Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Vojenský tlak Kyjeva se opírá především o současnou technologickou převahu v oblasti útočných bezpilotních letounů středního doletu. Cílené útoky na logistické trasy, energetické uzly a vojenské objekty mají za cíl paralyzovat ruské síly na jihu Ukrajiny a donutit Moskvu k přesunu jednotek z jiných částí fronty. Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zahorodňuk v této souvislosti upozorňuje, že Kyjev má k využití této technologické výhody zhruba rok, než Rusko dokáže tyto postupy úspěšně okopírovat.
Vojenská kampaň má však drtivý dopad na každodenní život přibližně dvou a půl milionu obyvatel Krymu. Kvůli ukrajinským útokům na infrastrukturu vyhlásily okupační úřady na konci června výjimečný stav. Poloostrov se potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny a vody, kolapsem mobilního signálu a téměř úplným zastavením veřejné dopravy. Prodej pohonných hmot soukromým osobám i firmám byl zakázán, což spolu s přerušením zásobování vedlo k raketovému růstu cen a faktickému zániku turistické sezóny, na které je místní ekonomika závislá.
Odchod z poloostrova je pro civilisty v podstatě nemožný. Ukrajinské drony zničily klíčové mosty a neustále hlídkují nad pozemní trasou vedoucí přes okupovaný jih Ukrajiny směrem do Ruska. Vlakové spoje byly z velké části zrušeny a u Kerčského mostu se tvoří obrovské fronty tisíců automobilů. Mnozí obyvatelé, kteří po anexi uvěřili ruským slibům o bezpečí a speciálním statusu Krymu, nyní prožívají hluboké vystřízlivění a doufají v konec války, byť si uvědomují, že osvobození může být vykoupeno vysokou cenou.
Ukrajinský tlak na Krym má také významný mezinárodněpolitický rozměr. Zatímco někteří západní partneři, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, v minulosti naznačovali, že postoupení Krymu Rusku by mohlo být součástí mírové dohody, současný vývoj dává Kyjevu do rukou silné karty. Podle bývalého zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Illy Pavlenka je cílem vojenských operací vytvořit takové podmínky, aby udržení poloostrova bylo pro Moskvu administrativně i finančně neúnosné, což by posílilo pozici ukrajinských diplomatů při budoucích jednáních.
Situace je mimořádně napjatá pro původní obyvatele, zejména pro krymské Tatary, kteří pod ruskou správou dlouhodobě čelí tvrdým represím. Předseda neoficiálního tatarského parlamentu Refat Čubarov vyzval tamní obyvatelstvo k vytváření nouzových zásob jídla a léků, vyhýbání se ruským vojenským objektům a zajištění bezpečných úkrytů před nálety. Mezi lidmi sice po nezdaru ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 panuje opatrnost, naděje na případné osvobození však v souvislosti s rostoucími potížemi okupační správy opět ožívají.
Zatímco destabilizace ruských pozic na Krymu postupuje rychle, samotná obnova ukrajinské kontroly nad tímto územím zůstává dlouhodobým úkolem. Podle vojenských analytiků sice současný tlak otevírá Ukrajině příležitost k dobytí části ztracených území na jihu, samotné osvobození a následné udržení poloostrova však bude pro Kyjev nesmírně náročné a finančně nákladné. Úplný návrat Krymu pod ukrajinskou správu tak sice zůstává reálným cílem, podle odborníků k němu ale nedojde v bezprostřední budoucnosti.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.