V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Ačkoliv jsou dvě z těchto osobností již po smrti v důsledku izraelských útoků, jejich zahrnutí do přehledu je nezbytné pro pochopení toho, jak funguje íránská elita. Jejich kariéry se opírají o tři základní pilíře režimu: náboženskou autoritu, koordinaci tajných služeb a nekompromisní vojenskou sílu. Právě proto jsou pro Spojené státy a jejich spojence cíli s vysokou prioritou.
Nejdůležitější postavou současného Íránu je bezpochyby padesátiletý Sejjid Modžtaba Chámeneí. Syn bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který zahynul při únorovém náletu, byl začátkem března zvolen novým nejvyšším duchovním vůdcem země. Dlouhá léta působil jako vlivná postava v zákulisí a pravá ruka svého otce, přičemž si vybudoval velmi úzké vazby na tajné služby.
Jeho nástup k moci je však vnímán rozporuplně. Modžtaba nikdy nezastával volenou funkci a myšlenka dědičného nástupnictví jde proti původním ideálům revoluce, která svrhla monarchii. Navíc je spojován s volebními manipulacemi a finančními skandály. Odpor k jeho osobě byl patrný už během masových protestů v letech 2022 a 2023, kdy demonstranti skandovali hesla proti jeho budoucímu vedení.
Dalším vlivným mužem, který se pohybuje v nejvyšších patrech moci, je duchovní Sejjid Ali-Asghar Hejazi. Svou politickou dráhu zahájil již v roce 1980 čistkami v státních institucích a postupně se vypracoval na jednoho z nejbližších poradců Alího Chameneího. Působil jako klíčový prostředník mezi vládou, náboženskými elitami a bezpečnostními složkami, čímž zásadně ovlivňoval strategická rozhodnutí země.
Hejazi čelí sankcím ze strany USA i Evropské unie kvůli údajnému porušování lidských práv, zejména v souvislosti s potlačováním opozičního hnutí v roce 2009. Podle dostupných informací se mu podařilo přežít izraelský útok ze 6. března 2026. Jeho schopnost koordinovat složité zpravodajské sítě z něj dělá jednu z nejnebezpečnějších postav pro západní zájmy.
Mezi ty, kteří již ze scény odešli, patří Sejjid Esmail Chátib. Tento bývalý ministr zpravodajství byl zabit 18. března 2026. Chátib svou kariéru spojil s Revolučními gardami a prošel řadou vysokých postů v kontrarozvědce i v rámci mocných náboženských nadací. Jako ministr byl zodpovědný za vnitřní bezpečnost a byl obviňován z tvrdých represí vůči civilnímu obyvatelstvu.
Podobný osud potkal i Alího Larídžáního, zkušeného politického matadora, který byl zavražděn 17. března 2026. Larídžání pocházel z vlivné rodiny a během desetiletí zastával funkce ministra kultury, šéfa státního rozhlasu i hlavního jaderného vyjednavače. Po smrti Alího Chameneího se na krátkou dobu stal ústřední postavou rozhodovacích procesů v zemi, než byl jeho vliv ukončen atentátem.
Aktivním členem vedení zůstává generálmajor Eskandar Momení, současný ministr vnitra. Jako veterán íránsko-irácké války má hluboké zkušenosti s potlačováním povstání. V minulosti velel dopravní policii i operačním složkám národní policie. Právě on stál za brutálními zásahy proti demonstrantům na začátku roku 2026, které si podle odhadů vyžádaly tisíce obětí na životech.
Seznam uzavírá třiasedmdesátiletý Yahya Rahim Safavi, bývalý vrchní velitel Revolučních gard a současný hlavní vojenský poradce nejvyššího vůdce. Safavi je považován za klíčového stratéga íránského jaderného a raketového programu. Přestože již nestojí v čele gard, jeho vliv na vojenskou doktrínu země zůstává zásadní, což potvrzuje i jeho setrvání na sankčních seznamech OSN a USA.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
Budou to brzy čtyři měsíce, co se Česko rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Nejvíce pocítila ztrátu rodina, ale vyrovnat se s jeho odchodem museli i kolegové z Evropy 2. A zdaleka nejde jen o Leoše Mareše jako nejbližšího spolupracovníka.
Internetový gigant Meta přichystal na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích.
Kauza kolem finančníka a zvrhlíka Jeffreyho Epsteina neotřásá jen britskou monarchií. V úzkých se ocitla i norská královská rodina, konkrétně korunní princezna Mette-Marit. V aktuálním rozhovoru se pokusila vysvětlit, proč nerozpoznala, co je Epstein zač.
Kriminalisté již opustili požářiště v Pardubicích. Vyšetřování případu, v němž panuje podezření ze spáchání teroristického útoku bude pokračovat. Policie již dříve uvedla, že pracuje s několika vyšetřovacími verzemi.
Írán dostal od amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi varovné ultimátum. Teherán dostal dva dny na ukončení blokády klíčového Hormuzského průlivu. Po uplynutí lhůty se mají íránské elektrárny stát terčem útoku.