Největší výrobce letadel na světě, společnost Airbus, připravuje zásadní inovaci, která výrazně ovlivní podobu komerční letecké dopravy v příštím desetiletí. Jejich nová jednouličková letadla budou „radikálně odlišná“ od těch, na která jsme zvyklí – a hlavní změnou budou skládací křídla inspirovaná albatrosy.
Albatros je známý svou dlouhou, štíhlou a efektivní stavbou křídel, což Airbus inspirovalo ke konstrukci delších, lehčích a aerodynamicky výhodnějších křídel, která by měla snížit spotřebu paliva a tím i uhlíkovou stopu. Delší křídla ale narážejí na problém – nevejdou se ke stávajícím letištním branám, které mají omezení na šířku křídel do 36 metrů.
Aby letadlo mohlo stále používat běžnou infrastrukturu letišť, Airbus vyvíjí systém sklápění špiček křídel. Jak pro news.com.au vysvětlila Sue Partridge, vedoucí programu „Wing of Tomorrow“, při přistání a pojíždění po letišti se špičky křídel sklopí, aby se letoun vešel k bráně. Před vzletem se opět narovnají a zajistí.
Airbus plánuje technologii dokončit během příštích 3–4 let, nový model oficiálně představit před koncem této dekády a první komerční lety zahájit v druhé polovině 30. let. Přesná délka nových křídel zatím není stanovena – bude se hledat rovnováha mezi délkou, hmotností, složitostí a náklady.
Nová křídla budou také vyrobena z uhlíkových kompozitů, které nabídnou ideální poměr pevnosti a nízké hmotnosti. Airbus už testuje dva ze tří prototypů v plném měřítku, aby ověřil jejich konstrukční spolehlivost a možnosti hromadné výroby.
Vedle skládacích křídel Airbus pracuje i na tzv. open-fan motoru a výhledu na vodíkové pohony – ačkoliv vodíkový pohon pro novou generaci letadel zřejmě ještě nebude připraven včas. Podobnou technologii skládacích špiček mezitím testuje také konkurenční Boeing na svém modelu 777X.
Jak řekla Partridge na Airbus summitu ve francouzském Toulouse: „Dnes každé dvě sekundy vzlétá nebo přistává jedno z našich letadel řady A320. Poptávka po jednomotorových letadlech je obrovská a bude ještě větší – musíme tedy být schopní vyrábět rychle, udržitelně a efektivně.“
Skládací křídla možná na první pohled vypadají jako sci-fi, ale Airbus je připraven je proměnit ve standard komerčního létání.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.