Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Navzdory oznámení Izraele o denních přestávkách v bojích a nových koridorech pro humanitární pomoc zásoby stále zaostávají za potřebami. Podle WFP čelí podmínkám podobným hladomoru půl milionu lidí, přičemž 90 000 žen a dětí potřebuje speciální výživu.
Situace na místě je kritická. Doktorka Salha, lékařka v nemocnici al Awda na severu Gazy, varovala, že nemocnice čelí obrovskému tlaku. "Dříve jsme pečovali o 200 žen a dětí denně, teď je to přes 2 000. Jednoduše to nezvládáme. Podvýživa ničí matky a novorozence," uvedla. Podle jejích slov se dramaticky zvýšil počet císařských řezů a potratů a lékaři mají problém s nedostatkem základních zásob pro novorozence.
"Naši kolegové minulý týden kolabovali na pohotovosti kvůli hladu, zatímco pracovali nonstop, aby se postarali o pacienty. Toto je humanitární katastrofa," dodala Salha.
Mezinárodní společenství se stále více zaměřuje na Gazu a rostoucí humanitární krizi. I přes přestávky v bojích od izraelské armády a nové koridory pro pomoc, stále není možné doručit potřebné množství pomoci. Podle zpráv z místa, včetně čerstvých obrázků podvyživených dětí, zůstává situace zoufalá.
Izraelská ofenzíva byla zahájena jako reakce na útok Hamásu a dalších militantních skupin z 7. října, který si vyžádal více než 1 200 obětí. Od té doby zahynulo více než 60 000 Palestinců, podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem, přičemž dalších 637 osob bylo zraněno v posledních 24 hodinách.
V nemocnicích v Gaze chybí nejen léky, ale i personál se potýká s extrémním vyčerpáním. Podle místních lékařů je situace neudržitelná. "Vybavení a léky jsou na hranici vyčerpání. Naše sestry a lékaři se zhroutili, protože pracují vyčerpaní bez přestávky," varují.
V posledních dnech byly v Gaze pohřbívány oběti izraelských náletů, přičemž jeden z útoků zničil dům v Nuseiratu, ve střední Gaze, a zabil několik Palestinců. S pohřby, které probíhaly během víkendu, pokračuje řetězec tragédií, který postihuje místní obyvatele.
Tento víkend přitom došlo k dalším tragickým událostem, kdy zasažení lidé byli neidentifikováni, protože záchranné týmy se kvůli pokračujícím náletům nemohly dostat k obětem.
Politici a humanitární organizace z celého světa stále častěji vyjadřují znepokojení nad pokračujícím konfliktem a jeho dopady na civilní obyvatelstvo. Mezitím americký prezident Donald Trump prohlásil, že se snaží "situaci v Gaze vyřešit". Po zahájení svého golfového turné ve Skotsku uvedl, že se spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem snaží dosáhnout urovnání konfliktu.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.