Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Důl Rubaya je strategicky významným nalezištěm, které zajišťuje přibližně 15 % celosvětové produkce koltanu. Z této rudy se následně získává tantal, vzácný kov nezbytný pro výrobu kondenzátorů v mobilních telefonech, noteboocích, letadlech i plynových turbínách. Celá oblast je od roku 2024 pod kontrolou povstaleckého hnutí M23.
K tragickému sesuvu půdy došlo již ve středu po sérii vydatných dešťů. Přesný počet mrtvých se však upřesňoval několik dní a podle některých poradců guvernéra může dosahovat až 227 potvrzených obětí. Zranění horníci byli převezeni do místních ošetřoven, odkud by měli být sanitkami transportováni do 50 kilometrů vzdáleného města Goma.
Pracovní podmínky v dole jsou podle svědků katastrofální. Místní lidé zde těží ruku v ruce s dětmi, často jen ručně a bez jakýchkoliv bezpečnostních opatření, za odměnu několika dolarů na den. Chodby jsou hloubeny nekontrolovaně a paralelně vedle sebe, což znamená, že zřícení jedné šachty často vyvolá řetězovou reakci v celém okolí.
Povstalecký guvernér provincie Severní Kivu v reakci na neštěstí dočasně zakázal veškerou těžební činnost v lokalitě. Zároveň nařídil evakuaci obyvatel, kteří si v bezprostřední blízkosti nebezpečných šachet postavili provizorní přístřešky. Odborníci však upozorňují, že i přes zákazy se na místě nadále pohybují desítky lidí snažících se najít drahocenný minerál.
Organizace spojených národů opakovaně upozorňuje, že hnutí M23 využívá zisky z těžby v Rubaya k financování svého ozbrojeného povstání. Podle odhadů generuje prodej koltanu rebelům přes 800 000 dolarů měsíčně. OSN také obviňuje sousední Rwandu z přímé podpory těchto milicí, což vláda v Kigali dlouhodobě popírá.
M23 patří k nejsilnějším ozbrojeným skupinám v regionu a její deklarovaným cílem je svržení centrální vlády v Kinshase a ochrana menšiny Tutsiů. Během bleskového postupu v loňském roce se povstalcům podařilo ovládnout rozsáhlá území bohatá na nerostné suroviny, což jen prohloubilo humanitární krizi v zemi.
Východní Kongo je kvůli svému nerostnému bohatství zmítáno násilím již několik desetiletí. Boje o kontrolu nad doly, jako je ten v Rubaya, vedly k vysídlení milionů lidí. Tragédie v dole tak znovu připomíná krvavou cenu, kterou místní obyvatelé platí za celosvětovou poptávku po moderní elektronice.
I přes oficiální jednání mezi vládami Konga a Rwandy zprostředkovaná Spojenými státy zůstává situace na bojišti napjatá. Vojenské střety pokračují na několika frontách a znemožňují zavedení jakékoliv stabilní regulace nebo bezpečnostních standardů v těžařském sektoru.
Samotný tantal je díky své schopnosti udržet vysoký elektrický náboj pro technologické giganty nenahraditelný. Vysoké ceny na světových trzích motivují k nelegální těžbě, která ignoruje veškerá geologická rizika. Neštěstí v Rubaya je tak považováno za jeden z nejtragičtějších důsledků tohoto nekontrolovaného drancování.
Pracovníci záchranných složek mají na místě ztíženou pozici kvůli chybějící technice i špatné infrastruktuře. Cesty do horské oblasti jsou po deštích téměř nesjízdné, což komplikuje i převoz raněných. Očekává se, že konečná bilance obětí může ještě vzrůst, až se podaří prohledat všechny zavalené úseky.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.