Největší výrobce letadel na světě, společnost Airbus, připravuje zásadní inovaci, která výrazně ovlivní podobu komerční letecké dopravy v příštím desetiletí. Jejich nová jednouličková letadla budou „radikálně odlišná“ od těch, na která jsme zvyklí – a hlavní změnou budou skládací křídla inspirovaná albatrosy.
Albatros je známý svou dlouhou, štíhlou a efektivní stavbou křídel, což Airbus inspirovalo ke konstrukci delších, lehčích a aerodynamicky výhodnějších křídel, která by měla snížit spotřebu paliva a tím i uhlíkovou stopu. Delší křídla ale narážejí na problém – nevejdou se ke stávajícím letištním branám, které mají omezení na šířku křídel do 36 metrů.
Aby letadlo mohlo stále používat běžnou infrastrukturu letišť, Airbus vyvíjí systém sklápění špiček křídel. Jak pro news.com.au vysvětlila Sue Partridge, vedoucí programu „Wing of Tomorrow“, při přistání a pojíždění po letišti se špičky křídel sklopí, aby se letoun vešel k bráně. Před vzletem se opět narovnají a zajistí.
Airbus plánuje technologii dokončit během příštích 3–4 let, nový model oficiálně představit před koncem této dekády a první komerční lety zahájit v druhé polovině 30. let. Přesná délka nových křídel zatím není stanovena – bude se hledat rovnováha mezi délkou, hmotností, složitostí a náklady.
Nová křídla budou také vyrobena z uhlíkových kompozitů, které nabídnou ideální poměr pevnosti a nízké hmotnosti. Airbus už testuje dva ze tří prototypů v plném měřítku, aby ověřil jejich konstrukční spolehlivost a možnosti hromadné výroby.
Vedle skládacích křídel Airbus pracuje i na tzv. open-fan motoru a výhledu na vodíkové pohony – ačkoliv vodíkový pohon pro novou generaci letadel zřejmě ještě nebude připraven včas. Podobnou technologii skládacích špiček mezitím testuje také konkurenční Boeing na svém modelu 777X.
Jak řekla Partridge na Airbus summitu ve francouzském Toulouse: „Dnes každé dvě sekundy vzlétá nebo přistává jedno z našich letadel řady A320. Poptávka po jednomotorových letadlech je obrovská a bude ještě větší – musíme tedy být schopní vyrábět rychle, udržitelně a efektivně.“
Skládací křídla možná na první pohled vypadají jako sci-fi, ale Airbus je připraven je proměnit ve standard komerčního létání.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.