Největší výrobce letadel na světě, společnost Airbus, připravuje zásadní inovaci, která výrazně ovlivní podobu komerční letecké dopravy v příštím desetiletí. Jejich nová jednouličková letadla budou „radikálně odlišná“ od těch, na která jsme zvyklí – a hlavní změnou budou skládací křídla inspirovaná albatrosy.
Albatros je známý svou dlouhou, štíhlou a efektivní stavbou křídel, což Airbus inspirovalo ke konstrukci delších, lehčích a aerodynamicky výhodnějších křídel, která by měla snížit spotřebu paliva a tím i uhlíkovou stopu. Delší křídla ale narážejí na problém – nevejdou se ke stávajícím letištním branám, které mají omezení na šířku křídel do 36 metrů.
Aby letadlo mohlo stále používat běžnou infrastrukturu letišť, Airbus vyvíjí systém sklápění špiček křídel. Jak pro news.com.au vysvětlila Sue Partridge, vedoucí programu „Wing of Tomorrow“, při přistání a pojíždění po letišti se špičky křídel sklopí, aby se letoun vešel k bráně. Před vzletem se opět narovnají a zajistí.
Airbus plánuje technologii dokončit během příštích 3–4 let, nový model oficiálně představit před koncem této dekády a první komerční lety zahájit v druhé polovině 30. let. Přesná délka nových křídel zatím není stanovena – bude se hledat rovnováha mezi délkou, hmotností, složitostí a náklady.
Nová křídla budou také vyrobena z uhlíkových kompozitů, které nabídnou ideální poměr pevnosti a nízké hmotnosti. Airbus už testuje dva ze tří prototypů v plném měřítku, aby ověřil jejich konstrukční spolehlivost a možnosti hromadné výroby.
Vedle skládacích křídel Airbus pracuje i na tzv. open-fan motoru a výhledu na vodíkové pohony – ačkoliv vodíkový pohon pro novou generaci letadel zřejmě ještě nebude připraven včas. Podobnou technologii skládacích špiček mezitím testuje také konkurenční Boeing na svém modelu 777X.
Jak řekla Partridge na Airbus summitu ve francouzském Toulouse: „Dnes každé dvě sekundy vzlétá nebo přistává jedno z našich letadel řady A320. Poptávka po jednomotorových letadlech je obrovská a bude ještě větší – musíme tedy být schopní vyrábět rychle, udržitelně a efektivně.“
Skládací křídla možná na první pohled vypadají jako sci-fi, ale Airbus je připraven je proměnit ve standard komerčního létání.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.