Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu s Izraelem

Oznámení zaznělo v úterý na okraj vinařského veletrhu v severoitalské Veroně. Meloniová novinářům sdělila, že se její kabinet rozhodl nepovolit automatické obnovení paktu, který tvoří základ vojenských vztahů obou zemí. Tato dohoda, původně podepsaná v roce 2003, upravuje výměnu vojenského materiálu a spolupráci v technologickém výzkumu mezi ozbrojenými silami a doposud se každých pět let automaticky prodlužovala.

Rozhodnutí přichází pod značným tlakem právníků zabývajících se lidskými právy, kteří již delší dobu naléhali na Řím, aby spolupráci ukončil. Jako hlavní argumenty uváděli etické a právní obavy spojené s izraelskými údery v Pásmu Gazy. Skutečným bodem zlomu však byl nedávný incident v Libanonu, kde izraelští vojáci vypálili varovné výstřely na italský mírový konvoj operující poblíž Bejrútu.

Přestože při incidentu z 8. dubna nebyl nikdo zraněn, italská reakce byla okamžitá a velmi ostrá. Meloniová označila útok za „naprosto nepřijatelný“ a ministr zahraničí Antonio Tajani si již potřetí od roku 2024 předvolal izraelského velvyslance k podání vysvětlení. Napětí mezi oběma zeměmi tak dosáhlo úrovně, která vyžadovala přehodnocení dosavadního strategického partnerství.

Italská vláda přitom dlouhodobě patřila k podporovatelům Izraele, zejména v souvislosti s konfliktem v Gaze, a nadále odmítá uznat palestinskou státnost. Válka v Íránu však donutila Meloniovou k politickému obratu. Jako silně konzervativní lídryni ji popudil také nedávný incident, kdy Izrael zabránil katolickým představitelům v oslavě soukromé mše v chrámu Božího hrobu na Květnou neděli, což označila za urážku náboženské svobody.

Kritika Itálie se stupňuje i na půdě parlamentu, kde premiérka minulý týden tvrdě odsoudila izraelské počínání v Libanonu. Její postoj odráží snahu vybalancovat loajalitu k tradičním spojencům s narůstajícím odporem italské veřejnosti a katolických voličů vůči eskalaci násilí v regionu. Pozastavení obranného paktu je tak nejhmatatelnějším důkazem tohoto diplomatického resetu.

Tento krok navíc není izolovaný. Itálie již dříve zablokovala Spojeným státům možnost využívat leteckou základnu na Sicílii pro útoky v rámci íránské války. Ačkoliv Řím trvá na tom, že základny zůstávají spojencům otevřeny pro jiné účely, jde o jasný signál, že Itálie nehodlá poskytovat neomezenou podporu vojenským operacím, které považuje za destabilizující.

Celá situace staví Meloniovou do komplikované pozice na mezinárodní scéně. Musí se vypořádat s tlakem ze strany administrativy Donalda Trumpa, který hrozí vypovězením obchodních dohod těm zemím, jež se staví proti jeho blízkovýchodní politice. Zároveň však čelí domácí opozici, která v nedávném referendu a v aktuálních průzkumech ukazuje, že premiérka je v otázkách zahraniční politiky zranitelná.

Pozastavením vojenské spolupráce s Izraelem se Itálie zařadila k evropským zemím, které volají po větší zdrženlivosti a dodržování mezinárodního práva. Je zřejmé, že italská vláda již není ochotna tolerovat kroky, které přímo ohrožují její vlastní vojáky v mírových misích nebo narážejí na náboženské a morální hodnoty, na nichž Meloniová staví svou politickou identitu.