Napětí na frontových liniích mezi Ukrajinou a Ruskem opět eskalovalo, když obě strany hlásily v noci na dnešek masivní dronové útoky. Boje se neomezily jen na vojenské cíle – terčem se stala i obytná zástavba, školní budovy a tržiště. Podle místních svědků šlo o jednu z nejhorších nocí za poslední měsíce.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že sestřelilo osm ukrajinských bezpilotních letounů. Na druhé straně ukrajinské letectvo uvedlo, že čelilo obrovské ruské ofenzivě: do vzduchu bylo vypuštěno celkem 170 dronů a pět balistických střel.
Z tohoto počtu prý ukrajinská obrana zneškodnila 74 dronů a dalších 68 se zřítilo bez jakýchkoli škod – podle Kyjeva šlo o návnady.
V důsledku útoků došlo k civilním obětem na obou stranách. V Oděse, jednom z hlavních měst jižní Ukrajiny, ruský útok údajně zabil nejméně dvě osoby. Místní bezpečnostní analytička Hanna Šelest popsala situaci pro BBC jako „děsivou“.
Podle jejích slov byla noc jednou z nejhorších od loňska. „Útoky zasáhly obytné čtvrti, hořela škola i obytný dům, další výškové budovy v různých částech města, vzdálené asi 15 km od nás, byly cílem náletů,“ řekla. Zvuk explozí byl tak silný, že se jí třásla okna i přes vzdálenost od epicentra.
Ukrajinské útoky však přinesly ztráty i na druhé straně fronty. V Ruskem kontrolované části Chersonské oblasti hlásí místní, že ukrajinské drony zasáhly tržiště ve městě Oležky. Podle ruského gubernátora Vladimira Salda přišlo o život nejméně sedm lidí a dalších dvacet utrpělo zranění. K útoku došlo kolem 9:30 místního času. I zde ale platí, že žádná z těchto informací nebyla nezávisle ověřena.
Obě strany v posledních týdnech zintenzivnily používání dronů jako nástroje k ničení nepřátelské infrastruktury a vyčerpávání protivníka. Ukrajinské velení opakovaně tvrdí, že jde o legitimní obranné akce proti okupovaným oblastem, zatímco Moskva označuje tyto útoky za terorismus.
Celkový počet použitých dronů a raket v posledních hodinách poukazuje na novou fázi války, kdy se bojiště přesouvá stále častěji do vzduchu a konflikty přímo zasahují civilní obyvatele.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
