Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Oznámení zaznělo v úterý na okraj vinařského veletrhu v severoitalské Veroně. Meloniová novinářům sdělila, že se její kabinet rozhodl nepovolit automatické obnovení paktu, který tvoří základ vojenských vztahů obou zemí. Tato dohoda, původně podepsaná v roce 2003, upravuje výměnu vojenského materiálu a spolupráci v technologickém výzkumu mezi ozbrojenými silami a doposud se každých pět let automaticky prodlužovala.
Rozhodnutí přichází pod značným tlakem právníků zabývajících se lidskými právy, kteří již delší dobu naléhali na Řím, aby spolupráci ukončil. Jako hlavní argumenty uváděli etické a právní obavy spojené s izraelskými údery v Pásmu Gazy. Skutečným bodem zlomu však byl nedávný incident v Libanonu, kde izraelští vojáci vypálili varovné výstřely na italský mírový konvoj operující poblíž Bejrútu.
Přestože při incidentu z 8. dubna nebyl nikdo zraněn, italská reakce byla okamžitá a velmi ostrá. Meloniová označila útok za „naprosto nepřijatelný“ a ministr zahraničí Antonio Tajani si již potřetí od roku 2024 předvolal izraelského velvyslance k podání vysvětlení. Napětí mezi oběma zeměmi tak dosáhlo úrovně, která vyžadovala přehodnocení dosavadního strategického partnerství.
Italská vláda přitom dlouhodobě patřila k podporovatelům Izraele, zejména v souvislosti s konfliktem v Gaze, a nadále odmítá uznat palestinskou státnost. Válka v Íránu však donutila Meloniovou k politickému obratu. Jako silně konzervativní lídryni ji popudil také nedávný incident, kdy Izrael zabránil katolickým představitelům v oslavě soukromé mše v chrámu Božího hrobu na Květnou neděli, což označila za urážku náboženské svobody.
Kritika Itálie se stupňuje i na půdě parlamentu, kde premiérka minulý týden tvrdě odsoudila izraelské počínání v Libanonu. Její postoj odráží snahu vybalancovat loajalitu k tradičním spojencům s narůstajícím odporem italské veřejnosti a katolických voličů vůči eskalaci násilí v regionu. Pozastavení obranného paktu je tak nejhmatatelnějším důkazem tohoto diplomatického resetu.
Tento krok navíc není izolovaný. Itálie již dříve zablokovala Spojeným státům možnost využívat leteckou základnu na Sicílii pro útoky v rámci íránské války. Ačkoliv Řím trvá na tom, že základny zůstávají spojencům otevřeny pro jiné účely, jde o jasný signál, že Itálie nehodlá poskytovat neomezenou podporu vojenským operacím, které považuje za destabilizující.
Celá situace staví Meloniovou do komplikované pozice na mezinárodní scéně. Musí se vypořádat s tlakem ze strany administrativy Donalda Trumpa, který hrozí vypovězením obchodních dohod těm zemím, jež se staví proti jeho blízkovýchodní politice. Zároveň však čelí domácí opozici, která v nedávném referendu a v aktuálních průzkumech ukazuje, že premiérka je v otázkách zahraniční politiky zranitelná.
Pozastavením vojenské spolupráce s Izraelem se Itálie zařadila k evropským zemím, které volají po větší zdrženlivosti a dodržování mezinárodního práva. Je zřejmé, že italská vláda již není ochotna tolerovat kroky, které přímo ohrožují její vlastní vojáky v mírových misích nebo narážejí na náboženské a morální hodnoty, na nichž Meloniová staví svou politickou identitu.
Poslední dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi do kulatých osmdesátin. Leckdo by možná řekl, že politik a obzvlášť nejvyšší představitel takové velmoci by neměl být tak starý. Podle ošetřujícího lékaře je ale Trump ve výborné kondici.
Jsou to zlaté časy cestovního ruchu u nás? Válka v Íránu překvapivě nahrává českým hotelům, penzionům i restauracím. Češi totiž mění prázdninové plány. Dovolenou doma letos plánuje 77 procent z nich, citelně více než loni.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.