Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Důl Rubaya je strategicky významným nalezištěm, které zajišťuje přibližně 15 % celosvětové produkce koltanu. Z této rudy se následně získává tantal, vzácný kov nezbytný pro výrobu kondenzátorů v mobilních telefonech, noteboocích, letadlech i plynových turbínách. Celá oblast je od roku 2024 pod kontrolou povstaleckého hnutí M23.
K tragickému sesuvu půdy došlo již ve středu po sérii vydatných dešťů. Přesný počet mrtvých se však upřesňoval několik dní a podle některých poradců guvernéra může dosahovat až 227 potvrzených obětí. Zranění horníci byli převezeni do místních ošetřoven, odkud by měli být sanitkami transportováni do 50 kilometrů vzdáleného města Goma.
Pracovní podmínky v dole jsou podle svědků katastrofální. Místní lidé zde těží ruku v ruce s dětmi, často jen ručně a bez jakýchkoliv bezpečnostních opatření, za odměnu několika dolarů na den. Chodby jsou hloubeny nekontrolovaně a paralelně vedle sebe, což znamená, že zřícení jedné šachty často vyvolá řetězovou reakci v celém okolí.
Povstalecký guvernér provincie Severní Kivu v reakci na neštěstí dočasně zakázal veškerou těžební činnost v lokalitě. Zároveň nařídil evakuaci obyvatel, kteří si v bezprostřední blízkosti nebezpečných šachet postavili provizorní přístřešky. Odborníci však upozorňují, že i přes zákazy se na místě nadále pohybují desítky lidí snažících se najít drahocenný minerál.
Organizace spojených národů opakovaně upozorňuje, že hnutí M23 využívá zisky z těžby v Rubaya k financování svého ozbrojeného povstání. Podle odhadů generuje prodej koltanu rebelům přes 800 000 dolarů měsíčně. OSN také obviňuje sousední Rwandu z přímé podpory těchto milicí, což vláda v Kigali dlouhodobě popírá.
M23 patří k nejsilnějším ozbrojeným skupinám v regionu a její deklarovaným cílem je svržení centrální vlády v Kinshase a ochrana menšiny Tutsiů. Během bleskového postupu v loňském roce se povstalcům podařilo ovládnout rozsáhlá území bohatá na nerostné suroviny, což jen prohloubilo humanitární krizi v zemi.
Východní Kongo je kvůli svému nerostnému bohatství zmítáno násilím již několik desetiletí. Boje o kontrolu nad doly, jako je ten v Rubaya, vedly k vysídlení milionů lidí. Tragédie v dole tak znovu připomíná krvavou cenu, kterou místní obyvatelé platí za celosvětovou poptávku po moderní elektronice.
I přes oficiální jednání mezi vládami Konga a Rwandy zprostředkovaná Spojenými státy zůstává situace na bojišti napjatá. Vojenské střety pokračují na několika frontách a znemožňují zavedení jakékoliv stabilní regulace nebo bezpečnostních standardů v těžařském sektoru.
Samotný tantal je díky své schopnosti udržet vysoký elektrický náboj pro technologické giganty nenahraditelný. Vysoké ceny na světových trzích motivují k nelegální těžbě, která ignoruje veškerá geologická rizika. Neštěstí v Rubaya je tak považováno za jeden z nejtragičtějších důsledků tohoto nekontrolovaného drancování.
Pracovníci záchranných složek mají na místě ztíženou pozici kvůli chybějící technice i špatné infrastruktuře. Cesty do horské oblasti jsou po deštích téměř nesjízdné, což komplikuje i převoz raněných. Očekává se, že konečná bilance obětí může ještě vzrůst, až se podaří prohledat všechny zavalené úseky.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.