Budoucí německý kancléř Friedrich Merz má vesmírné ambice: chce dostat Němce na Měsíc. Tento plán se stal součástí nové koaliční dohody mezi jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociálními demokraty (SPD), která byla uzavřena ve středu. Ačkoliv zní nadpisy jako z hollywoodského sci-fi, realita je o poznání složitější.
V dohodě se mimo jiné uvádí, že nová vláda „usiluje o účast německého astronauta na mezinárodní misi na Měsíc“. Cílem je údajně inspirovat mladou generaci. Plány ale nezůstávají jen u Měsíce – vláda slibuje i zvýšení příspěvků Evropské kosmické agentuře (ESA) a podporu výstavby plovoucí odpalovací rampy v Severním moři, uvedl server Euractiv.com.
Jenže právě čas může být zásadním problémem. Koalice má před sebou čtyřleté funkční období – a v tuhle chvíli nemá Evropa žádný program, který by zahrnoval pilotované lety na Měsíc. Ani ESA nemá uzavřenou dohodu s NASA, která by Evropanům zajistila místo v chystaných misích Artemis. Spojené státy si zatím jako svého mezinárodního partnera zvolily Japonsko.
Pokud by Merzovi přece jen vyšlo získat místo na některém z letů Artemis, už dnes má Německo několik zkušených kandidátů. Astronauti Alexander Gerst a Matthias Maurer mají za sebou mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a podíleli se i na vývoji výcvikového zařízení LUNA poblíž Kolína nad Rýnem, které simuluje měsíční podmínky.
Oba touží stát se prvním Evropanem, který se projde po Měsíci – ale nejsou jediní. Vysoké ambice má také Francouz Thomas Pesquet, kterého aktivně podporuje prezident Emmanuel Macron. A do hry zasahuje i Italka Samantha Cristoforetti, další hvězda evropského vesmírného programu.
Německo má navíc i dvě náhradnice – Amelie Schoenenwaldovou a Nicolu Winterovou – ale jejich nasazení je zatím nepravděpodobné.
V rámci širších plánů na modernizaci kosmického sektoru vznikne v Německu nové Ministerstvo pro výzkum, technologie a vesmír, které povedou konzervativci. Dosud byla vesmírná politika rozptýlená mezi ministerstva hospodářství a dopravy a Německo často zastupoval na mezinárodních jednáních pouze parlamentní koordinátor místo člena vlády.
Německo už dnes patří k největším evropským investorům do vesmíru a letos na podzim bude hostit zasedání členských států ESA ve městě Brémy.
Přistane tedy Němec na Měsíci? Možné to je – ale rozhodně ne jisté a rozhodně ne brzy. Ambice jsou odvážné, ale chybí konkrétní dohody, infrastruktura i čas. Místo slavné věty „Malý krok pro člověka…“ tak zatím z Berlína zní spíš opatrné „počkáme, uvidíme“.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.