Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Navzdory oznámení Izraele o denních přestávkách v bojích a nových koridorech pro humanitární pomoc zásoby stále zaostávají za potřebami. Podle WFP čelí podmínkám podobným hladomoru půl milionu lidí, přičemž 90 000 žen a dětí potřebuje speciální výživu.
Situace na místě je kritická. Doktorka Salha, lékařka v nemocnici al Awda na severu Gazy, varovala, že nemocnice čelí obrovskému tlaku. "Dříve jsme pečovali o 200 žen a dětí denně, teď je to přes 2 000. Jednoduše to nezvládáme. Podvýživa ničí matky a novorozence," uvedla. Podle jejích slov se dramaticky zvýšil počet císařských řezů a potratů a lékaři mají problém s nedostatkem základních zásob pro novorozence.
"Naši kolegové minulý týden kolabovali na pohotovosti kvůli hladu, zatímco pracovali nonstop, aby se postarali o pacienty. Toto je humanitární katastrofa," dodala Salha.
Mezinárodní společenství se stále více zaměřuje na Gazu a rostoucí humanitární krizi. I přes přestávky v bojích od izraelské armády a nové koridory pro pomoc, stále není možné doručit potřebné množství pomoci. Podle zpráv z místa, včetně čerstvých obrázků podvyživených dětí, zůstává situace zoufalá.
Izraelská ofenzíva byla zahájena jako reakce na útok Hamásu a dalších militantních skupin z 7. října, který si vyžádal více než 1 200 obětí. Od té doby zahynulo více než 60 000 Palestinců, podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem, přičemž dalších 637 osob bylo zraněno v posledních 24 hodinách.
V nemocnicích v Gaze chybí nejen léky, ale i personál se potýká s extrémním vyčerpáním. Podle místních lékařů je situace neudržitelná. "Vybavení a léky jsou na hranici vyčerpání. Naše sestry a lékaři se zhroutili, protože pracují vyčerpaní bez přestávky," varují.
V posledních dnech byly v Gaze pohřbívány oběti izraelských náletů, přičemž jeden z útoků zničil dům v Nuseiratu, ve střední Gaze, a zabil několik Palestinců. S pohřby, které probíhaly během víkendu, pokračuje řetězec tragédií, který postihuje místní obyvatele.
Tento víkend přitom došlo k dalším tragickým událostem, kdy zasažení lidé byli neidentifikováni, protože záchranné týmy se kvůli pokračujícím náletům nemohly dostat k obětem.
Politici a humanitární organizace z celého světa stále častěji vyjadřují znepokojení nad pokračujícím konfliktem a jeho dopady na civilní obyvatelstvo. Mezitím americký prezident Donald Trump prohlásil, že se snaží "situaci v Gaze vyřešit". Po zahájení svého golfového turné ve Skotsku uvedl, že se spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem snaží dosáhnout urovnání konfliktu.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.