Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Prezident Trump naznačil optimistická očekávání, když v pátek novinářům sdělil: „Myslím, že dohodu máme.“ Netanjahu ovšem v neděli prohlásil, že „ještě nebyla dokončena“, a hnutí Hamás uvedlo, že návrh formálně neobdrželo. Podle uniklých kopií, které zveřejnila americká a izraelská média, dohoda stanovuje propuštění všech rukojmích do 48 hodin od potvrzení dohody.
Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí stovky palestinských vězňů odpykávajících si doživotní tresty. Členům Hamásu, kteří se zavážou k míru, bude nabídnuta amnestie a bezpečný odchod z Gazy, přičemž Hamás už nebude mít v oblasti žádnou budoucí roli. Plán zahrnuje také zničení všech vojenských struktur Hamásu. Izraelské obranné síly (IDF) se mají z Pásma postupně stáhnout a Gazu by měla řídit prozatímní přechodná vláda.
Návrh podle všeho znamená významný posun v postoji Trumpovy administrativy. Ta dříve zastávala názor na přemístění celého obyvatelstva Gazy a přestavbu Pásma na "riviéru" ve vlastnictví USA. Nový návrh vybízí Palestince k setrvání v Gaze a zároveň uznává jejich touhu po budoucím státu. Plán také počítá s budoucí rolí pro Palestinskou samosprávu (PA) v Gaze, avšak až po provedení reforem.
Tyto body představují předchozí červené čáry pro Netanjahua, který v minulém týdnu na Valném shromáždění OSN zopakoval, že nepovolí palestinský stát a označil PA za „zkaženou až do morku kostí“. Premiér by navíc mohl mít potíže s přesvědčením tvrdého jádra své koalice, jelikož ultranacionalisté doufají v zachování kontroly nad Gazou a obnovu židovských osad. Krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich v pondělí napsal, že jeho strana neustoupí od plánu, který by zmínil palestinský stát nebo počítal s rolí pro PA.
Ultnacionalistický ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir během víkendu prohlásil, že Netanjahu „nemá mandát“ k ukončení války bez rozhodné porážky Hamásu. Opoziční lídr Jair Lapid naopak vyjádřil dohodě podporu a americkým úředníkům vzkázal, že má Netanjahu „bezpečnostní síť“ pro dohodu o rukojmích a ukončení války. Lapid na sociální síti napsal, že premiér „má většinu v Knessetu [parlamentu] a většinu v zemi“ a „není třeba se znepokojovat prázdnými hrozbami Ben-Gvira a Smotricha“.
Netanjahu čelí rostoucímu tlaku izraelské veřejnosti, která si přeje ukončení války, i od rodin 48 rukojmích, kteří v Gaze zůstávají (z nichž 20 je považováno za živých). Říká se také, že Trump ztrácí s izraelským lídrem trpělivost, jelikož se netajil rozhořčením nad dřívějšími izraelskými leteckými údery na amerického spojence Katar, které cílily na vedení Hamásu. Americký prezident také oznámil, že „nedovolí“ Izraeli anektovat Západní břeh Jordánu, což bylo navrhováno v Izraeli jako možná reakce na nedávné uznání palestinského státu Británií, Francií a dalšími zeměmi.
Trump se minulý týden na Valném shromáždění OSN sešel s lídry Středního východu, včetně Saúdské Arábie, Egypta, Kataru a Turecka. Toto setkání označil za „nejdůležitější jednání dne“. Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff poté prohlásil: „Doufáme, a řekl bych, že jsme si i jistí, že budeme moci v nadcházejících dnech ohlásit nějaký průlom.“ Trump o víkendu na sociálních sítích zveřejnil, že „Máme skutečnou šanci na VELIKOST NA STŘEDNÍM VÝCHODĚ. VŠICHNI JSOU PRO NĚCO ZVLÁŠTNÍHO, POPRVÉ VŮBEC. DOKONČÍME TO!!!“
Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 bylo vzato jako rukojmí. Od té doby bylo v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 66 055 lidí, uvádí ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem. V srpnu orgán podporovaný OSN potvrdil hladomor ve městě Gaza a vyšetřovací komise OSN dospěla na začátku tohoto měsíce k závěru, že Izrael se dopustil genocidy v Gaze, což Izrael důrazně odmítá.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
