Začátkem příštího školního roku dostanou ruští školáci novou učebnici s názvem Moje rodina, která má být základem nového předmětu „Rodinná výchova“. Podle spoluautorky učebnice a předsedkyně výboru Dumy pro ochranu rodiny, Niny Ostaninové, má pomoci upevnit „tradiční morální hodnoty“ a zlepšit demografickou situaci v zemi. Avšak zdroje, ze kterých učebnice čerpá, pocházejí z hluboké historie — konkrétně ze 16. století a díla zvaného Domostroj, které se připisuje mnichovi Sylvestrovi, rádci cara Ivana Hrozného.
Domostroj se vyznačuje přísně patriarchálním pojetím rodiny. Hlásá například, že otec má právo vynucovat poslušnost své domácnosti — ať už jde o příbuzné či služebnictvo — silou, pokud je to v souladu s pravoslavnou vírou. Žena podle textu „prosí svého muže o přísný řád“ a má se „ve všem podřídit jeho vůli“.
Zařazení těchto výňatků do školního vzdělávání přichází v kontextu pokračujícího úsilí ruské vlády o legalizaci domácího násilí. Například zákon z roku 2017 vyňal tzv. „neagresivní bití blízkých osob“ ze seznamu trestných činů. Tento krok podle webu The Conversation ukazuje na trend, který odborníci označují jako „politický neostředověk“ — snahu ospravedlnit současné politické směřování odkazem na předmoderní formy moci.
Nejde přitom pouze o učebnice. V únoru 2025 byla ve Vologdské oblasti založena organizace nazvaná „Opričnina“, což je přímý odkaz na brutální politiku Ivana Hrozného z let 1565–1572. Původní Opričnina byla obdobím krvavých represí, kdy carovi vojáci vraždili, mučili a znásilňovali civilisty pod záminkou boje proti zrádcům. I tehdy došlo k výraznému úbytku obyvatelstva a zemi zachvátila hluboká krize známá jako „Doba zmatků“.
Zatímco historikové po staletí vnímali Ivana Hrozného jako symbol tyranie, současný režim ho začal líčit jako zbožného panovníka a zakladatele ruské imperiální moci. Od roku 2009 vzniklo podle dat autorky článku Diny Khapaevové dvanáct filmů a seriálů oslavujících Ivana, a od roku 2016 mu byly v několika městech odhaleny pomníky.
Tato revize dějin je v souladu s rehabilitací jiného tyrana – Josifa Stalina. Oba vládci jsou dnes často prezentováni jako silní vůdci, kteří bránili zemi proti vnějším i vnitřním nepřátelům. Součástí tohoto narativu je i kult tzv. Velké vlastenecké války, který Putin systematicky využívá k militarizaci společnosti a ospravedlňování agrese proti Ukrajině.
Ideologie neostředověku se v Rusku promítá také do náboženského života. Náboženská sekta Carobožije, inspirovaná knihou Autokracie ducha z roku 1994, usiluje o návrat ke svaté monarchii, rozdělení společnosti na stavy a dokonce o kanonizaci všech ruských carů. Ivan Hrozný má být podle této sekty svatořečen jako „zbožný car“, který vedl zemi k duchovní obnově.
Putinův režim tyto snahy nepřímo podporuje. Jeho úředníci otevřeně hovoří o „posvátnosti státní moci“ a jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov dokonce označil Ivana Hrozného za jednoho z Putinových „tří nejinspirativnějších poradců“.
Tato neostředověká rétorika je v ostrém kontrastu s ideály právního státu a demokratických svobod. Propaguje nerovnost jako přirozený a historicky daný řád. Oslavuje dobu, kdy moc panovníka nebyla ničím omezena a násilí bylo vnímáno jako legitimní nástroj vlády.
Během posledních patnácti let ruská státní televize odvysílala v průměru dva filmy měsíčně, které glorifikují středověkou společnost a její válečnické hodnoty. Tento proud kulturní produkce pomáhá vytvářet veřejné přijetí politiky útlaku, ideové izolace a expanze na základě imperiálních ambicí.
Jak Khapaevová uzavírá, cílem politického neostředověku je v konečném důsledku vytvořit alternativu k demokracii. Alternativu, která se zakládá na absolutismu, teokracii, nevolnictví a brutální moci. A právě tímto směrem se, zdá se, dnešní Rusko vědomě a s podporou nejvyšších míst ubírá.
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.