Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Důl Rubaya je strategicky významným nalezištěm, které zajišťuje přibližně 15 % celosvětové produkce koltanu. Z této rudy se následně získává tantal, vzácný kov nezbytný pro výrobu kondenzátorů v mobilních telefonech, noteboocích, letadlech i plynových turbínách. Celá oblast je od roku 2024 pod kontrolou povstaleckého hnutí M23.
K tragickému sesuvu půdy došlo již ve středu po sérii vydatných dešťů. Přesný počet mrtvých se však upřesňoval několik dní a podle některých poradců guvernéra může dosahovat až 227 potvrzených obětí. Zranění horníci byli převezeni do místních ošetřoven, odkud by měli být sanitkami transportováni do 50 kilometrů vzdáleného města Goma.
Pracovní podmínky v dole jsou podle svědků katastrofální. Místní lidé zde těží ruku v ruce s dětmi, často jen ručně a bez jakýchkoliv bezpečnostních opatření, za odměnu několika dolarů na den. Chodby jsou hloubeny nekontrolovaně a paralelně vedle sebe, což znamená, že zřícení jedné šachty často vyvolá řetězovou reakci v celém okolí.
Povstalecký guvernér provincie Severní Kivu v reakci na neštěstí dočasně zakázal veškerou těžební činnost v lokalitě. Zároveň nařídil evakuaci obyvatel, kteří si v bezprostřední blízkosti nebezpečných šachet postavili provizorní přístřešky. Odborníci však upozorňují, že i přes zákazy se na místě nadále pohybují desítky lidí snažících se najít drahocenný minerál.
Organizace spojených národů opakovaně upozorňuje, že hnutí M23 využívá zisky z těžby v Rubaya k financování svého ozbrojeného povstání. Podle odhadů generuje prodej koltanu rebelům přes 800 000 dolarů měsíčně. OSN také obviňuje sousední Rwandu z přímé podpory těchto milicí, což vláda v Kigali dlouhodobě popírá.
M23 patří k nejsilnějším ozbrojeným skupinám v regionu a její deklarovaným cílem je svržení centrální vlády v Kinshase a ochrana menšiny Tutsiů. Během bleskového postupu v loňském roce se povstalcům podařilo ovládnout rozsáhlá území bohatá na nerostné suroviny, což jen prohloubilo humanitární krizi v zemi.
Východní Kongo je kvůli svému nerostnému bohatství zmítáno násilím již několik desetiletí. Boje o kontrolu nad doly, jako je ten v Rubaya, vedly k vysídlení milionů lidí. Tragédie v dole tak znovu připomíná krvavou cenu, kterou místní obyvatelé platí za celosvětovou poptávku po moderní elektronice.
I přes oficiální jednání mezi vládami Konga a Rwandy zprostředkovaná Spojenými státy zůstává situace na bojišti napjatá. Vojenské střety pokračují na několika frontách a znemožňují zavedení jakékoliv stabilní regulace nebo bezpečnostních standardů v těžařském sektoru.
Samotný tantal je díky své schopnosti udržet vysoký elektrický náboj pro technologické giganty nenahraditelný. Vysoké ceny na světových trzích motivují k nelegální těžbě, která ignoruje veškerá geologická rizika. Neštěstí v Rubaya je tak považováno za jeden z nejtragičtějších důsledků tohoto nekontrolovaného drancování.
Pracovníci záchranných složek mají na místě ztíženou pozici kvůli chybějící technice i špatné infrastruktuře. Cesty do horské oblasti jsou po deštích téměř nesjízdné, což komplikuje i převoz raněných. Očekává se, že konečná bilance obětí může ještě vzrůst, až se podaří prohledat všechny zavalené úseky.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.