Budoucí německý kancléř Friedrich Merz má vesmírné ambice: chce dostat Němce na Měsíc. Tento plán se stal součástí nové koaliční dohody mezi jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociálními demokraty (SPD), která byla uzavřena ve středu. Ačkoliv zní nadpisy jako z hollywoodského sci-fi, realita je o poznání složitější.
V dohodě se mimo jiné uvádí, že nová vláda „usiluje o účast německého astronauta na mezinárodní misi na Měsíc“. Cílem je údajně inspirovat mladou generaci. Plány ale nezůstávají jen u Měsíce – vláda slibuje i zvýšení příspěvků Evropské kosmické agentuře (ESA) a podporu výstavby plovoucí odpalovací rampy v Severním moři, uvedl server Euractiv.com.
Jenže právě čas může být zásadním problémem. Koalice má před sebou čtyřleté funkční období – a v tuhle chvíli nemá Evropa žádný program, který by zahrnoval pilotované lety na Měsíc. Ani ESA nemá uzavřenou dohodu s NASA, která by Evropanům zajistila místo v chystaných misích Artemis. Spojené státy si zatím jako svého mezinárodního partnera zvolily Japonsko.
Pokud by Merzovi přece jen vyšlo získat místo na některém z letů Artemis, už dnes má Německo několik zkušených kandidátů. Astronauti Alexander Gerst a Matthias Maurer mají za sebou mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a podíleli se i na vývoji výcvikového zařízení LUNA poblíž Kolína nad Rýnem, které simuluje měsíční podmínky.
Oba touží stát se prvním Evropanem, který se projde po Měsíci – ale nejsou jediní. Vysoké ambice má také Francouz Thomas Pesquet, kterého aktivně podporuje prezident Emmanuel Macron. A do hry zasahuje i Italka Samantha Cristoforetti, další hvězda evropského vesmírného programu.
Německo má navíc i dvě náhradnice – Amelie Schoenenwaldovou a Nicolu Winterovou – ale jejich nasazení je zatím nepravděpodobné.
V rámci širších plánů na modernizaci kosmického sektoru vznikne v Německu nové Ministerstvo pro výzkum, technologie a vesmír, které povedou konzervativci. Dosud byla vesmírná politika rozptýlená mezi ministerstva hospodářství a dopravy a Německo často zastupoval na mezinárodních jednáních pouze parlamentní koordinátor místo člena vlády.
Německo už dnes patří k největším evropským investorům do vesmíru a letos na podzim bude hostit zasedání členských států ESA ve městě Brémy.
Přistane tedy Němec na Měsíci? Možné to je – ale rozhodně ne jisté a rozhodně ne brzy. Ambice jsou odvážné, ale chybí konkrétní dohody, infrastruktura i čas. Místo slavné věty „Malý krok pro člověka…“ tak zatím z Berlína zní spíš opatrné „počkáme, uvidíme“.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.