V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Ačkoliv jsou dvě z těchto osobností již po smrti v důsledku izraelských útoků, jejich zahrnutí do přehledu je nezbytné pro pochopení toho, jak funguje íránská elita. Jejich kariéry se opírají o tři základní pilíře režimu: náboženskou autoritu, koordinaci tajných služeb a nekompromisní vojenskou sílu. Právě proto jsou pro Spojené státy a jejich spojence cíli s vysokou prioritou.
Nejdůležitější postavou současného Íránu je bezpochyby padesátiletý Sejjid Modžtaba Chámeneí. Syn bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který zahynul při únorovém náletu, byl začátkem března zvolen novým nejvyšším duchovním vůdcem země. Dlouhá léta působil jako vlivná postava v zákulisí a pravá ruka svého otce, přičemž si vybudoval velmi úzké vazby na tajné služby.
Jeho nástup k moci je však vnímán rozporuplně. Modžtaba nikdy nezastával volenou funkci a myšlenka dědičného nástupnictví jde proti původním ideálům revoluce, která svrhla monarchii. Navíc je spojován s volebními manipulacemi a finančními skandály. Odpor k jeho osobě byl patrný už během masových protestů v letech 2022 a 2023, kdy demonstranti skandovali hesla proti jeho budoucímu vedení.
Dalším vlivným mužem, který se pohybuje v nejvyšších patrech moci, je duchovní Sejjid Ali-Asghar Hejazi. Svou politickou dráhu zahájil již v roce 1980 čistkami v státních institucích a postupně se vypracoval na jednoho z nejbližších poradců Alího Chameneího. Působil jako klíčový prostředník mezi vládou, náboženskými elitami a bezpečnostními složkami, čímž zásadně ovlivňoval strategická rozhodnutí země.
Hejazi čelí sankcím ze strany USA i Evropské unie kvůli údajnému porušování lidských práv, zejména v souvislosti s potlačováním opozičního hnutí v roce 2009. Podle dostupných informací se mu podařilo přežít izraelský útok ze 6. března 2026. Jeho schopnost koordinovat složité zpravodajské sítě z něj dělá jednu z nejnebezpečnějších postav pro západní zájmy.
Mezi ty, kteří již ze scény odešli, patří Sejjid Esmail Chátib. Tento bývalý ministr zpravodajství byl zabit 18. března 2026. Chátib svou kariéru spojil s Revolučními gardami a prošel řadou vysokých postů v kontrarozvědce i v rámci mocných náboženských nadací. Jako ministr byl zodpovědný za vnitřní bezpečnost a byl obviňován z tvrdých represí vůči civilnímu obyvatelstvu.
Podobný osud potkal i Alího Larídžáního, zkušeného politického matadora, který byl zavražděn 17. března 2026. Larídžání pocházel z vlivné rodiny a během desetiletí zastával funkce ministra kultury, šéfa státního rozhlasu i hlavního jaderného vyjednavače. Po smrti Alího Chameneího se na krátkou dobu stal ústřední postavou rozhodovacích procesů v zemi, než byl jeho vliv ukončen atentátem.
Aktivním členem vedení zůstává generálmajor Eskandar Momení, současný ministr vnitra. Jako veterán íránsko-irácké války má hluboké zkušenosti s potlačováním povstání. V minulosti velel dopravní policii i operačním složkám národní policie. Právě on stál za brutálními zásahy proti demonstrantům na začátku roku 2026, které si podle odhadů vyžádaly tisíce obětí na životech.
Seznam uzavírá třiasedmdesátiletý Yahya Rahim Safavi, bývalý vrchní velitel Revolučních gard a současný hlavní vojenský poradce nejvyššího vůdce. Safavi je považován za klíčového stratéga íránského jaderného a raketového programu. Přestože již nestojí v čele gard, jeho vliv na vojenskou doktrínu země zůstává zásadní, což potvrzuje i jeho setrvání na sankčních seznamech OSN a USA.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.