Budoucí německý kancléř Friedrich Merz má vesmírné ambice: chce dostat Němce na Měsíc. Tento plán se stal součástí nové koaliční dohody mezi jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociálními demokraty (SPD), která byla uzavřena ve středu. Ačkoliv zní nadpisy jako z hollywoodského sci-fi, realita je o poznání složitější.
V dohodě se mimo jiné uvádí, že nová vláda „usiluje o účast německého astronauta na mezinárodní misi na Měsíc“. Cílem je údajně inspirovat mladou generaci. Plány ale nezůstávají jen u Měsíce – vláda slibuje i zvýšení příspěvků Evropské kosmické agentuře (ESA) a podporu výstavby plovoucí odpalovací rampy v Severním moři, uvedl server Euractiv.com.
Jenže právě čas může být zásadním problémem. Koalice má před sebou čtyřleté funkční období – a v tuhle chvíli nemá Evropa žádný program, který by zahrnoval pilotované lety na Měsíc. Ani ESA nemá uzavřenou dohodu s NASA, která by Evropanům zajistila místo v chystaných misích Artemis. Spojené státy si zatím jako svého mezinárodního partnera zvolily Japonsko.
Pokud by Merzovi přece jen vyšlo získat místo na některém z letů Artemis, už dnes má Německo několik zkušených kandidátů. Astronauti Alexander Gerst a Matthias Maurer mají za sebou mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a podíleli se i na vývoji výcvikového zařízení LUNA poblíž Kolína nad Rýnem, které simuluje měsíční podmínky.
Oba touží stát se prvním Evropanem, který se projde po Měsíci – ale nejsou jediní. Vysoké ambice má také Francouz Thomas Pesquet, kterého aktivně podporuje prezident Emmanuel Macron. A do hry zasahuje i Italka Samantha Cristoforetti, další hvězda evropského vesmírného programu.
Německo má navíc i dvě náhradnice – Amelie Schoenenwaldovou a Nicolu Winterovou – ale jejich nasazení je zatím nepravděpodobné.
V rámci širších plánů na modernizaci kosmického sektoru vznikne v Německu nové Ministerstvo pro výzkum, technologie a vesmír, které povedou konzervativci. Dosud byla vesmírná politika rozptýlená mezi ministerstva hospodářství a dopravy a Německo často zastupoval na mezinárodních jednáních pouze parlamentní koordinátor místo člena vlády.
Německo už dnes patří k největším evropským investorům do vesmíru a letos na podzim bude hostit zasedání členských států ESA ve městě Brémy.
Přistane tedy Němec na Měsíci? Možné to je – ale rozhodně ne jisté a rozhodně ne brzy. Ambice jsou odvážné, ale chybí konkrétní dohody, infrastruktura i čas. Místo slavné věty „Malý krok pro člověka…“ tak zatím z Berlína zní spíš opatrné „počkáme, uvidíme“.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
Spojené státy se pod vedením Trumpovy administrativy proměnily v místo, které mnozí zahraniční turisté vnímají jako nehostinné a nebezpečné. Podle aktuálního průzkumu deníku Independent plánuje celých 80 % respondentů zemi v nejbližší době nenavštívit, zatímco pro cestu do USA se rozhodlo jen 11 % dotázaných. Mezi cestovateli, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje zhruba každý sedmý její zrušení kvůli obavám z aktuálního vývoje.
Čínský prezident Si Ťin-pching se nezvykle přímo vyjádřil k rozsáhlým čistkám, které v poslední době zasáhly nejvyšší patra armádního velení. Mezi odvolanými špičkovými důstojníky se v lednu objevil i generál Čang Jou-sia, který byl dlouho pokládán za prezidentova klíčového vojenského spojence. Oficiálním důvodem jeho konce bylo „vážné porušení disciplíny“, což je v tamním prostředí termín běžně používaný pro korupční jednání.
Více než tucet neziskových organizací zaměřených na zdraví a ochranu životního prostředí podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Předmětem sporu je zrušení právního rozhodnutí, které tvoří základ federálních regulací v oblasti klimatu v USA. Žaloba podaná u obvodního soudu ve Washingtonu DC napadá zrušení takzvaného „potvrzení o ohrožení“ (endangerment finding).
Dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti odhalují, že se odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein intenzivně snažil vybudovat vazby na ruskou politickou elitu. Spisy naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem. Dokumenty rovněž podrobně popisují jeho cesty do Ruska a snahy o nábor mladých žen prostřednictvím vysoce postavených zprostředkovatelů.
Evropská unie se rozhodla pro diplomatický bojkot zahajovacího ceremoniálu nadcházejících paralympijských her. Důvodem je nesouhlas s krokem Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), který povolil sportovcům z Ruska a Běloruska startovat pod národními symboly. Eurokomisař pro sport Glenn Micallef označil toto rozhodnutí za zcela nepřijatelné a oznámil, že se slavnostního zahájení nezúčastní.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.