Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Navzdory oznámení Izraele o denních přestávkách v bojích a nových koridorech pro humanitární pomoc zásoby stále zaostávají za potřebami. Podle WFP čelí podmínkám podobným hladomoru půl milionu lidí, přičemž 90 000 žen a dětí potřebuje speciální výživu.
Situace na místě je kritická. Doktorka Salha, lékařka v nemocnici al Awda na severu Gazy, varovala, že nemocnice čelí obrovskému tlaku. "Dříve jsme pečovali o 200 žen a dětí denně, teď je to přes 2 000. Jednoduše to nezvládáme. Podvýživa ničí matky a novorozence," uvedla. Podle jejích slov se dramaticky zvýšil počet císařských řezů a potratů a lékaři mají problém s nedostatkem základních zásob pro novorozence.
"Naši kolegové minulý týden kolabovali na pohotovosti kvůli hladu, zatímco pracovali nonstop, aby se postarali o pacienty. Toto je humanitární katastrofa," dodala Salha.
Mezinárodní společenství se stále více zaměřuje na Gazu a rostoucí humanitární krizi. I přes přestávky v bojích od izraelské armády a nové koridory pro pomoc, stále není možné doručit potřebné množství pomoci. Podle zpráv z místa, včetně čerstvých obrázků podvyživených dětí, zůstává situace zoufalá.
Izraelská ofenzíva byla zahájena jako reakce na útok Hamásu a dalších militantních skupin z 7. října, který si vyžádal více než 1 200 obětí. Od té doby zahynulo více než 60 000 Palestinců, podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem, přičemž dalších 637 osob bylo zraněno v posledních 24 hodinách.
V nemocnicích v Gaze chybí nejen léky, ale i personál se potýká s extrémním vyčerpáním. Podle místních lékařů je situace neudržitelná. "Vybavení a léky jsou na hranici vyčerpání. Naše sestry a lékaři se zhroutili, protože pracují vyčerpaní bez přestávky," varují.
V posledních dnech byly v Gaze pohřbívány oběti izraelských náletů, přičemž jeden z útoků zničil dům v Nuseiratu, ve střední Gaze, a zabil několik Palestinců. S pohřby, které probíhaly během víkendu, pokračuje řetězec tragédií, který postihuje místní obyvatele.
Tento víkend přitom došlo k dalším tragickým událostem, kdy zasažení lidé byli neidentifikováni, protože záchranné týmy se kvůli pokračujícím náletům nemohly dostat k obětem.
Politici a humanitární organizace z celého světa stále častěji vyjadřují znepokojení nad pokračujícím konfliktem a jeho dopady na civilní obyvatelstvo. Mezitím americký prezident Donald Trump prohlásil, že se snaží "situaci v Gaze vyřešit". Po zahájení svého golfového turné ve Skotsku uvedl, že se spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem snaží dosáhnout urovnání konfliktu.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.