Budoucí německý kancléř Friedrich Merz má vesmírné ambice: chce dostat Němce na Měsíc. Tento plán se stal součástí nové koaliční dohody mezi jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociálními demokraty (SPD), která byla uzavřena ve středu. Ačkoliv zní nadpisy jako z hollywoodského sci-fi, realita je o poznání složitější.
V dohodě se mimo jiné uvádí, že nová vláda „usiluje o účast německého astronauta na mezinárodní misi na Měsíc“. Cílem je údajně inspirovat mladou generaci. Plány ale nezůstávají jen u Měsíce – vláda slibuje i zvýšení příspěvků Evropské kosmické agentuře (ESA) a podporu výstavby plovoucí odpalovací rampy v Severním moři, uvedl server Euractiv.com.
Jenže právě čas může být zásadním problémem. Koalice má před sebou čtyřleté funkční období – a v tuhle chvíli nemá Evropa žádný program, který by zahrnoval pilotované lety na Měsíc. Ani ESA nemá uzavřenou dohodu s NASA, která by Evropanům zajistila místo v chystaných misích Artemis. Spojené státy si zatím jako svého mezinárodního partnera zvolily Japonsko.
Pokud by Merzovi přece jen vyšlo získat místo na některém z letů Artemis, už dnes má Německo několik zkušených kandidátů. Astronauti Alexander Gerst a Matthias Maurer mají za sebou mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a podíleli se i na vývoji výcvikového zařízení LUNA poblíž Kolína nad Rýnem, které simuluje měsíční podmínky.
Oba touží stát se prvním Evropanem, který se projde po Měsíci – ale nejsou jediní. Vysoké ambice má také Francouz Thomas Pesquet, kterého aktivně podporuje prezident Emmanuel Macron. A do hry zasahuje i Italka Samantha Cristoforetti, další hvězda evropského vesmírného programu.
Německo má navíc i dvě náhradnice – Amelie Schoenenwaldovou a Nicolu Winterovou – ale jejich nasazení je zatím nepravděpodobné.
V rámci širších plánů na modernizaci kosmického sektoru vznikne v Německu nové Ministerstvo pro výzkum, technologie a vesmír, které povedou konzervativci. Dosud byla vesmírná politika rozptýlená mezi ministerstva hospodářství a dopravy a Německo často zastupoval na mezinárodních jednáních pouze parlamentní koordinátor místo člena vlády.
Německo už dnes patří k největším evropským investorům do vesmíru a letos na podzim bude hostit zasedání členských států ESA ve městě Brémy.
Přistane tedy Němec na Měsíci? Možné to je – ale rozhodně ne jisté a rozhodně ne brzy. Ambice jsou odvážné, ale chybí konkrétní dohody, infrastruktura i čas. Místo slavné věty „Malý krok pro člověka…“ tak zatím z Berlína zní spíš opatrné „počkáme, uvidíme“.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
Ve Washingtonu D.C. probíhá jedna z největších světových oslav hrdosti LGBT+ komunity – World Pride. Přestože se jedná o svátek diverzity a přijetí, letošní ročník je poznamenán hlubokým strachem. Mnozí účastníci, zejména z řad trans komunity, přiznávají, že je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu naplňuje obavami o vlastní bezpečí i budoucnost.
Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Uplynulo už dvanáct let od chvíle, kdy legenda formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážný úraz hlavy při lyžování ve francouzských Alpách. Přestože o jeho zdravotním stavu panuje od nehody velké mlčení, nedávný rozhovor jeho bývalého týmového šéfa Flavia Briatoreho pro italský deník Corriere della Sera přinesl další střípky do obrazu Schumacherova současného života – a nejsou příliš povzbudivé.
Íránské úřady výrazně zpřísnily pravidla pro venčení psů na veřejnosti. Podle tamních médií se zákaz, který původně platil pouze v Teheránu, nově rozšířil do mnoha dalších měst včetně Ílamu, Isfahánu nebo Kermánu. Celkem se má jednat minimálně o 17 měst, kde byly podobné restrikce zavedeny v posledních dnech.
Prezident Donald Trump v neděli uvedl, že federálně nasazená Národní garda úspěšně zasáhla proti imigračním protestům v Los Angeles. Jenže starostka města Karen Bassová jeho slova ihned vyvrátila a zdůraznila, že v ulicích žádní vojáci nejsou.
Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.