Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Oznámení zaznělo v úterý na okraj vinařského veletrhu v severoitalské Veroně. Meloniová novinářům sdělila, že se její kabinet rozhodl nepovolit automatické obnovení paktu, který tvoří základ vojenských vztahů obou zemí. Tato dohoda, původně podepsaná v roce 2003, upravuje výměnu vojenského materiálu a spolupráci v technologickém výzkumu mezi ozbrojenými silami a doposud se každých pět let automaticky prodlužovala.
Rozhodnutí přichází pod značným tlakem právníků zabývajících se lidskými právy, kteří již delší dobu naléhali na Řím, aby spolupráci ukončil. Jako hlavní argumenty uváděli etické a právní obavy spojené s izraelskými údery v Pásmu Gazy. Skutečným bodem zlomu však byl nedávný incident v Libanonu, kde izraelští vojáci vypálili varovné výstřely na italský mírový konvoj operující poblíž Bejrútu.
Přestože při incidentu z 8. dubna nebyl nikdo zraněn, italská reakce byla okamžitá a velmi ostrá. Meloniová označila útok za „naprosto nepřijatelný“ a ministr zahraničí Antonio Tajani si již potřetí od roku 2024 předvolal izraelského velvyslance k podání vysvětlení. Napětí mezi oběma zeměmi tak dosáhlo úrovně, která vyžadovala přehodnocení dosavadního strategického partnerství.
Italská vláda přitom dlouhodobě patřila k podporovatelům Izraele, zejména v souvislosti s konfliktem v Gaze, a nadále odmítá uznat palestinskou státnost. Válka v Íránu však donutila Meloniovou k politickému obratu. Jako silně konzervativní lídryni ji popudil také nedávný incident, kdy Izrael zabránil katolickým představitelům v oslavě soukromé mše v chrámu Božího hrobu na Květnou neděli, což označila za urážku náboženské svobody.
Kritika Itálie se stupňuje i na půdě parlamentu, kde premiérka minulý týden tvrdě odsoudila izraelské počínání v Libanonu. Její postoj odráží snahu vybalancovat loajalitu k tradičním spojencům s narůstajícím odporem italské veřejnosti a katolických voličů vůči eskalaci násilí v regionu. Pozastavení obranného paktu je tak nejhmatatelnějším důkazem tohoto diplomatického resetu.
Tento krok navíc není izolovaný. Itálie již dříve zablokovala Spojeným státům možnost využívat leteckou základnu na Sicílii pro útoky v rámci íránské války. Ačkoliv Řím trvá na tom, že základny zůstávají spojencům otevřeny pro jiné účely, jde o jasný signál, že Itálie nehodlá poskytovat neomezenou podporu vojenským operacím, které považuje za destabilizující.
Celá situace staví Meloniovou do komplikované pozice na mezinárodní scéně. Musí se vypořádat s tlakem ze strany administrativy Donalda Trumpa, který hrozí vypovězením obchodních dohod těm zemím, jež se staví proti jeho blízkovýchodní politice. Zároveň však čelí domácí opozici, která v nedávném referendu a v aktuálních průzkumech ukazuje, že premiérka je v otázkách zahraniční politiky zranitelná.
Pozastavením vojenské spolupráce s Izraelem se Itálie zařadila k evropským zemím, které volají po větší zdrženlivosti a dodržování mezinárodního práva. Je zřejmé, že italská vláda již není ochotna tolerovat kroky, které přímo ohrožují její vlastní vojáky v mírových misích nebo narážejí na náboženské a morální hodnoty, na nichž Meloniová staví svou politickou identitu.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.