Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Prezident Trump naznačil optimistická očekávání, když v pátek novinářům sdělil: „Myslím, že dohodu máme.“ Netanjahu ovšem v neděli prohlásil, že „ještě nebyla dokončena“, a hnutí Hamás uvedlo, že návrh formálně neobdrželo. Podle uniklých kopií, které zveřejnila americká a izraelská média, dohoda stanovuje propuštění všech rukojmích do 48 hodin od potvrzení dohody.
Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí stovky palestinských vězňů odpykávajících si doživotní tresty. Členům Hamásu, kteří se zavážou k míru, bude nabídnuta amnestie a bezpečný odchod z Gazy, přičemž Hamás už nebude mít v oblasti žádnou budoucí roli. Plán zahrnuje také zničení všech vojenských struktur Hamásu. Izraelské obranné síly (IDF) se mají z Pásma postupně stáhnout a Gazu by měla řídit prozatímní přechodná vláda.
Návrh podle všeho znamená významný posun v postoji Trumpovy administrativy. Ta dříve zastávala názor na přemístění celého obyvatelstva Gazy a přestavbu Pásma na "riviéru" ve vlastnictví USA. Nový návrh vybízí Palestince k setrvání v Gaze a zároveň uznává jejich touhu po budoucím státu. Plán také počítá s budoucí rolí pro Palestinskou samosprávu (PA) v Gaze, avšak až po provedení reforem.
Tyto body představují předchozí červené čáry pro Netanjahua, který v minulém týdnu na Valném shromáždění OSN zopakoval, že nepovolí palestinský stát a označil PA za „zkaženou až do morku kostí“. Premiér by navíc mohl mít potíže s přesvědčením tvrdého jádra své koalice, jelikož ultranacionalisté doufají v zachování kontroly nad Gazou a obnovu židovských osad. Krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich v pondělí napsal, že jeho strana neustoupí od plánu, který by zmínil palestinský stát nebo počítal s rolí pro PA.
Ultnacionalistický ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir během víkendu prohlásil, že Netanjahu „nemá mandát“ k ukončení války bez rozhodné porážky Hamásu. Opoziční lídr Jair Lapid naopak vyjádřil dohodě podporu a americkým úředníkům vzkázal, že má Netanjahu „bezpečnostní síť“ pro dohodu o rukojmích a ukončení války. Lapid na sociální síti napsal, že premiér „má většinu v Knessetu [parlamentu] a většinu v zemi“ a „není třeba se znepokojovat prázdnými hrozbami Ben-Gvira a Smotricha“.
Netanjahu čelí rostoucímu tlaku izraelské veřejnosti, která si přeje ukončení války, i od rodin 48 rukojmích, kteří v Gaze zůstávají (z nichž 20 je považováno za živých). Říká se také, že Trump ztrácí s izraelským lídrem trpělivost, jelikož se netajil rozhořčením nad dřívějšími izraelskými leteckými údery na amerického spojence Katar, které cílily na vedení Hamásu. Americký prezident také oznámil, že „nedovolí“ Izraeli anektovat Západní břeh Jordánu, což bylo navrhováno v Izraeli jako možná reakce na nedávné uznání palestinského státu Británií, Francií a dalšími zeměmi.
Trump se minulý týden na Valném shromáždění OSN sešel s lídry Středního východu, včetně Saúdské Arábie, Egypta, Kataru a Turecka. Toto setkání označil za „nejdůležitější jednání dne“. Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff poté prohlásil: „Doufáme, a řekl bych, že jsme si i jistí, že budeme moci v nadcházejících dnech ohlásit nějaký průlom.“ Trump o víkendu na sociálních sítích zveřejnil, že „Máme skutečnou šanci na VELIKOST NA STŘEDNÍM VÝCHODĚ. VŠICHNI JSOU PRO NĚCO ZVLÁŠTNÍHO, POPRVÉ VŮBEC. DOKONČÍME TO!!!“
Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Gaze v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 bylo vzato jako rukojmí. Od té doby bylo v izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 66 055 lidí, uvádí ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem. V srpnu orgán podporovaný OSN potvrdil hladomor ve městě Gaza a vyšetřovací komise OSN dospěla na začátku tohoto měsíce k závěru, že Izrael se dopustil genocidy v Gaze, což Izrael důrazně odmítá.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.