Napětí na frontových liniích mezi Ukrajinou a Ruskem opět eskalovalo, když obě strany hlásily v noci na dnešek masivní dronové útoky. Boje se neomezily jen na vojenské cíle – terčem se stala i obytná zástavba, školní budovy a tržiště. Podle místních svědků šlo o jednu z nejhorších nocí za poslední měsíce.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že sestřelilo osm ukrajinských bezpilotních letounů. Na druhé straně ukrajinské letectvo uvedlo, že čelilo obrovské ruské ofenzivě: do vzduchu bylo vypuštěno celkem 170 dronů a pět balistických střel.
Z tohoto počtu prý ukrajinská obrana zneškodnila 74 dronů a dalších 68 se zřítilo bez jakýchkoli škod – podle Kyjeva šlo o návnady.
V důsledku útoků došlo k civilním obětem na obou stranách. V Oděse, jednom z hlavních měst jižní Ukrajiny, ruský útok údajně zabil nejméně dvě osoby. Místní bezpečnostní analytička Hanna Šelest popsala situaci pro BBC jako „děsivou“.
Podle jejích slov byla noc jednou z nejhorších od loňska. „Útoky zasáhly obytné čtvrti, hořela škola i obytný dům, další výškové budovy v různých částech města, vzdálené asi 15 km od nás, byly cílem náletů,“ řekla. Zvuk explozí byl tak silný, že se jí třásla okna i přes vzdálenost od epicentra.
Ukrajinské útoky však přinesly ztráty i na druhé straně fronty. V Ruskem kontrolované části Chersonské oblasti hlásí místní, že ukrajinské drony zasáhly tržiště ve městě Oležky. Podle ruského gubernátora Vladimira Salda přišlo o život nejméně sedm lidí a dalších dvacet utrpělo zranění. K útoku došlo kolem 9:30 místního času. I zde ale platí, že žádná z těchto informací nebyla nezávisle ověřena.
Obě strany v posledních týdnech zintenzivnily používání dronů jako nástroje k ničení nepřátelské infrastruktury a vyčerpávání protivníka. Ukrajinské velení opakovaně tvrdí, že jde o legitimní obranné akce proti okupovaným oblastem, zatímco Moskva označuje tyto útoky za terorismus.
Celkový počet použitých dronů a raket v posledních hodinách poukazuje na novou fázi války, kdy se bojiště přesouvá stále častěji do vzduchu a konflikty přímo zasahují civilní obyvatele.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
