Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Vojenský tlak Kyjeva se opírá především o současnou technologickou převahu v oblasti útočných bezpilotních letounů středního doletu. Cílené útoky na logistické trasy, energetické uzly a vojenské objekty mají za cíl paralyzovat ruské síly na jihu Ukrajiny a donutit Moskvu k přesunu jednotek z jiných částí fronty. Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zahorodňuk v této souvislosti upozorňuje, že Kyjev má k využití této technologické výhody zhruba rok, než Rusko dokáže tyto postupy úspěšně okopírovat.
Vojenská kampaň má však drtivý dopad na každodenní život přibližně dvou a půl milionu obyvatel Krymu. Kvůli ukrajinským útokům na infrastrukturu vyhlásily okupační úřady na konci června výjimečný stav. Poloostrov se potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny a vody, kolapsem mobilního signálu a téměř úplným zastavením veřejné dopravy. Prodej pohonných hmot soukromým osobám i firmám byl zakázán, což spolu s přerušením zásobování vedlo k raketovému růstu cen a faktickému zániku turistické sezóny, na které je místní ekonomika závislá.
Odchod z poloostrova je pro civilisty v podstatě nemožný. Ukrajinské drony zničily klíčové mosty a neustále hlídkují nad pozemní trasou vedoucí přes okupovaný jih Ukrajiny směrem do Ruska. Vlakové spoje byly z velké části zrušeny a u Kerčského mostu se tvoří obrovské fronty tisíců automobilů. Mnozí obyvatelé, kteří po anexi uvěřili ruským slibům o bezpečí a speciálním statusu Krymu, nyní prožívají hluboké vystřízlivění a doufají v konec války, byť si uvědomují, že osvobození může být vykoupeno vysokou cenou.
Ukrajinský tlak na Krym má také významný mezinárodněpolitický rozměr. Zatímco někteří západní partneři, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, v minulosti naznačovali, že postoupení Krymu Rusku by mohlo být součástí mírové dohody, současný vývoj dává Kyjevu do rukou silné karty. Podle bývalého zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Illy Pavlenka je cílem vojenských operací vytvořit takové podmínky, aby udržení poloostrova bylo pro Moskvu administrativně i finančně neúnosné, což by posílilo pozici ukrajinských diplomatů při budoucích jednáních.
Situace je mimořádně napjatá pro původní obyvatele, zejména pro krymské Tatary, kteří pod ruskou správou dlouhodobě čelí tvrdým represím. Předseda neoficiálního tatarského parlamentu Refat Čubarov vyzval tamní obyvatelstvo k vytváření nouzových zásob jídla a léků, vyhýbání se ruským vojenským objektům a zajištění bezpečných úkrytů před nálety. Mezi lidmi sice po nezdaru ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 panuje opatrnost, naděje na případné osvobození však v souvislosti s rostoucími potížemi okupační správy opět ožívají.
Zatímco destabilizace ruských pozic na Krymu postupuje rychle, samotná obnova ukrajinské kontroly nad tímto územím zůstává dlouhodobým úkolem. Podle vojenských analytiků sice současný tlak otevírá Ukrajině příležitost k dobytí části ztracených území na jihu, samotné osvobození a následné udržení poloostrova však bude pro Kyjev nesmírně náročné a finančně nákladné. Úplný návrat Krymu pod ukrajinskou správu tak sice zůstává reálným cílem, podle odborníků k němu ale nedojde v bezprostřední budoucnosti.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.