Začátkem příštího školního roku dostanou ruští školáci novou učebnici s názvem Moje rodina, která má být základem nového předmětu „Rodinná výchova“. Podle spoluautorky učebnice a předsedkyně výboru Dumy pro ochranu rodiny, Niny Ostaninové, má pomoci upevnit „tradiční morální hodnoty“ a zlepšit demografickou situaci v zemi. Avšak zdroje, ze kterých učebnice čerpá, pocházejí z hluboké historie — konkrétně ze 16. století a díla zvaného Domostroj, které se připisuje mnichovi Sylvestrovi, rádci cara Ivana Hrozného.
Domostroj se vyznačuje přísně patriarchálním pojetím rodiny. Hlásá například, že otec má právo vynucovat poslušnost své domácnosti — ať už jde o příbuzné či služebnictvo — silou, pokud je to v souladu s pravoslavnou vírou. Žena podle textu „prosí svého muže o přísný řád“ a má se „ve všem podřídit jeho vůli“.
Zařazení těchto výňatků do školního vzdělávání přichází v kontextu pokračujícího úsilí ruské vlády o legalizaci domácího násilí. Například zákon z roku 2017 vyňal tzv. „neagresivní bití blízkých osob“ ze seznamu trestných činů. Tento krok podle webu The Conversation ukazuje na trend, který odborníci označují jako „politický neostředověk“ — snahu ospravedlnit současné politické směřování odkazem na předmoderní formy moci.
Nejde přitom pouze o učebnice. V únoru 2025 byla ve Vologdské oblasti založena organizace nazvaná „Opričnina“, což je přímý odkaz na brutální politiku Ivana Hrozného z let 1565–1572. Původní Opričnina byla obdobím krvavých represí, kdy carovi vojáci vraždili, mučili a znásilňovali civilisty pod záminkou boje proti zrádcům. I tehdy došlo k výraznému úbytku obyvatelstva a zemi zachvátila hluboká krize známá jako „Doba zmatků“.
Zatímco historikové po staletí vnímali Ivana Hrozného jako symbol tyranie, současný režim ho začal líčit jako zbožného panovníka a zakladatele ruské imperiální moci. Od roku 2009 vzniklo podle dat autorky článku Diny Khapaevové dvanáct filmů a seriálů oslavujících Ivana, a od roku 2016 mu byly v několika městech odhaleny pomníky.
Tato revize dějin je v souladu s rehabilitací jiného tyrana – Josifa Stalina. Oba vládci jsou dnes často prezentováni jako silní vůdci, kteří bránili zemi proti vnějším i vnitřním nepřátelům. Součástí tohoto narativu je i kult tzv. Velké vlastenecké války, který Putin systematicky využívá k militarizaci společnosti a ospravedlňování agrese proti Ukrajině.
Ideologie neostředověku se v Rusku promítá také do náboženského života. Náboženská sekta Carobožije, inspirovaná knihou Autokracie ducha z roku 1994, usiluje o návrat ke svaté monarchii, rozdělení společnosti na stavy a dokonce o kanonizaci všech ruských carů. Ivan Hrozný má být podle této sekty svatořečen jako „zbožný car“, který vedl zemi k duchovní obnově.
Putinův režim tyto snahy nepřímo podporuje. Jeho úředníci otevřeně hovoří o „posvátnosti státní moci“ a jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov dokonce označil Ivana Hrozného za jednoho z Putinových „tří nejinspirativnějších poradců“.
Tato neostředověká rétorika je v ostrém kontrastu s ideály právního státu a demokratických svobod. Propaguje nerovnost jako přirozený a historicky daný řád. Oslavuje dobu, kdy moc panovníka nebyla ničím omezena a násilí bylo vnímáno jako legitimní nástroj vlády.
Během posledních patnácti let ruská státní televize odvysílala v průměru dva filmy měsíčně, které glorifikují středověkou společnost a její válečnické hodnoty. Tento proud kulturní produkce pomáhá vytvářet veřejné přijetí politiky útlaku, ideové izolace a expanze na základě imperiálních ambicí.
Jak Khapaevová uzavírá, cílem politického neostředověku je v konečném důsledku vytvořit alternativu k demokracii. Alternativu, která se zakládá na absolutismu, teokracii, nevolnictví a brutální moci. A právě tímto směrem se, zdá se, dnešní Rusko vědomě a s podporou nejvyšších míst ubírá.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.