V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Ačkoliv jsou dvě z těchto osobností již po smrti v důsledku izraelských útoků, jejich zahrnutí do přehledu je nezbytné pro pochopení toho, jak funguje íránská elita. Jejich kariéry se opírají o tři základní pilíře režimu: náboženskou autoritu, koordinaci tajných služeb a nekompromisní vojenskou sílu. Právě proto jsou pro Spojené státy a jejich spojence cíli s vysokou prioritou.
Nejdůležitější postavou současného Íránu je bezpochyby padesátiletý Sejjid Modžtaba Chámeneí. Syn bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který zahynul při únorovém náletu, byl začátkem března zvolen novým nejvyšším duchovním vůdcem země. Dlouhá léta působil jako vlivná postava v zákulisí a pravá ruka svého otce, přičemž si vybudoval velmi úzké vazby na tajné služby.
Jeho nástup k moci je však vnímán rozporuplně. Modžtaba nikdy nezastával volenou funkci a myšlenka dědičného nástupnictví jde proti původním ideálům revoluce, která svrhla monarchii. Navíc je spojován s volebními manipulacemi a finančními skandály. Odpor k jeho osobě byl patrný už během masových protestů v letech 2022 a 2023, kdy demonstranti skandovali hesla proti jeho budoucímu vedení.
Dalším vlivným mužem, který se pohybuje v nejvyšších patrech moci, je duchovní Sejjid Ali-Asghar Hejazi. Svou politickou dráhu zahájil již v roce 1980 čistkami v státních institucích a postupně se vypracoval na jednoho z nejbližších poradců Alího Chameneího. Působil jako klíčový prostředník mezi vládou, náboženskými elitami a bezpečnostními složkami, čímž zásadně ovlivňoval strategická rozhodnutí země.
Hejazi čelí sankcím ze strany USA i Evropské unie kvůli údajnému porušování lidských práv, zejména v souvislosti s potlačováním opozičního hnutí v roce 2009. Podle dostupných informací se mu podařilo přežít izraelský útok ze 6. března 2026. Jeho schopnost koordinovat složité zpravodajské sítě z něj dělá jednu z nejnebezpečnějších postav pro západní zájmy.
Mezi ty, kteří již ze scény odešli, patří Sejjid Esmail Chátib. Tento bývalý ministr zpravodajství byl zabit 18. března 2026. Chátib svou kariéru spojil s Revolučními gardami a prošel řadou vysokých postů v kontrarozvědce i v rámci mocných náboženských nadací. Jako ministr byl zodpovědný za vnitřní bezpečnost a byl obviňován z tvrdých represí vůči civilnímu obyvatelstvu.
Podobný osud potkal i Alího Larídžáního, zkušeného politického matadora, který byl zavražděn 17. března 2026. Larídžání pocházel z vlivné rodiny a během desetiletí zastával funkce ministra kultury, šéfa státního rozhlasu i hlavního jaderného vyjednavače. Po smrti Alího Chameneího se na krátkou dobu stal ústřední postavou rozhodovacích procesů v zemi, než byl jeho vliv ukončen atentátem.
Aktivním členem vedení zůstává generálmajor Eskandar Momení, současný ministr vnitra. Jako veterán íránsko-irácké války má hluboké zkušenosti s potlačováním povstání. V minulosti velel dopravní policii i operačním složkám národní policie. Právě on stál za brutálními zásahy proti demonstrantům na začátku roku 2026, které si podle odhadů vyžádaly tisíce obětí na životech.
Seznam uzavírá třiasedmdesátiletý Yahya Rahim Safavi, bývalý vrchní velitel Revolučních gard a současný hlavní vojenský poradce nejvyššího vůdce. Safavi je považován za klíčového stratéga íránského jaderného a raketového programu. Přestože již nestojí v čele gard, jeho vliv na vojenskou doktrínu země zůstává zásadní, což potvrzuje i jeho setrvání na sankčních seznamech OSN a USA.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a provozovatel výletní lodi MV Hondius, společnost Oceanwide Expeditions, poskytli nové informace o situaci na plavidle zasaženém hantavirem. Na palubě byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat riziko dalšího šíření nákazy.
Světová zdravotnická organizace poskytla detailní vhled do vyšetřování nákazy, která zasáhla výletní loď MV Hondius. Podle oficiální rekonstrukce událostí vše začalo u muže, který pocítil první potíže už 6. dubna a o několik dní později zemřel. Protože lékaři zpočátku neměli podezření na nebezpečný hantavirus, nebyly u tohoto pacienta odebrány vzorky, což ztížilo včasnou identifikaci hrozby.
Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.
Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.
Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.
Federální soudce ve středu odpečetil údajný dopis na rozloučenou, který měl napsat Jeffrey Epstein. Dokument, který byl dosud držen v tajnosti, se tak poprvé dostal na veřejnost. Existenci listu odhalil Nicholas Tartaglione, Epsteinův spoluvězeň z nápravného zařízení v New Yorku, který tvrdí, že jej našel po Epsteinově neúspěšném pokusu o sebevraždu v červenci 2019.
Argentinské úřady a tamní experti se snaží urychleně zjistit, zda je jejich země zdrojem smrtícího vypuknutí nákazy hantavirem na palubě výletní lodi MV Hondius. Situace je o to naléhavější, že se objevují zprávy o skupině cestujících, kteří již opustili loď a vrátili se do svých domovských zemí.
Spojené státy a Írán se podle informací CNN z regionálních zdrojů přibližují k dohodě o krátkém memorandu, které má za cíl ukončit válečný konflikt. Představitelé Trumpovy administrativy jsou však zatím opatrní, jelikož předchozí rozhovory často selhaly v posledním okamžiku. Bílý dům nicméně obdržel od pákistánských zprostředkovatelů zprávy, že Íránci směřují ke kompromisu.
Americký prezident Donald Trump nenechal bez reakce středeční smutnou zprávu o úmrtí mediálního magnáta Teda Turnera. Zakladatele CNN označil za přítele a velikána televizní historie. Příležitosti zároveň využil, aby si do zmíněné zpravodajské televize rýpl.
Do Česka dorazilo ochlazení, do víkendu se teploty budou držet pod dvacítkou. Podle meteorologů se má ale znovu oteplit. Neděle by dokonce místy měla být dalším letním dnem, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
