V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, potvrdil, že Trumpův tým usiluje o nastolení míru a plánuje v rozhovorech pokračovat hned tento týden. Další kolo vyjednávání by mělo v Abú Dhabí začít prvního února. Zelenskyj během své cesty do Litvy oznámil, že dokument o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je již z ukrajinské strany kompletně připraven k podpisu.
Tento dokument o bilaterálních zárukách s USA je pro Kyjev klíčový pro zajištění poválečné stability země. Po podpisu bude muset projít ratifikací v americkém Kongresu i v ukrajinském parlamentu. Spojené státy vedou tato jednání s oběma stranami již několik měsíců a snaží se najít shodu nad revidovaným dvacetibodovým plánem, který řeší územní, ekonomické i bezpečnostní otázky.
Zásadním bodem sváru však zůstává budoucnost Donbasu. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova zopakoval, že stažení ukrajinských vojsk z Doněcké a Luhanské oblasti je pro Moskvu nezbytnou podmínkou. Rusko se přitom odkazuje na dřívější rozhovory mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem ze summitu na Aljašce, kde se údajně mluvilo o postoupení území výměnou za příměří.
Ukrajina jakékoli územní ústupky nadále odmítá a trvá na zachování své celistvosti. Zelenskyj zdůraznil, že jeho země bojuje výhradně na svém území a brání vlastní suverenitu. Zároveň však připustil, že k nalezení shody bude zapotřebí kompromisu od všech zúčastněných stran, včetně Spojených států, aby bylo možné překlenout propastné rozdíly v postojích obou válčících stran.
Jednání v Abú Dhabí probíhala v době, kdy Rusko zahájilo dosud největší letošní vlnu vzdušných útoků na ukrajinská města. Rakety a drony zasáhly Kyjev a Charkov, kde poškodily civilní budovy a energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andriiho Sybihy šlo o barbarský čin, který měl za cíl vytvořit nátlak na ukrajinskou delegaci přímo během diplomatických rozhovorů.
Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito útoky uvedl, že se Rusko snaží využít diplomatický proces k dosažení plné kontroly nad východní Ukrajinou, kterou se mu nedaří ovládnout vojensky. Zdůraznil, že útoky na energetiku v mrazivém počasí jen potvrzují nutnost urychlených dodávek systémů protivzdušné obrany. Aktuálně se vyjednavači soustředí na přípravu podkladů pro únorové setkání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.