Mise Artemis II skončila absolutním triumfem. Čtyři astronauti úspěšně obletěli odvrácenou stranu Měsíce a bezpečně se vrátili na Zemi. Kosmická loď Orion fungovala na jedničku a úchvatné záběry, které posádka pořídila, nadchly novou generaci pro myšlenku vesmírného cestování. Navzdory tomuto úspěchu však odborníci varují: obletět Měsíc byla ta lehčí část. Skutečné výzvy na nás teprve čekají.
Hlavním cílem programu Artemis není jen krátká návštěva, jako tomu bylo u programu Apollo v roce 1969. Tehdejší mise byly poháněny studenou válkou a snahou dokázat technologickou převahu nad Sovětským svazem. Jakmile Neil Armstrong udělal svůj „velký skok“, politický úkol byl splněn a zájem veřejnosti i financování opadly. Tentokrát NASA pod vedením Jareda Isaacmana plánuje od roku 2028 jedno pilotované přistání ročně, přičemž pátá mise Artemis by měla položit základy stálé měsíční základny.
Největším kamenem úrazu je v současnosti lunární modul. NASA si na jeho stavbu najala dvě soukromé společnosti: SpaceX Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezose. Obě firmy mají citelné zpoždění. Starship od SpaceX má podle zprávy generálního inspektora NASA z 10. března nejméně dvouletý skluz, zatímco modul Blue Moon od Jeffa Bezose zaostává o osm měsíců a stále nevyřešil polovinu technických problémů z loňského roku.
Moderní moduly musí být mnohem větší než drobný modul Eagle z éry Apolla. Aby unesly veškeré vybavení a infrastrukturu pro základnu, vyžadují obrovské množství paliva. Plán NASA počítá s vytvořením palivového skladu na oběžné dráze Země, který by doplňovalo více než 10 samostatných tankerů vyslaných v pravidelných intervalech. Udržet super-studený kapalný kyslík a metan stabilní ve vakuu a následně je přečerpat mezi plavidly je však jedním z nejtěžších inženýrských úkolů v historii.
Politický tlak na termín přistání v roce 2028 je značný. Tento termín se shoduje s koncem prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který chce vidět Američany na Měsíci ještě během svého úřadování. Nezávislí analytici jsou však skeptičtí. Pokud dojde k dalšímu zpoždění, může Spojené státy předstihnout Čína. Ta chce své astronauty na měsíční povrch dostat kolem roku 2030 a její přístup je jednodušší – využívá dvě rakety a vyhýbá se složitému doplňování paliva na oběžné dráze.
Ačkoli Elon Musk mluví o dobytí Marsu ještě v této dekádě, většina expertů vidí jako reálný termín nejdříve rok 2040. Cesta trvající sedm až devět měsíců v prostředí intenzivní radiace a bez možnosti záchrany představuje výzvu, vedle které je cesta na Měsíc jen krátkým výletem. Problémem je i přistání těžké lodi v řídké marsovské atmosféře a její následný start zpět.
Navzdory všem technologickým a časovým překážkám je však na Floridě cítit nová energie. Partnerství NASA se soukromým sektorem přináší výsledky a agentura získala zpět své sebevědomí. Jak připomněl šéf Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher, pohled z vesmíru na naši křehkou a krásnou planetu by mohl změnit myšlení celého lidstva. Právě tato vize dělá z programu Artemis něco víc než jen pouhý technologický závod.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.