V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Ačkoliv jsou dvě z těchto osobností již po smrti v důsledku izraelských útoků, jejich zahrnutí do přehledu je nezbytné pro pochopení toho, jak funguje íránská elita. Jejich kariéry se opírají o tři základní pilíře režimu: náboženskou autoritu, koordinaci tajných služeb a nekompromisní vojenskou sílu. Právě proto jsou pro Spojené státy a jejich spojence cíli s vysokou prioritou.
Nejdůležitější postavou současného Íránu je bezpochyby padesátiletý Sejjid Modžtaba Chámeneí. Syn bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který zahynul při únorovém náletu, byl začátkem března zvolen novým nejvyšším duchovním vůdcem země. Dlouhá léta působil jako vlivná postava v zákulisí a pravá ruka svého otce, přičemž si vybudoval velmi úzké vazby na tajné služby.
Jeho nástup k moci je však vnímán rozporuplně. Modžtaba nikdy nezastával volenou funkci a myšlenka dědičného nástupnictví jde proti původním ideálům revoluce, která svrhla monarchii. Navíc je spojován s volebními manipulacemi a finančními skandály. Odpor k jeho osobě byl patrný už během masových protestů v letech 2022 a 2023, kdy demonstranti skandovali hesla proti jeho budoucímu vedení.
Dalším vlivným mužem, který se pohybuje v nejvyšších patrech moci, je duchovní Sejjid Ali-Asghar Hejazi. Svou politickou dráhu zahájil již v roce 1980 čistkami v státních institucích a postupně se vypracoval na jednoho z nejbližších poradců Alího Chameneího. Působil jako klíčový prostředník mezi vládou, náboženskými elitami a bezpečnostními složkami, čímž zásadně ovlivňoval strategická rozhodnutí země.
Hejazi čelí sankcím ze strany USA i Evropské unie kvůli údajnému porušování lidských práv, zejména v souvislosti s potlačováním opozičního hnutí v roce 2009. Podle dostupných informací se mu podařilo přežít izraelský útok ze 6. března 2026. Jeho schopnost koordinovat složité zpravodajské sítě z něj dělá jednu z nejnebezpečnějších postav pro západní zájmy.
Mezi ty, kteří již ze scény odešli, patří Sejjid Esmail Chátib. Tento bývalý ministr zpravodajství byl zabit 18. března 2026. Chátib svou kariéru spojil s Revolučními gardami a prošel řadou vysokých postů v kontrarozvědce i v rámci mocných náboženských nadací. Jako ministr byl zodpovědný za vnitřní bezpečnost a byl obviňován z tvrdých represí vůči civilnímu obyvatelstvu.
Podobný osud potkal i Alího Larídžáního, zkušeného politického matadora, který byl zavražděn 17. března 2026. Larídžání pocházel z vlivné rodiny a během desetiletí zastával funkce ministra kultury, šéfa státního rozhlasu i hlavního jaderného vyjednavače. Po smrti Alího Chameneího se na krátkou dobu stal ústřední postavou rozhodovacích procesů v zemi, než byl jeho vliv ukončen atentátem.
Aktivním členem vedení zůstává generálmajor Eskandar Momení, současný ministr vnitra. Jako veterán íránsko-irácké války má hluboké zkušenosti s potlačováním povstání. V minulosti velel dopravní policii i operačním složkám národní policie. Právě on stál za brutálními zásahy proti demonstrantům na začátku roku 2026, které si podle odhadů vyžádaly tisíce obětí na životech.
Seznam uzavírá třiasedmdesátiletý Yahya Rahim Safavi, bývalý vrchní velitel Revolučních gard a současný hlavní vojenský poradce nejvyššího vůdce. Safavi je považován za klíčového stratéga íránského jaderného a raketového programu. Přestože již nestojí v čele gard, jeho vliv na vojenskou doktrínu země zůstává zásadní, což potvrzuje i jeho setrvání na sankčních seznamech OSN a USA.
Americký viceprezident JD Vance se podle expertů webu The Conversation mýlí ve svém přístupu k Izraeli, když zlehčuje jeho obavy z nedávné dohody s Íránem a kritizuje Jeruzalém za to, že se slepě nepodřídil americké linii. Izrael nelze považovat za spojence jako každého jiného a strach nejspolehlivějšího partnera USA na Blízkém východě by neměl být brán jako politická nepříjemnost. Velmoc si takto nezajišťuje respekt svých přátel ani neudržuje akceschopnost. Přístup prosazující Ameriku na prvním místě nesmí znamenat, že spojenci skončí na posledním místě.
Německo vyslalo Washingtonu jasný vzkaz, ve kterém připomíná, že se Spojené státy při svých ambicích v dobývání vesmíru neobejdou bez evropských znalostí a technologií. Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär v rozhovoru pro Politico uvedla, že Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro americké vesmírné mise. Podle jejích slov existuje mezi oběma stranami jasná vzájemná závislost, což dává Evropě značný vliv v novém vesmírném závodě.
Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.