Začátkem příštího školního roku dostanou ruští školáci novou učebnici s názvem Moje rodina, která má být základem nového předmětu „Rodinná výchova“. Podle spoluautorky učebnice a předsedkyně výboru Dumy pro ochranu rodiny, Niny Ostaninové, má pomoci upevnit „tradiční morální hodnoty“ a zlepšit demografickou situaci v zemi. Avšak zdroje, ze kterých učebnice čerpá, pocházejí z hluboké historie — konkrétně ze 16. století a díla zvaného Domostroj, které se připisuje mnichovi Sylvestrovi, rádci cara Ivana Hrozného.
Domostroj se vyznačuje přísně patriarchálním pojetím rodiny. Hlásá například, že otec má právo vynucovat poslušnost své domácnosti — ať už jde o příbuzné či služebnictvo — silou, pokud je to v souladu s pravoslavnou vírou. Žena podle textu „prosí svého muže o přísný řád“ a má se „ve všem podřídit jeho vůli“.
Zařazení těchto výňatků do školního vzdělávání přichází v kontextu pokračujícího úsilí ruské vlády o legalizaci domácího násilí. Například zákon z roku 2017 vyňal tzv. „neagresivní bití blízkých osob“ ze seznamu trestných činů. Tento krok podle webu The Conversation ukazuje na trend, který odborníci označují jako „politický neostředověk“ — snahu ospravedlnit současné politické směřování odkazem na předmoderní formy moci.
Nejde přitom pouze o učebnice. V únoru 2025 byla ve Vologdské oblasti založena organizace nazvaná „Opričnina“, což je přímý odkaz na brutální politiku Ivana Hrozného z let 1565–1572. Původní Opričnina byla obdobím krvavých represí, kdy carovi vojáci vraždili, mučili a znásilňovali civilisty pod záminkou boje proti zrádcům. I tehdy došlo k výraznému úbytku obyvatelstva a zemi zachvátila hluboká krize známá jako „Doba zmatků“.
Zatímco historikové po staletí vnímali Ivana Hrozného jako symbol tyranie, současný režim ho začal líčit jako zbožného panovníka a zakladatele ruské imperiální moci. Od roku 2009 vzniklo podle dat autorky článku Diny Khapaevové dvanáct filmů a seriálů oslavujících Ivana, a od roku 2016 mu byly v několika městech odhaleny pomníky.
Tato revize dějin je v souladu s rehabilitací jiného tyrana – Josifa Stalina. Oba vládci jsou dnes často prezentováni jako silní vůdci, kteří bránili zemi proti vnějším i vnitřním nepřátelům. Součástí tohoto narativu je i kult tzv. Velké vlastenecké války, který Putin systematicky využívá k militarizaci společnosti a ospravedlňování agrese proti Ukrajině.
Ideologie neostředověku se v Rusku promítá také do náboženského života. Náboženská sekta Carobožije, inspirovaná knihou Autokracie ducha z roku 1994, usiluje o návrat ke svaté monarchii, rozdělení společnosti na stavy a dokonce o kanonizaci všech ruských carů. Ivan Hrozný má být podle této sekty svatořečen jako „zbožný car“, který vedl zemi k duchovní obnově.
Putinův režim tyto snahy nepřímo podporuje. Jeho úředníci otevřeně hovoří o „posvátnosti státní moci“ a jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov dokonce označil Ivana Hrozného za jednoho z Putinových „tří nejinspirativnějších poradců“.
Tato neostředověká rétorika je v ostrém kontrastu s ideály právního státu a demokratických svobod. Propaguje nerovnost jako přirozený a historicky daný řád. Oslavuje dobu, kdy moc panovníka nebyla ničím omezena a násilí bylo vnímáno jako legitimní nástroj vlády.
Během posledních patnácti let ruská státní televize odvysílala v průměru dva filmy měsíčně, které glorifikují středověkou společnost a její válečnické hodnoty. Tento proud kulturní produkce pomáhá vytvářet veřejné přijetí politiky útlaku, ideové izolace a expanze na základě imperiálních ambicí.
Jak Khapaevová uzavírá, cílem politického neostředověku je v konečném důsledku vytvořit alternativu k demokracii. Alternativu, která se zakládá na absolutismu, teokracii, nevolnictví a brutální moci. A právě tímto směrem se, zdá se, dnešní Rusko vědomě a s podporou nejvyšších míst ubírá.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.