Napětí na frontových liniích mezi Ukrajinou a Ruskem opět eskalovalo, když obě strany hlásily v noci na dnešek masivní dronové útoky. Boje se neomezily jen na vojenské cíle – terčem se stala i obytná zástavba, školní budovy a tržiště. Podle místních svědků šlo o jednu z nejhorších nocí za poslední měsíce.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že sestřelilo osm ukrajinských bezpilotních letounů. Na druhé straně ukrajinské letectvo uvedlo, že čelilo obrovské ruské ofenzivě: do vzduchu bylo vypuštěno celkem 170 dronů a pět balistických střel.
Z tohoto počtu prý ukrajinská obrana zneškodnila 74 dronů a dalších 68 se zřítilo bez jakýchkoli škod – podle Kyjeva šlo o návnady.
V důsledku útoků došlo k civilním obětem na obou stranách. V Oděse, jednom z hlavních měst jižní Ukrajiny, ruský útok údajně zabil nejméně dvě osoby. Místní bezpečnostní analytička Hanna Šelest popsala situaci pro BBC jako „děsivou“.
Podle jejích slov byla noc jednou z nejhorších od loňska. „Útoky zasáhly obytné čtvrti, hořela škola i obytný dům, další výškové budovy v různých částech města, vzdálené asi 15 km od nás, byly cílem náletů,“ řekla. Zvuk explozí byl tak silný, že se jí třásla okna i přes vzdálenost od epicentra.
Ukrajinské útoky však přinesly ztráty i na druhé straně fronty. V Ruskem kontrolované části Chersonské oblasti hlásí místní, že ukrajinské drony zasáhly tržiště ve městě Oležky. Podle ruského gubernátora Vladimira Salda přišlo o život nejméně sedm lidí a dalších dvacet utrpělo zranění. K útoku došlo kolem 9:30 místního času. I zde ale platí, že žádná z těchto informací nebyla nezávisle ověřena.
Obě strany v posledních týdnech zintenzivnily používání dronů jako nástroje k ničení nepřátelské infrastruktury a vyčerpávání protivníka. Ukrajinské velení opakovaně tvrdí, že jde o legitimní obranné akce proti okupovaným oblastem, zatímco Moskva označuje tyto útoky za terorismus.
Celkový počet použitých dronů a raket v posledních hodinách poukazuje na novou fázi války, kdy se bojiště přesouvá stále častěji do vzduchu a konflikty přímo zasahují civilní obyvatele.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
