formální zasedání Evropské rady konají povinně v Bruselu, současný předseda rady António Costa zavedl tradici neformálních výjezdních zasedání. Tato setkání jsou navržena tak, aby lídři mohli volně brainstormovat bez tlaku na přijímání okamžitých oficiálních závěrů. Costa razí jednoduchou strategii: odjet z Bruselu a v klidu přemýšlet.
Historie podobných „hradních summitů“ je bohatá. V březnu 2022, krátce po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, hostil francouzský prezident Emmanuel Macron lídry ve Versailles, kde vznikla deklarace o posílení obrany a snížení energetické závislosti. V září 2016 se zase po britském referendu o odchodu z EU vrcholní politici sešli na Bratislavském hradě tyčícím se nad Dunajem.
Tradice sahá ještě hlouběji do minulosti. Po útocích z 11. září 2001 jednala Evropská rada v ústraní zámku Laeken, oficiálním sídle belgické královské rodiny. Ještě symboličtější moment nastal v prosinci 1991 během příprav Maastrichtské smlouvy na zámku Neercanne, kde lídři během oběda stvrdili své odhodlání podpisy přímo na stěnu jeskyně v areálu sídla.
Podle odborníka na středověk Matta Lewise dnešní politici nevědomky používají stejný scénář jako jejich předchůdci. Hrady v Evropě původně vznikaly jako reakce na mocenské vakuum a nejistotu po rozpadu říše Karla Velikého. I dnešní uchylování se za staleté obranné hradby v době křehkosti a zásadních globálních změn tak nese silný symbolický význam stability.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.