Napětí na frontových liniích mezi Ukrajinou a Ruskem opět eskalovalo, když obě strany hlásily v noci na dnešek masivní dronové útoky. Boje se neomezily jen na vojenské cíle – terčem se stala i obytná zástavba, školní budovy a tržiště. Podle místních svědků šlo o jednu z nejhorších nocí za poslední měsíce.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že sestřelilo osm ukrajinských bezpilotních letounů. Na druhé straně ukrajinské letectvo uvedlo, že čelilo obrovské ruské ofenzivě: do vzduchu bylo vypuštěno celkem 170 dronů a pět balistických střel.
Z tohoto počtu prý ukrajinská obrana zneškodnila 74 dronů a dalších 68 se zřítilo bez jakýchkoli škod – podle Kyjeva šlo o návnady.
V důsledku útoků došlo k civilním obětem na obou stranách. V Oděse, jednom z hlavních měst jižní Ukrajiny, ruský útok údajně zabil nejméně dvě osoby. Místní bezpečnostní analytička Hanna Šelest popsala situaci pro BBC jako „děsivou“.
Podle jejích slov byla noc jednou z nejhorších od loňska. „Útoky zasáhly obytné čtvrti, hořela škola i obytný dům, další výškové budovy v různých částech města, vzdálené asi 15 km od nás, byly cílem náletů,“ řekla. Zvuk explozí byl tak silný, že se jí třásla okna i přes vzdálenost od epicentra.
Ukrajinské útoky však přinesly ztráty i na druhé straně fronty. V Ruskem kontrolované části Chersonské oblasti hlásí místní, že ukrajinské drony zasáhly tržiště ve městě Oležky. Podle ruského gubernátora Vladimira Salda přišlo o život nejméně sedm lidí a dalších dvacet utrpělo zranění. K útoku došlo kolem 9:30 místního času. I zde ale platí, že žádná z těchto informací nebyla nezávisle ověřena.
Obě strany v posledních týdnech zintenzivnily používání dronů jako nástroje k ničení nepřátelské infrastruktury a vyčerpávání protivníka. Ukrajinské velení opakovaně tvrdí, že jde o legitimní obranné akce proti okupovaným oblastem, zatímco Moskva označuje tyto útoky za terorismus.
Celkový počet použitých dronů a raket v posledních hodinách poukazuje na novou fázi války, kdy se bojiště přesouvá stále častěji do vzduchu a konflikty přímo zasahují civilní obyvatele.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
