Mise Artemis II skončila absolutním triumfem. Čtyři astronauti úspěšně obletěli odvrácenou stranu Měsíce a bezpečně se vrátili na Zemi. Kosmická loď Orion fungovala na jedničku a úchvatné záběry, které posádka pořídila, nadchly novou generaci pro myšlenku vesmírného cestování. Navzdory tomuto úspěchu však odborníci varují: obletět Měsíc byla ta lehčí část. Skutečné výzvy na nás teprve čekají.
Hlavním cílem programu Artemis není jen krátká návštěva, jako tomu bylo u programu Apollo v roce 1969. Tehdejší mise byly poháněny studenou válkou a snahou dokázat technologickou převahu nad Sovětským svazem. Jakmile Neil Armstrong udělal svůj „velký skok“, politický úkol byl splněn a zájem veřejnosti i financování opadly. Tentokrát NASA pod vedením Jareda Isaacmana plánuje od roku 2028 jedno pilotované přistání ročně, přičemž pátá mise Artemis by měla položit základy stálé měsíční základny.
Největším kamenem úrazu je v současnosti lunární modul. NASA si na jeho stavbu najala dvě soukromé společnosti: SpaceX Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezose. Obě firmy mají citelné zpoždění. Starship od SpaceX má podle zprávy generálního inspektora NASA z 10. března nejméně dvouletý skluz, zatímco modul Blue Moon od Jeffa Bezose zaostává o osm měsíců a stále nevyřešil polovinu technických problémů z loňského roku.
Moderní moduly musí být mnohem větší než drobný modul Eagle z éry Apolla. Aby unesly veškeré vybavení a infrastrukturu pro základnu, vyžadují obrovské množství paliva. Plán NASA počítá s vytvořením palivového skladu na oběžné dráze Země, který by doplňovalo více než 10 samostatných tankerů vyslaných v pravidelných intervalech. Udržet super-studený kapalný kyslík a metan stabilní ve vakuu a následně je přečerpat mezi plavidly je však jedním z nejtěžších inženýrských úkolů v historii.
Politický tlak na termín přistání v roce 2028 je značný. Tento termín se shoduje s koncem prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který chce vidět Američany na Měsíci ještě během svého úřadování. Nezávislí analytici jsou však skeptičtí. Pokud dojde k dalšímu zpoždění, může Spojené státy předstihnout Čína. Ta chce své astronauty na měsíční povrch dostat kolem roku 2030 a její přístup je jednodušší – využívá dvě rakety a vyhýbá se složitému doplňování paliva na oběžné dráze.
Ačkoli Elon Musk mluví o dobytí Marsu ještě v této dekádě, většina expertů vidí jako reálný termín nejdříve rok 2040. Cesta trvající sedm až devět měsíců v prostředí intenzivní radiace a bez možnosti záchrany představuje výzvu, vedle které je cesta na Měsíc jen krátkým výletem. Problémem je i přistání těžké lodi v řídké marsovské atmosféře a její následný start zpět.
Navzdory všem technologickým a časovým překážkám je však na Floridě cítit nová energie. Partnerství NASA se soukromým sektorem přináší výsledky a agentura získala zpět své sebevědomí. Jak připomněl šéf Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher, pohled z vesmíru na naši křehkou a krásnou planetu by mohl změnit myšlení celého lidstva. Právě tato vize dělá z programu Artemis něco víc než jen pouhý technologický závod.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
