Největší výrobce letadel na světě, společnost Airbus, připravuje zásadní inovaci, která výrazně ovlivní podobu komerční letecké dopravy v příštím desetiletí. Jejich nová jednouličková letadla budou „radikálně odlišná“ od těch, na která jsme zvyklí – a hlavní změnou budou skládací křídla inspirovaná albatrosy.
Albatros je známý svou dlouhou, štíhlou a efektivní stavbou křídel, což Airbus inspirovalo ke konstrukci delších, lehčích a aerodynamicky výhodnějších křídel, která by měla snížit spotřebu paliva a tím i uhlíkovou stopu. Delší křídla ale narážejí na problém – nevejdou se ke stávajícím letištním branám, které mají omezení na šířku křídel do 36 metrů.
Aby letadlo mohlo stále používat běžnou infrastrukturu letišť, Airbus vyvíjí systém sklápění špiček křídel. Jak pro news.com.au vysvětlila Sue Partridge, vedoucí programu „Wing of Tomorrow“, při přistání a pojíždění po letišti se špičky křídel sklopí, aby se letoun vešel k bráně. Před vzletem se opět narovnají a zajistí.
Airbus plánuje technologii dokončit během příštích 3–4 let, nový model oficiálně představit před koncem této dekády a první komerční lety zahájit v druhé polovině 30. let. Přesná délka nových křídel zatím není stanovena – bude se hledat rovnováha mezi délkou, hmotností, složitostí a náklady.
Nová křídla budou také vyrobena z uhlíkových kompozitů, které nabídnou ideální poměr pevnosti a nízké hmotnosti. Airbus už testuje dva ze tří prototypů v plném měřítku, aby ověřil jejich konstrukční spolehlivost a možnosti hromadné výroby.
Vedle skládacích křídel Airbus pracuje i na tzv. open-fan motoru a výhledu na vodíkové pohony – ačkoliv vodíkový pohon pro novou generaci letadel zřejmě ještě nebude připraven včas. Podobnou technologii skládacích špiček mezitím testuje také konkurenční Boeing na svém modelu 777X.
Jak řekla Partridge na Airbus summitu ve francouzském Toulouse: „Dnes každé dvě sekundy vzlétá nebo přistává jedno z našich letadel řady A320. Poptávka po jednomotorových letadlech je obrovská a bude ještě větší – musíme tedy být schopní vyrábět rychle, udržitelně a efektivně.“
Skládací křídla možná na první pohled vypadají jako sci-fi, ale Airbus je připraven je proměnit ve standard komerčního létání.
Čtvrtek je klíčovým dnem na každém mistrovství světa v hokeji a jinak tomu nebylo ani na probíhajícím šampionátu ve Švédsku a Dánsku. Češi tentokrát čtvrtfinále nezvládli, když ve Stockholmu podlehli domácímu Švédsku 2:5. O výsledku rozhodla již první třetina, kdy si Seveřané vypracovali třígólový náskok.
Sedm let uplynulo v pondělí od velkolepé svatby prince Harryho a jeho manželky Meghan, která si výročí připomněla na sociálních sítích. Roky krásných vzpomínek má ostře sledovaný pár zachované ve fotkách, jak vévodkyně odhalila.
Jihočeští kriminalisté vyšetřují úmrtí nezletilého chlapce v Táboře jako nedbalostní čin. Policie to uvedla před polednem na sociální síti X. Reagovala tak na spekulace, které se začaly šířit ve veřejném prostoru.
Dveře Rudolfina se za veřejným posledním rozloučením s Jiřím Bartoškou zavřely v úterý v 17 hodin. Tím ale události toho dne zdaleka nekončily. Do honosné budovy následně dorazily známé osobnosti, aby uctily památku zesnulého, jak on si to přál. Tedy mejdanem. Nyní se objevilo první svědectví o jeho průběhu.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.