V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Ačkoliv jsou dvě z těchto osobností již po smrti v důsledku izraelských útoků, jejich zahrnutí do přehledu je nezbytné pro pochopení toho, jak funguje íránská elita. Jejich kariéry se opírají o tři základní pilíře režimu: náboženskou autoritu, koordinaci tajných služeb a nekompromisní vojenskou sílu. Právě proto jsou pro Spojené státy a jejich spojence cíli s vysokou prioritou.
Nejdůležitější postavou současného Íránu je bezpochyby padesátiletý Sejjid Modžtaba Chámeneí. Syn bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který zahynul při únorovém náletu, byl začátkem března zvolen novým nejvyšším duchovním vůdcem země. Dlouhá léta působil jako vlivná postava v zákulisí a pravá ruka svého otce, přičemž si vybudoval velmi úzké vazby na tajné služby.
Jeho nástup k moci je však vnímán rozporuplně. Modžtaba nikdy nezastával volenou funkci a myšlenka dědičného nástupnictví jde proti původním ideálům revoluce, která svrhla monarchii. Navíc je spojován s volebními manipulacemi a finančními skandály. Odpor k jeho osobě byl patrný už během masových protestů v letech 2022 a 2023, kdy demonstranti skandovali hesla proti jeho budoucímu vedení.
Dalším vlivným mužem, který se pohybuje v nejvyšších patrech moci, je duchovní Sejjid Ali-Asghar Hejazi. Svou politickou dráhu zahájil již v roce 1980 čistkami v státních institucích a postupně se vypracoval na jednoho z nejbližších poradců Alího Chameneího. Působil jako klíčový prostředník mezi vládou, náboženskými elitami a bezpečnostními složkami, čímž zásadně ovlivňoval strategická rozhodnutí země.
Hejazi čelí sankcím ze strany USA i Evropské unie kvůli údajnému porušování lidských práv, zejména v souvislosti s potlačováním opozičního hnutí v roce 2009. Podle dostupných informací se mu podařilo přežít izraelský útok ze 6. března 2026. Jeho schopnost koordinovat složité zpravodajské sítě z něj dělá jednu z nejnebezpečnějších postav pro západní zájmy.
Mezi ty, kteří již ze scény odešli, patří Sejjid Esmail Chátib. Tento bývalý ministr zpravodajství byl zabit 18. března 2026. Chátib svou kariéru spojil s Revolučními gardami a prošel řadou vysokých postů v kontrarozvědce i v rámci mocných náboženských nadací. Jako ministr byl zodpovědný za vnitřní bezpečnost a byl obviňován z tvrdých represí vůči civilnímu obyvatelstvu.
Podobný osud potkal i Alího Larídžáního, zkušeného politického matadora, který byl zavražděn 17. března 2026. Larídžání pocházel z vlivné rodiny a během desetiletí zastával funkce ministra kultury, šéfa státního rozhlasu i hlavního jaderného vyjednavače. Po smrti Alího Chameneího se na krátkou dobu stal ústřední postavou rozhodovacích procesů v zemi, než byl jeho vliv ukončen atentátem.
Aktivním členem vedení zůstává generálmajor Eskandar Momení, současný ministr vnitra. Jako veterán íránsko-irácké války má hluboké zkušenosti s potlačováním povstání. V minulosti velel dopravní policii i operačním složkám národní policie. Právě on stál za brutálními zásahy proti demonstrantům na začátku roku 2026, které si podle odhadů vyžádaly tisíce obětí na životech.
Seznam uzavírá třiasedmdesátiletý Yahya Rahim Safavi, bývalý vrchní velitel Revolučních gard a současný hlavní vojenský poradce nejvyššího vůdce. Safavi je považován za klíčového stratéga íránského jaderného a raketového programu. Přestože již nestojí v čele gard, jeho vliv na vojenskou doktrínu země zůstává zásadní, což potvrzuje i jeho setrvání na sankčních seznamech OSN a USA.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi PBS NewsHour uvedl, že zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk udržoval na samém počátku ruské plnohodnotné invaze přímé kontakty jak s ním, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Brazilská vláda představila vůbec první globální harmonogram neboli cestovní mapu pro postupné opouštění fosilních paliv, která má státům po celém světě posloužit jako praktický návod k přerušení závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu bez nutnosti čekat na nové technologie či hluboké ekonomické změny.
Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.
Demokraté zaznamenali v letošních amerických kongresových volbách historický triumf, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Vlna volebních úspěchů smetla republikány z moci v polovině druhého funkčního období prezidenta Donald Trumpa. Nově získaná většina v obou komorách umožní opozici blokovat prezidentskou agendu a zahájit vyšetřování administrativy. Tento výsledek představuje pro dosavadní vládní garnituru dosud největší politický otřes.
V amerických kongresových volbách zaznamenali demokraté nečekaný triumf, když podle projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Tento výsledek představuje významnou prohru pro politickou agendu prezidenta Donalda Trumpa v jeho závěrečných dvou letech v úřadě. Voliči tak v celostátním měřítku vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje a ekonomickou situací.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.