Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Důl Rubaya je strategicky významným nalezištěm, které zajišťuje přibližně 15 % celosvětové produkce koltanu. Z této rudy se následně získává tantal, vzácný kov nezbytný pro výrobu kondenzátorů v mobilních telefonech, noteboocích, letadlech i plynových turbínách. Celá oblast je od roku 2024 pod kontrolou povstaleckého hnutí M23.
K tragickému sesuvu půdy došlo již ve středu po sérii vydatných dešťů. Přesný počet mrtvých se však upřesňoval několik dní a podle některých poradců guvernéra může dosahovat až 227 potvrzených obětí. Zranění horníci byli převezeni do místních ošetřoven, odkud by měli být sanitkami transportováni do 50 kilometrů vzdáleného města Goma.
Pracovní podmínky v dole jsou podle svědků katastrofální. Místní lidé zde těží ruku v ruce s dětmi, často jen ručně a bez jakýchkoliv bezpečnostních opatření, za odměnu několika dolarů na den. Chodby jsou hloubeny nekontrolovaně a paralelně vedle sebe, což znamená, že zřícení jedné šachty často vyvolá řetězovou reakci v celém okolí.
Povstalecký guvernér provincie Severní Kivu v reakci na neštěstí dočasně zakázal veškerou těžební činnost v lokalitě. Zároveň nařídil evakuaci obyvatel, kteří si v bezprostřední blízkosti nebezpečných šachet postavili provizorní přístřešky. Odborníci však upozorňují, že i přes zákazy se na místě nadále pohybují desítky lidí snažících se najít drahocenný minerál.
Organizace spojených národů opakovaně upozorňuje, že hnutí M23 využívá zisky z těžby v Rubaya k financování svého ozbrojeného povstání. Podle odhadů generuje prodej koltanu rebelům přes 800 000 dolarů měsíčně. OSN také obviňuje sousední Rwandu z přímé podpory těchto milicí, což vláda v Kigali dlouhodobě popírá.
M23 patří k nejsilnějším ozbrojeným skupinám v regionu a její deklarovaným cílem je svržení centrální vlády v Kinshase a ochrana menšiny Tutsiů. Během bleskového postupu v loňském roce se povstalcům podařilo ovládnout rozsáhlá území bohatá na nerostné suroviny, což jen prohloubilo humanitární krizi v zemi.
Východní Kongo je kvůli svému nerostnému bohatství zmítáno násilím již několik desetiletí. Boje o kontrolu nad doly, jako je ten v Rubaya, vedly k vysídlení milionů lidí. Tragédie v dole tak znovu připomíná krvavou cenu, kterou místní obyvatelé platí za celosvětovou poptávku po moderní elektronice.
I přes oficiální jednání mezi vládami Konga a Rwandy zprostředkovaná Spojenými státy zůstává situace na bojišti napjatá. Vojenské střety pokračují na několika frontách a znemožňují zavedení jakékoliv stabilní regulace nebo bezpečnostních standardů v těžařském sektoru.
Samotný tantal je díky své schopnosti udržet vysoký elektrický náboj pro technologické giganty nenahraditelný. Vysoké ceny na světových trzích motivují k nelegální těžbě, která ignoruje veškerá geologická rizika. Neštěstí v Rubaya je tak považováno za jeden z nejtragičtějších důsledků tohoto nekontrolovaného drancování.
Pracovníci záchranných složek mají na místě ztíženou pozici kvůli chybějící technice i špatné infrastruktuře. Cesty do horské oblasti jsou po deštích téměř nesjízdné, což komplikuje i převoz raněných. Očekává se, že konečná bilance obětí může ještě vzrůst, až se podaří prohledat všechny zavalené úseky.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.