Začátkem příštího školního roku dostanou ruští školáci novou učebnici s názvem Moje rodina, která má být základem nového předmětu „Rodinná výchova“. Podle spoluautorky učebnice a předsedkyně výboru Dumy pro ochranu rodiny, Niny Ostaninové, má pomoci upevnit „tradiční morální hodnoty“ a zlepšit demografickou situaci v zemi. Avšak zdroje, ze kterých učebnice čerpá, pocházejí z hluboké historie — konkrétně ze 16. století a díla zvaného Domostroj, které se připisuje mnichovi Sylvestrovi, rádci cara Ivana Hrozného.
Domostroj se vyznačuje přísně patriarchálním pojetím rodiny. Hlásá například, že otec má právo vynucovat poslušnost své domácnosti — ať už jde o příbuzné či služebnictvo — silou, pokud je to v souladu s pravoslavnou vírou. Žena podle textu „prosí svého muže o přísný řád“ a má se „ve všem podřídit jeho vůli“.
Zařazení těchto výňatků do školního vzdělávání přichází v kontextu pokračujícího úsilí ruské vlády o legalizaci domácího násilí. Například zákon z roku 2017 vyňal tzv. „neagresivní bití blízkých osob“ ze seznamu trestných činů. Tento krok podle webu The Conversation ukazuje na trend, který odborníci označují jako „politický neostředověk“ — snahu ospravedlnit současné politické směřování odkazem na předmoderní formy moci.
Nejde přitom pouze o učebnice. V únoru 2025 byla ve Vologdské oblasti založena organizace nazvaná „Opričnina“, což je přímý odkaz na brutální politiku Ivana Hrozného z let 1565–1572. Původní Opričnina byla obdobím krvavých represí, kdy carovi vojáci vraždili, mučili a znásilňovali civilisty pod záminkou boje proti zrádcům. I tehdy došlo k výraznému úbytku obyvatelstva a zemi zachvátila hluboká krize známá jako „Doba zmatků“.
Zatímco historikové po staletí vnímali Ivana Hrozného jako symbol tyranie, současný režim ho začal líčit jako zbožného panovníka a zakladatele ruské imperiální moci. Od roku 2009 vzniklo podle dat autorky článku Diny Khapaevové dvanáct filmů a seriálů oslavujících Ivana, a od roku 2016 mu byly v několika městech odhaleny pomníky.
Tato revize dějin je v souladu s rehabilitací jiného tyrana – Josifa Stalina. Oba vládci jsou dnes často prezentováni jako silní vůdci, kteří bránili zemi proti vnějším i vnitřním nepřátelům. Součástí tohoto narativu je i kult tzv. Velké vlastenecké války, který Putin systematicky využívá k militarizaci společnosti a ospravedlňování agrese proti Ukrajině.
Ideologie neostředověku se v Rusku promítá také do náboženského života. Náboženská sekta Carobožije, inspirovaná knihou Autokracie ducha z roku 1994, usiluje o návrat ke svaté monarchii, rozdělení společnosti na stavy a dokonce o kanonizaci všech ruských carů. Ivan Hrozný má být podle této sekty svatořečen jako „zbožný car“, který vedl zemi k duchovní obnově.
Putinův režim tyto snahy nepřímo podporuje. Jeho úředníci otevřeně hovoří o „posvátnosti státní moci“ a jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov dokonce označil Ivana Hrozného za jednoho z Putinových „tří nejinspirativnějších poradců“.
Tato neostředověká rétorika je v ostrém kontrastu s ideály právního státu a demokratických svobod. Propaguje nerovnost jako přirozený a historicky daný řád. Oslavuje dobu, kdy moc panovníka nebyla ničím omezena a násilí bylo vnímáno jako legitimní nástroj vlády.
Během posledních patnácti let ruská státní televize odvysílala v průměru dva filmy měsíčně, které glorifikují středověkou společnost a její válečnické hodnoty. Tento proud kulturní produkce pomáhá vytvářet veřejné přijetí politiky útlaku, ideové izolace a expanze na základě imperiálních ambicí.
Jak Khapaevová uzavírá, cílem politického neostředověku je v konečném důsledku vytvořit alternativu k demokracii. Alternativu, která se zakládá na absolutismu, teokracii, nevolnictví a brutální moci. A právě tímto směrem se, zdá se, dnešní Rusko vědomě a s podporou nejvyšších míst ubírá.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
