Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Oznámení zaznělo v úterý na okraj vinařského veletrhu v severoitalské Veroně. Meloniová novinářům sdělila, že se její kabinet rozhodl nepovolit automatické obnovení paktu, který tvoří základ vojenských vztahů obou zemí. Tato dohoda, původně podepsaná v roce 2003, upravuje výměnu vojenského materiálu a spolupráci v technologickém výzkumu mezi ozbrojenými silami a doposud se každých pět let automaticky prodlužovala.
Rozhodnutí přichází pod značným tlakem právníků zabývajících se lidskými právy, kteří již delší dobu naléhali na Řím, aby spolupráci ukončil. Jako hlavní argumenty uváděli etické a právní obavy spojené s izraelskými údery v Pásmu Gazy. Skutečným bodem zlomu však byl nedávný incident v Libanonu, kde izraelští vojáci vypálili varovné výstřely na italský mírový konvoj operující poblíž Bejrútu.
Přestože při incidentu z 8. dubna nebyl nikdo zraněn, italská reakce byla okamžitá a velmi ostrá. Meloniová označila útok za „naprosto nepřijatelný“ a ministr zahraničí Antonio Tajani si již potřetí od roku 2024 předvolal izraelského velvyslance k podání vysvětlení. Napětí mezi oběma zeměmi tak dosáhlo úrovně, která vyžadovala přehodnocení dosavadního strategického partnerství.
Italská vláda přitom dlouhodobě patřila k podporovatelům Izraele, zejména v souvislosti s konfliktem v Gaze, a nadále odmítá uznat palestinskou státnost. Válka v Íránu však donutila Meloniovou k politickému obratu. Jako silně konzervativní lídryni ji popudil také nedávný incident, kdy Izrael zabránil katolickým představitelům v oslavě soukromé mše v chrámu Božího hrobu na Květnou neděli, což označila za urážku náboženské svobody.
Kritika Itálie se stupňuje i na půdě parlamentu, kde premiérka minulý týden tvrdě odsoudila izraelské počínání v Libanonu. Její postoj odráží snahu vybalancovat loajalitu k tradičním spojencům s narůstajícím odporem italské veřejnosti a katolických voličů vůči eskalaci násilí v regionu. Pozastavení obranného paktu je tak nejhmatatelnějším důkazem tohoto diplomatického resetu.
Tento krok navíc není izolovaný. Itálie již dříve zablokovala Spojeným státům možnost využívat leteckou základnu na Sicílii pro útoky v rámci íránské války. Ačkoliv Řím trvá na tom, že základny zůstávají spojencům otevřeny pro jiné účely, jde o jasný signál, že Itálie nehodlá poskytovat neomezenou podporu vojenským operacím, které považuje za destabilizující.
Celá situace staví Meloniovou do komplikované pozice na mezinárodní scéně. Musí se vypořádat s tlakem ze strany administrativy Donalda Trumpa, který hrozí vypovězením obchodních dohod těm zemím, jež se staví proti jeho blízkovýchodní politice. Zároveň však čelí domácí opozici, která v nedávném referendu a v aktuálních průzkumech ukazuje, že premiérka je v otázkách zahraniční politiky zranitelná.
Pozastavením vojenské spolupráce s Izraelem se Itálie zařadila k evropským zemím, které volají po větší zdrženlivosti a dodržování mezinárodního práva. Je zřejmé, že italská vláda již není ochotna tolerovat kroky, které přímo ohrožují její vlastní vojáky v mírových misích nebo narážejí na náboženské a morální hodnoty, na nichž Meloniová staví svou politickou identitu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.