Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Podle oficiálních dat maďarského národního volebního úřadu odevzdalo své hlasy do 17:00 již 74 % registrovaných voličů. Toto číslo výrazně překonává i dosavadní rekordy; pro srovnání, při minulých volbách v roce 2022 byla ve stejný čas účast přibližně 63 %. Už první hodina po otevření volebních místností v 6:00 ráno signalizovala mimořádný den, když odvolilo rekordních 3,5 % voličů.
Průzkumy projektu Poll of Polls serveru POLITICO favorizují vyzyvatele současného premiéra, Pétara Magyara, a jeho středopravicovou stranu Tisza. Ačkoliv předvolební odhady přisuzují Magyarovi pohodlný náskok, analytici upozorňují na specifika maďarského volebního systému. V něm se totiž podíl získaných hlasů nemusí nutně rovnat výsledné politické váze v parlamentu.
Kromě osobního hlasování hrají v letošních volbách roli i korespondenční hlasy. Volební úřad potvrdil, že do neděle obdržel více než 293 000 poštovních zásilek s hlasovacími lístky. Obrovský zájem o volby se však neomezuje pouze na území Maďarska, ale projevuje se i v zahraničí, kde žije početná maďarská komunita.
Příkladem vysokého nasazení zahraničních voličů je situace v Londýně. V jednom z tamních hotelů se k volbám registrovalo 9 500 Maďarů žijících ve Spojeném království. Už v 6:00 ráno, kdy se otevřely volební místnosti, se kolem bloku budov táhla dlouhá fronta lidí čekajících na možnost odevzdat svůj hlas.
Volební místnosti v Maďarsku se uzavírají v 19:00. Vzhledem k vysokému počtu voličů a očekávanému napětí jsou první výsledky očekávány nejdříve kolem 20:00. Volební den se neobešel bez emocí, provázela ho vzájemná obviňování z podvodů a ostrá rétorika obou hlavních politických táborů.
Zatímco Péter Magyar sází na změnu a reformy, Viktor Orbán se v závěru kampaně soustředil na bezpečnostní témata a ekonomickou podporu, kterou mu veřejně přislíbil i Donald Trump. Právě Trump v posledních dnech před volbami Orbánovi vyjádřil podporu, což podtrhlo mezinárodní význam tohoto maďarského souboje.
Dnešní rekordní účast potvrzuje, že maďarská společnost je silně polarizovaná a obě strany dokázaly své příznivce zmobilizovat v dosud nevídané míře. Bez ohledu na konečný výsledek se tyto volby zapíší do historie Maďarska jako moment s nejvyšší volební aktivitou od pádu komunismu.
Výsledky budou rozhodující nejen pro vnitřní politiku Maďarska, ale i pro jeho budoucí směřování v rámci Evropské unie. Zatímco opozice slibuje návrat k proevropskému kurzu, současná vláda trvá na své suverénní politice. Celý proces sčítání bude sledován s velkou pozorností i kvůli složitým matematickým algoritmům, které určují přidělování mandátů.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.