V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, potvrdil, že Trumpův tým usiluje o nastolení míru a plánuje v rozhovorech pokračovat hned tento týden. Další kolo vyjednávání by mělo v Abú Dhabí začít prvního února. Zelenskyj během své cesty do Litvy oznámil, že dokument o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je již z ukrajinské strany kompletně připraven k podpisu.
Tento dokument o bilaterálních zárukách s USA je pro Kyjev klíčový pro zajištění poválečné stability země. Po podpisu bude muset projít ratifikací v americkém Kongresu i v ukrajinském parlamentu. Spojené státy vedou tato jednání s oběma stranami již několik měsíců a snaží se najít shodu nad revidovaným dvacetibodovým plánem, který řeší územní, ekonomické i bezpečnostní otázky.
Zásadním bodem sváru však zůstává budoucnost Donbasu. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova zopakoval, že stažení ukrajinských vojsk z Doněcké a Luhanské oblasti je pro Moskvu nezbytnou podmínkou. Rusko se přitom odkazuje na dřívější rozhovory mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem ze summitu na Aljašce, kde se údajně mluvilo o postoupení území výměnou za příměří.
Ukrajina jakékoli územní ústupky nadále odmítá a trvá na zachování své celistvosti. Zelenskyj zdůraznil, že jeho země bojuje výhradně na svém území a brání vlastní suverenitu. Zároveň však připustil, že k nalezení shody bude zapotřebí kompromisu od všech zúčastněných stran, včetně Spojených států, aby bylo možné překlenout propastné rozdíly v postojích obou válčících stran.
Jednání v Abú Dhabí probíhala v době, kdy Rusko zahájilo dosud největší letošní vlnu vzdušných útoků na ukrajinská města. Rakety a drony zasáhly Kyjev a Charkov, kde poškodily civilní budovy a energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andriiho Sybihy šlo o barbarský čin, který měl za cíl vytvořit nátlak na ukrajinskou delegaci přímo během diplomatických rozhovorů.
Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito útoky uvedl, že se Rusko snaží využít diplomatický proces k dosažení plné kontroly nad východní Ukrajinou, kterou se mu nedaří ovládnout vojensky. Zdůraznil, že útoky na energetiku v mrazivém počasí jen potvrzují nutnost urychlených dodávek systémů protivzdušné obrany. Aktuálně se vyjednavači soustředí na přípravu podkladů pro únorové setkání.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.