Největší výrobce letadel na světě, společnost Airbus, připravuje zásadní inovaci, která výrazně ovlivní podobu komerční letecké dopravy v příštím desetiletí. Jejich nová jednouličková letadla budou „radikálně odlišná“ od těch, na která jsme zvyklí – a hlavní změnou budou skládací křídla inspirovaná albatrosy.
Albatros je známý svou dlouhou, štíhlou a efektivní stavbou křídel, což Airbus inspirovalo ke konstrukci delších, lehčích a aerodynamicky výhodnějších křídel, která by měla snížit spotřebu paliva a tím i uhlíkovou stopu. Delší křídla ale narážejí na problém – nevejdou se ke stávajícím letištním branám, které mají omezení na šířku křídel do 36 metrů.
Aby letadlo mohlo stále používat běžnou infrastrukturu letišť, Airbus vyvíjí systém sklápění špiček křídel. Jak pro news.com.au vysvětlila Sue Partridge, vedoucí programu „Wing of Tomorrow“, při přistání a pojíždění po letišti se špičky křídel sklopí, aby se letoun vešel k bráně. Před vzletem se opět narovnají a zajistí.
Airbus plánuje technologii dokončit během příštích 3–4 let, nový model oficiálně představit před koncem této dekády a první komerční lety zahájit v druhé polovině 30. let. Přesná délka nových křídel zatím není stanovena – bude se hledat rovnováha mezi délkou, hmotností, složitostí a náklady.
Nová křídla budou také vyrobena z uhlíkových kompozitů, které nabídnou ideální poměr pevnosti a nízké hmotnosti. Airbus už testuje dva ze tří prototypů v plném měřítku, aby ověřil jejich konstrukční spolehlivost a možnosti hromadné výroby.
Vedle skládacích křídel Airbus pracuje i na tzv. open-fan motoru a výhledu na vodíkové pohony – ačkoliv vodíkový pohon pro novou generaci letadel zřejmě ještě nebude připraven včas. Podobnou technologii skládacích špiček mezitím testuje také konkurenční Boeing na svém modelu 777X.
Jak řekla Partridge na Airbus summitu ve francouzském Toulouse: „Dnes každé dvě sekundy vzlétá nebo přistává jedno z našich letadel řady A320. Poptávka po jednomotorových letadlech je obrovská a bude ještě větší – musíme tedy být schopní vyrábět rychle, udržitelně a efektivně.“
Skládací křídla možná na první pohled vypadají jako sci-fi, ale Airbus je připraven je proměnit ve standard komerčního létání.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.