Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Prezident Trump naznačil optimistická očekávání, když v pátek novinářům sdělil: „Myslím, že dohodu máme.“ Netanjahu ovšem v neděli prohlásil, že „ještě nebyla dokončena“, a hnutí Hamás uvedlo, že návrh formálně neobdrželo. Podle uniklých kopií, které zveřejnila americká a izraelská média, dohoda stanovuje propuštění všech rukojmích do 48 hodin od potvrzení dohody.
Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí stovky palestinských vězňů odpykávajících si doživotní tresty. Členům Hamásu, kteří se zavážou k míru, bude nabídnuta amnestie a bezpečný odchod z Gazy, přičemž Hamás už nebude mít v oblasti žádnou budoucí roli. Plán zahrnuje také zničení všech vojenských struktur Hamásu. Izraelské obranné síly (IDF) se mají z Pásma postupně stáhnout a Gazu by měla řídit prozatímní přechodná vláda.
Návrh podle všeho znamená významný posun v postoji Trumpovy administrativy. Ta dříve zastávala názor na přemístění celého obyvatelstva Gazy a přestavbu Pásma na "riviéru" ve vlastnictví USA. Nový návrh vybízí Palestince k setrvání v Gaze a zároveň uznává jejich touhu po budoucím státu. Plán také počítá s budoucí rolí pro Palestinskou samosprávu (PA) v Gaze, avšak až po provedení reforem.
Tyto body představují předchozí červené čáry pro Netanjahua, který v minulém týdnu na Valném shromáždění OSN zopakoval, že nepovolí palestinský stát a označil PA za „zkaženou až do morku kostí“. Premiér by navíc mohl mít potíže s přesvědčením tvrdého jádra své koalice, jelikož ultranacionalisté doufají v zachování kontroly nad Gazou a obnovu židovských osad. Krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich v pondělí napsal, že jeho strana neustoupí od plánu, který by zmínil palestinský stát nebo počítal s rolí pro PA.
Ultnacionalistický ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir během víkendu prohlásil, že Netanjahu „nemá mandát“ k ukončení války bez rozhodné porážky Hamásu. Opoziční lídr Jair Lapid naopak vyjádřil dohodě podporu a americkým úředníkům vzkázal, že má Netanjahu „bezpečnostní síť“ pro dohodu o rukojmích a ukončení války. Lapid na sociální síti napsal, že premiér „má většinu v Knessetu [parlamentu] a většinu v zemi“ a „není třeba se znepokojovat prázdnými hrozbami Ben-Gvira a Smotricha“.
Netanjahu čelí rostoucímu tlaku izraelské veřejnosti, která si přeje ukončení války, i od rodin 48 rukojmích, kteří v Gaze zůstávají (z nichž 20 je považováno za živých). Říká se také, že Trump ztrácí s izraelským lídrem trpělivost, jelikož se netajil rozhořčením nad dřívějšími izraelskými leteckými údery na amerického spojence Katar, které cílily na vedení Hamásu. Americký prezident také oznámil, že „nedovolí“ Izraeli anektovat Západní břeh Jordánu, což bylo navrhováno v Izraeli jako možná reakce na nedávné uznání palestinského státu Británií, Francií a dalšími zeměmi.
Trump se minulý týden na Valném shromáždění OSN sešel s lídry Středního východu, včetně Saúdské Arábie, Egypta, Kataru a Turecka. Toto setkání označil za „nejdůležitější jednání dne“. Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff poté prohlásil: „Doufáme, a řekl bych, že jsme si i jistí, že budeme moci v nadcházejících dnech ohlásit nějaký průlom.“ Trump o víkendu na sociálních sítích zveřejnil, že „Máme skutečnou šanci na VELIKOST NA STŘEDNÍM VÝCHODĚ. VŠICHNI JSOU PRO NĚCO ZVLÁŠTNÍHO, POPRVÉ VŮBEC. DOKONČÍME TO!!!“
Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 bylo vzato jako rukojmí. Od té doby bylo v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 66 055 lidí, uvádí ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem. V srpnu orgán podporovaný OSN potvrdil hladomor ve městě Gaza a vyšetřovací komise OSN dospěla na začátku tohoto měsíce k závěru, že Izrael se dopustil genocidy v Gaze, což Izrael důrazně odmítá.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.