V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, potvrdil, že Trumpův tým usiluje o nastolení míru a plánuje v rozhovorech pokračovat hned tento týden. Další kolo vyjednávání by mělo v Abú Dhabí začít prvního února. Zelenskyj během své cesty do Litvy oznámil, že dokument o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je již z ukrajinské strany kompletně připraven k podpisu.
Tento dokument o bilaterálních zárukách s USA je pro Kyjev klíčový pro zajištění poválečné stability země. Po podpisu bude muset projít ratifikací v americkém Kongresu i v ukrajinském parlamentu. Spojené státy vedou tato jednání s oběma stranami již několik měsíců a snaží se najít shodu nad revidovaným dvacetibodovým plánem, který řeší územní, ekonomické i bezpečnostní otázky.
Zásadním bodem sváru však zůstává budoucnost Donbasu. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova zopakoval, že stažení ukrajinských vojsk z Doněcké a Luhanské oblasti je pro Moskvu nezbytnou podmínkou. Rusko se přitom odkazuje na dřívější rozhovory mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem ze summitu na Aljašce, kde se údajně mluvilo o postoupení území výměnou za příměří.
Ukrajina jakékoli územní ústupky nadále odmítá a trvá na zachování své celistvosti. Zelenskyj zdůraznil, že jeho země bojuje výhradně na svém území a brání vlastní suverenitu. Zároveň však připustil, že k nalezení shody bude zapotřebí kompromisu od všech zúčastněných stran, včetně Spojených států, aby bylo možné překlenout propastné rozdíly v postojích obou válčících stran.
Jednání v Abú Dhabí probíhala v době, kdy Rusko zahájilo dosud největší letošní vlnu vzdušných útoků na ukrajinská města. Rakety a drony zasáhly Kyjev a Charkov, kde poškodily civilní budovy a energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andriiho Sybihy šlo o barbarský čin, který měl za cíl vytvořit nátlak na ukrajinskou delegaci přímo během diplomatických rozhovorů.
Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito útoky uvedl, že se Rusko snaží využít diplomatický proces k dosažení plné kontroly nad východní Ukrajinou, kterou se mu nedaří ovládnout vojensky. Zdůraznil, že útoky na energetiku v mrazivém počasí jen potvrzují nutnost urychlených dodávek systémů protivzdušné obrany. Aktuálně se vyjednavači soustředí na přípravu podkladů pro únorové setkání.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.