Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Prezident Trump naznačil optimistická očekávání, když v pátek novinářům sdělil: „Myslím, že dohodu máme.“ Netanjahu ovšem v neděli prohlásil, že „ještě nebyla dokončena“, a hnutí Hamás uvedlo, že návrh formálně neobdrželo. Podle uniklých kopií, které zveřejnila americká a izraelská média, dohoda stanovuje propuštění všech rukojmích do 48 hodin od potvrzení dohody.
Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí stovky palestinských vězňů odpykávajících si doživotní tresty. Členům Hamásu, kteří se zavážou k míru, bude nabídnuta amnestie a bezpečný odchod z Gazy, přičemž Hamás už nebude mít v oblasti žádnou budoucí roli. Plán zahrnuje také zničení všech vojenských struktur Hamásu. Izraelské obranné síly (IDF) se mají z Pásma postupně stáhnout a Gazu by měla řídit prozatímní přechodná vláda.
Návrh podle všeho znamená významný posun v postoji Trumpovy administrativy. Ta dříve zastávala názor na přemístění celého obyvatelstva Gazy a přestavbu Pásma na "riviéru" ve vlastnictví USA. Nový návrh vybízí Palestince k setrvání v Gaze a zároveň uznává jejich touhu po budoucím státu. Plán také počítá s budoucí rolí pro Palestinskou samosprávu (PA) v Gaze, avšak až po provedení reforem.
Tyto body představují předchozí červené čáry pro Netanjahua, který v minulém týdnu na Valném shromáždění OSN zopakoval, že nepovolí palestinský stát a označil PA za „zkaženou až do morku kostí“. Premiér by navíc mohl mít potíže s přesvědčením tvrdého jádra své koalice, jelikož ultranacionalisté doufají v zachování kontroly nad Gazou a obnovu židovských osad. Krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich v pondělí napsal, že jeho strana neustoupí od plánu, který by zmínil palestinský stát nebo počítal s rolí pro PA.
Ultnacionalistický ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir během víkendu prohlásil, že Netanjahu „nemá mandát“ k ukončení války bez rozhodné porážky Hamásu. Opoziční lídr Jair Lapid naopak vyjádřil dohodě podporu a americkým úředníkům vzkázal, že má Netanjahu „bezpečnostní síť“ pro dohodu o rukojmích a ukončení války. Lapid na sociální síti napsal, že premiér „má většinu v Knessetu [parlamentu] a většinu v zemi“ a „není třeba se znepokojovat prázdnými hrozbami Ben-Gvira a Smotricha“.
Netanjahu čelí rostoucímu tlaku izraelské veřejnosti, která si přeje ukončení války, i od rodin 48 rukojmích, kteří v Gaze zůstávají (z nichž 20 je považováno za živých). Říká se také, že Trump ztrácí s izraelským lídrem trpělivost, jelikož se netajil rozhořčením nad dřívějšími izraelskými leteckými údery na amerického spojence Katar, které cílily na vedení Hamásu. Americký prezident také oznámil, že „nedovolí“ Izraeli anektovat Západní břeh Jordánu, což bylo navrhováno v Izraeli jako možná reakce na nedávné uznání palestinského státu Británií, Francií a dalšími zeměmi.
Trump se minulý týden na Valném shromáždění OSN sešel s lídry Středního východu, včetně Saúdské Arábie, Egypta, Kataru a Turecka. Toto setkání označil za „nejdůležitější jednání dne“. Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff poté prohlásil: „Doufáme, a řekl bych, že jsme si i jistí, že budeme moci v nadcházejících dnech ohlásit nějaký průlom.“ Trump o víkendu na sociálních sítích zveřejnil, že „Máme skutečnou šanci na VELIKOST NA STŘEDNÍM VÝCHODĚ. VŠICHNI JSOU PRO NĚCO ZVLÁŠTNÍHO, POPRVÉ VŮBEC. DOKONČÍME TO!!!“
Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 bylo vzato jako rukojmí. Od té doby bylo v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 66 055 lidí, uvádí ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem. V srpnu orgán podporovaný OSN potvrdil hladomor ve městě Gaza a vyšetřovací komise OSN dospěla na začátku tohoto měsíce k závěru, že Izrael se dopustil genocidy v Gaze, což Izrael důrazně odmítá.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.