Začátkem příštího školního roku dostanou ruští školáci novou učebnici s názvem Moje rodina, která má být základem nového předmětu „Rodinná výchova“. Podle spoluautorky učebnice a předsedkyně výboru Dumy pro ochranu rodiny, Niny Ostaninové, má pomoci upevnit „tradiční morální hodnoty“ a zlepšit demografickou situaci v zemi. Avšak zdroje, ze kterých učebnice čerpá, pocházejí z hluboké historie — konkrétně ze 16. století a díla zvaného Domostroj, které se připisuje mnichovi Sylvestrovi, rádci cara Ivana Hrozného.
Domostroj se vyznačuje přísně patriarchálním pojetím rodiny. Hlásá například, že otec má právo vynucovat poslušnost své domácnosti — ať už jde o příbuzné či služebnictvo — silou, pokud je to v souladu s pravoslavnou vírou. Žena podle textu „prosí svého muže o přísný řád“ a má se „ve všem podřídit jeho vůli“.
Zařazení těchto výňatků do školního vzdělávání přichází v kontextu pokračujícího úsilí ruské vlády o legalizaci domácího násilí. Například zákon z roku 2017 vyňal tzv. „neagresivní bití blízkých osob“ ze seznamu trestných činů. Tento krok podle webu The Conversation ukazuje na trend, který odborníci označují jako „politický neostředověk“ — snahu ospravedlnit současné politické směřování odkazem na předmoderní formy moci.
Nejde přitom pouze o učebnice. V únoru 2025 byla ve Vologdské oblasti založena organizace nazvaná „Opričnina“, což je přímý odkaz na brutální politiku Ivana Hrozného z let 1565–1572. Původní Opričnina byla obdobím krvavých represí, kdy carovi vojáci vraždili, mučili a znásilňovali civilisty pod záminkou boje proti zrádcům. I tehdy došlo k výraznému úbytku obyvatelstva a zemi zachvátila hluboká krize známá jako „Doba zmatků“.
Zatímco historikové po staletí vnímali Ivana Hrozného jako symbol tyranie, současný režim ho začal líčit jako zbožného panovníka a zakladatele ruské imperiální moci. Od roku 2009 vzniklo podle dat autorky článku Diny Khapaevové dvanáct filmů a seriálů oslavujících Ivana, a od roku 2016 mu byly v několika městech odhaleny pomníky.
Tato revize dějin je v souladu s rehabilitací jiného tyrana – Josifa Stalina. Oba vládci jsou dnes často prezentováni jako silní vůdci, kteří bránili zemi proti vnějším i vnitřním nepřátelům. Součástí tohoto narativu je i kult tzv. Velké vlastenecké války, který Putin systematicky využívá k militarizaci společnosti a ospravedlňování agrese proti Ukrajině.
Ideologie neostředověku se v Rusku promítá také do náboženského života. Náboženská sekta Carobožije, inspirovaná knihou Autokracie ducha z roku 1994, usiluje o návrat ke svaté monarchii, rozdělení společnosti na stavy a dokonce o kanonizaci všech ruských carů. Ivan Hrozný má být podle této sekty svatořečen jako „zbožný car“, který vedl zemi k duchovní obnově.
Putinův režim tyto snahy nepřímo podporuje. Jeho úředníci otevřeně hovoří o „posvátnosti státní moci“ a jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov dokonce označil Ivana Hrozného za jednoho z Putinových „tří nejinspirativnějších poradců“.
Tato neostředověká rétorika je v ostrém kontrastu s ideály právního státu a demokratických svobod. Propaguje nerovnost jako přirozený a historicky daný řád. Oslavuje dobu, kdy moc panovníka nebyla ničím omezena a násilí bylo vnímáno jako legitimní nástroj vlády.
Během posledních patnácti let ruská státní televize odvysílala v průměru dva filmy měsíčně, které glorifikují středověkou společnost a její válečnické hodnoty. Tento proud kulturní produkce pomáhá vytvářet veřejné přijetí politiky útlaku, ideové izolace a expanze na základě imperiálních ambicí.
Jak Khapaevová uzavírá, cílem politického neostředověku je v konečném důsledku vytvořit alternativu k demokracii. Alternativu, která se zakládá na absolutismu, teokracii, nevolnictví a brutální moci. A právě tímto směrem se, zdá se, dnešní Rusko vědomě a s podporou nejvyšších míst ubírá.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.