Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Prezident Trump naznačil optimistická očekávání, když v pátek novinářům sdělil: „Myslím, že dohodu máme.“ Netanjahu ovšem v neděli prohlásil, že „ještě nebyla dokončena“, a hnutí Hamás uvedlo, že návrh formálně neobdrželo. Podle uniklých kopií, které zveřejnila americká a izraelská média, dohoda stanovuje propuštění všech rukojmích do 48 hodin od potvrzení dohody.
Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí stovky palestinských vězňů odpykávajících si doživotní tresty. Členům Hamásu, kteří se zavážou k míru, bude nabídnuta amnestie a bezpečný odchod z Gazy, přičemž Hamás už nebude mít v oblasti žádnou budoucí roli. Plán zahrnuje také zničení všech vojenských struktur Hamásu. Izraelské obranné síly (IDF) se mají z Pásma postupně stáhnout a Gazu by měla řídit prozatímní přechodná vláda.
Návrh podle všeho znamená významný posun v postoji Trumpovy administrativy. Ta dříve zastávala názor na přemístění celého obyvatelstva Gazy a přestavbu Pásma na "riviéru" ve vlastnictví USA. Nový návrh vybízí Palestince k setrvání v Gaze a zároveň uznává jejich touhu po budoucím státu. Plán také počítá s budoucí rolí pro Palestinskou samosprávu (PA) v Gaze, avšak až po provedení reforem.
Tyto body představují předchozí červené čáry pro Netanjahua, který v minulém týdnu na Valném shromáždění OSN zopakoval, že nepovolí palestinský stát a označil PA za „zkaženou až do morku kostí“. Premiér by navíc mohl mít potíže s přesvědčením tvrdého jádra své koalice, jelikož ultranacionalisté doufají v zachování kontroly nad Gazou a obnovu židovských osad. Krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich v pondělí napsal, že jeho strana neustoupí od plánu, který by zmínil palestinský stát nebo počítal s rolí pro PA.
Ultnacionalistický ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir během víkendu prohlásil, že Netanjahu „nemá mandát“ k ukončení války bez rozhodné porážky Hamásu. Opoziční lídr Jair Lapid naopak vyjádřil dohodě podporu a americkým úředníkům vzkázal, že má Netanjahu „bezpečnostní síť“ pro dohodu o rukojmích a ukončení války. Lapid na sociální síti napsal, že premiér „má většinu v Knessetu [parlamentu] a většinu v zemi“ a „není třeba se znepokojovat prázdnými hrozbami Ben-Gvira a Smotricha“.
Netanjahu čelí rostoucímu tlaku izraelské veřejnosti, která si přeje ukončení války, i od rodin 48 rukojmích, kteří v Gaze zůstávají (z nichž 20 je považováno za živých). Říká se také, že Trump ztrácí s izraelským lídrem trpělivost, jelikož se netajil rozhořčením nad dřívějšími izraelskými leteckými údery na amerického spojence Katar, které cílily na vedení Hamásu. Americký prezident také oznámil, že „nedovolí“ Izraeli anektovat Západní břeh Jordánu, což bylo navrhováno v Izraeli jako možná reakce na nedávné uznání palestinského státu Británií, Francií a dalšími zeměmi.
Trump se minulý týden na Valném shromáždění OSN sešel s lídry Středního východu, včetně Saúdské Arábie, Egypta, Kataru a Turecka. Toto setkání označil za „nejdůležitější jednání dne“. Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff poté prohlásil: „Doufáme, a řekl bych, že jsme si i jistí, že budeme moci v nadcházejících dnech ohlásit nějaký průlom.“ Trump o víkendu na sociálních sítích zveřejnil, že „Máme skutečnou šanci na VELIKOST NA STŘEDNÍM VÝCHODĚ. VŠICHNI JSOU PRO NĚCO ZVLÁŠTNÍHO, POPRVÉ VŮBEC. DOKONČÍME TO!!!“
Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 bylo vzato jako rukojmí. Od té doby bylo v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 66 055 lidí, uvádí ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem. V srpnu orgán podporovaný OSN potvrdil hladomor ve městě Gaza a vyšetřovací komise OSN dospěla na začátku tohoto měsíce k závěru, že Izrael se dopustil genocidy v Gaze, což Izrael důrazně odmítá.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.