Budoucí německý kancléř Friedrich Merz má vesmírné ambice: chce dostat Němce na Měsíc. Tento plán se stal součástí nové koaliční dohody mezi jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociálními demokraty (SPD), která byla uzavřena ve středu. Ačkoliv zní nadpisy jako z hollywoodského sci-fi, realita je o poznání složitější.
V dohodě se mimo jiné uvádí, že nová vláda „usiluje o účast německého astronauta na mezinárodní misi na Měsíc“. Cílem je údajně inspirovat mladou generaci. Plány ale nezůstávají jen u Měsíce – vláda slibuje i zvýšení příspěvků Evropské kosmické agentuře (ESA) a podporu výstavby plovoucí odpalovací rampy v Severním moři, uvedl server Euractiv.com.
Jenže právě čas může být zásadním problémem. Koalice má před sebou čtyřleté funkční období – a v tuhle chvíli nemá Evropa žádný program, který by zahrnoval pilotované lety na Měsíc. Ani ESA nemá uzavřenou dohodu s NASA, která by Evropanům zajistila místo v chystaných misích Artemis. Spojené státy si zatím jako svého mezinárodního partnera zvolily Japonsko.
Pokud by Merzovi přece jen vyšlo získat místo na některém z letů Artemis, už dnes má Německo několik zkušených kandidátů. Astronauti Alexander Gerst a Matthias Maurer mají za sebou mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a podíleli se i na vývoji výcvikového zařízení LUNA poblíž Kolína nad Rýnem, které simuluje měsíční podmínky.
Oba touží stát se prvním Evropanem, který se projde po Měsíci – ale nejsou jediní. Vysoké ambice má také Francouz Thomas Pesquet, kterého aktivně podporuje prezident Emmanuel Macron. A do hry zasahuje i Italka Samantha Cristoforetti, další hvězda evropského vesmírného programu.
Německo má navíc i dvě náhradnice – Amelie Schoenenwaldovou a Nicolu Winterovou – ale jejich nasazení je zatím nepravděpodobné.
V rámci širších plánů na modernizaci kosmického sektoru vznikne v Německu nové Ministerstvo pro výzkum, technologie a vesmír, které povedou konzervativci. Dosud byla vesmírná politika rozptýlená mezi ministerstva hospodářství a dopravy a Německo často zastupoval na mezinárodních jednáních pouze parlamentní koordinátor místo člena vlády.
Německo už dnes patří k největším evropským investorům do vesmíru a letos na podzim bude hostit zasedání členských států ESA ve městě Brémy.
Přistane tedy Němec na Měsíci? Možné to je – ale rozhodně ne jisté a rozhodně ne brzy. Ambice jsou odvážné, ale chybí konkrétní dohody, infrastruktura i čas. Místo slavné věty „Malý krok pro člověka…“ tak zatím z Berlína zní spíš opatrné „počkáme, uvidíme“.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.